Petr Nečas: Kdo si přeje Paroubkovu vládu?

Kdo si přeje Paroubkovu vládu?

Petr Nečas

15.12.2009, Lidové noviny

Výslednou podobu státního rozpočtu zformovali především sociální demokraté a komunisté. Hlavním viníkem je však údajně ODS. Nikoli nezodpovědná levice, ale "selhala ODS", tvrdí dokonce pan prezident. V jakém kontextu se jeho schvalování odehrálo?

Současná politická konstelace není ničím novým, neobjevili jsme dnes Ameriku. Poměry sil ve sněmovně jsou všem známy. Jejich kontury se ještě více zvýraznily po zrušení předčasných voleb. Proti ODS stojí Jiří Paroubek s politickým programem "Žádná dohoda neplatí". Jedině v něm je naprosto spolehlivý a čitelný. Nikdo si nemůže nevšimnout, s kým svůj předvolební populismus zcela bezskrupulózně prosazuje. Veřejnost se může přesvědčit, že Paroubkovo spojenectví s komunisty není žádným strašákem ODS, ale opakovaně potvrzenou realitou.

Alternativou neschválení státního rozpočtu by bylo rozpočtové provizorium. Veškeré úvahy o jiném rozpočtu, zázračně spíchnutém za pět dnů, jsou naprostou chimérou. Tento postup si nepřáli ani předseda vlády, ani ministr financí. Ministr Janota označil podobné Kalouskovy návrhy za "falešnou představu". To byl hlavní motiv, který ODS nakonec vedl k jejímu postupu. S kritiky se shodneme, že výsledný tvar Paroubkova státního rozpočtu je velmi špatný. Rozpočtové provizorium a z něj vyplývající ekonomické problémy, navíc v době krize, by však znamenaly větší zlo a vrchol nezodpovědnosti. Situace kolem rozpočtu zároveň ukázala skutečný postoj ČSSD k Fischerově vládě. Na jedné straně ji farizejsky chválí, ale zároveň ji vůbec nebere vážně, přestože v ní má polovinu ministrů. Naplno se tak odhalily limity, které má "nepolitická" vláda úředníků.

Nebezpečné stavění umělé bariéry mezi stranami pravice Postoj pana prezidenta Klause již nepřekvapí. Dávno překročil hranici nezaujatého komentátora, jeho výhrady jsou spíše osobně motivované. Asi zapomněl, jak málo, až nic, prosadil v deficitních Zemanových rozpočtech.

A je nepochybně škoda, že "nová" strana TOP 09 staví na negativním vymezování především vůči ODS. Miroslav Kalousek však nemůže být arbitrem pravicovosti, i když by si to velmi přál. Připomíná to spory z poloviny 90. let, kdy se vůči Václavu Klausovi vymezovali různí více či méně věrohodní koryfejové "jediné správné pravice". Miroslav Kalousek však v minulosti prokázal, že je schopen účastnit se na vládách jakéhokoli zabarvení. Je mužem velkých slov a ještě větší názorové flexibility. Jak by prosazoval finanční spoluúčast pacientů při operacích, zrušení přídavků na děti nebo důchodovou reformu opt-out ve svém nedávném projektu koalice s Jiřím Paroubkem, podporované komunisty? Program pro něho neznamená stálou veličinu. KDU-ČSL byla v letech 2002-2006 pevnou součástí vládní koalice s ČSSD. "Reformátor" Kalousek se z pozice předsedy rozpočtového výboru s dalšími poslanci dnešní TOP 09 přímo podílel na politice stomiliardových schodků rozpočtu v době hospodářského růstu a masivního zvyšování sociálních mandatorních výdajů, kterou dnes vehementně kritizuje.

Jaké jsou závěry? Jiří Paroubek a Václav Klaus se již nezmění. ODS politiku změnit musí. V posledních měsících je kritika na její adresu často oprávněná. I ostatní nepopulistické strany by si však měly uvědomit, kdo je tady hlavním názorovým oponentem a komu nečiní problém vést zemi ke státnímu bankrotu. To platí především o TOP 09. Stavění umělých bariér mezi pravicovými stranami, ať už kýmkoli, je zbytečné, neefektivní a pro další vývoj země nebezpečné.