Chvályhodné rozhodnutí

Ivo Strejček

18.září se Zastupitelstvo kraje Vysočina na svém pravidelném jednání zabývalo rozhodováním v komplikovaném a nelehkém bodě o tom, jak se postavit k výstavbě větrných elektráren na Vysočině.

Zastupitelé kraje Vysočina uložili Radě kraje opravit program rozvoje Vysočiny v souvislosti s využitím větrné energie, revidovat energetickou koncepci, která s využitím větrné energie počítá a vytvořili skupinu, která má vypracovat přehledný sumář informací nezbytný k tomu, aby obecní samosprávy mohly objektivně rozhodnout o tom, zda se větrné elektrárny v katastru jejich obcí budou či nebudou stavět (zdroj:www.kr-vysocina.cz).
Řečeno po česku: program budování větrníků v malebné krajině Vysočiny nepodpořili.
Myslím, že je správné, že se daným problémem krajská samospráva zabývala i přesto, že rozhodnutí o výstavbě větrných elektráren patří do pravomoci místních samospráv - starostů a zastupitelů obcí na Vysočině.

Právě z tohoto důvodu museli krajští zastupitelé našlapovat opatrně. Z dostupných informací vyplývá, že si počínali obratně a našli vyvážené formulace. Za "hlas rozumu" a odvahu postavit se proti módnímu (a živelnému) budování větrných elektráren na Vysočině je třeba jim poděkovat.

Odvážně se do kyselého jablka krajští zastupitelé zakousli i proto, že oni sami ví, s jakými rozpočty malé obce hospodaří a jak voňavým ovocem jsou finanční nabídky firem stavící větrníky. Ty jsou schopny nabídnout obcím až násobky jejich rozpočtů, každoroční příspěvky na sport a kulturu v obci. To jsou lákadla, kterým ne každý starosta a jeho zastupitelé odolají.
A pokud odolají, mají dostatek informací k tomu, aby svá odvážná rozhodnutí, která jdou zdánlivě "proti" zájmům obce, uměli zdůvodnit?

Několik svých textů, z nichž některé vyšly i na stránkách Jihlavských listů, jsem se problematice větrných elektráren a tragické neefektivnosti získávání energie z tohoto zdroje, věnoval. Někteří jste mě chválili (a dokonce u mě v mé poslanecké kanceláři hledali pomoc a radu), jiní jste mi spílali. Takový už je život při obhajobě názorů.
Ty jsem nezměnil a opakovaně tvrdím, že větrné elektrárny (nejen na Vysočině) jsou sporným a neekonomickým projektem.

V souvislosti s rozhodnutím krajského zastupitelstva a s vědomím, že jde o problém, který vás hodně zajímá, si dovolím některé své argumenty zopakovat, další připojit. Mnozí z vás jste mě žádali o informace s uvedením jejich zdrojů. Dnes tak činím. Snad nám všem pomohou k hledání správných rozhodnutí.

1. Prodejce nemovitostí z Kielu: "Nemovitosti v blízkosti větrných elektráren buďto zcela ztrácejí svoji hodnotu, nebo v okruhu do 1 km až 40% své hodnoty. V důsledku hluku klesají zisky z cestovního ruchu. Penzion, který byl vhodný pro trávení volného času a byl uzpůsobený pro jezdectví, se stal po výstavbě větrných elektráren v bezprostřední blízkosti neprodejným. Cena nemovitosti klesla o 50%“. V celém Německu v průměru klesají hodnoty nemovitostí v důsledku výstavby větrných elektráren v jejich blízkosti mezi 20-40%. (zdroj: Hamburger Abendblatt, 4.10. 1997, Kieler Nachrichten, 25.9. 1997)
2. "Velké technické struktury bránící ve výhledu do krajiny, jako jsou stožáry, obilná sila, radary nebo větrné turbíny, mají negativní vliv na cenu nemovitostí. Cena venkovského domu může klesnout až o 30 %" (zdroj: Nondek, L. in Revue Politika 4/2007, CDK Brno).
3. "Je varující, že obchodníci s nemovitostmi neinformují kupující před přítomností zdrojů větrné energie v okolí. Každý Dán, který si může vypůjčit na nákup nemovitosti až 5 mil. dánských korun nedostane ani pětník, pokud se v oblasti nachází aktivity spojené s větrnými elektrárnami" (zdroj: Windpower Monthly, květen 1999, překlad autor)
4. "...k výraznému poklesu až 1/3 původní ceny nemovitosti dochází ve vzdálenosti asi 0,5 míle (800 metrů). Tato vzdálenost se zhruba shoduje s výraznou slyšitelností a viditelností větrné elektrárny. Proto se v USA vyžaduje souhlas okolních majitelů pozemků a staveb." (zdroj: The Royal Institution of Chartered Surveyors, březen 2007, překlad autor).
Těchto několik příkladů by mohlo doplnit škálu argumentů, které prokazatelně vypovídají proti stavbách větrných elektráren.
Zvolil jsem je záměrně proto, že lidé dobře rozumějí argumentům tehdy, kdy se to přímo dotýká jejich majetku. Neargumentoval jsem dnes neekonomičností či přesnějšími výpočty (to jsem ostatně v Jihlavských listech udělal v textu "Větrné elektrárny na Vysočině jsou sporné") a ani nikomu ze čtenářů nevnucuji svoji víru.
Je to na odpovědném rozhodnutí každého z nás. Úsudek a rozhodnutí krajských zastupitelů postavit se v rámci svých pravomocí stavbám větrných elektráren na Vysočině ale rád chválím.

Ivo Strejček
PaedDr. Ivo Strejček
člen VR a poslanec EP

člen Hospodářského a měnového výboru a náhradník ve Výboru pro mezinárodní obchod
rezortní mluvčí klubu pro oblasti: ekonomika a měnové záležitosti, mezinárodní obchod, finanční služby a bankovnictví