Legitimita re�imu a postoj Z�padu k moci
Roman Joch
Ob�ansk� institut
Mou tez� je, �e sou�asn� z�padn� evropsk� spole�nost nev�, pro� je jej� re�im legitimn�, a ani zda je legitimn�. Proto m� fobii v��i pou�it� moci na prosazov�n� spravedlnosti; pokud je ochotna donucovac� moc pou��t, pak za ��elem zabr�n�n� �i p�edch�zen� konflikt� ohledn� spravedlnosti.
Legitimita re�imu v jeho vlastn�ch o��ch z�vis� od jeho p�esv�d�en� o pozn�n� pravdy o spravedlnosti. Re�im, kter� pozn�v� pravdu o spravedlnosti a je na tomto pozn�n� zalo�en, vn�m� s�m sebe jako legitimn�. Re�im, kter� nen� zalo�en na poznan� pravd� o spravedlnosti, je nahl�en jako nespravedliv�.
Historicky existovaly dva zp�soby pozn�v�n� pravdy o spravedlnosti: t�m prvn�m byla filosofie a rozum, t�m druh�m n�bo�enstv� zprost�edkuj�c� Bo�� zjeven� a v�ru.
Prvn� zp�sob m�l sv� ko�eny v antick�m �ecku, jednalo se o sokratovsko-plat�nsko-aristotelskou filosofii. Spr�vn�m pou�it�m rozumu je �lov�k schopen nahl�dnout objektivn� pravdy, v�etn� pravdy o spravedlnosti, a na t�to pravd� zalo�it spravedliv� re�im.
Druh� zp�sob v r�mci z�padn� civilizace m�l sv� ko�eny u antick�ch �id�. B�h � Stvo�itel, jen� stvo�il sv�t i �lov�ka, se mu zjevil a zjevil mu pravdy o Sob� a o spravedlnosti. Na z�klad� (v�ry v) Zjeven� pravdy o spravedlnosti lze zalo�it spravedliv� re�im.
Na synt�ze obou zp�sob� byla v politick�m smyslu zalo�ena z�padn� k�es�ansk� civilizace, kter� dos�hla sv�ho vrcholu v � �ekn�me - druh� polovin� 13. stolet�.
A pak ji� oba zp�soby (vn�m�n�) pozn�n� pravdy dost�valy r�nu za r�nou.
Ono filosofick�, rozumov� pozn�n� pravdy o spravedlnosti p�edpokl�d� filosofick� realismus, ale od 14. stolet� s�l�c� nominalismus Williama z Occamu mo�nost rozumov�ho pozn�n� pravdy nahlod�val a podkop�val. Z�st�vala v�ak teoretick� mo�nost pozn�n� pravdy v�rou v prav� Zjeven�.
Jistotu t�to mo�nosti v�ak podkopal rozpad k�es�ansk� jednoty v dob� reformace a ji samotnou zdiskreditovala n�sledn� celoevropsk�, vnitro-civiliza�n� ob�ansk� v�lka v 16.-17. stolet�. Pou�en� z�padn� civilizace z n�? N�bo�ensk� v�ra � n�bo�ensk� dogmata nejsou z�kladem pro spravedliv� re�im ani dostate�n�m, ani uspokojiv�m, ani jist�m, ani nutn� pravdiv�m a nejsp� ani ��douc�m.
Na konci st�edov�ku a na po��tku novov�ku n�kte�� � Machiavelli �i Hobbes � dokonce odm�tali za z�klad re�imu pova�ovat jakoukoli p�edstavu objektivn� filosofick� �i n�bo�ensk� pravdy a doporu�ovali bu� (inteligentn�) moc samotnou (Nicolo M.) �i souhlas a v�li ovl�dan�ch (Thomas H.).
Chv�li se zd�lo, �e nad�jn�m by mohl b�t pokus Johna Lockea o reformulaci p�irozen�ho pr�va do podoby p�irozen�ch pr�v jednotlivce, tedy o zachov�n� a zachr�n�n� filosofick� cesty nalezen� pravdy o spravedlnosti spr�vn�m pou�it�m rozumu. Av�ak tento pokus m�l dva probl�my:
Za prv�, Lockeovo zd�vodn�n� p�irozen�ch pr�v je v�ce teologick� ne� filosofick�, tud� v�ce zalo�eno na v��e v n� ne� na jejich rozumov�, filosofick� demonstraci.
A za druh�, Locke�v nominalistick� empirismus neumo��uje ��dnou metafyzickou koncepci p�irozen�ch pr�v (�i p�irozen�ho pr�va); jin�mi slovy Lockeova empirick� epistemologie je v z�sadn�m rozporu s jeho metafyzickou politickou filosofi�.
Nav�c, v�voj filosofie, konkr�tn� epistemologie, vedl pr�v� t�mto sm�rem, tj. pry� od metafyziky. Od Davida Huma a Immanuela Kanta d�le ji� hlavn� proud z�padn� filosofie nep�ipou�t�l, �e pou�it�m rozumu je mo�n� objektivn� poznat realitu jak� je, tj. je i nemo�n� poznat pravdu o spravedlnosti, na kter� by bylo lze zalo�it legitimn� politick� re�im. Filosofick� v�voj od Kanta p�es Hegela, Nietscheho a� k Heideggerovi je tud� vnit�n� logick� a �st�c� v marasmus nihilismu.
Co zb�valo je�t�? Onen pokus se spole�enskou smlouvou. Teda jak�si kombinace Hobbese, Rousseaua �i, v modern� dob�, Rawlse. Jen�e modern� z�padn� spole�nost m� probl�m i se spole�enskou smlouvou: jej� levicov�-liber�ln� politick� elity ned�v��uj� lidem, z�padn� populaci, a tud� ned�v��uj� my�lence re�imu zalo�en�ho na v�li ovl�dan�ch.
Jak je probl�mem p�irozen�-pr�vn�ho zalo�en� re�imu existence potrat�, tak je probl�mem spole�ensko-smluvn�ho zalo�en� re�imu neexistence trestu smrti.
Na�e liber�ln�-demokratick� re�imy se teoreticky vztahuj� k lockeovsk� teorii p�irozen�ch pr�v jednotlivce. Ale z hlediska koncepce p�irozen�ch pr�v je ot�zka legitimity potratu snadno �e�iteln� � um�l� potrat je z hlediska p�irozen�ch pr�v �lov�ka nelegitimn� a nahl�dnut� jeho nelegitimity nen� filosoficky nijak n�ro�n�. Modern� z�padn� liber�ln� spole�nost v�ak chce pr�vo na potraty, tud� p�irozen�-pr�vn� aspekt zalo�en� re�imu nen� nijak zd�raz�ov�n �i v�t�n. P�ednost dost�v� postmodernistick� relativismus.
Potraty mohou b�t sice obh�jeny spole�enskou smlouvou � smlouvou t�ch, kdo je p�e�ili � ale spole�ensko-smluvn� koncepce re�imu m� jin� probl�m: vy�aduje trest smrti. Podle teorie o p�vod� re�imu spole�enskou smlouvou m� v onom p�irozen�m stavu p�ed uzav�en�m spole�ensk� smlouvy pr�vo vykon�vat spravedlnost a trestat zlo�ince ka�d� jednotlivec. Pokud zlo�inec zavra�d� �lov�ka, pak p��buzn� �i p��buzn� ob�ti maj� pr�vo nad zlo�incem vykonat trest smrti. Spole�enskou smlouvou se pr�va na soukrom� vynucov�n� spravedlnosti sice vzd�vaj� ve prosp�ch st�tu, ale pak st�t, kter� odm�t� vraha popravit, poru�uje spole�enskou smlouvu s ovl�dan�mi! Jin�mi slovy, neochota �i neschopnost st�tu popravovat vrahy je poru�en�m spole�ensk� smlouvy s ob�any! A aby v�ci byly je�t� hor��, v�t�iny obyvatel modern� z�padn� spole�nosti si trest smrti p�ej�; mohou si je v�ak odhlasovat jen v Americe, p�i�em� v Evrop� je jim levicov�-liber�ln�m politick�mi establishmentem tato mo�nost odep�ena.
Jin�mi slovy, ani spole�ensk� smlouva nen� vhodn�m a udr�iteln�m z�kladem pro legitimaci a legitimitu sou�asn�ho re�imu v z�padn� spole�nosti v Evrop�.
Sou�asn� z�padn� re�im v Evrop� tud� nem� vlastn� ��dnou funk�n�, koherentn� teorii sv� vlastn� legitimity! Nev�, pro� je legitimn�, a ani nev�, zda v�bec je legitimn�! Douf�, �e ano, a m� instinktivn� hr�zu p�ed v�emi ot�zkami nebo sond�emi, zda v�bec legitimn� je!
Tato nejistota ohledn� vlastn� legitimity vede re�im k jeho postoji v��i moci a jej�mu pou�it�. Je-li pochybnost ohledn� vlastn� legitimity, je i pochybnost o spr�vnosti pou�it� extr�mn� smrt�c� donucovac� moci na obranu, obhajobu a vynucen� on� legitimity. To je ona averze modern� z�padn� spole�nosti v Evrop� v��i rasantn�mu pou�it� extr�mn�, smrt�c� donucovac� moci v zahrani�� proti nep��tel�m. Nikdy v d�jin�ch neexistoval p��pad civilizace �i spole�nosti � a� do druh� poloviny 60. let 20. stolet� � kter� v konfliktu nepou�ila nejv�t��, nejni�iv�j�� a nejv�ce zdrcuj�c� moc v��i sv�m nep��tel�m, jakou m�la k dispozici. Prvn�m p��padem spole�nosti, kter� v��i protivn�k�m v konfliktech nepou�ila nejsiln�j�� moc, ji� m�la k dispozici, byla a je z�padn� spole�nost od druh� poloviny 60. let 20. stolet�.
Samoz�ejm� z�padn� spole�nost donucovac� moc v ur�it�m, omezen�m p��pad� pou��v�, jak doma uvnit�, tak i v zahrani�� navenek. Ale ��elem jej�ho pou�it� nen� ani tak vynucen� koncepce spravedlnosti, je� je pova�ov�na za pravdivou, jako� sp�e p�edch�zen� �i vyhnut� se konflikt�m ohledn� prvn�ch princip� spravedlnosti! Jin�mi slovy, zabr�n�n� obna�ovat ko�eny substantivn� spravedlnosti.
P��klad? Ve�ejn� zpochyb�ov�n� �i hanoben� hodnot, dogmat �i posv�tn�ch fenom�n� judaismu a k�es�anstv� mus� b�t v z�padn� spole�nosti tolerov�no, nebo� jejich ve�ejn� uzn�van� posv�tnost a nedotknutelnost by nebezpe�n� evokovaly jejich pravdivost, co� je v�ak nemo�n�, nebo� postmodern� z�padn� spole�nost uznat objektivn� pravdivost ��dn�ho n�roku nesm�. P�edev��m v�ak, �id� a k�es�an� n�sledn� nepou��vaj� n�sil�. Tak�e tolerance a svoboda slova, kdy� tedy nevedou k bolestn�m a pal�iv�m konflikt�m ohledn� prvn�ch princip� spravedlnosti, maj� prim�t. Kdy� v�ak ten sam� p��stup v�sm�chu a zpochyb�ov�n� dogmat a posv�tn�ch artefakt� byl v z�padn� spole�nosti aplikov�n na isl�m, reflexem z�padn�ho politick�ho levicov�-liber�ln�ho establishmentu bylo odsuzovat ony provokat�ry. Najednou svoboda slova a kritiky nem�ly prim�t, nebo� ura�en� men�ina s�hla k n�sil� a krveprolit�. Vynucen� vlastn� koncepce n�bo�ensk� tolerance a svobody slova by si vy�adovalo obdobn�, ba je�t� rasantn�j�� donucovac� n�sil� na obranu a obhajobu vlastn�ho politick�ho re�imu, ale v��i tomu m� evropsk� politick� establishment averzi. Cestou nejmen��ho odporu a vyhnut� se konflikt�m v p��pad� zpochyb�ov�n� n�rok� judaismu a k�es�anstv� je neomezen� svoboda slova; v p��pad� zpochyb�ov�n� n�rok� isl�mu je v�ak cestou nejmen��ho odporu a vyhnut� se konflikt�m taktn� doporu�en� ml�et, neprovokovat a objevit vnady a ctnosti autocenzury. Cokoli, jen ne z�sadn� spor o substantivn� spravedlnost, tud� o legitimitu �i nelegitimitu re�imu!
V p��pad� z�sadn�ho ohro�en� modern� z�padn� evropsk� spole�nosti ze strany mocn�ch a j� nep��telsk�ch re�im�, je tud� nasnad� p�edpov�d�t, jak� postoj by k on� hrozb� zaujala. Se v�� pravd�podobnost� by se jednalo o kask�du t�� n�sledn�ch krok�:
appeasement � kapitulace � kolaborace.
Samoz�ejm�, z tohoto sou�asn�ho z�padn�ho konsensu se vymykaj� dv� z�padn� politick� spole�nosti, USA a Izrael. Ty bojuj�, ��m� d�vaj� asertivn� najevo, �e samy pova�uj� sv� re�imy za legitimn� a sv� koncepce spravedlnosti za pravdiv�. Nelze asertivn�ji vyj�d�it p�esv�d�en� o legitimit� sv�ho re�imu a tud� o pravdivosti sv� koncepce spravedlnosti, ne� pr�v� se zbran� v ruce prol�v�n�m nep��telsk� krve (tj. krve t�ch, kdo radik�ln� pop�raj� legitimitu na�eho re�imu a pravdivost na�i koncepce spravedlnosti a na z�klad� tohoto sv�ho p�esv�d�en� i krvav�m zp�sobem jednaj�).
A proto taky USA a Izrael bud� takov� skand�l v postmodern� z�padn� evropsk� spole�nosti: jen si p�edstavte tu drzost a po�etilost myslet si, �e vlastn� re�im je vlastn� legitimn�!
Roman Joch