Nenechme USA obrátit se zády
Mirek Topolánek
18.09.2009, Hospodářské noviny
Barack Obama stopl budování protiraketového štítu. Dal přednost domácím problémům a nové vstřícnosti vůči Rusku před zajištěním bezpečnosti Evropy a euroatlantickou vazbou, která je klíčová pro svobodu starého kontinentu. Pro náš region to není příjemný dárek v době, kdy si připomínáme sedmdesáté výročí zahájení druhé světové války a dvacáté výročí pádu totality.
Plně se potvrdily obavy předních osobností regionu, které vyjádřily ve svém dopise Baracku Obamovi. Zjevný přesun zájmu nové americké administrativy od Evropy k Rusku a změkčení postojů vůči Íránu a Koreji ohrožuje nejvíce střední Evropu, protože právě ona vždy těžce doplatila na oslabení americké angažovanosti na starém kontinentě.
V souvislosti s rozhodnutím amerického prezidenta nelze přehlédnout neblahou symboliku, kterou v sobě nesou výročí ohraničující dva totalitní režimy. Druhá světová válka a válka studená vznikly proto, že Evropa bez Spojených států nedokázala čelit nástupu nacismu a komunismu. Pro nás je v tom ještě jedna tragická symbolika. První republika trvala 19 let a 11 měsíců. Nyní od konce totality uplynulo 19 let a 10 měsíců...
Mnichov, pakt Molotov-Ribbentrop, Teherán, Jalta. Co mají tyto události společného? Vyloučení amerického vlivu ve střední Evropě. Pokaždé se stejným důsledkem: zotročení národů, které zde žijí.
Pro Česko je nyní samozřejmě velice nepříjemné, že po pádu koaličního kabinetu nemá vládu, která by účinně a konzistentně hájila naše bezpečnostní zájmy. Která by trvala na neoslabování euroatlantické vazby. Fischerův kabinet celkem logicky necítí k apelování na našeho amerického spojence mandát. Zvláště když šéf ČSSD Paroubek jezdí tajně jednat o radaru do Moskvy.
Obamovo rozhodnutí přichází paradoxně v čase, kdy se velmocenské choutky Ruska a hrozby z Íránu posilují. Narůstají počty i aktivita ruských agentů, kteří se zajímají právě o záležitosti naší národní bezpečnosti, o spojenecké vazby a infiltrují se do některých českých politických stran. Teherán v boji s vnitřní opozicí utužuje svůj autoritářský režim. A na obranu svých jaderných zařízení se zřejmě snaží nakupovat ruské rakety.
Nový americký prezident tím navazuje na historická pochybení zahraniční politiky své země, která měla zejména pro nás tragické důsledky. Je v našem bytostném zájmu, aby Obamovo rozhodnutí nebylo nevratné.
Prvním předpokladem pro to, abychom v něco takového vůbec mohli doufat, samozřejmě je, abychom se nepřestávali chovat jako spojenci. Abychom podpořili Baracka Obamu v jeho snaze o zajištění větší bezpečnosti v Afghánistánu a spolu se Spojenými státy zde zvýšili svoji angažovanost. Abychom vyloučili, že po volbách může být naše zahraniční politika orientována místo na Evropu a NATO více na Rusko.
Nacházíme se na významné křižovatce. V minulosti se nám vždy tragicky vymstilo, když jsme místo společné snahy o zajištění bezpečnosti preferovali parciální mocenské zájmy. Tuto chybu už nesmíme opakovat. V sázce není jen jeden radar v Česku. V sázce je bezpečí nás všech. V sázce je naše svoboda a nezávislost, v sázce je budoucnost celé střední Evropy.
