Otázky Václava Moravce 25.5.2008

Moderátor
Vítejte a hezkou neděli vám všem. Dnes z obce Borovno, ze které vysíláme další speciál Otázek. Obec Borovno, jedna z obcí, která leží poblíž vojenského prostoru Brdy na Příbramsku, kde by mohla stát americká radarová stanice. Česká vláda finišuje v jednáních s USA. Ve středu schválila hlavní smlouvu o případné výstavbě amerického radaru právě ve vojenském újezdu Brdy. Vítám vás všechny, občané okolních obcí, kteří jste přišli sem do kulturního domu v Borovně. Vítejte, hezký dobrý den. Prvním tématem dnešních otázek je právě diskuze zástupců veřejnosti. Lidí, kteří žijí v okolí vojenského újezdu brdy s těmi, kteří s největší pravděpodobností v obou komorách českého parlamentu budou rozhodovat o tom, zda budou schváleny obě hlavní smlouvy o umístění radarové stanice.
Moderátor
O jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit?
Autor

Koncem června či začátkem července má do Prahy dorazit americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, která podepíše českoamerické smlouvy o umístění radarové stanice v Brdech.
Autor
Podle bývalého sovětského prezidenta Michaila Gorbačova je celý protiraketový systém namířen proti Rusku a Číně.
Michail Gorbačov, bývalý sovětský prezident:
Spojili jste se s Amerikou a to je velmi vážné a nebezpečné spojenectví.
Autor
Severoatlantická aliance probírá možnosti propojení systému americké protiraketové obrany s aliančním a národními systémy. Studii chce vyhodnotit na příštím summitu Severoatlantické aliance v příštím roce.
Moderátor

Jak bylo řečeno, do dnešních Otázek, dvouhodinových Otázek, Otázek speciál, které vysíláme z Borovna, jsme pozvali zástupce politických stran a také zástupce vlády, kteří mají politickou odpovědnost a nesou politickou odpovědnost za to, zda budou schváleny českoamerické smlouvy o případné výstavbě radarové stanice na českém území. Dovolte abych přivítal vicepremiéra, senátora ODS Alexandra Vondru. Přeji Vám hezký dobrý den. Vítejte.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Hezkou neděli všem.
Moderátor
Dále vicepremiéra, šéfa zelených Martina Bursíka. I Vám hezký dobrý den.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Dobrý den.
Moderátor
Ministra, šéfa legislativní rady vlády z KDU-ČSL Cyrila Svobodu. Hezký dobrý den.
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Dobrý den.
Moderátor

Místopředsedu Poslanecké sněmovny z ČSSD, stínového ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Vítejte v Otázkách.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Dobré poledne.
Moderátor
Vítám i europoslance a zahraničně-politického experta KSČM Miloslava Ransdorfa. Hezký dobrý den.
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Dobrý den.
Moderátor
Jak jsem zmiňoval, ptát se budou i starostové nejen z okolí vojenského újezdu Brdy. Vítám starostu Borovna Josefa Loukotu a děkuji za to, že on nás v tomto kulturním sále hostí. Vítejte, pane starosto. Dobrý den. Dále starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek, starosta Míšova Pavel Hrubý, starosta Trokavce Jan Neoral. Jsou tady i zástupci občanských iniciativ ať už pro radar či Ne základnám. I vy vítejte, hezký dobrý den.

První otázka bude pro všechny tady pozvané politiky stejná. Budou mít k dispozici časový limit 60 vteřin a otázka bude znít: Který argument či argumenty, pro Vás osobně, budou nejzásadnější při rozhodování o ratifikaci českoamerických smluv o umístění a případné výstavbě radarové stanice na území ČR? Každý z politiků bude mít 60 vteřin do kterých mu nebude vstupovat ani moderátor ani nikdo z jeho oponentů. Alexandr Vondra, 60 vteřin, prosím pane vicepremiére.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:

Když se oprostíme od dílčích věcí, když trochu zchladíme vášně a někdy tu hysterii, která okolo toho panuje, tak je to v zásadě o 3 klíčových slovech. Odpovědnost, bezpečnost a partnerství. My máme záruky v rámci NATO, nejlepší záruky v moderní historii tohoto státu. Není to tak, že můžeme tu bezpečnost jenom konzumovat, že můžeme jenom něco brát, musí také přijít okamžik, kdy musíme s něčím přispět. Ten radar je příspěvek poměrně malý, nestojí nás ani korunu a je určen k tomu, aby chránil lidi u nás, naše děti, lidi v Evropě. A lidi v rámci celého spojenectví v NATO. Já jsem přesvědčen, je to volba správná a navzdory všem pochybnostem bychom do toho určitě měli jít, je to kvůli naší budoucnosti.
Moderátor
Děkuji. Disciplinovanost Alexandra Vondry, přesně dodržel časový limit 60 vteřin. Martin Bursík jako vicepremiér, šéf Strany zelených. Prosím pane vicepremiére, Vašich 60 vteřin.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:

Nemůžeme od spojenectví chtít jenom výhody. Tam platí mušketýrské jeden za všechny a všichni za jednoho. Rád bych zmínil 2 aspekty. První se týká diskuse a to, kam jsme se dokázali dostat ve věci garance vlády Spojených států o začlenění radarového systému do alianční architektury, do systému NATO, tady můžeme být hrdi a tady mluvím za Stranu zelených, že jsme významně ovlivnili tu debatu. Takto jsme formulovali naši pozici, stalo se to vyjednávací pozicí české vlády. Všechna ministerstva, která vyjednávala vlastně vyjednávala tento nový aspekt a výsledkem je bukurešťský summit. Až budete mít možnost podívat se na dohodu a na dokumenty, které budou odtajněny, v momentě, kdy to je diplomaticky možné, tak uvidíte jaký je výsledek vyjednávání. To je jeden aspekt, který je nejdůležitější. Už nemluvíme o projektu na bilaterální základě ČR - USA, ale mluvíme o projektu, který bude v rámci NATO.
Moderátor

Martin Bursík a jeho 60 vteřin. Teď Cyril Svoboda, ministr, šéf legislativní rady vlády. Prosím pane ministře.
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
První argument je naše odpovědnost za budoucnost. Křesťanští demokraté podporovali vstup do Severoatlantické aliance i proti velké opozici. Vstup do EU i proto opozici. I v tomto ohledu čelíme jisté opozici a děláme to s odpovědností za naši budoucnost. Je to naše rozhodnutí. My rozhodujeme jako naše země o našem osudu. Proto říkám, že se nestydím za spojenectví s USA a nesouhlasím s tím, co řekl Michail Gorbačov, když řekl, že spojenectví s USA je vážné a nebezpečné rozhodnutí. Je to rozhodnutí vážné a správné. USA ve spojenectví s námi prokázaly v Evropě, že nám toto spojenectví zajistí budoucnost a bezpečnost. Ale naše suverénní české rozhodnutí a rozhodnutí ve spojenectví.
Moderátor

Cyril Svoboda, ministr, šéf legislativní rady vlády ani nevyužil 60-ti vteřinový časový limit. Lubomír Zaorálek, stínový ministr zahraničí. I pro Vás otázka, který argument či argumenty pro Vás budou nejzásadnější při rozhodování o ratifikaci českoamerických smluv. Prosím.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:

Žádná hysterie pane Alexandře Vondro. Jsem přesvědčen, že vláda vystavuje občany velmi vážnému riziku. Důvod je v tom, že my jsme bezpečnost dali, spolehli se na koncept kolektivní obrany v NATO a v EU. Tam je šance pro menší státy. Toto je pouze dvoustranná dohoda mezi USA a ČR. Viděl jsem polskou analýzu, která vyhodnocuje ta jednání tak, že Polsko není schopno se stát strategickým partnerem Spojeným státům. Ambice USA jsou daleko větší. Změna poměru sil, drtivá vojenská převaha. Tento systém má být také své komponenty Japonsko, Austrálie, prostě celý má být soustředěn kolem euroasie. To je daleko větší záměr než jsme si kdy dovedli představit a se kterým se těžko může ČR identifikovat. Četl jsem Veroniku Šmigolovou, která nedávno řekla, že ta základna bude přednostně hájena. Neřekla, že se na ni bude přednostně útočit. Proto říkám, že vláda vystavuje občany vážnému riziku.
Moderátor

Lubomír Zaorálek. Poprosím i europoslance, odborného mluvčího KSČM pro oblast zahraniční bezpečnostní politiky. Miloslav Ransdorf a jeho 60 vteřin.
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:

Základní fakt, ze kterého bychom měli vycházet je, že bezpečnostní riziko pro ČR v této době je rovno nule. Jestli je nějaká bezpečnostní hrozba pro naši zemi, tak vychází z vlády, ze Strakovy akademie. Chtěl bych tedy říci, že nadále platí helsinský závěrečný akt a v duchu závěrečného helsinského aktu vždycky se snažily členské země, aby si snižovaly úroveň nasycení evropského kontinentu zbraňovými systémy. Teď se tento trend obrací, vytváří se nové dělící čáry v Evropě. Proti tomu bychom měli být jestliže chceme vážně brát evropský integrační proces. Toto se stane překážkou pro evropský integrační proces a v budoucnosti i pro transatlantické vztahy. Když tady byl zmíněn Richelieu a Tři mušketýři, tak já si myslím, že Topolánek není Richelieu. Richelieu byl chytrý.
Moderátor

Miloslav Ransdorf a jeho 60 vteřin. Sledujete Otázky, které vysíláme z Borovna, tedy z jedné z obcí, která stojí blízko vojenského újezdu v Brdech. Vzájemné obviňování mezi vládou a opozicí. Kdo začal s USA vyjednávat? Psal se rok 2002, Česká televize přinášela první zprávy o začínajících rozhovorech mezi ČR a USA o možném umístění radarové stanice v ČR. Tehdy ministr obrany z ČSSD Jaroslav Tvrdík odmítal zprávy o uzavřených dohodách. Jednání a Američany potvrzoval.
Jaroslav Tvrdík /ČSSD/, bývalý ministr obrany, 2.10.2002:
Je to skutečně úvodní debata o možné spolupráci a o její úrovni. Nemám vůbec žádnou informaci o to, že by u nás měla být umístěna podobná stanice, o které vy hovoříte.
Autor
Sociální demokrat Jaroslav Tvrdík už v roce 2002 označil v rozhovoru pro ČT zapojení do amerického programu za výhledově perspektivní možnost obrany českého vzdušného prostoru. Mluvil o možném vstupu americké protiraketové základny formou tzv. nepeněžního vkladu.

Jaroslav Tvrdík /ČSSD/, bývalý ministr obrany, 2.10.2002:
Nepeněžní vstup, který mlže být realizován například nabídkou území, nikoliv pro prvky aktivní obrany, ale pro senzorové či jiné stanice.
Autor
Radar byl tedy ve hře už v roce 2002. Před sněmovními volbami na jaře před dvěma lety, americký deník The New York Times referoval, že se ČR záměrně rozhodla vyhnout veřejné diskusi o projektu protiraketové obrany. Důvod? Obavy, že by se otázka americké základny mohla stát tématem parlamentních voleb. O čem se začalo mluvit za vlád vedených ČSSD, dotáhla do konce Topolánkova vláda. Několik hodin po vyslovení důvěry kabinetu Mirka Topolánka přišla z USA oficiální žádost.
Mirek Topolánek /ODS/, premiér a předseda strany, 20.1.2007:
Partnerství v rámci projektu protiraketové obrany považujeme jednoznačně za projev důvěru a respektu.
Vlasta Parkanová /KDU-ČSL/, ministryně obrany, 20.1.2007:

Tuto věc bychom neměli posuzovat ideologicky, ale na základě toho, zda umístění radaru zvýší bezpečnost.
Autor
Topolánkův kabinet začal vyjednávat a opozice se ve Sněmovně pokusila, hned několikrát, neúspěšně prosadit všelidové hlasování o umístění radarové stanice. Ne všichni sociální demokraté v průběhu vyjednávání dávali najevo negativní postoj k umístění radaru.
Miroslav Svoboda /ČSSD/, poslanec, 7.4.2008:
Je to dobrý vklad pro evropskou i českou bezpečnost tento projekt. Z druhé strany budu jednoznačně loajální s klubem.
Autor
Naopak zelení, nejen po středečním rozhodnutí vlády, která schválila hlavní smlouvu, dávali najevo rozpolcenost. Zatím to vypadá tak, že poslanecký klub zelených, jako celek, radar nepodpoří.
Olga Zubová /SZ/, předsedkyně republikové rady, 17.5.2008:
Jdu po cestě, která nevede k radaru.
Autor

Veřejnost se už delší dobu hlásí o slovo. Politici by měli přenechat rozhodování o umístění radaru na ní. Lidé chtějí o umístění radarové stanice hlasovat v referendu. Strany vládní koalice, které mají většinu ve Sněmovně i Senátu tuto variantu odmítají.
Moderátor
Krom hlavní smlouvy, kterou ve středu schválila vláda, je zapotřebí dokončit ještě jednání o druhé smlouvě, o tzv. SOFA, která řeší pobyt amerických vojáků na českém území. V případě, že dojde k podpisu obou smluv o umístění radarové stanice v červenci, kdy podle vicepremiéra Alexandra Vondry by měl začít proces ratifikace obou těchto smluv? Pane vicepremiére.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Záhy po tom podpisu. Dojde-li k podpisu do poloviny července, já věřím, že ano, tak pak nastoupí proces, kdy my to odešleme do parlamentu, do Sněmovny.
Moderátor
Počítáte tedy s tím, že v srpnu by mohla začít ratifikace v obou komorách parlamentu?

Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Samozřejmě.
Moderátor
Vicepremiér, šéf zelených Martin Bursík před měsícem v rozhovoru pro ČT prozradil, že ke schvalování obou smluv o umístění radaru by mělo dojít až po prezidentských volbách v USA. Připomeňme si slova Martina Bursíka.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany, 28.4.2008:
Já otevřeně říkám, že bych byl daleko raději kdyby ta smlouva šla do Parlamentu poté, kdy proběhnou v USA na začátku listopadu, tuším 4. listopadu, prezidentské volby. Toto by byla věc, která by byla politicky korektní, protože by se s tím seznámila nová administrativa USA, kde je klíčové jak se k tomu ona postaví.
Moderátor
Tak mluvil Martin Bursík před měsícem. Mluvil o politické korektnosti. Když už jste ve středu ve vládě hlasoval pro tu hlavní smlouvu o umístění radaru, vymohli jste si, že ten ratifikační proces začne až po amerických prezidentských volbách na podzim?

Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:

Tuto pozici, kterou jsem nedávno formuloval, tak je velmi realistická. Ten ratifikační proces, který bude probíhat v Poslanecké sněmovně bude vyžadovat svůj čas. Sněmovna si vyžádá čas na to, aby projednala smlouvy poté, co budou odtajněny, ve výborech a podvýborech. Nebylo by korektní, kdybychom se tady snažili nějak zkracovat lhůty, to v žádném případě vláda neočekává. Je realistické, že akt schvalování, tzn. hlasování v Poslanecké sněmovně, spadne do období kolem listopadu a že se skutečně stane to, co já bych pokládal politicky za šťastnější, kdybychom hlasovali poté, co proběhnou v USA prezidentské volby. Zároveň k tomu musím říci, že je potřeba počítat s tím, že v demokraciích v otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti existuje elementární kontinuita. I když se střídají vlády, tak se nedělají kotrmelce. Jestliže americká administrativa, podle mého názoru, dosti nevhodným způsobem nám poslala žádost a souhlas o umístění radarové základny v den, kdy dostala vláda důvěru. Vždycky, když jsem v USA, tak toto vytknu americké straně, tak si myslím, že od nás by bylo korektní, kdybychom ten vzkaz ze Sněmovny poslali poté, kdy bude zvolen nový prezident USA.

Moderátor
Je toto přijatelná strategie pro ODS? Jasná odpověď.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Když jsem mluvil o tom létě, tak jsem myslel začátek toho procesu. Ten proces se potáhne. To je několikaměsíční procedura.
Moderátor
Bylo by vhodné, aby se hlasovalo, v obou komorách, až po amerických prezidentských volbách? Jasná odpověď.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já tvrdím to, že je výhodné pro nás tu smlouvu uzavřít teď. Ta jednání, to bylo tady věrně podáno, skutečně začala v roce 2002 za vlády Špidly a bývalý ministr obrany Tvrdík mluvil o tom nepeněžním vkladu. Pokud jde o novou americkou administrativu, já nemám žádnou pochybnost o tom, že ten protiraketový deštník v USA bude dál fungovat. To nezruší žádný americký prezident.
Moderátor

Podle informací Otázek, do Prahy měla dojít šifrovaná zpráva českého velvyslance ve Washingtonu pana Koláře, který upozorňuje, že zahraničně-politický poradce Baracka Obamy, který je jedním z favoritů demokratů na úřad amerického prezidenta, že dojde k seškrtání rozpočtu nebo dokonce k tomu, že ona
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
To je něco jiného, pane Moravče. Já tvrdím, že Amerika deštník nestáhne. Ona ho bude mít dál Evropě nabízet. Co se může změnit, je, že řekne, tak si připlaťte. Zaplaťte to. Je samozřejmě výhodné pro Evropu a zejména pro nás, kteří máme mít jedno z těch zařízení na svém území, abychom za to nemuseli platit.
Moderátor
Podle Vás, když nebudou ratifikovány ty smlouvy ještě za Bushovy administrativy, tak se může stát, že pak by ČR dala část svých peněz do výstavby radarové stanice?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:

Ta smlouva by mohla být pro nás méně výhodná. Za stávající americké administrativy je to pro nás výhodnější.
Moderátor
Lubomíre Zaorálku, cítíte jistou povinnost se veřejnosti omluvit za to, že už v roce 2002 vaši představitelé v čele s Jaroslavem Tvrdíkem mluvili o nepeněžním vkladu. Možná měli na mysli vojenský újezd v Brdech.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Žádný závazek ze strany Vladimíra Špidly ani Parobka nepadl a nemohl padnout. Četl jsem záznamy jednání pana Tvrdíka v USA, tam několikrát opakoval, že nemůže vláda žádný závazek slíbit, protože je to věc Parlamentu. Zároveň tam říká, že předpokládá, že systém bude fungovat v rámci NATO. Ta jednání byla započata v roce 1997, mluví o nich zpráva generála letectva Emery Spojených států, je to zpráva Pentagonu. Mohl jsem ji tady přinést.
Moderátor
Pane místopředsedo, nelitujete toho, že jste v těch jednáních pokračovali? Jasná odpověď veřejnosti.

Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
To nebyla jednání. To byly technické konzultace. My politici jsme o nich neměli informace. Byla to odborná jednání, kterých se vedla celá řada. Na bezpečnostní radu státu to přišlo poprvé na začátku roku 2007. Já jsem byl jejím členem dříve a nikdy se o tom nejednalo. Tady se mluvilo o tom, jak budeme pěkně jednat o ratifikaci ve Sněmovně. Já se Vás musím zeptat. My jsme byli stejně tak dohodnuti, že budeme jednat ve Sněmovně po volbách Srbsko o uznání Kosova. Vláda si odjela do Teplic a za našimi zády to provedla navzdory slibům, které jsme dostali od Vás, od pana Schwarzenberga, který to osobně slíbil v zahraničním výboru Sněmovny, že dřív než to půjde do vlády, bude se jednat je Sněmovně. Když tady poslouchám řeči o tom, jak bude mít dostatek prostoru na jednání, já mám podezření, že byste to nejraději sfoukli v nějakém městečku někde na hranicích.
Moderátor

Promiňte, to jedině, že byste se do toho městečka přesunul i Vy jako sociální demokraté.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Kdyby to byla věc vlády, tak už to schváleno je. To je jediné štěstí, že podle Ústavy je to věc Parlamentu.
Moderátor
Dovolíte? Cyril Svoboda byl ve vládě, které byly vedené i sociálními demokraty. Vy jste byl ministrem zahraničí. Věděl jste o tom, že byla nabídnuta nějaká, šlo o technické konzultace?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:

Především chci říci ještě jednu skutečnost. Nejde o vztah k Bushově administrativě. To je velmi naivní a podle mě špatný přístup k věci. Jde o vztahy mezi státy. Nemůžeme spoléhat na to, že změna vlády zákonitě povede ke změně smlouvy. Toto je zkratka, kterou někdo může tvrdit, ale neodpovídá realitě. Pokud jde o ta jednání. To začalo už v roce 2002, byl to taky náš příspěvek po summitu NATO v Praze. Konzultace se vedly na Ministerstvu obrany a ještě před volbami 2x ve vládě, máme rozdělenou agendu, máme agendu evropskou a zahraničně politickou ve které se diskutuje a neuzavírá se a nepřijímají se žádná usnesení. V této debatě, 2x ve vládě, se diskutovala otázka i případné nabídky USA, reakce, způsobu komunikace. ČSSD mluví pravdu, že se nic neusneslo, ale nemůže tvrdit, že se nejednalo. To není pravda. My tady nemáme žádný záznam, protože se to neuzavřelo usnesením. Taková je realita.
Moderátor

Promiňte, pane ministře, když Lubomír Zaorálek není ochoten přiznat a nebo se omluvit veřejnosti za to, že se ta jednání už vedla za vlád ČSSD. Není ale podvodem na voličích, že se to téma nestalo předmětem parlamentních voleb v roce 2006 a že ještě předtím upozorňovaly internetové servery jako Britské listy, ať to byly New York Times, které jasně o tom psaly, že jste to téma, a vlády vedené ČSSD, nechávali až po volbách a pak došlo ke schválení důvěře Topolánkovy vládě a najednou tady přistála oficiální žádost?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:

Ona tu nepřistála z čista jasna. Byl to výsledek jistého procesu technických konzultací a debat. Je potřeba taky zdůraznit, že jsme za vlády ČSSD schválili bezpečnostní strategii ČR. Tam se hlásíme k tomu, že naše bezpečnost se bude chránit buď kolektivně nebo individuálně. Dokonce tam máme možnost i preventivní angažovanosti. Naše bezpečnostní strategie, která byla schválena Parlamentem, pro to ČSSD hlasovala také, otevírá tento prostor a naše Ústava dává jasný způsob řečení a ten my realizujeme. Já chci, aby za 10, 15 let naše děti a vnuci mohli přesně vědět kdo byl pro a kdo proti. Proto jsem zastáncem toho, že mají rozhodovat poslanci a senátoři, aby se to po 10, 15 letech mohlo ověřit, aby se vědělo kdo byl pro a kdo proti. To je mnohem odpovědnější než říct ať to rozhodneme všichni. My neseme velkou odpovědnost a já chci, aby ta odpovědnost byla vtělena do paměti českého národa.
Moderátor

Kdy by mělo, podle europoslance Miloslava Ransdorfa, dojít k ratifikaci, když s největší pravděpodobností ty smlouvy v případě, že budou podepsány půjdou do obou komor Parlamentu?
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Já bych k tomu chtěl říct několik poznámek. Je otázka, zda jsme spojencem USA nebo firmy Halliburton, kde je velmi zaangažován Dick Cheney. To je firma, která staví podobné základny, která je angažovaná v zakázkách v Iráku. Takže můžeme být nástroje ryze privátních obchodních zájmů. To by měli diváci taky vědět. Druhá věc je, že Barack Obama dostal otázku, zda je ochotný jednat, protože se vyslovil pro tuto variantu, s Iránem, se Severní Koreou a dalšími zeměmi jako je Libye, tak mu to vytýkali a on řekl, proč bych s nimi nejednal, vždyť jsou to malé státy. V době, kdy existovala Studená válka, byl tady Sovětský svaz, který nás mohl ohrozit daleko víc a my jsme s ním jednali.
Moderátor

Rozumím Vám správně, že by v žádném případě k samotnému aktu hlasování nemělo dojít před americkými prezidentskými volbami?
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Já nevylučuji, že budoucí americký prezident, nebo prezidentka, může mít na věc jiný názor.
Moderátor
Považujete tedy za nekorektní pokud by se o tom hlasovalo dřív?
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:

Já bych chtěl vyloučit, že budeme objektem nějakých komerčních zájmů ryze soukromých subjektů. To je velice důležitá věc. Pokud jde o bezpečnostní záruky. Není žádní riziko pro ČR v současné době. Nápady, že na nás bude střílet rakety Írán jsou hloupost. Írán nemá ani technické prostředky, které by toho byly schopny. Že to bude dělat Severní Korea je ještě větší hloupost, protože jistě do USA je kratší cesta i kdyby to náhodou chtěl někdo udělat přes Pacifik. O Takovéto důležité věci by se měli rozhodnou občané sami. Měli by se rozhodnout v referendu a měli by mít k tomu veškeré informace. Ale je bohužel tento silový přístup, kdy se všechno válcuje silou dvou koupených přeběhlíků. Je to typické pro Topolánkovu vládu. Ať se jedná o zdravotní reformu.
Moderátor

Promiňte, pojďme se vrátit k radaru, aby lidé dostali také prostor, aby tady došlo i na konkrétní argumenty. Pane vicepremiére, ještě vteřinu dovolíte-li, protože navážu na Ransdorfa. Ač Topolánkův kabinet ve středu na svém jednání schválil znění hlavní smlouvy o umístění radaru, poslanci si stěžují, že její znění dodnes, jako zvolení zástupci lidu, nemají k dispozici. S největší kritikou přicházejí opoziční poslanci. Tady jsou slova odborného mluvčího KSČM pro obranu Alexandra Černého.
Alexander Černý /KSČM/, poslanec, 20.5.2008:
Už 1,5 roku jednáme o dvou dohodách s USA a já musím konstatovat, že za rok a půl ani výbor pro obranu a výbor zahraniční nebyli prakticky žádným způsobem detailně informovány o tom, co ty smlouvy obsahují.
Moderátor

Zaznívají argumenty odborného mluvčího KSČM pro resort obrany Alexandra Černého. Páni vicepremiéři, teď vládní tábor, pokud jsem dobře četl vyjádření tiskového mluvčího americké ministryně zahraničí. Teď už nic nebrání tomu, aby ta hlavní smlouva byla zveřejněna. Proč ji nezveřejníte ještě před podpisem? Pane vicepremiére Vondro.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ta smlouva není dojednána, dokud není podepsána. V momentě, kdy bude smlouva podepsaná, my všechno odtajníme. To nerozhoduje vláda. To rozhodne parlament, rozhodne to poslanecká sněmovna a senát. Bude mít několik měsíců na to, aby odstavec po odstavci, větu po větě se s touto smlouvou seznámila a vyjádřila se k ní, zda ano nebo ne.
Moderátor
V den podpisu tedy bude zveřejněna na internetových stránkách? Dřív to není možné?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:

Dřív to není možné, protože smlouva je sjednána okamžikem podpisu. Do té doby není smlouva uzavřená.
Moderátor
Pane vicepremiére Bursíku, Vy jste téhož názoru? Nepoškozuje vládu samotnou a celou diskusi kolem radaru to, že veřejnost nemá šanci se k tomu textu dostat?
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:

Všechno má svůj čas. V diplomacii to chodí tak, že dříve než něco podepíšete s druhou stranou, tak to nezveřejňujete v novinách a nediskutujete ve veřejnosti. Tam bude několik měsíců na to, aby to mohlo být diskutováno. Teď se konečně dostanu k tomu, co pokládám za nejdůležitější v této debatě. Já jsme pro to, aby v debatách padaly konkrétní informace, konkrétní fakta. Chtěl bych se ještě vyjádřit k tomu, jak je to s tou kontinuitou, respektive to, že my jsme nezačali jako vláda Mirka Topolánka v bodě nula. My jsme převzali tu věc ve významné fázi rozpracování. Já teď dám jenom fakta. Dejte mi prosím krátký prostor, protože vy jste utekli z těch otázek tak jako vranka obecný, který žije okolo v potocích. V červenci 2002 proběhly prezentace zástupců pentagonu k projektu. To bylo na Ministerstvu obrany. V září 2002 návštěva ministra obrany Tvrdíka v USA. Ministr vyjádřil pochopení pro postup Spojených států, uvítal že USA chtějí tuto otázku konzultovat včetně bilaterální tak alianční úrovni. Toto je pravda. Návštěva ministra obrany Kostelky v září 2003, 4.2.2004 uzavřené jednání vlády, vláda pověřila Ministerstvo obrany dále pokračovat ve výměně technických informací atd. Poté Ministerstvo obrany mezi lednem až únorem 2004, tj. vaše vláda vytipovala 3 vojenské újezdy - Libavá, Brdy, to je tady u vás vážení přátelé a Boletice a materiál byl zaslán americké straně. Pak byla pauza mezi roky 2004 a 2006. Od počátku 2006 probíhaly v Praze uzavřené technické konzultace, dávejte pozor, příprava možné prohlídky lokalit vytipovaných pro realizaci záměru byla vzhledem k červnovým parlamentním volbám odložena. Ale to není všechno. V termínu 18. - 25. července, to znamená je po volbách, jednáme o nové vládě, vládne ČSSD protože ještě není ustavena nová vláda, nebyl ještě pověřen premiér sestavením vlády, tady probíhá za účasti 22členného expertního týmu USA prohlídka zmíněných vojenských újezdů. Americký tým vysoce ocenil průběh prohlídky a kvalitu předaných informací a předběžně byly Brdy a Libavá hodnoceny z hlediska infrastruktury a geologicko-hydrologických podmínek pozitivně. My jsme se k tomu dostali v lednu 2007, kdy se jednalo o důvěře vládě. Toto je kotrmelec, veletoč, za který já bych se červenal tady v tom jednání. Tak alespoň přiznejte to, že do té doby, než jste se stali opozicí, jste se stejnou vehemencí a aktivitou na tom projektu pracovali tak, jako my jsme to kontinuálně převzali, protože děláme kontinuální zahraniční a bezpečnostní politiku.

Moderátor
Lubomír Zaorálek, jeho reakce a pak se ptá publikum.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
10 let v této zemi vojenští odborníci jednali o této věci na ministerstvu obrany, prováděli tyto technické konzultace, mohli by vám říci, že podobných konzultacích se provádí celá řada také s jinými zeměmi. V čele toho ministerstva stál Karel Kühnl, v čele ministerstva zahraničí Cyril Svoboda. Jako politická strana, jako politickou otázku jsme to neřešili, protože jsme nevěděli, jestli takováto žádost vůbec někdy přijde. 10 let se to řešilo. V roce 2002 jsem zjistil, že například poslanec Vidím z ODS dostal zprávu z generálního štábu o těch možných projektech protiraketové obrany v Evropě. Dal to do šuplíku a ani poslancům to nedal. Nikdo netušil, jak je ta věc vážná, jestli z toho nějaká žádost bude, jestli se nepůjde úplně jiným směrem. K přístupu této věci, nikdo nemohl tušit, který se prosadí.

Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Nikdo nemohl tušit, o co se jedná. To, co tady řekl Martin Bursík, je stoprocentně pravda a mimochodem, co bylo dál v létě 2006 po těch volbách, do té doby to bylo utajované. Pak Jiří Paroubek, že si myslel, že bude v té době ve vládě vládnout, v jak velké koalici, tak si uvědomil, jak je problém s českou veřejností a žádal, protože do té doby se jednalo o umístění raket, nikoliv radaru, žádal, aby se to nějakým způsobem rozředilo a my jsme přišli s tím, že jsme dohodli v rámci NATO s Američany a s Poláky, že se ten systém rozdělí, že tady bude radar, což bylo pro sociální demokracii tehdy relativně připravené, dokonce jsou autentické výroky Jiřího Paroubka, že přeci o radaru nebudeme dělat ani referendum, že nepůjdeme s kanónem na vrabce.
Moderátor

Tady diváci teď mají šanci vidět, diváci teď mají šanci vidět, jak s nimi politické strany, které měly i odpovědnost v Poslanecké sněmovně, i ve vládě, hráli hru, jakou s nimi hráli hru. Ptají se diváci, konkrétní otázky, prosím.
Diváci:
Já bych chtěl jenom říci, že pánové tady zapomínají na jednu věc, že sice mohla probíhat nějaká jednání, ale my jsme parlamentní republika, čili odpovědnost má parlament a druhá věc je, my jsme se jakožto strana KSČM opakovaně ptali v Poslanecké sněmovně, zda tyto věci jsou pravda nebo ne. Vždycky z vládních lavic padlo dementi, že se nejedná, že nic takového nepřipadá v úvahu.
Moderátor
Za vlády sociální demokracie?
Diváci:
I následně.
Moderátor
I následně. Prosím ptejte se.
Diváci:

Dobrý den, tady Gruntová Hrádek. Já chci jenom říci, že v Rokycanech, když byla taková přednáška, tak pan Peine, ten je z ODS, tak nám tam řekl, že napsal zvací dopis za ODS a ten seděl na ministerstvu zahraničí.
Moderátor
Já vás poprosím, abyste si dala mikrofon k ústům a neukazovala jím.
Diváci:
Seděl na ministerstvu zahraničí ve vládě a bylo to v roce 2002. Ten dopis máte vy na stole.
Moderátor
Nezazněla otázka, ale spíše názor. Žlutý mikrofon, prosím, ptejte se.
Diváci:
Chtěla bych, aby to pan ministr vysvětlil, protože je za ODS. Teď říká samé lži, vádí to na socdemáky.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
V roce 2002 sociální demokracie a Jiří Payne, který byl kdysi poslancem parlamentu za ODS, v žádném případě nemohl sedět ani na ministerstvu zahraničí, ani na jiném.
Diváci:
Dělal tam náměstka.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:

Máte špatnou informaci.
Diváci:
Nemám.
Moderátor
Dále žlutý mikrofon vzadu, prosím teď.
Diváci:
Dobrý den, Paleček Holoubkov. Já se chci zeptat panů Zaorálka a Grebeníčka v rámci jejich kampaně proti radaru a proti systému protiraketové obrany, do jaké míry koordinují své kroky s Ruskem a s Čínou? Děkuji.
Moderátor
Začněme asi u Miloslava Ransdorfa, jako zahraničně-politického.
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Já bych chtěl upozornit tazatele, že se nejmenuji Grebeníček, ale Ransdorf, to za prvé. Možná na tu dálku ty rysy obličeje nejsou příliš rozlišitelné. Druhá věc je ta, že my tu nechceme vůbec žádné vojáky. Kdyby přišli Číňané...
Moderátor
Dovolte jenom, pane europoslanče, promiňte....
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Kdyby přišli Rusové, nechceme je tady taky.
Moderátor

Promiňte, pane europoslanče, proč jste proti nim tak vehementně nevystupovali od roku 1970 do roku 1989?
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Drahý pane redaktore, já jsem tedy v žádném parlamentu nebyl, víte, že jiná situace, ale já jsem nikdy s příchodem spojeneckých vojsk jsem se nesmířil. Já jsem nikdy pro ně nebyl a já si myslím, že tato otázka je trochu pod pás, ale řeknu vám jednu věc, jestli sem teď chce někdo přivést ruské vojáky, tak je to vládní koalice, protože to je jedna z věcí, se kterou seznámil americký ministr obrany naši senátní reprezentaci, když tu byl a pan předseda Senátu Sobotka úplně vyvalil oči, že taková varianta vůbec přichází v úvahu, jestli ....
Moderátor
Teď máte na mysli ruské inspekce?
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:

Nejenom inspekce, tady v podstatě by měla být stálá reprezentace vojenská a já nevím, jestli si Rusko vymůže nějaké extrabuřty v souvislosti s tou základnou, ale takováto možnost, jestliže někdo mluví o ruských vojácích, není spojená ani s komunistickou stranou, ani se sociální demokracií, ale se současnou vládní koalicí.
Moderátor
Otázka byla i na Lubomíra Zaorálka. Poprosím o stručnou odpověď.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:

Já jsem opravdu Zaorálek a mohu na to odpovědět. Samozřejmě, já už jsem to řekl, já jsem řekl, že my jsme vstoupili v době, kdy byla sociální demokracie vládnoucí stranou do NATO a do Evropské unie a takto jsme chtěli založit svou bezpečnost. To znamená bezpečnost, která bude budována na základě našich zájmů, na základě zájmů Evropy a společně s našimi spojenci. Samozřejmě ta architektura potom může vzít a měla by vzít i zájmy ostatních států, velmocí, jinak nebude funkční. Vtip je v tom, že to, co se tady dneska nabízí tím radarem v Brdech, on je to vlastně radiolokátor, správně řečeno, tak to je úplně jiné pojetí bezpečnosti. To je pojetí bezpečnosti, ve kterém se naopak má vytvořit změna poměru sil a drtivá vojenská převaha. To je to, co podle mě tu situaci znejistí. Teď máme prohlášení Ruska a Číny, že se zhoršuje stabilita a vytváří nedůvěra.
Moderátor
Otázka zněla, jestli to je po konzultacích s vámi jako ze zástupci KSČM a ČSSD, rusko-čínské prohlášení?

Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Myslím, že není třeba odpovídat.
Moderátor
Cyril Svoboda a otázka těch inspekcí, které tady zazněly od Miloslava Ransdorfa. Počítáte s tím, že se budou dojednávat další smlouvy, které se budou týkat pravidelných inspekcích a v případně z jakých zemí?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:

Na všechny tři otázky jasná odpověď. Nejprve ale jednu drobnost. Je potřeba a vy to pánové víte, říci, že architektura Severoatlantické aliance je založena na tom že jednotlivé členské státy aliance nebo v dohodě dva, tři státy, vkládají jistou kapacitu do společného konceptu obrany, proto nelze vybudovat ani nějaký deštník, aniž by ho nevytvořily dvě, tři země a nevložily do té společné architektury. To říkám proto, že jsem po jízdě se svým bratrem, měl náročnou debatu s ním, tak jsem se potom pečlivě přečetl smlouvu o dočasném pobytu vojsk Sovětského svazu, a to vám doporučuji jako svěží čtení. Z toho vám jde mráz po zádech, co tehdy se podepsalo, co znamenala skutečná okupace.
Moderátor
Chcete říci, že vy podepíšete méně strašnou smlouvu?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:

Ne, nepodepíšeme. Ano, my podepíšeme smlouvu jako suverénní stát a tři otázky, za prvé, narozdíl od této smlouvy, která tady byla po dobu pobytu sovětských vojsk. Ta smlouva, kterou podepíšeme, je vypověditelná. Na rozdíl od této smlouvy to neplatíme, protože bychom platili i elektrický proud vojákům.
Moderátor
Platí lhůta, roční výpovědní lhůta?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Přesně tak. Za další, bez souhlasu české vlády ten radar nikdo nenavštíví, protože musí být dohoda obou dvou stran. Bez naší dohody a může být potom procedura jakkoliv vymyšlená, aby tam byla kontrola, nikdo nemůže navštívit ten radar.
Moderátor
Promiňte, pane minstře, budou se dojednávat další smlouvy, které by nějak upravovaly inspekční režim?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:

Ta smlouva, která bude podepsána, říká, že přijede-li jakákoliv návštěva, musí to být diplomatickou cestou notifikováno české vládě a vlády s tím musí souhlasit. Jaký my si uděláme vnitřní mechanismus kontroly, to je otázka debaty, jestli to bude na rozhodnutí vlády nebo jestli vláda zmocní ministerstvo obrany nebo za jak dlouho to bude vtaženo k dalšímu vývoji, ale říkám, že bez souhlasu české strany to nebude. Na rozdíl od té minulé smlouvy, v této smlouvě máme důstojníka, který tam také velí. Na rozdíl od té původní smlouvy v této smlouvě máme garanci vypracovávání priorit míry ochrany. Na rozdíl od té původní smlouvy se tady zavazujeme jako suverénní stát, který bude jednat se svým partnerem a jako suverénní stát, který může z tohoto svazku vystoupit, bude-li mít pocit, že tam je jako vazal. To je rozdíl oproti původní smlouvě se Sovětským svazem.
Moderátor
Jestli můžete zestručnit ty odpovědi. Další otázka modrý mikrofon.

Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Já bych chtěl upozornit na to, že všechny státy severoatlantické aliance mají podobné garance. Jistě víte, pane ministře, o tom že byla obrovská aféra s utajovanými předměty amerických letadel a také s utajovaným vězněním vězňů v jednotlivých evropských státech ze strany CIA. Tato věc proběhla evropským parlamentem, byl to obrovský skandál a komisař Frattini měl plné ruce práce, aby tu věc ututlal, takže zamyslete se nad tím.
Moderátor
Další otázka, prosím modrý mikrofon, pak žlutý mikrofon.
Diváci:

Štěpán Kotrba, Britské listy. Já se vrátím k tomu seznamu hříchů, které tady zveřejnil pan ministr Bursík. Pane ministře, jako obvykle nemáte pravdu, neboť ten prvotní hřích, jak by řekl lidovec Svoboda vedle vás, spáchal poslanec Payne. Roku 1998, kdy zaslal tehdejší vládě Miloše Zemana a její bezpečnostní radě dopis, ve kterém už rovnou navrhuje radar pro Českou republiku, americký radar. Tehdejší vláda Miloše Zemana tento dopis smetla ze stolu, takže, pánové, opět lžete.
Moderátor
To nebyla otázka. Martin Bursík a jeho stručná reakce, pak žlutý mikrofon.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:

Pane Kotrbo, jak to souhlasí s výčtem fakt, která jsem zde uvedl? Jak tato epizoda souvisí s tím, že já jsem tady vyjmenoval aktivity sociálně demokratické vlády, kde byl pan kolega Zaorálek předsedou sněmovny, jaké všechny kroky ve věci identifikace, vyhledávání potenciálních lokalit, konzultací, jednání na uzavřeném jednání vlády, netransparentní, jak souvisí tenhle příběh, který jste tady řekl, s tímto? Přeci ta vláda sociální demokracie, respektive koaliční, byla v té době autonomní vládou, která se sama mohla rozhodnout, jestli touto cestou půjde, nebo jestli to v samém prvopočátku odmítne. Ona tu svobodu tehdy ještě měla. My v momentě, kdy se hlasovalo o důvěře vládě, ten večer jsme dostali poprvé oficiální žádost administrativy Spojených států. My tu svobodu, ten luxus, který měla tehdejší vláda a mohla toto rozhodnout, kdyby chtěla.
Moderátor
Žlutý mikrofon.
Diváci:

Pane ministře, já vám odpovím, jestli dovolí pan Moravec. Ten rozdíl je v gramatice, vid dokonavý a vid nedokonavý. Jednat ještě neznamená dojednat, protože s Vatikánem vlády sociální demokracie také jednaly.
Moderátor
Žlutý mikrofon.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Přeci není možné, aby řekl pan Bursík, že neměli svobodu. Jako žádný závazek nebyl přijat, probíhaly technické konzultace.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Já jsem porovnával tu míru.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Ale neříkejte, že jste neměli svobodu. Samozřejmě, že jste měli svobodu také proto, že jste tu věc mohli pouze předložit parlamentu a parlamentu je ten, který jediný je suverén, který to může rozhodnout. Prostě není pravda, že vy jste nemohli nic dělat.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:

My jsme pracovali s vaším dědictvím.
Moderátor
Žlutý mikrofon, ano, ptejte se.
Diváci:
Dobrý den, Grospič. Chtěl bych se zeptat, přestože je jasné z té diskuse, že drtivá většina občanů České republiky si tady nepřeje žádné cizí vojáky, žádnou cizí základnu, přestože dvakrát KSČM předložila zákon o jednorázové referendu v této otázce do Poslanecké sněmovny a i pan ministr Cyril Svoboda tady ukazuje, že vláda je mnohem lépe informována než parlament, přestože jsem parlamentní republika, tak bych se chtěl zeptat konkrétně pana ministra Bursíka, zda třetí návrh o jednorázovém referendu , který KSČM předložila do Poslanecké sněmovny, jehož jsem předkladatelem jako poslanec, podpoří, přestože i když k tomu vláda dala negativní stanovisko a vyslyší tak vůli většiny občanů v této republice?
Moderátor
Jasná odpověď Martina Bursíka.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:

Nepodpořím, pane poslanče a je potřeba k tomu jenom krátce uvést několik argumentů. O vstupu do NATO, za vlády sociální demokracie, se nerozhodovalo v referendu, to je myslím první podstatná informace. V žádné ze zemí NATO, kde se umisťovaly nějaké prvky obrany, se nikde nerozhodovalo v referendu, v žádné alianční zemi a ten třetí argument, přeci víme, že zákon o referendu jakémkoli, ať už účelovém nebo obecném referendu, je ústavním zákonem. Ústavní zákon vyžaduje kvalifikovanou většinu obou komor parlamentu, tedy i Senátu, takže samozřejmě máte právo a respektujeme tuto aktivitu, kterou činíte, ale vy sami od samého prvopočátku víte, že je nerealistické, že tento návrh zákona bude schválen, tudíž konkrétní příspěvek tímto aktem k nějakému vyřešení té situace skutečně nepřinášíte.
Moderátor
Děkuji pro tuto chvíli Martinu Bursíkovi a děkuji pro tuto chvíli zatím otázky z publika.
Moderátor

Začlenění možné americké radarové stanice v Brdech do systému v protiraketové obrany Severoatlantické aliance, i to je jedna z podmínek nejsilnější opoziční strany sociálních demokratů, ale i vlády zelených, aby jejich kritika vůči radarové stanici nebyla tak silná. Šéf zelených Martin Bursík říká, že ke splnění této podmínky došlo na dubnovém summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti. Sociální demokraté mají výhrady. Myslí si, že ona formulace z bukurešťského summitu Severoatlantické aliance nesplňuje jejich základní podmínky podle nich je výsledek dubnového summitu v Bukurešti jen málo konkrétní.
Autor
Jeden ze závěrů summitu Severoatlantické aliance, který se konal začátkem dubna v Bukurešti, zní jasně. NATO uznalo, že nebezpečí balistických střel roste a rozšíření amerického systému protiraketové obrany přispěje k ochraně všech spojenců.
Mirek Topolánek /ODS/, předseda vlády, 3.4.2008:

Bylo zdůrazněno, že tento radar bude integrální součástí jakékoliv budoucí protiraketové obrany na aliančním základě.
Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO, 3.4.2008:
Hrozba tu je a musí být nedělitelná. Americký systém je významným příspěvkem.
Autor
Na dubnovém summitu Severoatlantické aliance se nezapomnělo ani na Moskvu. NATO navrhuje propojit všechny tři protiraketové systémy, alianční, americký a ruský. Jedním z témat, o které se v té souvislosti mluví, jsou možné inspekce ruských expertů,pokud radarová stanice v českých Brdech nakonec bude stát.
Karel Schwarzenberg /nez./, ministr zahraničí, 3.4.2008:
Veškerá činnost eventuelní ruských průkopníků na českém zemí bude muset být probrána a vyjednána.
Autor
Ani dubnový summit Severoatlantické aliance ale nerozptýlil ruské obavy z rozšíření amerického systému protiraketové obrany na střední a východní Evropu.
Vladimír Putin, bývalý ruský prezident, 4.4.2008:

Pozitivní je, že náš zájem na zajištění naší vlastní bezpečnosti byl vyslanec vyslyšen, ukázalo se, že američtí partneři uvažují o tom, jak zlepšit důvěru a transparentnost a v tom budeme pokračovat.
Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO, 4.4.2008:
Jednání s Ruskem proběhlo v pozitivním duchu, ale nemůžu hlásit, že jsme viděli ohromující průlom.
Autor
Když začátkem května dorazil do Prahy generální tajemník Severoatlantické aliance, prohlásil, že česko-americká dohoda oproti raketovém radaru v Česku otevře novou kapitolu v úsilí aliance, čili k hrozbám 21. století.
Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO, 5.5.2008:
Pokud se shodneme na tom, že to je hrozba balistických střel, měli bychom natoizovat tuto debatu, aby to byla debata uvnitř NATO. Bukurešťský summit právě natoizaci zahájil.
Autor

Severoatlantická aliance teď zkoumá možnosti propojení americké protiraketové obrany ve střední Evropě s aliančníma s národními systémy. Studii chce vyhodnotit na dalším summitu. NATO v příštím roce.
Moderátor
Z jednoho ze záběrů dubnového summitu v Bukurešti vyplývá, že už v příštím roce Severoatlantická aliance posoudí varianty protiraketové architektury pokrývající území celé aliance. Dalším hostem otázek, tentokrát v pražském studiu České televize, je český velvyslanec při Severoatlantické alianci Štefan Füle. Vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.
Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO:
Hezký dobrý den.
Moderátor
Dá se, pane velvyslanče, už dnes říci, kolik je možných variant, o kterých jsem mluvil?
Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO:

Těch variant je několik, je jich méně než prstů na jedné ruce a neřeknu vám přesné číslo, protože jde o údaj zatím utajovaný. Každá z těchto variant, a to je pro nás velmi důležité, ale počítá s třetím pilířem. Žádná z dalších variant neexistuje.
Moderátor
Když byl začátkem května v Praze na návštěvě generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer, tak odpovídal v rozhovoru pro Českou televizi i na otázku, jak to bude s velením aliančnímu systému, když teď NATO odporuje rozšíření toho amerického systému a případné radarové stanice, která by stála v České republice? Tady je odpověď generálního tajemníka Severoatlantické aliance.
Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO, 5.5.2008:

NATO má četné zkušenosti s integrováním velících struktur. Myslím, že je velmi předčasné teď říkat, jak vlastně ta velící struktura nakonec bude vypadat, ale mohu vám říci, že pokud nějaká organizace má obrovské zkušenosti v této souvislosti, pak to je právě NATO, protože to je právě kolektivní a obrannou organizací s integrovanou strukturou velení. Je pravda, že to není zrovna nejjednodušší problém, ale jsem si zcela jistý, že pro něj budeme schopni nalézt řešení.
Moderátor
Prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer. Když, pane velvyslanče, není možné teď říci, jak bude vypadat ta velící struktura aliančního systému, můžete naznačit, kde by měla být ale ustavená?
Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO:

Bude ustavena potom, co bude u nás podepsána a odsouhlasená smlouva poté, co hlavy státu a vlád rozhodnou o nějaké z konkrétních forem integrace toho třetího pilíře do aliančního systému řízení a velení. Ten důvod, proč jsme ještě nerozhodli o této věci, není tak ani o tom, že bychom neměli dostatek informací, ale problém je v tom, že každé takové rozhodnutí sebou nese poměrně dost nákladné finanční konvence a přece jenom chtít po členských státech NATO, aby se dnes zavazovaly k tomu, že on integraci zaplatí a v té částce ta situace, kdy zatím Česká republika nebyla schopná doložit, že je schopná zavázat se k tomu, že ty dohody budou schváleny a radar postaven, přece jenom dost dobře nejde.
Moderátor
Můžete tedy jasně odpovědět, příští rok v summitu Severoatlantické aliance už by mohlo padnout rozhodnutí o té velící struktuře?
Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO:

Pokud bude do té doby smlouva podepsána a schválená, pak já vidím jako jedno z rozhodnutí příštího summitu, který bude ve Štrasburku v dubnu příštího roku. Také rozhodnutí, respektive úkol, aby se pracovalo na konkrétních podmínkách integrace tohoto třetího systému řízení a velení. Aby byly zúžené obce, budou vybrána jedna až dvě a na základě nich potom bude rozhodnuto.
Moderátor
Ještě jedna stručná otázka, prosím o stejně stručnou odpověď, počítáte s tím a počítá se s tím v Severoatlantické alianci, že by docházelo k pravidelným inspekcím i z velení Severoatlantické aliance či dokonce by v případě, že budou chváleny ony smlouvy o výstavbě amerického radaru na českém území, takže by byl přítomen nějaký inspektor nebo byla by tady stálá přítomnost někoho ze Severoatlantické aliance?
Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO:

Neuvažovalo a není nejmenší důvod o něčem takovém uvažovat. Už to zaznělo v té diskusi, že aliance jako taková nemá své vlastní vojáky, nemá svůj vlastní personál. Je to tak trošku ironie osudu, ale první personál, který aliance má, je civilní personál. Všichni vojáci, ať už jsou součástí jednotné aliance. Každý z těchto vojáků má dvě čepice, to znamená, že základna, takto deklarovala jak česká strana, tak spojená strana. Pokud tato základna bude poskytnutá alianci, k obraně aliančního území a stane se tak součástí jednotného řízení a velení, tak v ní budou sedět američtí a bylo zde také řečeno, čeští důstojníci, kteří budou mít jak české, tak americké čepice, tak také tu alianční.
Moderátor
Říká pro tuto chvíli z Prahy Štefan Füle, český velvyslanec při Severoatlantické alianci. Proč vám toto nestačí jako sociálním demokratům? Stručná odpověď Lubomíra Zaorálka.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:

Pan Füle jako velvyslanec to nemá jednoduché, je zaměstnanec vlády, ale to, co řekl pan Jaap de Hoop Scheffer, to bylo velmi důležité. On řekl, pokud se shodneme na tom, že tu je hrozba balistických střel, ta shoda na tom, že mezikontinentální balistické střely jsou klíčovou hrozbou, vůbec není v této chvíli, o tom se teprve bude mluvit. Podívejte, mezikontinentální balistické střely, to je šlágr před 20 lety. To byla otázka bije v bilaterálním světě mezi Sovětským svazem a tehdejšími Spojenými státy. Tehdy mezikontinentální balistické střely, které letí 30 minut, to byla také šance odvrátit atomovou válku. Vůči nim začal stavět Regan vlastně svoje hvězdné iniciativy, na ně potom navázal ten projekt protiraketového deštníku. Vtip je v tom, že ta hlavní otázka podle mě, o které bychom se měli bavit, jestli tahle hrozba, na kterou my se tady v Brdech máme chystat, je vůbec podstatná. Kdo si pořídí vícestupňovou raketu, dokonce flotilu vícestupňových raket, to je nejnákladnější vůbec, co snad dneska existuje v té otázce zbraní. Já si myslím, že kromě těch největších mocností na to dneska nikdo prostředky nemá a nikdy mít nebude. My máme deštník protiraketové obrany, ale nám teče voda do bot. Úplně jiné hrozby, jako jsou terorismus, klimatické otázky a hlad.

Moderátor
Alexandr Vondra, jeho stručná odpověď.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Luboši, ty jsi takový doktor Cvach české politiky. Neustále někoho cituješ, často velmi pokřiveně a vytrženě z kontextu, ale naštěstí tě k operaci ještě nikdo nepustil.
Moderátor
Můžete tedy odpovědět jádro sdělení, pane vicepremiére?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
NATO se jasně shodlo v Bukurešti naposledy na úrovni šéfů států a vlád 27 zemí. Vy nechcete NATO, já vím, že řada z vás jsou tady voliči komunistů v tomto sále a na to nechcete.
Moderátor
Stejně jako vy tady máte voliče, prosím nelustrujte publikum.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:

NATO se jasně shodlo, že nebezpečí toho raketového útoku existuje a stoupá, na tom se jasně shodlo, že musíme udělat opatření v Evropě, že ta obrana dává smysl. Koneckonců i z těch výzkumů veřejného mínění se u nás jasně ukazuje, že takových 60 % lidí si permanentně uvědomuje, že ta protiraketová obrana je důležitá, jenom se bojí to mít na svém vlastním dvorku. Čili, nebezpečí tu je, NATO tvrdí, že tu nebezpečí je, Luboš Zaorálek to popírá. NATO tvrdí, že musíme mít ten evropský pilíř, Luboš Zaorálek ho nechce. NATO tvrdí, že v roce 2009 se shodneme na tom, jak zaplnit ten prostor ochrany tak, aby byl chráněn i ten zbytek, který je chráněn těmi zařízeními v Česku a Polsku nebude, to znamená kus Rumunska, kus Bulharska a kus Turecka. Čili to, že se to integruje, toho systému, to bylo rozhodnuto nyní v Bukurešti. V roce 2009, příští rok, když aliance bude slavit šedesátiny, se má už doladit jenom ten zbytek, který ta zařízení, pokud budou rozmístěna u nás a v Polsku, chránit nebudou.
Moderátor

Já bych prosil, aby padl další dotaz, starosta Trokavce?
Diváci:
Vážení pánové, vás poslouchat je opravdu velmi poučné pro tento národ. Tady sedíte v Borovně, nikoliv parlamentu. Na tohle nejsme zvědaví, já vám to řeknu na rovinu.
Moderátor
Můžete položit otázku?
Diváci:
17. března jsem ze zeptal svých občanů, zda souhlasí s radarem, doporučuji a ptám se, kdy najdete odvahu zeptat se vy svých občanů, jestli ten radar vůbec chtějí. Tyhle řeči nás tak dalece nezajímají, protože to je, ten udělal to, ten udělal to, ten to začal, ten v tom pokračuje atd. Kdy najdete odvahu uvědomit si, že se budeme ptát v prvé řadě svých voličů. Tady sedí pánové z akademie, tři z Akademie obrany a inženýr Kaucký a ti všichni vás upozorňují a přírodovědci, pane Bursíků, vás upozornili, že zničíte totálně brdskou faunu a flóru. To jde mimo vás, vy tu nebydlíte, vám to nevadí.
Moderátor

Jasná odpověď. Jak diváci prvního programu mohou slyšet, názory pro i proti. Protože se asi starosta Trokavce ptal členů vlády, Cyril Svoboda, jasná odpověď.
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
To, co říká Luboš Zaorálek, dostanu se k vaší otázce, jestli ty hrozby jsou reálné nebo nejsou. Za prvé, i Severoatlantické aliance řekla, že reálné jsou, ale s tím můžete a nemusíte souhlasit a otázka je, může tady někdo říci, že tato hrozba skutečně nemůže dnes za 10 let, za 15 let nastat? Může někdo garantovat, že se třeba i nějací teroristé nedostanou ke zbraním tohoto typu, může to někdo garantovat? Nemůže. Proto odpovědnost za naší bezpečnost je založena na tom, že je lépe se chránit všemi prostředky, proti všem typům útoků, včetně samozřejmě terorismu, ale bránit se proti všem,potencionálním hrozbám.
Moderátor

Promiňte, pane ministře, jestli je možné, aby děti prvního programu České televize nepřišli o pohádku, jestli je možné vaši odpověď zestručnit, aby mohl odpovědět Martin Bursík, pak Alexandr Vondra?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Tato smlouva má speciální pasáž, o ní asi bude mluvit pan místopředseda vlády Bursík, která se týká ochrany životního prostředí. Je to velmi silný závazek minimalizace dopadů do životního prostředí tohoto rozhodnutí, takže je to velmi odpovědný krok a myslím si, že by se neměla tato otázka takhle populisticky zneužívat do konfliktu, který je vážnější a týká se celé země.
Moderátor
Martin Bursík, životní prostředí, které mu má být, lidově řečeno, ukradené?
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
To byl hodně ostrý atak pana starosty.
Moderátor
Už Otázky měly končit na ČT1, diváci si za chvíli přepnou na ČT24. Martin Bursík stručná odpověď.

Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Poslouchejte, pane starosto, ty argumenty. Nám se podařilo vyjednat článek 15 smlouvy, který má 9 paragrafů. Z původních třech řádků jsme na třech stránkách velmi podrobné úpravy. Znamená to, že máme garanci toho, že provozovatelé toho radaru bude respektovat veškeré zákony v oblasti životního prostředí, ochrany zdraví obyvatelstva a dokonce je to tam formulováno tak, že bude respektovat ty zákony, které jsou přísnější v oblasti životního prostředí. Je tam přesný popis toho, jakým způsobem předáme to území, my odpovídáme za stav toho území v momentě předání, oni odpovídají za likvidaci veškerých kontaminovaných látek, případného znečištění půdy, je tam přesně vymezená odpovědnost a ta smlouva je naprosto v tomto ohledu vyvážená. Jestli si vzpomínáte, tak kvůli tomu ...
Moderátor
Já se omlouvám, nechte domluvit Martina Bursíka. Jednou větou, pane vicepremiére.

Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
My jsme opakovaně jednali s americkou stranou, kvůli tomu byly ty dohody zablokovány, kvůli jednomu paragrafu životního prostředí. Finále je takové, že jsme vyjednali vyváženou smlouvu, kde dokážeme ochránit veškeré zájmy životního prostředí a myslím, že v další části debaty se dostaneme k těm jednotlivým výhradám expertů a odborníků, z nichž celou řadu znám a já jsme připraven odpovídat na ty jednotlivé výhrady, protože oni ten popis situace, popisují tu situaci dobře. Tam si myslím, že skutečně dáno jejich erudovaností odborností, ten popis je kvalitní, ale odhad těch rizik a hrozby, ten neodpovídá skutečnosti, protože to také dokládají v tom otevřeném dopise, který mi poslali. Oni neznají podrobnosti okolo toho, ale já to velmi rád vysvětlím v druhé části pořadu.
Moderátor

Přepněte si na ČT24, pokračuje debata z Borovna k umístění radaru, respektive k hlasování obou komor českého parlamentu a vyjednávání česko-amerických smluv.
Moderátor
Připomínám, že hosty Otázek zůstávají představitelé 5 politických stran, které jsou zastoupeny v poslanecké sněmovně a které s rozhodující pravděpodobností budou mít rozhodující slovo při ratifikaci oněch dvou hlavních smluv o možné výstavbě amerického radaru v ČR. Vicepremiéra, senátora z ODS Alexandra Vondru.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Dobrý den.
Moderátor
Dále vicepremiéra, předsedu strany zelených Martina Bursíka.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Dobrý den.
Moderátor
Ministra, šéfa legislativní rady vlády, Cyrila Svobodu z KDU-ČSL.
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Dobrý den.
Moderátor

Místopředsedu ČSSD, stínového ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Dobrý den.
Moderátor
A europoslance a zahraničně-politického mluvčího KSČM Miloslava Ransdorfa. Ještě jednou vám všem dobrý den!
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Dobrý den.
Moderátor

Ptát se v této části budou i starostové Trokavce, Jan Neoral, starosta Spáleného Poříčí, Pavel Čížek, starosta Borovna, Josef Loukota, starosta Míšova, Pavel Hrubý a další. Především také vítám diváky, kteří jsou z obcí, kde by mohla radarová stanice stát. Začneme opět velmi stručnou otázkou pánové, která bude pro vás pro všechny stejná. Budete mít zase 60 vteřin dispozici. Jaký největší dluh podle vás má politická reprezentace ve vztahu k veřejnosti, když se podíváte na tu diskusi o vyjednávání oněch smluv o umístění radaru? Možná byste měli začít u vlastní politické strany. Miloslav Ransdorf začne tentokrát. 60 s, prosím, pane europoslanče.
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:

Já si myslím, že parlamentní reprezentace i vládní reprezentace by měly hrát s občany poctivou hru. Dávat všechny informace, aby se neopakovalo to, co bylo v případě účasti našich vojáků v Iráku. Tam se hovořilo o existenci iráckých zbraní hromadného ničení a byli čeští politici, zde přítomný ministr Svoboda například, o tom mluvil, že ví o té existenci zbraní hromadného ničení. A následně se ukázalo, že nic takového nebylo. Chtěl bych, aby se opravdu hrála férová hra, a proto bychom měli dát šanci občanům, aby se vyslovili ve věci samé jako suverénní páni parlamentní republiky.
Moderátor

Vy jste ani nevyužil časový limit 60 s. Když jsem se díval do stenozáznamu poslanecké sněmovny KSČM se společně s ČSSD pokusila o to, aby vláda byla zavázána, i když zní to možná nelogicky, ale ona usnesení poslanecké sněmovny nejsou pro vládu závazná. Ale pokusili jste se jako strana prosadit, aby skončilo vyjednávání o té smlouvě nebo o těch smlouvách s USA. Ale zároveň, když jsem se díval do stenozáznamu, tak nebyli všichni sociální demokraté a komunisté na místě. Jak vám pak veřejnost má věřit, když nejste schopni lidově řečeno zmobilizovat své vlastní poslance a své vlastní lidi, abyste měli co největší šanci na úspěch s takovým usnesením?
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Já vám odpovím, že my v této věci ze všech parlamentních stran máme nejvíce čisté svědomí. Teď, když se třeba jednalo o misi do Afghánistánu..
Moderátor
Ptám se na to hlasování,neříkejte mi o Afghánistánu.

Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Tam jste asi pane redaktore nezaznamenal, že byla vypárování. To je parlamentní zvyklost, která prostě se respektuje.
Moderátor
Nevím, jestli radar a smlouvy nejsou pro vás tak zásadní, že byste v této situaci, kdy se i hlasuje o nedůvěře vládě, tak se nevypárovává.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:

To, co jste teď říkal, to podle mě omluvu nemá, na podobná hlasování je třeba, aby byli ve sněmovně všichni. Já mohu pouze slíbit, že pokud to dojde tak daleko, že bude se hlasovat o radaru, tak tam budou všichni sociální demokraté. A to tady slibuju. A to tady slibuju. A co se týče té základní otázky, ten největší dluh? Podle mě ten největší dluh je v tom, že podle mě tady ten problém toho radaru a protiraketové obrany, to je podle mě největší otázka, před kterou stála česká společnost vlastně po tom, co vstoupila do těch mezinárodních institucí EU a NATO. A prostě se ukazuje, že nejsme schopni v parlamentu o tom vést debatu, která by tomu problému odpovídala.A bez ohledu na to, je to opozice nebo koalice, to prostě že nejsme schopni odpovědět na otázku, jaký je smysl této věci a najít řešení, jako to si myslím, že je obrovský dluh vůbec celé té politické scény. A mně připadá, že to je největší selhání v zahraniční politice, kterého jsme se zatím dopustili.
Moderátor

Děkuji Lubomíru Zaorálkovi, ani nevyčerpal časový limit. Ministr, šéf legislativní rady vlády, Cyril Svoboda.Největší dluh?
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Já myslím, že to je pořád permanentní velká výzva. Znovu a znovu odpovědně říkat, že naše země je v prostoru a situaci, kdy nemůže se bránit sama. Jedině ve spojenectví s dalšími. A to se spojenci, s nikým jiným, než se spojenci. Místo toho strčit hlavu do písku a říct, že jsme neutrální nebo my to nechcem znamená, že popíráme princip spojenectví. A jestli nás něco může zachránit proti jakýmkoliv hrozbám, je spojenectví. Já jsem od Sociální demokracie a od komunistů neslyšel jediný alternativní názor, jediný alternativní koncept, kromě toho, že říkají, že ta hrozba neexistuje. No tak to je jak z mateřské školky. Říci, že hrozba neexistuje, tečka, tudíž se tím nebudeme zabývat, znamená popřít odpovědnost za budoucnost naší země. A ten náš dluh je výzva znovu: jenom spojenectví nám dává šanci.
Moderátor

Cyril Svoboda, také jeho 60 s. Martin Bursík, stejná otázka.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:

Tak já myslím, že největším dluhem politiků je ta úroveň debaty tak, jak jí vedeme. Protože nejsme schopní debatovat a skutečně věcně argumentovat, ohromně se to opírá o emoce, určitě je určitým dluhem vlády, že jsme nedokázali dostatečně vysvětlit, že jsme součástí jednoho hodnotového systému té euroatlantické civilizace,že ten projekt je obranný, preventivní a že ho stavíme proto, abychom ho vůbec nikdy nepoužili. A že v dnešním světě čekat na potvrzení hrozeb je nesmysl a je také důležité, prostě ani Noe nečekal a když si objednáváte alarm domů, tak taky nečekáte, až vás někdo vykrade. Prostě objednáváte to preventivně. Abych mluvil úplně jednoduše, to co mě mrzí je, že sociální demokracie, byť má takovou odpovědnost za rozjednání toho projektu, tak si vůbec nedělá starosti s argumentací. Řekněte 5 konkrétních důvodů, proč to nechcete. Ta se jenom veze na té emotivní populistické vlně. Že to prostě veřejnost nechce, o argumentaci KSČM ani nemluvím, protože tam si myslím, že tam to je za hranicí vkusu.

Moderátor
Vypršel časový limit. Vicepremiér Alexandr Vondra, odpověď na stejnou otázku pane vicepremiére.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Jaký má kdo dluh? Podívejte, to je samozřejmě nepopulární opatření, to je opatření preventivní, to je opatření z oblasti obrany, štěstí přeje připraveným. Na tom se asi všichni shodneme. Ale činit ta přípravná opatření, to je každý opatrný, když to má mít na dvorku svého domu nebo za rohem. Ale podívejte, až by taková raketa dopadla třeba na Prahu a zabila by desítky tisíc lidí, chtěl bych vidět, jak byste se na to tvářili, pak byste říkali samozřejmě něco úplně jiného. Čili, je-li nějaký dluh, tak je dluh v tom smyslu, že jenom málo politiků má odvahu jít a říct to otevřeně. Protože každý chce sbírat politické body, a toto je téma, na kterém, to si řekněme otevřeně, příliš politických bodů nikdo nezíská. Myslím si, že mně tohle nikdo nemůže vyčítat, já to velmi konzistentně hájím po celé dva roky.

Moderátor
Alexandr Vondra, děkuji, že jste se vešel do časového limitu. Pokud byste měl odpovědět na tu otázku, jaký vliv bude mít na dojednání té smlouvy, která je už před koncem, kdy očekáváte, že dojde k dohodě nad uzavřením smlouvy SOFA.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tam zbývá doladit ještě jeden problém v té daňové oblasti. Já to teď neumím říct, to vede ministryně obrany. Myslím si, že v řádu týdnů by to mohlo být doladěno. Ale nechci tu dělat nějaké závěry. Prostě až bude dojednáno, bude dojednáno. Ta kvalita je tady daleko důležitější, než ten čas.
Moderátor
Americká sněmovna reprezentantů ve čtvrtek seškrtala víc než 700 mil. dolarů na výstavbu protiraketových základen v ČR a Polsku. Jaký vliv to bude mít, podle vás?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:

To je každoroční cvičení. My to tady doma známe, samozřejmě. Kolegové ministři vždycky, když se chystá rozpočet, tak si požádají o víc a dostanou méně. To je klasické cvičen. Každý rok se ve sněmovně reprezentantů i v senátu v USA odehrává. Pentagon si řekne o nějaké peníze, pak dostane o něco méně. Pokud jde o ty prostředky na letošní rok, tak ty výbory senátu je schválili v plné výši, ve sněmovně reprezentantů byly seškrtány na polovičku. Čili bude v létě nějaké dohadovací řízení a z toho vzejde nějaká částka mezi tím původním návrhem a tou polovičkou, čili jestli to budou 3/4 nebo něco, to je prostě normální cvičení, které mě nechává úplně chladným.
Moderátor

Nebude to mít vliv na to, že by ČR musela dávat víc peněz, jako například jsme se teď dozvěděli, že se s tím počítá v té smlouvě SOFA, byť zase je tajná a veřejnost k ní nemá možnost se dostat. Že se počítá s tím, že dojde a česká strana ponese náklady na odminování, pokud se nemýlím, toho prostoru a asanační práce. Vždyť to může české daňové poplatníky stát poměrně velkou částku peněz.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že tak, jak je ta dohoda koncipována, tak nás ta výstavba toho radaru skutečně žádné prostředky stát nebude. Pokud samozřejmě, tak ten vojenský prostor je náš, jsou tam věci, které jsou naše, tak ty asi my uklidíme, ale to stejně bychom museli udělat stejně, třeba kdybychom to otvírali pro veřejnost.
Moderátor
A kolik nás to bude stát, ten propočet?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já to tady nemám, ale to je zanedbatelná částka v porovnání s...

Moderátor
A vy Lubomíre Zaorálku jste byl dotázán na 5 důvodů. Proč nezformulujete 5 důvodů, jako sociální demokracie.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:

Jako ty odpovědi nebyly odpovědi na tu otázku, kterou jste kladl. To co tady zaznělo. Já ale musím říct jednu věc. Pan Vondra řekl, že nepřesně cituju, jako ten doktor Cvach. Ale to co já jsem citoval, pane Vondro, to tady znělo z televizní obrazovky. Ten citát, totiž, který jsem citoval, pokud se shodneme na tom, že tu je hrozba balistických střel, to je autentický výrok, kterým dokumentoval dohodu z Bukurešti. Pokud se vůbec shodneme na tom, že tu je ta hrozba, jako pan Cyril Svoboda říká, že my nejsme schopni říct jasné důvody. Podívejte se, když tady byli američtí demokrati, kongresmani, tak nám řekli, že obrana proti balistickým střelám je nejdéle trvající podvod v historii amerického ministerstva obrany, těch 107 mld. dolarů. Tzn. tohle je také postoj amerického kongresu. Ale víte co je základní? Základní je, že celá ta debata je falešná, od začátku falešná. Protože víte v čem je problém nalít si tady toho čistého vína? Že přeci o žádný radar nejde. Vám o žádný radar nejde. Pan Topolánek řekl několikrát jasně: Tady jde o to, aby tu byl ten americký voják s flintou, to je jedno, jestli bude čistit košile nebo jestli bude látat ponožky, hlavně tady musí stát s tou puškou, to je autentický výrok, proč tady vy nám vyčítáte, že my neříkáme jasné argumenty proti radaru, vám je ovšem radar úplně ukradený, a pouze úplně měníte koncepci zahraniční politiky ČR. Vy jste se rozhodli, že kašleme na EU, kašleme na NATO, my to celé pověsíme na USA a vsadíme na to, že ona se stane vojenským hegemonem. A to v situaci, kdy tahle vojenská strategie USA je v troskách, je neúspěšná v Iráku a v Afghánistánu, to všechno se děje v situaci, kdy americký prezident odchází, a celá Amerika volá změna, změna, změna, změna. Jedině ČR to je poslední papežštější než papež. My poslední se držíme tohoto odcházejícího příběhu.

Moderátor
Promiňte. Říkáte držet se odcházejícího příběhu. Znamená to, že v případě, že dojde k ratifikaci smluv, tak vy nás toho příběhu, jako sociální demokraté, kteří chcete vládnout po roce 2010 v případě, že vydrží Topolánkova vláda celé funkční období, vy nás toho příběhu zbavíte, že vypovíte tu smlouvu? Když je tam jednoletá výpovědní lhůta? Jasné slovo pane místopředsedo.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Já chci vidět, co proběhne v té sněmovně. Ve sněmovně klíčové věci se hlasují tak, že to je buď Melčák, Pohanka nebo je to Evžen Snítilý. Jestli takovým způsobem chcete odhlasovat smlouvu, tak vám říkám rovnou, to je nelegitimní. Tohle neuznáme a na to před volbami odpovíme. Pokud takhle to chcete udělat. Dnes tu většinu ve sněmovně nemáte.
Moderátor

Promiňte, ponechme stranou, že vy jste měli svého Kotta, a že součástí české politické kultury jsou takovíto poslanci. Vy mi jasně odpovězte, jestliže teď jste použil tato tvrdá slova, v případě, že ta smlouva bude prohlasována, vy jí vypovíte po volbách? Dáte takový slib voličům?
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Tu smlouvu, kterou jsme ještě ani neviděl? To je jako, když se mě ptali na chartu a já jsem jí neměl možnost přečíst. Nezlobte se, tato vláda ani nedala ještě smlouvu do sněmovny a...
Moderátor
Ale ta smlouva, to základní, že se tady bude něco stavět, což vy zpochybňujete...
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:

My odmítáme ten dvoustranný princip dohody nad touto věcí, protože to pokládáme za špatnou bezpečnostní koncepci a pokud ta smlouva projde sněmovnou takovým způsobem, jak dosavadní klíčová hlasování, tak vám říkám, že sociální demokracie před volbami na to odpoví.
Moderátor
Chcete tím říci, že se nebudete cítit vázáni takovou smlouvou, která bude schválená dvěma, třemi poslanci?
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Prosím vás počkejte na to, jestli vláda podepíše tu dohodu, to já v této chvíli nevím, a já kdybych mohl, tak bych na ně rád apeloval, aby to nedělala. V této chvíli bych si přál, aby ČR stejně jako Polsko, prostě to odložila. Podle mě je to předčasné.
Moderátor
Možná nevíte, že Američané právě včera slíbili Polákům, že pomohou s modernizací polské armády výměnou za štít. Takže ještě uvidíme, co udělají Poláci. Pane vicepremiére Bursíku?
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:

Zase jenom fakta a věcně. Mě to mrzí, ale Luboši neargumentuješ korektně. Tady vlastně jako si hraješ s těmi slovy, jestli ta hrozba jestli se aliance shodne na hrozbě nebo shodla. Když vezmu přesný překlad a citaci závěru Bukurešťského summitu, šíření zbraní hromadného ničení představuje rostoucí hrozbu pro alianční síly, území i obyvatelstvo, protiraketová obrana tvoří jednu ze širších součástí odpovědnosti k odvrácení této hrozby. Tak to jen k tomu, jak se na to dívá NATO.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Naprosto vágní. Je to tak? Vágní.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Je to konkrétnější, než tvá odpověď Václava Moravce, co uděláte vy.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
V pravou chvíli na tohle před volbami odpovíme, když vy uděláte to, co jste udělali prozatím ve sněmovně.

Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Na jedné straně argumentuješ na otázku s tím, že jsi tu smlouvu ještě neviděl a nemůžeš se k tomu vyjádřit, ale jaksi vehemence a energie, s kterou do toho střílíš plný zásobník, zase neodpovídá tomu, že jsi ten výsledek našeho vyjednávání jako vlády, ještě neviděl. Tohle je hrozivý populismus. A je potřeba si uvědomit, že v zahraniční politice a bezpečnostní politice je potřeba kontinuita, přijdou další volby, třeba ty volby vyhrajete, třeba budete zase vládnout, to zas bude kotrmelec nazad nebo co to bude?
Moderátor
Promiňte. Disciplinovaný Miloslav Ransdorf.
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:

Ano, trpělivě čekám na to, až dostanu slovo. Já chci říci, že když tady se ptal někdo na to, jaká je tedy ta hrozba, tak já tvrdím, že reálně není. Zapomíná se na existenci zakládajícího aktu mezi NATO a Ruskou federací z 29.5.1997. V tomto dokumentu se NATO a Ruská federace zavázali, že na evropském kontinentu vyloučí použití síly a dokonce i hrozbu silou. Tyto dvě smluvní strany se zavázaly, že z evropského kontinentu vyloučí jak použití síly, tak hrozbu silou. to je poznámka první. Druhá poznámka se týká toho, že žádáme, aby se s námi hrálo slušně, protože určitě si občané tohoto státu nezaslouží, aby je premiér, úřadující premiér, nazýval vidláky, kteří do toho nemají co mluvit. No a když tady byla ta otázka těch citací, když obvinil kolegu Zaorálka pan vicepremiér Vondra, že cituje špatně, já nevím, možná si to pamatuju špatně, že taky třeba cituju špatně, ale vzpomínám si, že Charta 77 a disidenti vůbec byla proti existenci vojenských paktů a kritizovala naši zemi, že příliš zbrojí, má hodně vojáků, kde se najednou vzal ten válečnický instinkt u bývalých disidentů?

Moderátor
Tak pane vicepremiére opravdu velmi stručně. Ať se dostane publikum s otázkami.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Tak za prvé, Luboš Zaorálek, to je jako ti antichartisti, co přišli do toho Národního divadla, na to shromáždění. Ten text Charty neznali, ale přišli se tam k němu vyjadřovat a protestovat. A k tomu, co říká pan kolega Ransdorf, to není žádné útočné opatření, to je prostě obranný radar, který nás má chránit. Kde jste vy byli, když tady byly ty útočné ruské rakety, které tu byly rozmístěny bez souhlasu parlamentu, bez souhlasu parlamentu, byla to invaze, to byla okupační vojska, která přijela přes noc, nikoho se nezeptala, 80 tis. jich tady zůstalo po dobu 20 let. Teď máme na stole dohodu.
Moderátor

Pane vicepremiére, vy jste si naběhl. Vy jste mi tady teď publikum lidově řečeno rozdráždil, protože když začnete klást lidem otázky, tak všichni vám chtějí odpovědět. Dokončete prosím v klidu svojí větu. Nebo už jste jí dokončil?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já jsem jí dokončil.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Podívejte se, Martin Bursík, řekl...
Moderátor
Víte, že z výzkumů vyplývá, že patříte k nejméně disciplinovaným hostům pane místopředsedo v těch televizních debatách?
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:

Dobře, ale ještě jedinkrát. Martin Bursík řekl, on apeloval na to, abysme byli slušní a ctili tu kontinuitu české zahraniční politiky. Já tady celou dobu, celou hodinu říkám, že tahle politika ten radar rozbíjí vlastně, to co jsme dělali doposud a víte, jak to chcete po mně, když vy jste se opravdu s námi dohodli, že budeme o uznání Kosova znovu jednat teď v květnu a pak jste beze slova, i když jste to slíbili, tak jste se sbalili odjeli a prostě proti parlamentnímu usnesení jste to takhle odhlasovali. Jak můžete jedním dechem takto porušit dané slovo a zároveň nás vyzývat, abychom ctili prostě zákony, abychom respektovali kontinuitu zahraniční politiky.
Moderátor

Tak teď se pojďme ještě podívat na názory veřejnosti. Děkuji pro tuto chvíli Lubomíru Zaorálkovi. A tady názory veřejnosti ve veřejném mínění. Sociologové upozorňují, že názory veřejnosti v sobě mají velký emotivní náboj. Vedle věcných aspektů v hodnocení lidí se projevují momenty ideologické. To tvrdí sociologové ze všech agentur. Na potřebu zajistit pro Evropu účinnou obranu proti raketovým střelám dlouhého doletu poukazuje přes 70 % obyvatel. To je výzkum agentury STEM. Jde o postoj stabilní, prochází napříč různými skupinami populace i když názory na otázky širší bezpečnosti nejsou příliš diferencovány, přesto se ukazuje zřetelná tendence, že otázkám bezpečnosti přikládají větší význam mladší lidé a lidé vzdělanější. Podívejme se na spolupráci s USA. Tady většinový názor veřejnosti zní, že ne, protože ten obecně pozitivní postoj veřejnosti k zajištění protiraketové obrany ČR a Evropy se střetává právě s tím, kdo to bude zajišťovat a s kým se bude spolupracovat. Vidíte červeně ne, proti USA zeleně ano. A ještě se podívejte na to, to je výzkum CVVM, toto byly data STEM, jak se proměňuje v časovém období názor veřejnosti na umístění a výstavbu radarové stanice. Červená linka nesouhlasí, zelená souhlasí, žlutá neví. Jasně klesá počet lidí, kteří nemají názor, či nevědí a stabilita odpůrců je zřetelná v proměnách času. Poprosím starosty, kteří, ať už je to starosta Borovna nebo starosta Spáleného Poříčí, poprosím mikrofony, aby také teď zazněly otázky od starostů, kteří reprezentují obce a ptali se konkrétně na ty věci, které je zajímají. Starosta Spáleného Poříčí.

Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí:

Ptali jste se na začátku co nám chybí nebo kde cítíme dluh a celý ten rok a půl jsem cítil jeden obrovský dluh. který výrok je pravdivý a který nepravdivý. Představme si, že lidé tady bydlí, mají velký vztah k tomu kraji a někdo nesouhlasí, když mu za domem vede silnice. Tenhleten radar to je samozřejmě věc, které se lidé bojí. Ale lidé se bojí toho, většinou, co není pravda. My jsme tady rok a půl slyšeli výroky, které nebyly pravdivé a vydávaly se za prokázaná fakta. Slyšeli jsme to převážně od Ne základnám, slyšeli jsme to od politiků, například od kolegy Neorala, byly to hrozby jako například, že tady bude jaderný reaktor, který bude tu základnu zásobovat, byly tu názory, že se vykácí půlka Brd, že tam povedou obrovské silnice, je to skutečně malý úsek a můžu říkat dál a dál. takových názorů byla spousta. Mně osobně teď chybí jistá omluva, od těch, kteří tvrdili nepravdivé výroky a vydávali je za pravdivé. Protože to způsobuje obavy, strach lidí, tady ve vesnicích a zcela neoprávněně. Otázka na politiky budete nám ty informace dávat a vyznačovat nám jasně, co je pravda a co ne?

Moderátor
Tak Miloslav Ransdorf.
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Promluvil starosta z obce, kde v referendu 91,7 % se vyslovilo proti radaru.
Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí:
Toto byla přesně ta ukázka těch nepravd.
Moderátor
Já vás poprosím, abyste se v rámci kultivované diskuse chovali korektně a aby se dostalo na další otázky.
Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí:
Toto je přesná ukázka. U nás jsme referendum nekonali, byla u nás anketa. Uspořádaná podobně, jako jsou volby. Zúčastnilo se, lidí, kteří přišli k volbám, bylo 23 %. Pouze voličů. Tudíž i kdyby bylo referendum, bylo neplatné. A z těch 23 % se 91,7 % vyjádřilo proti. Koresponduje to s těmi grafy ČR. Ale to je přesná ukázka toho, jak se zachází s fakty. Chci aby ta fakta byla vždycky řečena komplexně. Z jedné i z druhé strany.
Moderátor

Poprosíme řekněme domácího, starostu Borovna, který nás tady přivítal v tomto sále.
Kotas, starosta Borovna:
Já ani nebudu mít dotaz, ale tak jak jste si tady posadil ty politiky, tak já jenom ke každému něco řeknu. Pan Ransdorf promine. 600 m od našich obydlí sovětské raketové hlavice. Na nás namířené americké rakety. Pan Zaorálek, jednala sociální demokracie, měl tu být radar, rakety, pánové z koalice, pánové v koalici radar. To znamená, že pro nás pro občany tady těch sousedních obcí je úplně jedno, kdo je u moci, ale prostě tady něco bude. Ať vládne ten, ten, ten. A moje otázka: chtěl bych věřit, že to, co nám teď slibujete, co nám vláda slíbila, říká se tomu úplatky nebo takhle, že to bude splněno.
Moderátor

Počkejte, mluvilo se o částce miliarda, která měla jít do infrastruktury tady v obcích, které jsou v okolí vojenského újezdu. Zároveň se tvrdí, že vy si to máte spolufinancovat, to znamená, že vlastně půjde o 3/4 mld. vy už cítíte nějaký úplatek? Když to bylo tak nazýváno.
Josef Loukota, starosta Borovna:
To slovo úplatek, to nám říkají všichni ostatní, že jako my bereme úplatky. Ale zatím ty peníze, to je všechno jenom ve hvězdách. Pro nás malé obce. my máme zatím slíbené peníze na projekty, co bude dál, my ani si to nedovedeme představit. Musíte si uvědomit, že celé tady to okolí už žije radarem rok a 4 měsíce. Ta politická sféra tady, vy přijedete z Prahy a první otázka je, za kterou stranu. To nás v podstatě tady hrozně uráží.
Moderátor
Víte, že jsem vám tu otázku nepoložil.
Josef Loukota, starosta Borovna:

No to jste možná jediný, ale novináři a prostě takhle se to nedá dělat. Já si myslím, že byla chyba, že ze začátku ta vláda, nás starosty i ta veřejnost, ty informace nebyly skutečně někdy důvěryhodné a pravdivé. To je pravda. Pak se to začalo zlepšovat, teď už informovaný nejsme vůbec, to je všechno.
Moderátor
Děkuji starostovi Borovna. Pane vicepremiére.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já myslím, že pokud jde o tu konkrétní otázku, myslím že nejen za ODS, ale za celou vládu mohu prohlásit, že svá usnesení bereme vážně, že to zřízení té komise, kterou jsme dohodli tady v loňském roce ve Spáleném Poříčí, že skutečně budeme naplňovat, že ta miliarda zhruba 200 milionů na rozvoj Podbrdska je ve státním rozpočtu alokována.
Moderátor

Promiňte, je to tedy celá částka, nikoliv jak jsem četl, že ty obce, že jde o projekty v celkové hodnotě miliardy korun, ale že obce si musejí zaplatit 2/3 a 1/3 pošle vláda. Že jde vlastně o 1/4 mld.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ne to není zahrnuto v té částce. Ta celková částka to jsou dotace plus peníze na projekty plus peníze na kofinancování, ta částka, kterou by musely platit obce ze svého a samozřejmě, že musí na t o nějakým způsobem přispět, to je princip všech dotací a to zná každý starosta, tak ta do této globální částky zahrnuta není.
Moderátor
Takže 1,25 mld. stále platí tento závazek?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Jako součet dotací a těch dotačních titulů, plus částky 150 mil. je na dofinancování, 100 mil. je na ty projekty a miliarda je na ty dotace.
Moderátor
Žlutý mikrofon, prosím.
volička ODS:

Chtěla bych říct, že jsem volila ODS, i celá moje rodina, takže rozhodně nejsme komunisti, a mimochodem se za to moc stydím. Chci se zeptat, vy jste neměli ode mne na to mandát, vy jste to neměli ve svém volebním programu nějaký radar nebo protiraketovou obranu. Jako proč o tom vlastně vy rozhodujete? Chci se zeptat, proč nedáte svým voličům možnost, aby si tuto otázku rozhodli sami? Stydím se za vás a je vidět, že nechodíte mezi lidi. Protože já hodně chodím mezi lidi a hodně se věnuji této otázce a nejenom této a je mi moc líto, že nevíte, že ti, kteří vás volili vás už volit dál nebudou. To samé zelení. To je naprosto ten samý problém.
Moderátor

Odpověď Alexandra Vondry s tím, že jenom upřesním, že to vlastně neměla v programu žádná politická strana a když o tom psali New York Times, tak jsme se i v rámci Otázek Speciál na to politiků ptali a voliči se právem můžou cítit podvedeni. Že došlo na slova New York Times z března 2006, že to téma je záměrně zamlčováno před parlamentními volbami a že to je zájem české strany.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já tomu vašemu zneklidnění rozumím, protože my jsme to v tom programu neměli, ale to, myslím, tady jasně zaznělo, že my jsme to ani nemohli mít ve volebním programu, protože to před námi bylo důsledně zatajováno. Vlády Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka. Prostě ta veškerá jednání, která probíhala od roku 2002 byla utajována.
Moderátor
Proč to tedy nenecháte na veřejnosti, otázka voličky zněla jasně. Proč nedáte šanci voličům ČR aby oni rozhodli?

Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Podívejte se, já tady s vámi nesouhlasím. Prostě otázky obrany referendem není dobré projednávat. Žádné státy v referendech o základnách nerozhodovaly. Sociální demokracie, když se v roce 1998 rozhodovalo o našem vstupu do NATO, tak žádné referendum také neuspořádala. Jsou prostě věci, kde referendum, podle mého hlubokého přesvědčení, pořádat nemůžeme. Nemůžeme ho pořádat o trestu smrti, protože velká většina by samozřejmě byla pro jeho obnovení, nemůžeme pořádat referendum třeba o otázkách daní, protože by většina lidí nechtěla platit žádné daně. A nemůžeme ho prostě pořádat ani o věcech obrany našeho státu. Ale na rozdíl od Sociální demokracie my to hrajeme velmi otevřeně a ty informace my s vámi sdílíme.
Ivana Novomeská, iniciativa Ne základnám:

Já bych se chtěla zeptat hlavně pana Vondry a pana Bursíka, koho tady dnes zastupují, protože v případě pana Bursíka republiková rada Strany zelených mu nedala mandát k tomu, aby prosazoval otázku radaru a v případě pana Vondry i pana Bursíka, celé vládní koalice, většina obyvatel ČR si nepřeje radar, ty průzkumy se pohybují pořád kolem 70 %, my jsme nasbírali například už 100 tis. podpisů za referendum. A ani v USA to není jasné, ani USA není v této otázce jednotná a podle těch posledních průzkumů tak kolem 68 % Američanů nesouhlasí s politikou pana Bushe. takže já se ptám, koho tady zastupujete, kdo vás platí, proč to všechno takhle vehementně děláte?
Moderátor
Martin Bursík a jeho odpověď? Narážka na republikovou radu Strany zelených. A to, že vaši ministři ve vládě až na Ondřeje Lišku, který se zdržel hlasování tak jste hlasovali pro ty smlouvy.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:

No, vy jste madam z generace, já nevím, kolik je vám roků, něco mezi 20 a 30 a pro mě tedy slyšet 19 let po sametové revoluci argument kdo vás platí od mladé generace...
Moderátor
Můžete nechat odpovědět Martina Bursíka? Veřejnost si jistě udělá obrázek sama.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Já jsem jenom chtěl říct, že je to smutné, že je mi to líto, že jdete v té argumentaci takhle daleko. Možná, že to neznáte z té doby, že takhle se vlastně shazovali disidenti a odpůrci režimu. A že ti, kdo demonstrovali před Temelínem, tak byli obviňování, že mají pod polštářem marky, ačkoliv v Rakousku se tehdy platilo schilinky, tak takhle byla ta argumentace dopracovaná.
Moderátor

Můžete teď věcně odpovědět na tu otázku koho zastupujete, když strana zelených je rozpolcená a Ondřej Liška možná nebude v poslanecké sněmovně hlasovat pro tu hlavní smlouvu, proto se zdržel i hlasování, protože mu vadí způsob, jakým byla schválena ve vládě. Nemůžete mít jako zelení problém, že už máte 3 poslance, kteří dostanou-li se ony smlouvy do poslanecké sněmovny, tak poslankyně Zubová, Jakubková ale i ministr Ondřej Liška budou hlasovat proti těm smlouvám? Či se zdrží hlasování.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
No to víte víc než já. Za prvé je třeba říct, že nikdo z těch poslanců neměl a nemá zatím k dispozici ani tu hlavní dohodu, ani NATO SOFA ani bilaterální SOFA.
Moderátor
Předpokládám, že ministr Liška jí měl.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:

Ministr Liška jí měl k dispozici. A ptáte-li se koho reprezentuji, Stranu zelených, a ptáte-li se na to, z čeho vycházím při té práci na tématu radaru a formulování pozic, tak primárně z usnesení sjezdu Strany zelených 17.2.2007. A to musím říci, že tak jak já jsem vyhodnotil tu situaci, a měl jsem tu výhodu, že znám ty dokumenty a zároveň jsem se na té oblasti životního prostředí aktivně podílel a vyjednával, tak já to hodnotím tak, že my jsme splnili druhý bod usnesení, sjezdu, kde se říká: ukládá se ministrům ve vládě aby prosazovali ve vládě návrh vyjednávací pozice vlády, která bude usilovat o závaznou garanci vlády USA, že radarový obranný systém bude začleněn do řízení a velení NATO. Toto je pro mě klíčový argument v mém rozhodnutí, protože my jsme dostali mandát od sjezdu, aby naši reprezentanti ve vládě prosazovali tento aspekt tzv. NATOizace toho projektu a tak jak já vyhodnocuji závěry summitu v Bukurešti a zároveň konkrétní texty smluv, které teprve dostanete do ruky, vemte si svůj čas prostudujte to, podívejte se na to věcně a objektivně na základě tohoto vyhodnocení já zaujímám postoj, který tady zaujímám.

Moderátor
Jednoznačná odpověď, vy nemáte strach, že to středeční hlasování rozpoltilo stranu zelených, vy teď zastupujete menšinu zelených a zesílila vnitřní opozice ve vaší straně.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
A já vám na to řeknu pane redaktore, že já zastupuju většinu strany zelených, kdo má pravdu? Tohle jsou takové teze, které lovíte, chytáte někde ze vzduchu, já mám mandát pro tu politiku a realizuju ji. Tam byla ještě otázka. My jsme šli do politiky s celou řadou témat. Ochrana životního prostředí, ochrana lidských práv, omezení provozu kamionů a další témata. Kvůli tomu nás lidé volili a tento program primárně realizujeme. Já skutečně nemohu za to, že jsme nemohli mít v našem volebním programu téma radarové základny, a tady ta výtka patří 100% na adresu Sociální demokracie.
Moderátor
Promiňte. Sociální demokracie se s tím záhy vypořádá. Černý mikrofon.
Moderátor
Můžete se případně představit. Děkuji.

Sadílek, zastupitel Rožmitál pod Třemšínem:

Já bych chtěl na úvod se přidat tady k panu starostovi Čížkovi, protože obě strany v tom dělají obrovské chyby. Obě strany mluví o radaru. Co to je radar? Kolik je radarů? Je to pozorovací radar, který pracuje 21 hodin denně? Je to naváděcí radar? To je naprosto o něčem jiném. Ty desinformace pochází od počátku. Ale z obou stran, protože nikdo přesně nevysvětluje, co ten radar dělá atd. Právě v tom se ztotožňuju s panem starostou, že tato strana jako například v pátečních nejmenovaných novinách strany pana Ransdorfa: jaderný výbuch v Brdech by devastoval okolní krajinu. Na jedné straně říkáte, že rakety neexistují, a na druhé straně, že nás to tady zničí. Dejte si prosím vás do pořádku nějak, jestli teda jsou, nejsou, máme se proti nim bránit nemáme. Ale vy v tom máte zmatek sami. Tak vysvětlete občanům a poctivě, jak tady říkal pan starosta, veškerý věci. 90 % těch, který podepisujou petici proti radaru, neví, co je sledovací radar a co je naváděcí radar. Neví nic. Vědí radar a to je špatně.

Moderátor
Tak otázka pro Miloslava Ransdorfa a pak Lubomír Zaorálek.
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Já jsem řekl jasně. Není tady hrozba vojenského napadení, a hrozby, které jsou jiného druhu, jako je třeba terorismus, proti tomu nám nepomůže ani žádný vojenský pakt ani nějaká radiolokátorová základna. A druhá věc je to, aby občané měli možnost si vyslechnout názory odborníků, kteří tady jsou, kteří se radiolokací zabývají celá léta. Jako je pan Hlobil. Ten se věnuje této otázce 40 let. Tak mu dejte slovo a pak uvidíte, že názory odpůrců této základny nejsou tak úplně liché.
Moderátor
Pan Zaorálek.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:

Já jenom musím říct, že shodou okolností na to zareaguju taky, protože jsem mluvil s těmi fyziky v tom jaderném ústavu v Řeži, který je za Prahou, pan Mach a další, a ti mi řekli, že nejjednodušší způsob, jak zlikvidovat tento radar dle jejich názoru je ta malá atomová bomba s podkrtickým množstvím, úplně minimální, v kufříku, odpálená několik kilometrů od toho. Takže ten atomový výbuch není tak úplně od věci. Ale jako teroristický útok, ne jako protiraketa. A prosím vás, k panu Bursíkovi jsem chtěl reagovat. Mě to připadalo jako hodně farizejské to co tady říkal na adresu tady z publika paní, protože on mluvil o těch zdrojích. Ale aby byl pořádek v té diskusi. Váš premiér Topolánek na mezinárodní konferenci oficiálně, teď v Praze před pár dny řekl na adresu těchto iniciativ: stále stejné, jde o pár stále stejných tváří, a velmi malé demonstrace, o stále stejné naučené věty, stále stejné snahy, triky a vlastně i finanční zdroje. Nepodařilo se jim zorganizovat ani jednu spontání akci. Takže ty zdroje, to je docela oprávněné, to oni vrátí půjčku za oplátku.

Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:

Ne vy s premiérem nemáte společného vůbec nic. To je pravda. A já jsem ještě řekl jednu věc, pánové, já si tady řeknu nejpoctivěji jak jsem schopen, jak to tedy bylo v Sociální demokracii, protože to co mi vadí je, když to vypadá, jako že jsme někoho podvedli. Nejsme dokonalá strana a děláme chyby, samozřejmě, to tady vždycky přiznám, dokonce i v případě toho radaru si myslím, že jsme jich udělali řadu. Já si pamatuju, že vyšlo vyhlášení ještě pana Paroubka, ještě jako předseda strany, kolem těch voleb to bylo. A on opravdu se ten radar bagatelizoval. Jako vím, že to řekl ještě dříve, než zasedla odborná komise branně bezpečnostní a zahraniční, já jsem mu potom dával ty stanoviska a říkal jsem mu tenhle radar to není žádná legrace. To je vlastně protiraketový systém, který bude rozprostřen po celém světě, bude mít čidla v kosmu, vlastně se v roce 2015 počítá, že to bude 15 radiolokátorů a 250 antiraket rozmístěných od Austrálie, Japonska, po celém světě to je prostě neuvěřitelné. A on mi na to Paroubek řekl: já jsem si myslel že to bude koule s obsluhou 2 lidi, kterých tady máme už plno. Je to samozřejmě chudák premiér, nepobral do hlavy všechno. Takže já vím, že to jeho vyhlášení bylo chyba. No né myslím to samozřejmě...

Moderátor
Promiňte, já se jenom zeptám, tento člověk chce být premiérem v roce 2010, kde má veřejnost jistotu, že pobere jiné věci.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Ale o to nejde, já jsem to říkal proto, že v té chvíli jako premiér zodpovídal za spoustu věcí, tahle jedna radarová základna, měl se samozřejmě seznámit s těmi věcmi dřív, než dal první stanovisko. Pak jsme se dohodli a korigovali jsme to. Ale říkám to, že ty postupy samozřejmě nejsou dokonalé. Ale podvod to nebyl. To nebylo tak, že bychom si řekli, že na vás budeme něco hrát. Proto to říkám, že ta sekvence nebyla šťastná, ale nebyl to podvod.
Moderátor
Modrý mikrofon, pak černý a Cyril Svoboda.
Hlobil, odborník na radiolokaci:

Budu hovořit k problematice závěrečné zprávy Národní referenční laboratoře. Tato závěrečná zpráva usoudila nebo je tam závěr, že žádné nebezpečí nehrozí. Já jsem pracoval v radiolokaci 40 let, naposledy jako kantor na vojenské akademii. A dospěl jsem k zcela jiným závěrům. Já vám ve stručnosti mohu říci o jaké závěry se jedná.
Moderátor
Já se jenom zeptám, vy máte technické údaje z Marshalových ostrovů?
Hlobil, odborník na radiolokaci:
Ne ne ne.
Moderátor
Tak jak můžete dojít k nějakým závěrům? Jestli jsem to správně pochopil, když bude schválená ta smlouva, tak se sem něco bude stěhovat a vy máte technické parametry toho?
Hlobil, odborník na radiolokaci:
Nebude se stěhovat nic, protože ten radar, který bude zde bude úplně jiný radar. Bude to radar EBR, který bude mít jiné parametry. Já nesouhlasím v několika bodech.
Moderátor
Počkejte, ale jak to víte? Tak bude se sem stěhovat radar z Marshalových ostrovů?

Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ano, ano, nemá pravdu, říká bludy. Já myslím, že pracoval 40 let na nějakých starých ruských radarech, ta studie byla dělána na ten radar, který se sem má přemístit a ta studie je podepsaná hlavním hygienikem ČR...
Hlobil, odborník na radiolokaci:
Já bych požádal pana Vondru, aby mě nechal domluvit.
Moderátor
Ne, já požádám o otázku. Protože jsou tady další lidé, kteří se chtějí zeptat. Můžete položit jasnou otázku?
Hlobil, odborník na radiolokaci:

Takže já tu otázku položím a bude se týkat pana Bursíka. Protože byla jakási závěrečná zpráva, která dospěla k závěru, že radar neškodí. Odborníci dospěli k jiným závěrům hned v několika bodech. To, že měření bylo vlastně zmanipulováno, to že nesouhlasí bezletová zóna, to že existují také nějaké atmosferické vlnovodné kanály a netýká se toto ohrožení jenom občanů brdských obcí, ale týká se to vlastně celé řady jiných občanů i v zahraničí, a nakonec z toho také vyplývá, že vlastně ta zpráva nevypovídá vůbec nic. Protože parametry toho nového radaru EBR budou zcela jiné, než parametry toho radaru na Marshalových ostrovech. A otázka tedy moje zní, jak je možné zpracovat takovou zprávu bez oponentního řízení. A je to v rozporu s programem zelených, jestliže tedy pan Bursík tady hovořil, jak krásně tady zastupuje stranu zelených, tak ať se podívá do programu strany zelených a tam se jasně také hovoří o mikrovlnném záření.
Moderátor
Jasná otázka. Martin Bursík jasná odpověď.

Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:

Tak my jsme nejdříve dostali na bezpečnostní radu státu výsledky zprávy hlavního hygienika armády ČR a závěr jednání vlády byl, že je nezbytné, aby zde se k tomu vyjádřila autorita, která je nezávislá a to myslím, že nikdo z vás nezpochybní, že hlavní hygienik ČR je nezávislou autoritou v republice. On se vyjadřuje... Teď ale opravdu nevím, čemu se smějete. Já sice rozumím tomu, že emoce, ale v momentě, kdy začnete zpochybňovat autority, které v celé sérii jiných otázek, které se týkají kvality života, občanů, kvality potravina atd., jestliže kvůli těmto emocím začnete zpochybňovat autoritu, která má přesně dané kompetence ze zákona, tak pak najednou dokážete relativizovat úplně všechno. Tzn. my jsme objednali zprávu hlavního hygienika a máme výsledky té zprávy. To, co vám na to mohu odpovědět je to, že v té dohodě jsme vyjednali to, že americká strana bude respektovat všechny zákony, které se v ČR týkají ochrany životního prostředí, ochrany zdraví obyvatelstva a proběhne hodnocení vlivu na životní prostřední podle zákona 100. My máme identifikovány zhruba důvody, protože tam probíhá tzv. zjišťovací řízení, a identifikuje se, jestli nějaký důvod převáží hranici proto, aby k tomu hodnocení došlo. Nepochybně je tam několik důvodů, například to trvalé odlesnění, protože zákon mluví o území mezi 5-25 ha. Tady se počítá s 20 ha. Čili je jednoznačný důvod k tomu, že tam bude hodnocení vlivu na životní prostředí.

Moderátor
Pochopil jsem správně, že jestliže se ukáže, že vlivy podle českého práva poškozují tady životní prostředí lidem v okolí Míšova a dalších obcí, tak dojde k tomu, že ta stanice nedostane kolaudaci?
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
No trochu tu legislativu životního prostředí zjednodušujete, to není tak, že by bylo hodnocení vlivu na životní prostředí a pak kolaudace. Mezitím je ještě územní řízení, stavební řízení a vyjadřují se k tomu dotčené orgány statní správy, což jsou samozřejmě i referáty životního prostředí. A my tam budeme samozřejmě posuzovat i tu čistírnu, aby tam byla správná technologie, protože by to mohlo ovlivnit evropsky významnou lokalitu Bradava. K tomu se bude vyjadřovat vojenský újezd, k tomu se bude vyjadřovat Krajský úřad, který vydá stanovisko, jestli se to má posuzovat nebo ne. Takže důležité tady je říci, že my jsme na úplném prvopočátku.
Moderátor

Umožníte oponentní zprávu, abyste odpověděl ještě panu Hlobilovi, další oponentní zprávu,jestliže tady část lidí může zpochybňovat zprávu hlavního hygienika.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:

Já znám jiného pana Hlobila z ekologických sdružení, takže my se neznáme, ale vlastně vy jste tady položil tu vaši otázku na základě východiska, které při vší úctě, nezlobte se, je nepravdivé. Protože my jsme vám tady řekli s místopředsedou Vondrou, že půjde o přesunutí radaru z Marshalových ostrovů. Vy říkáte něco jiného a já nevidím důvodu, proč bychom měli žádat oponentní posudek ke stanovisku hlavního hygienika. Ale říkám otevřeně, že všechny tyto aspekty, které se týkají životního prostředí, vlivu na zdraví obyvatelstva, budou posuzovány v rámci hodnocení vlivu na životní prostředí. A ještě považuji za důležité říct jednu věc, i panu Ransdorfovi, ten zákon o hodnocení vlivu na životní prostředí umožňuje vládě, aby v případě plnění mezinárodních smluv udělala vyjímku a nepožadovala hodnocení vlivu na životní prostředí. A já vám tady mohu garantovat za vládu, že my tuto vyjímku v žádném případě neuplatníme, a ta procedura hodnocení vlivu na životní prostředí skutečně řádně proběhne a její výstupy jsou podklady pro navazující správní řízení. Takhle u nás vypadá právní řád. V oblasti životního prostředí.

Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:

Já se omlouvám, protože se tady disciplinovaně hlásím dlouhou dobu, tak budu reagovat jenom na výroky, které tady zazněly. 1) Jsem rád, že jsem slyšel od Luboše Zaorálka, že tu smlouvu nevypovědí. To považuju za dobrou zprávu, protože to je otázka kontinuity. Protože na otázku, jestli jí vypovíte nebo nevypovíte je třeba říci a ty jsi tady Luboši říkal, že jde o přítomnost vojáků, že nejde o radar, že jde o přítomnost Američanů na území ČR a potom jde o principielní otázku, a v tomto chci já taky jasnou odpověď, nikoliv jenom to, že něco uděláme před volbami. Potom je třeba, abychom si zapamatovali, že komunisté říkali, že žádná hrozba není, což považuji za velmi vizionářský pohled na svět a konečně k tomu člověku, co tady mluvil před chvílí. Ta smlouva má speciální článek, je to článek předposlední, a ten říká, že spory se budou řešit dohodou. Nedojde-li k dohodě mezi ČR a USA, ČR a USA jsou ochotny přiznat autoritu 3. straně, to znamená jiné autoritě, třeba stálému rozhodčímu sporů, aby rozhodl spor. To je vaše garance, garance všech občanů ČR, že pokud by se porušovaly zákony, pokud by došlo ke sporu, že dokonce se přiznává, že to může rozhodnout někdo třetí, autorita naprosto nezávislá.

Moderátor
Promiňte, když tady veřejnosti říkáte, že v případě, že dojde, teď nám tady citujete z nějaké smlouvy, ke které my se stále jako veřejnost nemůžeme dostat protože je tajná.
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Taky že tomu tak je.
Moderátor
Tam je tedy to, že pakliže se poslanecká sněmovna bude cítit nespokojena s tím, jak ta smlouva je naplňována, vláda ČR, tak bude nějaká třetí autorita. Co když nebudou Američané s tou 3. autoritou souhlasit, protože řeknou, že je podjatá.
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Ne, pochopte to, že to je prolomení principu, který říká, že v případě sporu budou dvě strany - USA a ČR - spolu jednat. Aby odstranili rozpor. Nedojde-li k odstranění rozporu, už v této smlouvě říkají, aby to rozhodla 3. strana. To se připouští, aby tady byla třetí strana, která může rozhodnout.
Moderátor
Můžete nám přiblížit, na koho by se ČR tedy obrátila?

Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Může se obrátit třeba na stálý rozhodčí soud v Haagu například.
Moderátor
Černý mikrofon.
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Poslední poznámku, tady se pořád démonizuje, že ta smlouva je tajná. Všechny smlouvy, aby mohla být vůbec vyjednávací pozice, aby se mohlo něco přidávat popřípadě ustupovat, musí být v jistém režimu utajení. Kdybychom všechny smlouvy projednávali tak, že je rozkryjeme na počátku, nemůžeme jednat, protože partneři potom vědí, že nemáme kam ustupovat nebo že nám o nic nejde.
Moderátor
Tak dotaz, černý mikrofon?
občan:
Jakmile tu bude stát radar, tak budeme první na ráně. To je zaprvé. K panu Vondrovi bych měl, když se ptal, kde jsme byli, když tu byli Ivani. Já vám to řeknu, já byl v Plzni v Prešovské ulici a tam stál ruskej tank. A když jsem si ho chtěl vyfotit, tak na mě namířil samopal a zarepetil, víte.
Moderátor

My vás ale neslyšíme, protože mikrofonem mácháte.
občan:
No ne, když pan Vondra se ptal, kde jsme byli, když tu byli Ivani. Já vám to řeknu, já byl v Plzni v Prešovské ulici a tam stál ruskej tank. A když jsem si ho chtěl vyfotit, tak na mě namířil samopal a zarepetil. On byl rozdíl tenkrát a je rozdíl teďka, víte. A pana Bursíka bych se chtěl jenom zeptat, jestli věří všem smlouvám, který se sepisujou. Stalin měl s Hitlerem taky smlouvu a jak dopad!
Moderátor
Tak. Další dotaz, modrý mikrofon vzadu.
Vaník, obecní zastupitelstvo Příchosice:

Mám dotaz na pana předsedu strany zelených. Ale ještě bych chtěl poděkovat starostovi Borovna, protože mluvil tady za všechny. Tady furt politici se hádají, svalujou to jeden na druhého, ale nám obyčejnejm smrtelníkům je to jedno. Já vám řeknu příklad: když byl Černobyl. Vystoupili politici, vystoupili vědci, v televizi a všichni se zapřísahali, my vám říkáme čistou pravdu, nic se neděje, děti si mohly klidně hrát na písku, nic se neděje. Imperialisti zavřeli děti doma. Chtěl jsem se zeptat, jaký je rozdíl, když tady bude radar a nebude v rámci NATO. Byl jste proti tomu a teď když tady radar chcete, a bude to v rámci NATO. Pro obyčejného smrtelníka je to úplně jedno. A ještě na závěr, než mi odpovíte, psal jsem nedávno panu prezidentovi Klausovi do Prahy, dal jsme mu takovej návrh, panu prezidentovi se nelíbí chobotnice na Letné, tak jsem mu dal takový návrh, že bychom si to mohli vyměnit. Ta chobotnice by se nám tady určitě líbila.
Moderátor

Byl dotázán Martin Bursík, věřím, že mu umožníte, aby odpověděl.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:

To je zajímavá otázka, kterou já docela často kladu při besedách s veřejností, ale i s členy strany zelených. Protože zdánlivě v tom vlastně není žádný rozdíl, radar jako radar, čtyři objekty, čistírna odpadních vod, je to nějak oploceno a vykácí se 20 ha lesa. Ale je tam z našeho pohledu, a ten s námi sdílí vláda a také jsme takhle tu pozici vyjednali, je tam jeden naprosto podstatný a zásadní rozdíl. My stavíme základ naší bezpečnosti na tzv. multilaterálním základě. My jsme členy NATO, rozhodli jsme o vstupu do NATO a článek 5 Washingtonské smlouvy hovoří o kolektivní obraně a o sdílení odpovědnosti. To znamená to, na čem nám velmi záleželo, aby se nestalo, že ten, bilaterální projekt mezi českou vládou a vládou USA, bude vnímán radou NATO a spojenci v EU úkorně. Že se na to budou dívat negativně, jako na něco, co je vlastně za jejich zády, co je vlastně v rozporu s bezpečnostní strategií NATO, tohle by bylo velmi nevhodné a nešťastné, a proto jsme vlastně drtivou většinu naší energie zaměřili právě na to, aby ten projekt se vlastně přesunul z toho bilaterálního základu na tu platformu multilaterální NATO a toto já říkám se vší otevřeností podle mého názoru jsme ty garance dostali, je tady jasná politická vůle spojenců v NATO tento projekt začlenit, vlastně se hodnotí různé varianty začlenění projektu a tohle je ten zásadní rozdíl těch dvou projektů, byť z vašeho pohledu tady u vás v Brdech je to pořád jedna technologie, která vlastně je tady lokalizovaná. Děkuju za tu otázku, protože byla naprosto zásadní pro mé rozhodování a myslím si, že bude také zásadní v momentě, kdy budete mít možnost se seznámit s textem té smlouvy a pochopíte, co je vlastně vyjednáno.

Moderátor
Prosím jenom o stručné reakce. Miloslav Ransdorf, Lubomír Zaorálek.
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Za prvé bych chtěl říci, že postoj pana Vondry vůči panu Hlobilovi je více než arogantní, protože pan Hlobil se opravdu 40 let zabývá radiolokací a ví o čem mluví. To u pana vicepremiéra si tak jistý nejsem. A druhá poznámka je otázka na zde přítomné členy vlády.
Moderátor
Otázky tady klade publikum.
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Dobře tak já to převedu do jiné formy...
Moderátor
Ne to ne, otázky tady opravdu klade publikum.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:

Já bych chtěl říct, že není pravda, co tady říká Martin Bursík, že NATO je sjednocené a spojenci se mohou přetrhnout , aby nám pomohli. Já mám prohlášení 7 sociálně demokratických stran tady v tomto regionu našich sousedů, jsou to dva předsedové vlády a tři vládní strany...
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
NATO není tvořeno sociálně demokratickými stranami.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Moment, a to prohlášení jasně říká, že tento projekt štípe Evropu a že základní problém tohoto projektu je...
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Nějak neměli to říci...
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:

Promiňte, nechte mě domluvit. Že National mission defense je projekt, který jde proti myšlence odzbrojování a kontroly zbrojení. To je jeho velká chyba a velký nedostatek. Tohle je dneska postoj sociálně demokratických stran v Evropě, já vím o celé řadě diskrétních jednání, které nemám v úmyslu tady sdělovat, mezi představiteli vlády a představiteli evropských zemí, kteří apelovali na ně, aby ČR do toho nešla. Protože to štípe Evropu a není to zájem ani ČR ani Evropy. Je to projekt, který ji překračuje a který není v souladu s tím, jak by se měla Evropa chovat.
Moderátor

Omlouvám se, aby se dostali další občané, protože pro ně je tahle diskuse dělaná. Česká televize tedy pozvala starosty obcí kolem vojenského újezdu v Brdech, odkud vysíláme, ale při příjezdu sem jste mohli vidět, různá auta, kde je například napsáno, že demokracie začíná tam, kde končí signál České televize. Kde si někteří odpůrci radaru a například iniciativa Ne základnám stěžovala, že nemá dostatek prostoru, byl pozván i Jan Tamáš, který teď se hlásí o slovo. Tak vidíte, že byť sem dosáhne signál České televize, tak máte možnost se zeptat. Prosím.
Jan Tamáš, hladovkář:

Tak ten nápis je iniciativa jednotlivce, ne celku. Nicméně já mám pocit, že se tady v té debatě vyhýbáme té podstatě věci, totiž bavíme se tady o zbrojařském projektu, na kterém budou participovat 4 konkrétní zbrojařské firmy USA, mohl bych je jmenovat, nebudu zdržovat, a s rozpočtem zhruba 4 mld. dolarů. Samozřejmě ty rozpočty potom jsou často překračovány, když bychom velmi konzervativním odhadem vzali že pouhé 1 % a to je skutečně konzervativní odhad, bude věnováno na tzv. podporu prodeje, čili v tomto případě na vytvoření atmosféry, která bude nakloněná tomu projektu, tak se bavíme o 40 milionech dolarů, v českých korunách tedy více jak 600 mil. korun. I když bychom je rozdělili mezi ČR a Polsko, tak tady v Česku je někde přes 300 mil. korun, které jsou věnovány různým PR agenturám, různým lobistickým společnostem, mohl bych jmenovat například Dutko Worldwide Prague s.r.o., kterému předsedal až do předloni pan Vondra, které nyní vede Jana Marcová, bývalá mluvčí ODS, současně také jednatelka AMI Communication, což je PR agentura, která dělá tzv. komunikační kampaň pro vládu, mohl bych zmiňovat další firmy, nebudu, samozřejmě je tady více jak 300 mil. korun které mají za cíl přesvědčit veřejnost, tedy nás, většinu obyvatel této země, kteří si nepřejeme tenhle nebezpečný projekt, o tom, že je potřeba. Samozřejmě zaplatí politiky, zaplatí média, zaplatí herce, umělce, rádoby iniciativy pro. Já se domnívám, že je ohrožena demokracie v naší zemi, a ptám se proto pana místopředsedy Zaorálka, co mohou občané této země udělat pro to, aby v naší zemi byla zachráněna demokracie? Protože se domnívám, že demokracie je v ohrožení. Proto také držím 13 den hladovku.

Moderátor
Já se zeptám, jak dlouho to chcete vydržet?
Jan Tamáš, hladovkář:
Dokud buď nebudou zastavena jednání nebo nebude vypsáno referendum nebo nezačne opravdová diskuse. Tohle je samozřejmě první vlaštovka, kterou vítám, ale domnívám se, že je to tak zásadní téma, že jedna debata nestačí. Před volbami je debatám věnován řádově desetihodinový prostor, možná i více, to je prostor, který musí být věnován i tedy radarové debatě.
Moderátor
Lubomír Zaorálek. My jsme stále neodpověděli na tu otázku, Cyril Svoboda si přeložil, že nevypovíte tu smlouvu.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
To jsem samozřejmě neřekl, to je jeho fabulace. Ale panu Tamášovi bych rád odpověděl. Protože já si myslím, že občané mohou udělat přesně to, co už měsíce dělá pan Tamáš. Dává najevo svůj občanský postoj. Já jsem přesvědčen dokonce, že kdyby nebylo tohoto hnutí, tak bychom možná tady ani takto neseděli.
Moderátor

Promiňte, já se jenom zeptám, pane Tamáši držíte hladovku i proti tomu, že to byly ty předchozí vlády, které s občany nehrály fér? Teď se obracíte na Sociální demokraty, a oni vás část z nich podporují.
Jan Tamáš, hladovkář:
Pro mě i pro Jana Bednáře, který se velmi chtěl zúčastnit té debaty, ale bohužel jeho zdravotní stav už to neumožňuje, byly důvodem obavy o demokracii v naší zemi a především obavy z toho důsledku, který by plynul z umístění toho nebezpečného zařízení na našem území.
Moderátor
Jak vnímáte odpovědnost sociálních demokratů, to mě zajímá?
Jan Tamáš, hladovkář:
Já se domnívám, že ČSSD má svůj díl zodpovědnosti na tom, že ta jednání pokročila tak daleko, že potom mohl USA oficiálně požádat tu vládu premiéra Topolánka.
Moderátor
A teď se na ně obracíte?
Jan Tamáš, hladovkář:

S dotazem co si myslí, že mohou občané této země udělat pro to, aby buď bylo na toto téma vypsáno referendum, protože se domnívám, že demokracie je o referendech, ve Švýcarsku například rozhodli občané v referendu o tom, že nebudou jako země usilovat o získání jaderných zbraní v 60. letech, čili dá se rozhodovat i na bezpečnostní otázky, pane Vondro. A proto se ptám, co mohou občané udělat, aby bylo vypsáno referendum a nebo aby poslanci a senátoři tento nebezpečný projekt odmítli.
Moderátor
Tak pánové, ne nejdřív odpověď Lubomíra Zaorálka.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Co se týče ještě dotazu pana Tamáše: já jsem přesvědčen, že referendum je v této věci správná věc, protože podle mě je to změna zahraničně-politické koncepce ČR a to je něco, co se nedělá bez toho, aniž by na to bylo dokonce před volbami upozorněno, že k něčemu tak zásadnímu dojde. A jiná věc je ...
Moderátor

A proč jste si vy nedali, když se vedla ta vyjednávání, proč to není v sociálně demokratickém programu v roce 2006?
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Sociální demokracie to jako politické téma neměla. Neměla informaci o tom, že ta žádost přijde v době, kdy jsme psali program. Mohu odpovídat panu Tamášovi? Já jsem přesvědčen, že referendum nejsme schopni prosadit ve sněmovně. Opozice se o to pokoušela opakovaně, takže všechny ty prostředky jsme vyčerpali. V téhle chvíli prostě pokud stojí koalice jak stojí, tak je prostě referendum neprůchodné.
Moderátor
A co byste tedy doporučil občanům, kteří nesouhlasí a jsou tady v tomto sále?
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
Tak prostě dát najevo svůj postoj, stejně, jako to dělá pan Tamáš.
Moderátor
Můžete garantovat veřejnosti, že nebudou další sociální demokraté, kteří to podpoří?

Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:
My jsme dělali průzkum, anketu
Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
Ta smlouva je vypověditelná, já doporučuji vám i vašemu kolegovi začít jíst, to je jediné, co můžete udělat pro své zdraví protože nenechme se vydírat, že je ohrožena demokracie v ČR, naše země je demokratická a tohle to nebude diktát. A znova říkám, bude-li příští politická reprezentace přesvědčena o tom, že to je chyba, může z tohoto kroku kdykoliv odejít, bude to znova rozhodnutí voličů. Jedině se to rozhoduje ve volbách.
Moderátor
Promiňte, já se omlouvám, ale tohle už opravdu překračuje, jestli budete křičet, tak to překračuje...ee...Vy si myslíte, že se otázka vypovězení možné smlouvy v případě, že bude prohlasována hlasem jednoho dvou poslanců v případě, že by došlo na takové klíčové hlasování a bylo velmi těsné, že se může stát otázkou voleb v roce 2010? Cyrile Svobodo?

Cyril Svoboda /KDU-ČSL/, ministr vlády ČR:
To se může stát, ale já jsem byl už v několika vládách, kde se vládlo většinou jednoho hlasu. A prohlasovalo se velmi mnoho zásadních zákonů a ty zákony platí. To znamená, že většina může být někdy i většina jednoho hlasu. Takhle je založena parlamentní demokracie. Máme dvě komory, máme senát, poslaneckou sněmovnu a když budou obě komory souhlasit s ratifikací, prezident smlouvu ratifikuje a bude ta smlouva platit se všemi mechanismy i mechanismy kontrolními. To je demokratické, já rozumím tomu, že s tím nesouhlasíte, jenom prosím korektně, neříkejte, že je ohrožena demokracie. Demokracie v naší zemi ohrožena není. To tedy v žádném případě.
Moderátor

Poprosím Martina Bursíka. Když se jak to tady říkal Lubomír Zaorálek, v případě, že se rozhodnete prohlasovat onu smlouvu tak natěsno, nevháníte tím i onu smlouvu a Česko-Americké vztahy do toho, že se může při nejbližších sněmovních volbách stát předmětem voleb vypovězení té smlouvy? A poškodilo by to...
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
To se nestane.
Moderátor
Vy to víte?
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:
Já jsem to slyšel od Luboše Zaorálka.
Moderátor
Ne, Lubomír Zaorálek neřekl jasné slovo.
Martin Bursík /SZ/, místopředseda vlády, předseda strany:

Ne, já si myslím, že to je další argument, proto, jak bylo důležité posunout to jednání z té bilaterální spolupráce k NATO. Protože já si to vůbec nedovedu představit, možná že to bude nějakou chvíli otázkou rétorických cvičení, ale já si myslím, že v té době bude už ten radar natolik vlastně integrován nejen politicky, ale i se dostaneme dále ve věci a NATO se dostane dále ve věci posuzování různých variant a toho konkrétního začlenění do struktury NATO, že kdyby Sociální demokracie takovou otázku vypovězení té smlouvy položila, tak by ihned následovala legitimní otázka: znamená to, že žádáte občany, abychom vystoupili z NATO? Tam už prostě to provázání se bude prodlužovat a myslím si, že skutečně k tomuhle tomu nedojde. A dovolíte mi ještě jednu poznámku? Já bych se chtěl ještě vyjádřit k jedné věci, kterou považuji za velmi vážnou a chtěl bych teď skutečně mluvit velmi vážně. Týká se to toho rozhodnutí pana Tamáše držet hladovku. To je úplně krajní nástroj. V momentě, kdy se někdo rozhodne obětovat život, kvůli nějakému tématu, a máme tady příklad Jana Palacha, studenta Zajíce a další, tak skutečně musí jít o něco velmi velmi vážného. Všechny příklady hladovek, které kdy se odehrály, a mohli jsme o nich číst či slyšet, se týkaly závažného porušování lidských práv. A podle vás se to děje a podle mne se to neděje.

Moderátor
Martin Bursík nechce už dokončit. Můžete tedy říci Miloslave Ransdorfe, vy byste si... Já se omlouvám, protože vysílací čas právě teď končí. My jsme to neukecali do ztracena, ale to je... Miloslav Ransdorf v roce 2010 KSČM je ochotna si dát případně tu otázku možného vypovězení té smlouvy do volebního programu?
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:
Za prvé bych tady před všemi lidmi v sále a před televizními diváky chtěl prohlásit, my žádné Pohanky a Melčáky mít nebudeme. A druhá věc je ta, že pokud jde o 2010 my budeme brát vážně to, že velké Evropské státy tento radar nechtějí. Nechtějí ho Francouzi, nechtějí ho Němci a nechtějí ho Rusové. Jsou to naši významní obchodní partneři.
Moderátor
Proč tedy hlasovali pro nějakou formulaci na summitu NATO?
Miloslav Ransdorf /KSČM/, poslanec Evropského parlamentu, odborný mluvčí pro zahraničí:

To je naprosto neutrální ta formulace. Ta je vágní a neutrální a je nezávazná. Se Spojenými státy obchodní bilanci máme pouze 3 %, zatímco Německo je náš nejvýznamnější obchodní partner, Francie čtvrtý investor, a největší schodek v zahraničním obchodě máme s Ruskem.
Moderátor
Tak Lubomír Zaorálek, rok 2010. Vy budete ochotni sáhnout k tomu možnému vypovězení? Jednoznačná odpověď.
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí:

Počkejte jako vy si vymýšlíte, jak mám odpovídat? Pane redaktore, moje pozice je naprosto jasná. Já apeluju na vládní koalici, aby podpis nedávala pod tuhle dohodu. Jako a po všech zkušenostech, které máme, když jsme se dohodli, že budeme jednat o uznání Kosova a vy jste se na to vykašlali, i když jste to řekli. Přesto vám říkám, jako snažme se najít dohodu a v této chvíli je to co navrhuji, nepodpisovat. Jako vy chcete, abychom znova rozmetali to, co děláte? My to nechceme rozmetat, my se chceme dohodnout. Proto vám navrhujeme, podívejte se, jak situace v téhle zemi vypadá. Podívejte se, jak situace vypadá v parlamentu. Většinu nemáte. Jako proč do toho jdete? Není teda rozumnější najít dohodu rozumnou, že prostě tu věc budeme řešit dále a ne to prostě takhle lámat? Jako Pohankami a Melčáky? Já nechci tuhle politiku takhle dělat. A přitom mi připadá, že v zahraniční politice pokud budeme dělat smlouvy a druzí je budou vypovídat, to je prostě krajnost, která by se neměla dít. A proto na vás apeluju, nedožeňte to tak daleko. To je jediné, co tady mohu říct.

Moderátor
A jak naloží s tím apelem Alexandr Vondra? Poslední odpověď.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ta smlouva je velmi kvalitní a my si skutečně musíme uvědomit, že na to není prostě kolektivní.
Moderátor
Můžete prosím nechat dokončit... takže...nenecháte dokončit Alexandra Vondru?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
K té diskusi patří také si vzájemně naslouchat, já jsem vám naslouchal, čili k té společné obraně musíme také někdy něco přispět. Jinak to prostě nebude fungovat.
Moderátor
Promiňte, jste ochotni ještě jednat s opozicí nebo když vás tady představitel opozice žádá o to, ať nepodepisujete, vaše odpověď je jaká?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Že ta smlouva je připravena k podpisu a nad tou ratifikací budeme s opozicí komunikovat, budeme na to mít celou řadu měsíců.
Moderátor

Jste nám tady ochoten říci, že klíčové hlasování, vaše jasná odpověď, když Lubomír Zaorálek jasně neodpověděl, co s tím udělají oni případně po volbách, když na vás tady teď apelují. Můžete nechat co vy, jestli jste schopen odpovědět na otázku hlasování v obou komorách parlamentu po amerických volbách? Garance.
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Já vám tady na ni neodpovím, protože o tom budeme v tom parlamentu prostě mluvit. To není svévole Vondry.
Moderátor
A váš názor?
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Oni ty politické strany si v tom parlamentu sednou a budou vzájemně diskutovat, až bude ten ratifikační proces, ale já dám jeden příklad...
Moderátor
Přikláníte se k té variantě, aby došlo...
Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Ne, ne, ne...
Moderátor
Nepřikláníte?

Alexandr Vondra /ODS/, místopředseda vlády pro evropské záležitosti:
Dám vám jeden příklad. V Maďarsku je podobná debata, ale zdaleka nemá takovéhle historické parametry, přičemž tam jde o vojenskou základnu, kde budou přistávat Herkulesy, bude to velmi hlučné a záležitost na obrovském území, a přesto tam takovou debatu nevedou. Čili jestli to spojenectví bereme vážně, tak skutečně musíme být taky připraveni někdy něco do toho vložit. Jinak to nebude fungovat. Je to jako ten deštník a teď někdo nabízí Evropě ten deštník, aby jí chránil a řekne, chvilku to držte, a vy řeknete sorry, nemám zájem. Prostě tím ta aliance fungovat nemůže. A budeme sami odkázáni na sebe a já jsem hluboce přesvědčen, že pro naší zemi to není dobře.
Moderátor

Omlouvám se, v nejlepším se má přestat. Děkuji vám divákům, že jste přišli do tohoto sálu, děkujeme starostovi Borovna, že jsme mohli uspořádat tuto diskusi. Sledovali jste 2,5 hodinové Otázky, které jsme vysílali přímým přenosem z Borovna. Děkuji hostům.