Rádio Česko - rozhovor s poslancem Schwippelem
Dne 14. května 2008 byl poslanec Schwippel pozván jako hlavní host do pořadu "Studio Česko" Českého rozhlasu. Hovořilo se hlavně o církevních restitucích, ale také o Lisabonské smlouvě, radaru a náladě v ODS.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Dnešním hostem je poslanec, občanský demokrat Jan Schwippel. Dobrý den, vítejte ve vysílání Rádia Česko.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Hezký den vám i posluchačům.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Hodně emocí vzbudil váš postoj ohledně návrhu majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi. Projednávat se v Poslanecké sněmovně bude nejdříve opět v červnu. Ovšem vaši koaliční partneři z řad KDU-ČSL už dále čekat nehodlají. Vy říkáte vyrovnání státu s církvemi ano, ale ne v této podobě. Ovšem to samé vám mohou lidovci říkat například u zdravotních reforem. Na kolik jste tedy ochoten dohodnout se na nějakém kompromisu, aby případným neschválením vládního návrhu nedošlo k ohrožení vládní koalice?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Já jestli můžu, tak bych na začátku malinko poopravil to, co jste říkal. Já neříkám ani tak ne takhle, ale říkám za prvé, že je potřeba doložit ta čísla, která jsou obsažena v tom vládním materiálu. S určitou nadsázkou mohu říci, pokud by to doložení bylo přesvědčivé a objevila se tam nakonec suma i vyšší, tak bych s tím neměl problém za předpokladu, že opravdu ty doklady budou nesporné. Pokud jde o tu druhou otázku, tak já přistupuju k tomu zákonu z důvodu těch věcných výhrad a nějaké spojování s jakýmikoliv jinými otázkami v tomhle směru odmítám, takže pro mě žádné výměny tohoto typu nejsou přijatelné.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
A podle jakého způsobu byste chtěl ten majetek ocenit?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tam jde o to, že i v tom doplnění, které jsme obdrželi, jsou uplatněny paušální koeficienty. Například u lesní půdy nebo u zemědělské půdy jsou použity průměrné hodnoty a my bychom si představovali, aby tam ta půda byla roztříděna do jednotlivých kategorií, u kterých by pak bylo možno to ocenění uplatnit individuálně. To se týká té půdy. A pokud jde o budovy, tak tam je uplatněn předpoklad jedna a půl podlaží průměrných církevních budov a vůbec není přihlíženo k individuálním rozdílům mezi těmi budovami, které samozřejmě podle lokality, atraktivity a podobných dalších okolností, tam se ty ceny mohou výrazně lišit a chci jenom dodat, že tyto paušální koeficienty kritizují i odborníci, jak pokud jde o tu půdu, tak i o budovy.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Jde ovšem o statisíce položek. Pokud by se opravdu mělo oceňovat, tak to bude trvat neuvěřitelně dlouho.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tak já také netrvám na nějakém výčtu, i když samozřejmě ...
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Říkáte, že chcete ocenit ten majetek, protože, když bude například ta hodnota toho majetku větší, než jej vyčíslila vláda, tak jste ochoten na to kývnout, když to bude doloženo. Ale říkáte, tedy musí to být oceněno. To potrvá dost dlouho.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Já říkám to, že samozřejmě nelze asi očekávat individuální ocenění u sto třiceti pěti tisíc položek. Ale říkám to, že to roztřídění by mělo být rozhodně hlubší, nikoliv pouze jedna skupina třeba lesní půda krát dvacet sedm korun za metr, ale minimálně roztřídění té lesní půdy do několika kategorií podle bonity, podle polohy. Něco podobného u zemědělské půdy a u budov, aby ta představa byla jasnější a mohlo se lépe posoudit, zda jsou ta navrhovaná ocenění realistická nebo ne.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Už jste tuto cestu navrhoval například Václavu Jehličkovi, případně Petru Gandalovičovi, do jehož gesce to spadá?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Ne. Tak já musím říct, bohužel zatím k žádným jednáním nedošlo, ačkoliv se o nich hovořilo. Samozřejmě my bychom o taková jednání měli zájem. Ale zatím k nim nedošlo, ani nejsou avizována.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Chcete mi říci, že Petr Gandalovič, člen ODS, váš stranický kolega, vám nenavrhl, protože na průchodnosti zákona také záleží, sejděme se, řekněte nám své výhrady a my se pokusíme najít společnou řeč?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Ne, nic takového nenavrhnul a jenom jestli mohu dodat, tak k tomu tvrzení pana ministra, že ta věc byla opakovaně projednávána na klubu ODS. On řekl: Avizován, ano to je pravda, ten zákon byl avizován, ale text toho zákona v jeho konečné podobě jsme dostali teprve těsně před jeho předložením vládou do Poslanecké sněmovny. Takže byl avizován, ale konkrétně si ho prohlédnout jsme mohli až těsně předtím, než začal být projednáván v Poslanecké sněmovně.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Další věc, která je velmi důležitá, jaké ocenění tržní ceny nebo ceny řekněme tabulkové, protože Vlastimil Tlustý mluvil o tom, že by se dal použít zákon o půdě a svým způsobem by nemělo docházet k nerovnoprávnosti restituentů zemědělské půdy a církví. Ovšem ministr kultury pan Jehlička říkal, že jde o dvě různé věci, že nejde o restituci, ale majetkové vyrovnání.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Určitě, tak jestli dovolíte, tak jenom předešlu, že já jsem samozřejmě zastáncem restitucí a jsem zastáncem odškodnění, nebo částečné nápravy těch křivd, které ten minulý režim spáchal, ale tahle otázka, kterou jste zmínil, je velice důležitá, protože určitě nechceme, aby ten výsledek byl kontraproduktivní, to znamená, aby došlo k úspěšnému napadení u Ústavního soudu, respektive k žalobám dřívějších restituentů. Dám takový příklad, jestliže soukromý zemědělec dostane nějaký pozemek a vedle je církevní pozemek a je tam, řekněme, chatová oblast, to znamená, část toho pozemku je obsazena těmi chatami a ten dřívější restituent, soukromý zemědělec, dostane dvě koruny za metr a vedle toho je kvalitativně úplně stejný církevní pozemek, za který by církve dostaly čtyřicet čtyři korun za metr, tak si myslím, že je zcela logické očekávat, že by takový člověk podal žalobu u štrasburského soudu na nerovné zacházení a na to, že neplatí tedy rovnost před zákonem, což by mohl být velice výrazný problém. Čili k té otázce bych ještě dodal, že samozřejmě si uvědomuji, že zákon, který se týká církví, je typově poněkud něco jiného, než pokud jde o ty soukromé restituenty, ale podle mého názoru by mělo být vyjasněno do míry, jak jen je to možné, která ta část těch nároků je vyčíslitelná a která je případně předmětem nějaké politické dohody a to zatím v tom návrhu obsaženo není.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Jde to vůbec, protože celá záležitost je součástí politické dohody?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Já si myslím, že to určitě jde a jedna věc, která mi právě na tomto zákonu zatím chybí, je, že buď se říká, že celý ten zákon je politická dohoda, ale zároveň se tam operuje s určitými koeficienty a ohodnoceními. Takže v tomhle je nejasnost a mělo by být tedy řešeno, co a která část toho zákona je kvantifikovatelná a která je předmětem politické dohody a samozřejmě je jasné, že o té politické dohodě se může potom debatovat. Podle mého názoru, pokud by to měla být skutečná politická dohoda, tak by ty částky musely být podstatně nižší a další věc, na kterou chci poukázat je, že nějaká snaha o tuto politickou dohodu nebyla, neboť o jednání té komise, která o tom zákoně jednala, údajně neexistuje žádný zápis. Jak víte, tak paní Němcová krátce po skončení toho jednání ten výsledek zpochybnila. Nebylo jednáno vůbec s opozicí a nebylo ani jednání s koaličními partnery, takže pokud se hovoří o, tedy myslím s koaličními poslanci, pokud se hovoří o politické dohodě u zákona s takovýmito dopady, tak by to měla být skutečná politická dohoda.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Zmiňovali jsme tady finanční ohodnocení koeficienty. Zaměřme se teď na dobu splácení nebo vyrovnávání se státu s církvemi. Sociální demokraté by chtěli vyrovnání řešit okamžitě, maximálně do pěti let s penězi z prodeje některých státních firem. Vaše už jmenovaná kolegyně Miroslava Němcová vidí dobu splácení maximálně na dvacet let. Jde o cestu, kterou ČSSD navrhuje, jíž byste podpořil, nebo vám určité rozložení v čase nevadí?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Takhle, já musím na začátek říct, aby bylo jasné, že ta doba splácení je určitá technikálie. To, co já považuji za klíčové, je právě stanovení té sumy majetku a potom ta diskuse o tom, jak dlouho má být splácena, považuji za technickou otázku.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Není, protože vlády jsou zde na čtyři roky a mění se.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Určitě. To jsem chtěl dodat druhou větou, že samozřejmě já se přikláním ke kratší době splácení, ale to, proč jsem to označil za technikálii, to říkám záměrně, protože nemělo by to být tak, že pokud dojde ke zkrácení na dvacet let nebo na jinou dobu, takže tím bude řečeno, že všechny problémy jsou vyřešeny. To tak není. Já za podstatné považuji ocenění majetku, a toto je druhotné, přičemž přiznávám, že já bych preferoval kratší dobu splácení a musím říci, že pokud se hovoří o tom, že to není možné, protože tato koalice nebo tato vláda má nějaké priority, tak chci říci, že samozřejmě i ty další vlády budou mít své priority, a pokud by to bylo šedesát let, to znamená tři generace, tak si myslím, že nemáme právo zavazovat další tři generace svými vlastními prioritami tak, aby jejich priority, které určitě nějaké budou mít, byly tím postiženy a dotčeny.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Zmínil jste, že jde o určitou technikálii, tak berme v potaz, že zatím ještě není na tom podstatném, to znamená, na ocenění majetku celospolečenská a celopolitická shoda, takže se opravdu bavme o této, řekněme, druhotné věci. Jsou zde potřeba peníze na vyrovnání se státu s církvemi. Kde je vzít? Mluví se o tom, že zadlužování státu tato vláda už dále působit nechce a snaží se snižovat deficity státního rozpočtu. Je tedy jedinou cestou privatizace a z ní posléze vyplatit církve?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tak já si myslím, že určitě ta cesta privatizace, respektive použití těch zdrojů, které by případně vznikly privatizací, tak je racionální způsob.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Na druhou stranu mluví se o tom, že privatizační příjmy by měly být použity na nastartování důchodové reformy?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Ano, určitě je to pravda. Potom si musíme položit otázku opravdu té hierarchie priorit. Musíme si položit otázku, jestli tedy označení tohoto zákona za superprioritu je skutečně, odpovídá tomu, že je to nejvyšší priorita této vládní koalice, anebo jestli ty priority jsou nastaveny trošku jinak. Takže vidím to tak, že není možné říci, že toto je superpriorita této vládní koalice, a přitom přenést tu realizaci nebo naplnění té realizace na patnáct dalších vlád plus tři generace. To vidím jako problém. Prostě v té otázce priorit musíme mít jasno.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Opoziční sociální demokraté už dali jasně najevo, že pokud by se do vlády dostali oni, návrh na vyrovnání státu s církvemi by změnili. Ještě dříve jsou ale připraveni zákon napadnout u Ústavního soudu. Připojil byste se případně k jejich protestu?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tak já musím říci, že o této otázce jsem prozatím neuvažoval.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Bavíme se o tom návrhu, který je vládou předložen. Položím vám tuto přímou otázku a vaše odpověď?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Pravděpodobně ne.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Z jakého důvodu, když s ním nesouhlasíte?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Já doufám, že ještě dojde k dalším jednáním a že samozřejmě dojde ke změně toho zákona nějakým způsobem, který povede k transparentnímu a adekvátnímu ocenění toho majetku a pořád věřím v dohodu.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Klub ODS označil nedávné hlasování o církevních restitucích jako závazné pro všechny své členy. Vy jste toto nařízení ovšem porušil. Jaké jsou za to v ODS sankce?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Já bych neřekl, že jsem to nařízení porušil. Ten zákon byl opatřen dvěma hvězdičkami a jak víte, my jsme nehlasovali ani pro zamítnutí toho návrhu ani pro jeho vrácení k dopracování. Pravda je ta, že jsme hlasovali pro přijetí určitého doprovodného usnesení, ale tím způsobem jsem podle mého názoru neporušil to usnesení klubu ODS.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
To je váš názor. Co názor klubu, například vedení Petra Tluchoře? Dal vám to nějakým způsobem najevo? Jsou opravdu sankce za to, že člen poslaneckého klubu hlasuje jinak?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Sankce žádné zatím nejsou a měl jsem možnost poslouchat vyjádření pana Tluchoře v České televizi, kde na otázku nějakých sankcí odpověděl, že o ničem takovém neuvažuje a já si myslím, že by bylo velice zvláštní, pokud by měli být poslanci za vyjádření nějakého názoru, případně odlišného postoje nějak sankcionováni.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Na druhou stranu místopředseda vaší strany Petr Nečas mluví o tom, že se snažíte svými postoji s Vlastimilem Tlustým svrhnout tuto vládní koalici. Jaké v současné chvíli panují vztahy v rámci ODS? Je to tak, že dochází k určitému vydělování se těch, kteří v rámci platformy trvají na dodržování vašeho programu a těch, kteří se snaží dělat kompromisy, protože jsou ve vládě?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tak nebudu zastírat, že ty vztahy jsou často velmi vzrušené nebo ty debaty jsou velmi vzrušené. K panu Nečasovi dovolte jenom říci, že jestliže někdo mi vkládá do úst, respektive za mne interpretuje, co chci, tak to pokládám za velmi problematické a na hranici pomluvy, respektive urážky na cti. Takže já prosím, aby nikdo nemluvil za mě. Já rozhodně nemám zájem na pádu této vlády a myslím, že jsem to dokázal dostatečně přesvědčivě tím, že jsem několikrát, možná čtyřikrát nebo pětkrát tuto vládu v těch hlasováních o důvěře, případně o nedůvěře podpořil.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Vy jste dlouhodobě součástí platformy kolem Vlastimila Tlustého. Letos na podzim vaši stranu čeká volební kongres. Máte informace, že Vlastimil Tlustý je případně ochoten se postavit jako zástupce určité linie v rámci vaší strany Mirku Topolánkovi při soupeření o post předsedy strany? Protože zdá se, že v současné chvíli to vypadá, že se opravdu bojuje o další směřování vaší strany, aspoň ideologicky.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Já nemám takovou informaci, že by pan Tlustý chtěl kandidovat na předsedu. Pokud jde o tu druhou část té otázky, tak určitě není žádným tajemstvím, že názory mezi oběma pány jsou rozdílné, takže to, že pan Tlustý bude hájit nějaký jiný pohled na kongresu, si myslím, že je jisté.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Vlastimil Tlustý totiž říká, že má spoustu ohlasů z regionů od obyčejných straníků v rámci ODS, kteří nejsou spokojeni s tím, jak současné vedení stranu vede a dávají za pravdu vám, vaší platformě. Jak třeba vnímáte situaci ve vaší straně i z tohoto úhlu pohledu? Je nespokojenost i v rámci ODS? Protože když se podíváme na průzkumy veřejného mínění, tak vaše strana ztrácí podle preferencí na sociální demokraty. Pokud by byly volby, tak byste prohráli asi o deset procent. A když se podíváme na dlouhodobý trend, řekněme za poslední rok, tak ODS ztratila sedm procent, ČSSD získala. Je třeba tato disharmonie mezi vrcholnými představiteli vaší strany důvodem, proč vám někteří lidé přestávají věřit?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Určitě. Určitě ano, a pokud jde o mou oblast, tak tam ty kritické názory na postup vedení ODS zaznívají velice často. A myslím, že ten přístup členů je vidět i na tom, že například v posledním roce nás opustila celá řada členů. Tím způsobem, že nezaplatili příspěvky, takže může se i ten nesouhlas nebo určitá rezignace projevovat i tímto způsobem, že prostě ti straníci přestávají mít zájem na činnosti v rámci strany. Takže na vaši otázku odpovídám ano, ty kritické názory zaznívají v naší oblasti velice často.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Říká poslanec Občanské demokratické strany Jan Schwippel, který je hostem Studia Česko. Dalším výrazným tématem, ke kterému se poměrně ostře vyjadřujete, je Lisabonská smlouva. Vy v ODS patříte k nejvýraznějším kritikům jejího možného přijetí. Lisabonskou smlouvu bude Ústavní soud projednávat přednostně. Hypoteticky, pokud neshledá žádné rozpory s českou ústavou, jaké další kroky jste připraven podniknout?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tak já bych oddělit dvě věci. Jedna věc je názor Ústavního soudu, který určitě mě bude zajímat, protože si myslím, že to podání bylo sepsáno velmi dobře a je tam obsažena i celá řada výhrad nebo námětů na posouzení, které sdílím, takže názor Ústavního soudu mě bude určitě zajímat. Jiná věc je můj názor na Lisabonskou smlouvu. Já si myslím, že ten nemůže být tím výrokem Ústavního soudu příliš ovlivněn, protože můj názor je kritický a pro tuto smlouvu hlasovat nebudu. Pokud jde o tu vaši druhou otázku, samozřejmě záleží na tom, jaký bude ten výrok Ústavního soudu, jestli například neřekne, že je potřeba změnit českou ústavu. V tom případě by samozřejmě došlo k dalšímu zdržení toho ratifikačního procesu a já budu velice zvědavý, pokud k tomu nedojde a pokud Ústavní soud se vyjádří, že není třeba měnit ústavu, tak jak bude vypadat odůvodnění.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
A případné vyvolání referenda v této záležitosti? Byl byste pro?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Já bych byl určitě pro. Samozřejmě to je záležitost, kterou ODS dlouhodobě slibovala. Pokud šlo o takzvanou evropskou ústavní smlouvu a vy jistě víte, že tato smlouva se prakticky stoprocentně shoduje s Lisabonskou smlouvou, takže pokud bychom byli konsistentní, měli bychom požadovat referendum i o Lisabonské smlouvě. Jiná věc je realita ve sněmovně. To usnesení, které říkalo, které v podstatě vyjádřilo poděkování vládě za to, jak vyjednala Lisabonskou smlouvu, a které požadovalo co nejrychlejší předložení k ratifikaci do Poslanecké sněmovny, pro toto usnesení v dolní komoře hlasovalo sto dvacet sedm poslanců, takže z toho si dovedete odvodit, že takový návrh na referendum prakticky nemá vůbec žádné vyhlídky na schválení v Poslanecké sněmovně.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Když vás tak člověk poslouchá, tak jak může věřit ODS? Když se chová takto, řekněme, ambivalentně v této jedné konkrétní záležitosti?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tak přiznám se, že chápu některé kritické hlasy, že někdy je to obtížné. Víte, já si myslím, že voliči nebo občané ani tak neanalyzují volební program a jeho detaily, ale že velice citlivě vnímají, pokud v některé oblasti dojde k obratu o sto osmdesát stupňů, takže já si myslím, že samozřejmě takovýchhle obratů a změn názorů by mělo být co nejméně, protože to výrazně poškozuje dlouhodobou důvěryhodnost takové strany.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Když ještě zůstaneme u Lisabonské smlouvy, tak hlavním kamenem úrazu pro občanské demokraty je Charta základních práv Evropské unie. Není podle vás v pořádku, aby v rámci zemí sedmadvacítky byly co možná nejmenší rozdíly v rámci sociální politiky, neboť výrazné odlišnosti mohou vést k výrazné ekonomické migraci, která není vždy žádoucí?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Já bych řekl, já bych to řekl takhle: podle mého názoru není možné zaměňovat reálné hodnoty za fikce. Já považuji ty národní listiny základních práv za reálnou hodnotu, protože jsou garantovány určitým soudnictvím a jsou garantovány orgány toho daného členského státu. Zatímco pokud hovoříme o listině na úrovni Evropské unie a dáme si do souvislosti, že členské státy vydávají na financování těch společných zájmů zhruba jedno procento svého vlastního hrubého domácího produktu, tak se můžeme snadno dostat do situace, že nějaká reálná hodnota bude nahrazena fikcí, protože bude se hovořit o Listině základních práv v EU, o občanství v EU, ale to naplnění těchto práv a ta garance těchto jistot pro občany bude velice vágní vzhledem k tomu, jak málo financí jsou členské státy ochotny na tyto společné zájmy vynaložit.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Velkým tématem je pro vás také ztráta možnosti veta. Nefungují ale podobné organizace podobně jako demokracie v republice, že ta skupina, která získá převahu, určuje pravidla?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Já bych tady trošku rozlišil organizace, jak o nich mluvíte, vnitrostátní a mezinárodní organizace, protože naprostá většina těch mezinárodních organizací skutečně funguje na základě toho, že každý členský stát má jeden hlas a jsou si tam ty členské státy rovny. Mohu uvést příklad Mezinárodního trestního soudu, o kterém se teď hovoří, kde má každý členský stát jeden hlas. Čili je rozdíl mezi běžným typem mezinárodní organizace a Evropskou unií. Tam samozřejmě to vážení těch hlasů a možnosti přehlasování, to znamená, že by teoreticky Česká republika mohla být přehlasována v nějaké oblasti jejího klíčového národního zájmu, tak to pokládám za veliký problém.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Je pro vás osobně natolik Lisabonská smlouva problematická, že pokud dojde k její ratifikaci v České republice, doporučoval byste vystoupení ze struktur Evropské unie? Protože sám říkáte, že s tím textem máte opravdu velký problém a řada občanských demokratů varuje před plíživou federalizací Evropy a svým způsobem říkáte, že Lisabonská smlouva je jedním z dalších kroků a našlápnutí k něčemu, co nechcete?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Určitě. Já bych si tady vypůjčil slova mého kolegy pana senátora Kubery, který prohlásil, že pokud by mělo dojít k tomu, že jediná legitimní odpověď v rámci Evropské unie bude ano, potom by den po ratifikaci Lisabonské smlouvy podal návrh na vystoupení České republiky z Evropské unie, čili tím zároveň odpovídám na vaši otázku. Pokud by mělo dojít k situaci, že nebude moci členský stát v rámci Evropské unie legitimně vyjádřit svůj názor, tak pak samozřejmě takováto úvaha by byla na místě.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Když se ještě vrátím zpátky k možnému referendu ohledně Lisabonské smlouvy, proč referendum v této záležitosti ano a proč ne o radaru?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Protože podle mého názoru se jedná o dvě naprosto nesouměřitelné záležitosti. Pokud jde o to vybudování případného prvku spojenecké protiraketové obrany na území České republiky, tam nedochází prakticky k žádné ztrátě suverenity.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Podle toho, jak budou dojednány smlouvy.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Ano, určitě. To jsem chtěl právě dodat. Je tam debata o jurisdikci, to znamená, jaká část těch případných přestupků, eventuálně trestných činů by byla posuzována orgány České republiky a jaká orgány Spojených států. A o tom se stále vede debata. Ale i naši spojenci nás upozorňovali, že pokud byly někdy ty rozhodovací pravomoce přeneseny na Spojené státy, tak to bylo velmi často na žádost té druhé strany. Takže já v tomto směru nevidím žádný problém, pokud jde o suverenitu, ale v případě Lisabonské smlouvy je to naprosto něco jiného. Tam dochází ke ztrátě práva veta asi v padesáti oblastech a jsou to tak klíčové oblasti jako energetika, legální migrace, dokonce i financování Evropské unie a financování strukturálních projektů. To jsou tak klíčové, stěžejní záležitosti, že si myslím, že s tou otázkou radaru je to naprosto nesrovnatelné.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Jenom vás doplním, že veto je nahrazeno kvalifikovanou většinou, aby bylo jasno. V minulém týdnu jste vystoupil v Poslanecké sněmovně ohledně radaru a říkal jste, že jste si dal tu práci, sehnal si veškerá dostupná data a zjistil, že ten radar nemá žádné zdravotní, řekněme, nebezpečenství. Z jakých údajů jste vycházel? Protože v minulosti ne vždy všechna data česká vláda poskytovala i koaličním poslancům?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Určitě, já bych trošku to upřesnil. Jestli dovolíte, já jsem řekl, že pokud ta data, která máme k dispozici, jsou pravdivá, tak potom opravdu žádné nebezpečí pro zdraví obyvatel nehrozí. A že jsou pravdivá, pro to existují velmi přesvědčivé indikace.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
Otázkou je, jestli jsou úplná.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Jsou úplná. Tak jak jsem měl možnost se s tím seznámit, tak jsou úplná. To, že jsou pravdivá, to posuzují odborníci, kteří znají tento typ zařízení. A samozřejmě těmto odborníkům není možné namluvit, že analogické zařízení, které znají z jiné oblasti, které má výkon x megawatt nebo kilowatt, takže v tomto případě má úplně jiný výkon, takže myslím, že ten odhad tam je velice přesný a já jsem řekl, že si myslím, že žádné nebezpečí pro zdraví nehrozí.
Ondřej ČERNÝ; moderátor:
To bylo dnešní Studio Česko s občanským demokratem Janem Schwippelem. Děkujeme a na slyšenou.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Také děkuji a na slyšenou.
