Nebudeme vracet ani euro
Petr Gandalovič
09.01.2007, MF DNES
Skandál s vracením evropských peněz do Bruselu se nekoná. Všechny prostředky ze strukturálních fondů pro rok 2004 se totiž podařilo doslova na poslední chvíli úspěšně vyčerpat, a to včetně těch nejproblematičtějších dotací pro hlavní město Prahu.
Jinými slovy, Evropská unie nyní proplatí českým podnikatelům, živnostníkům, neziskovým organizacím, ale i obcím a krajům náklady na jejich projekty ve výši přes 10,5 miliardy korun. Zpátky do evropského rozpočtu nepůjde nic.
Bruselští úředníci tak musí přehodnotit svůj kritický pohled na Českou republiku a její schopnost kvalitně využívat evropské fondy. Ještě před necelými čtyřmi měsíci to však vypadalo na celoevropskou ostudu: že Česko bude Unii peníze vracet.
První dva roky čerpání podpory z evropských fondů po našem vstupu do Evropské unie byly hodně složité. Celkový systém čerpání, jeho nepružnost, zdlouhavost a náročnost, s jakou byl předchozí vládou nastaven, způsobil řadu potíží, které bylo potřeba na poslední chvíli řešit. Už počátek uplynulého roku byl ve znamení varovných signálů ze strany Evropské komise, že naše země nebude při dosavadním tempu schopna evropské peníze využít tak, jak by mohla.
Tato varování přiměla Radko Martínka, mého předchůdce v křesle ministra pro místní rozvoj, k prvním krokům k nápravě. I přesto byla situace natolik závažná, že jsem musel ihned po svém příchodu na ministerstvo zaměstnat krizový management a přijmout řadu opatření.
Následující měsíce ukázaly, že se tato snaha jednoznačně vyplatila. Podařilo se urychlit vyřizování projektů a předložených žádostí o platbu, zlepšila se komunikace s konečnými příjemci dotací i mezi samotnými subjekty a resorty, které se na čerpání podílely.
Současný úspěch pokládám za významný hned z několika důvodů. Zaprvé získání všech peněz za rok 2004 je signálem, že se veřejná správa, podnikatelé i neziskový sektor v Česku konečně naučili dotace čerpat a využívat. Tyto často bolestně získané zkušenosti jsou přitom klíčové pro čerpání v dalším období, které právě začalo. Objem peněz vyčleněných pro Českou republiku je mnohonásobně větší, než byl doposud - téměř 100 miliard korun ročně po dobu příštích sedmi let. Schopnost zájemců připravovat dostatečně kvalitní projekty proto bude zcela zásadní.
Druhý důvod, proč je právě uplynulé období tak důležité, je s tím předchozím významně spojen. Pro předkladatele projektů bude hrát velkou roli otevřenost a vstřícnost ministerstev a dalších úřadů, které čerpání evropských peněz kontrolují a schvalují.
Sám jsem se v několika posledních měsících přesvědčil, že úspěšnost, s jakou žadatelé dokážou evropské prostředky čerpat, je do značné míry ovlivněna právě přístupem úřadů k samotným zájemcům o dotace.
Pevně doufám, že trend nastavený v posledním čtvrtletí roku 2006 bude v tomto směru pokračovat a že všichni zájemci o podporu z fondů Evropské unie naleznou v odpovědných úřednících partnery, kteří jim spíše pomohou, než aby jim kladli zbytečné překážky.
Dalších změn, které mají také usnadnit občanům naší země cestu k evropským penězům, se v právě zahájeném období 2007-2013 objeví celá řada.
Půjde například o větší přesun kompetencí při rozdělování dotací blíže lidem do regionů, stejně jako uvolnění několikanásobně většího objemu prostředků právě na regionální projekty. Připravili jsme také vznik takzvaných center asistence, která budou poskytovat poradenské služby zdarma pro všechny žadatele. Pevně věřím, že všechny nastartované změny, pakliže se v nich bude pokračovat, přístup českých žadatelů k evropským penězům výrazně usnadní. A to je důležité nejen pro ně, ale i pro celou naši zemi. Pokud totiž nebude čerpání evropských peněz dostatečné, stane se Česká republika pouhým přispěvatelem do evropského rozpočtu. Silně pochybuji, že by si naši občané něco takového přáli.
|
