Mnichov a N�horn� Karabach
Pavel Kopeck�
�eskoslovensko v roce 1938 nechalo o sv�ch hranic�ch diskutovat jin�. Na �radek �ty� velmoc� pod n�tlakem p�istoupilo, m�sto aby v�l�ilo. Mnoho znalc� historie se domn�v�, �e bez boje do�lo k trval�mu nalomen� p�te�e n�roda, kter� se nenarovnal ani po sametov� revoluci. V dob�, kdy m�stn� re�im p�estala podp�rat Moskva, je� m�la pojednou dost starost� s vlastn� �zemn� celistvost�. S�l�c�, nacion�ln� odst�ediv� tendence se projevovaly v Pobalt�, na Ukrajin� �i v kavkazsk�m prostoru. Vyh�ezly stare spory a nen�visti skryt� dosud tzv. ledov�m kobercem komunismu.
Mnohalet� spor o relativn� malou oblast N�horn�ho Karabachu (��ern� zahrada�) mezi christianizovan�mi Arm�ny a musulmansk�mi Azerbajd��nci p�erostl v letech 1992 - 1994 do regul�rn�ho ozbrojen�ho konfliktu. Jeho d�sledky, v�t�zstv� Arm�nie, vyhl�en� nik�m neuznan� separatistick� republiky a obsazen� i nesporn� azerbajd��nsk�ho �zem� stale vis� jako temn� mrak nejenom nad vztahy mezi Jerevanem a Baku. Samuel Huntington ho dokonce pova�oval za uk�zkov� p��pad z ranku �st�etu civilizac�. Dosavadn� nap�t� s potenci�lem p�er�st znovu do hork� faze je t�m urputn�j��, o� je sporn� oblast na ropn�m Kavkazu v�znamn�j�� pro mytologii obou n�rod�. Takzvan� �zamrzl� konflikt� byl v�cekr�te projedn�v�n, aktu�ln� se vede rokov�n� mezi hlavami znesv��en�ch pospolitost� v �ech�m dob�e zn�m�m Mnichov�.
Situace je komplikovan�. Ob� strany vystupuj� zarputile, bez ochoty druh�mu couvnout. P�itom hlavn� Arm�nii m��e j�t o mnoh�, jeliko� jej� rozprava s protivn�ky m� p��mou n�vaznost na ned�vn�, stale neratifikovan� ujedn�n� s nevyzpytatelnou, EU se vzdaluj�c� Ankarou. � St�le m�n� sekularizovan� Turci �adu let blokovali hranice s k�es�ansk�m st�tem, ��m� d�vali najevo p��ze� etnicky �i religi�zn� bl�zk�m Azer�m, nebo� logicky po�kozovali hospod��stv� na Ruskou federaci nav�zan�ho Jerevanu. Situace se nyn� lep��, a tak nen� vylou�eno narovn�n� vztah� rozvad�n�ch akt�r�, ale daleko pravd�podobn�j�� plod bude i nad�le jablko sv�ru o �zahradu uprost�ed hor�.
Vy�lo v den�ku E15
Pavel Kopeck�
Mgr. Pavel Kopeck�, politolog a publicista