I ty, Fišere!?!

Jan Suchánek

Tak jsem si v pátek přečetl na Internetu, že pan premiér bude řešit krizi i tím, že dojde k „podpisu evropských úmluv o boji s korupcí“. To bych rád věděl, jestli mu ti státem placení plzeňští právníci a jim podobní přiznali, že už jsme jako stát ratifikovali dvě úmluvy o korupci, které žádný vládní úřad ani soud včetně Ústavního nechce vzít na vědomí. Jestli se tedy tímhle programem hlásí k té masové účasti našich elit na korupci, nevím. Možná je jen nevědomým nástrojem k budoucímu zneužití evropské úmluvy „o boji proti korupci v soukromém sektoru“ justiční mafií k jejímu svatému boji proti ziskům kapitalistů. Podezření dokládá to, že ani premiér ani nikdo jiný nechce řešit krizi, když nikdo nemluví o tom, že vytvoří podmínky k tomu, aby bylo možno vysoký výdělek místo dalšího zdanění kapitalizovat v nové pracovní místo.

To není legrace, stále znovu a znovu justice prokazuje, že je schopna trestními soudci (a nejen jimi) ignorovat obchodní zákoník a tím v bolševické tradici vítězit nad kapitalismem, když odsuzuje představenstvem zmocněného zástupce aniž by odsoudila členy představenstva za účastenství. Zase ignoruje, že i nevýhodné obchody jsou legitimní, trestně stíhá za vnitroholdingové obchody, za zneužití vnitroholdingových informací a fabuluje trestný čin v tom, že majitel firmy okradl sám sebe, svoji firmu. To všechno vylučuje, že by šlo o spravedlivé procesy a mně to bylo připomenuto, když jsem teď četl o dalším odsouzení Pitra vytlačeného z našeho podsvětí úspěšnější, na politiky taky provázanou konkurencí a o znovuzahájení stíhání nějakého miliardáře, co vydělává na státem tolerované lichvě. Neumím si představit, co se bude dít, až bude mít justice k dispozici tu neurčitou evropskou úmluvu „o boji proti korupci v soukromém sektoru“, která bude muset svojí demonstrativní aplikací zastínit korupci politiků, soudců, prokurátorů, státních úředníků a jim podobných, kterou měly postihnout ty první dvě, už dávno podepsané a dlouho absolutně ignorované úmluvy o korupci.

I další veřejné informace jsou jen dokumentací fatálního rozšíření korupce. Ministerstvo financí, které proti mně dodnes hájí své právo zkorumpovaně nechat spřízněný organizovaný zločin místo finančního úřadu inkasovat daň odpovídající 480 miliónům korun zisku po zdanění, odmítlo akceptovat rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a vyplatit Forminsteru odškodnění za akcie Kotvy. Korupce je to téměř šílená, když si uvědomíte, že ten obchod byl za legitimní uznán v konkurzním řízení, které o výnos z těchto akcií připravilo akcionáře Kocábova fondu Trend. Aby si kdokoliv představil o co ve skutečnosti šlo, tak Česká spořitelna za dům na Národní ve zlomkové velikosti Kotvy zaplatila rakouské Erste hodně přes 10 miliard Kč a poškozený v případě Kotvy je ochoten se spokojit s miliardou necelou. Možná, že ministerští v arbitráži vidí jen provizi od zastupujícího předraženého advokáta.

Kuriózní je i to, že tento obchod vedle ministerstva financí za nezákonný prohlásil i trestní soud a posílá české účastníky toho obchodu do vězení. Je teď otázka, jak to dopadne v mezinárodní arbitráži, když k té miliardové pohledávce nabíhají vysoké sankční úroky. To je protikrizové opatření vlády, které jen na úrocích bude stát neuvěřitelně moc. Je otázka, jestli na financích umí vůbec počítat v prospěch občanů. Asi tak, jako když ministryně spravedlnosti přiznává, že v justici nejde o spravedlnost ale o rozhodnutí. Ta se taky už vůbec nestydí. Proto vláda ministerstvem financí takhle a prý nejen takhle vzkazuje všem zkorumpovaným úředníkům, soudcům a prokurátorům, že se za ně vždy proti obětem korupce postaví. Je otázka, zda organizovaný zločin korupční prémie pro příště sníží, protože riziko zkorumpovaných úředníků, soudců a prokurátorů je nižší. Proto, když nejde o spravedlnost, soudní řízení tak dlouho trvají, aby se ty korupční prémie daly a stihly zprostředkovat. Policajty nejmenuji, těm mají asi stačit radary a podíly od zlodějů aut a pasáků.

Do toho patří i opakované diskuse o trestním provinění členů představenstva IPB v kauze „České pivo“. Jde stále o to, že stát zákonem zakázal IPB vlastnit v Prazdroji a dalších pivovarech víc než 10 % a stíhaní se provinili tím, že respektovali zákon, který měli asi dle obvinění ignorovat a dokončit nezákonné skupování ovládající majority. Pominu to, že ČNB jako státní dozor neinicializovala trestní stíhání správců investičních fondů, které byly významně ožebračeny tím, že stát znehodnotil hodnotu jejich podílů v IPB na nulu. Zločinem bylo i to, že správci těch fondů nevymáhali na státu úhradu škody.

I teď se argumentuje tím, že Nomura v tom obchodě platila bezcennými akciemi. Jestli jde o bezcenné akcie IPB, tak proč ta necelá polovina, kterou vlastnila Nomura, byla v arbitráži mezi naším státem a Nomurou oceněna na 38 miliard? V právním státě by i ostatní vlastníci akcií IPB měli nárok na úhradu škody ze strany státu a co nikdo dosud nezmínil, mají právo požadovat ještě navíc po ČSOB nebo lépe po KBC vydání jejich bezdůvodného obohacení ve stejné výši. Zaráží to i v tom, že okradenými je spousta významných i movitých osobností. Ty měly na rozdíl od ekonomicky devastovaných obětí justiční (konkurzní) mafie předpoklady získat dobrou právní pomoc. Nic se dosud nestalo a všechny nezákonnosti zkorumpovaných představitelů státu jsou zřejmě promlčeny. Nejsme právní stát a nejsou dobří advokáti. Jsme blbci.

Ve prospěch tohohle korupčního močálu se prostřednictvím médií s voliči dokonale manipuluje. Krásným příkladem a vzorovým nástrojem se stal v pátek večer Tlučhoř z ODS na Primě u Tachecí. Ta ho nejdřív nalákala, aby se pochlubil svým neuvěřitelným IQ 152, aby se hned nechal nachytat účastí na rozpatlávání domněnky o nezákonnostech páchaných Bémem v souvislosti s Opencard a dokonce to sám rozvinul do predikce příští volební porážky ODS v Praze. Je vidět, čím se vedení ODS vedle vize totálně ztrátového splavnění Vltavy z Prahy do Budějovic zabývá. To si lůza, která za dnes již nepochybně vědomě lživý slib sociálního státu volí zkorumpované politiky a zvolí ještě zkorumpovanější, udělala radost z potvrzení svého podezření a byla znovu utvrzena v naléhavosti boje proti kapitalismu.

Přesto stále existují jiskřičky naděje. Dostal se mi do ruky jeden rozsudek ve prospěch oběti justiční (konkurzní) mafie. Ten nezkorumpovaný senát odvolacího soudu se pracovitě a s nevídanou kvalifikací vyrovnal s obřím balastem zmatených a zkreslených nebo dokonce podvržených důkazů obžaloby zaštítěných kolegou, konkurzním soudcem. Ožebračeného podnikatele tedy aspoň nezavřou. V mých očích se o to zasloužili tři hrdinní soudci. O co jde? Nebudu jmenovat, protože být hrází proti zkorumpovanosti kolegy je u nás ještě větší důvod k ilegalitě než být úspěšným podnikatelem! Justiční (konkurzní) mafie běžně zajišťuje defraudace konkurzních podstat tím, že k zastrašení oběti objedná trestní stíhání pro porušení povinnosti v řízení o konkurzu.

Právě tenhle na ty, kteří mají odvahu se bránit, justiční (konkurzní) mafii, užívaný zastrašovací nástroj je nesporným systémovým důkazem toho, jak je to tu téměř všechno zcela zkorumpováno. Správce konkurzní podstaty, aby organizovanému zločinu, jehož je nástrojem, zajistil výnosy, začne provozovat podnik úpadce. Nezákonně, protože by to mohl učinit až po té, co mu úpadce předá dokumentaci o úpadci a podnik by mohl být řádně, jak zákon požaduje, zapsán do konkurzní podstaty. Ta dokumentace je pro stručnost účetnictví úpadce. Správce na důkaz svého nezákonného jednání třeba i požádá soudce, aby vyzval úpadce k předání účetnictví správci, nebo inicializuje trestní stíhání statutárního zástupce úpadce za jeho nepředání.

Úpadce ale žádné účetnictví správci předat nemůže, protože účetnictví praktikují účetní na počítačích. A ti účetní i počítače včetně skříní šanonů dokladů jsou už ale v absolutní disposici správce. Správce vědomě za účastenství soudce zkresluje účetnictví úpadce, protože to bez potvrzení statutárním orgánem úpadce účetního stavu k prohlášení konkurzu nemá na co navázat a není to tedy účetnictvím. A to nebýt účastenství absolutně beztrestného soudce je trestný čin a podle evropských úmluv korupce. Organizovaný zločin si takhle soudce i správce zavazuje a nikdo z nich na nezkresleném účetnictví nemá zájem. To by se pak nedaly konkurzní podstaty, majetek úpadce, defraudovat a justiční (konkurzní) mafie by se mohla rozpustit. Proto se tedy stíhají podnikatelé, které si tenhle organizovaný zločin vybral za oběť, za trestný čin pro porušení povinnosti v řízení o konkurzu, do kterého je vědomě konkurzní soudci a správci vědomě vmanipulují.

Ne každému dochází, že výše uvedeným způsobem organizovaný zločin do svých chapadel vedle soudců a prokurátorů chytá i advokáty, auditory a soudní znalce, kteří se všichni musí na korupčním zkreslováním účetnictví úpadců a hospodaření s konkurzními podstatami podílet aniž by některá z těchto vysoce kvalifikovaných a organizovaných společenství proti té masové nezákonnosti jakkoliv brojila. Na závěr jen náznak legitimní obrany věřitelů i dlužníků, na který jsem přišel při zkoumání jednoho z nezákonných konkurzů. Kdyby se dlužnická pozice řešila urychleným exekučním prodejem podniku dlužníka jako věci v dražbě dřív, než se zahájí insolvenční řízení, pak by byla šance justiční (konkurzní) mafii zabránit v dokonání její demontáže právního státu.