Josef Kol��ek: Je�� se narodil 25. prosince
D�ky dokument�m z Kumr�mu bylo mo�no p�esn� ur�it, kdy se Je�� narodil
Ferragosto je v It�lii pojem. U� od dob ��man� se slav� Feriae Augusti - pr�zdniny c�sa�e Augusta, kdy ka�d�, kdo jen m��e, vyraz� z m�st ad aquas � k mo�i, k �ek�m a jezer�m, do hor. I Vittorio Messori jednou navrhl, aby se v�noce p�enesly na 15. srpna, a t�m by se lid� zbavili k��ov�ho v�no�n�ho osv�tlen�, p�edv�no�n�ho shonu, n�kupn� hore�ky, san� ta�en�ch soby, vezouc�ch Santa Klause, dokonce i psan� oblig�tn�ch p��n� a d�v�n� d�rk�. Vych�zel toti� z roz���en�ho p�esv�d�en�, �e datum Narozen� P�n� 25. prosince bylo stanoveno bez historick�ho podkladu, aby se vytla�il vliv pohansk�ho slaven� zimn�ho slunovratu. Nyn� se ve�ejn� kaje. Nut� ho k tomu posledn� v�deck� objevy.
D�ky dokument�m z Kumr�mu bylo mo�no p�esn� ur�it, �e se Je�� narodil 25. prosince. Je to mimo��dn� objev, kter� nem��e b�t zpochyb�ov�n jako apologetick�, proto�e jej ud�lal �id, docent Jeruzal�msk� univerzity �emarjahu Talmon.
Narodil-li se Je�� 25. prosince, pak k panensk�mu po�et� do�lo dev�t m�s�c� p�edt�m. A k�es�ansk� kalend��e slav� 25. b�ezna Zv�stov�n� P�n�. Ale z Luk�ova evangelia v�me, �e archand�l Gabriel Marii ozn�mil jako znamen�: "I tvoje p��buzn� Al�b�ta po�ala ve sv�m st��� a je u� v �est�m m�s�ci ..." Starobyl� v�chodn� c�rkve slav� mezi 23.-25. z���m po�et� Jana K�titele. Po�ad� dat, zakl�daj�c�ch se na tradici, je� se nedala ov��it. Tak jsme si mysleli a� doned�vna.
Mus�me vych�zet pr�v� od po�et� Jana K�titele. Luk�ovo evangelium za��n� histori� star�ch man�el� Zachari�e a Al�b�ty, kter� se u� sm��ila se svou neplodnost�, jedn�m z nejhor��ch ne�t�st� v Izraeli. Zachari� byl kn�zem z Abi�ovy kn�sk� t��dy. "A kdy� jednou byla na �ad� jeho t��da a on vykon�val p�ed Bohem slu�bu," zjevil se mu archand�l Gabriel a ozn�mil mu, �e navzdory vysok�mu v�ku budou m�t s Al�b�tou syna: "A d� mu jm�no Jan� Bude velik� p�ed P�nem."
Ano, je n�m dob�e zn�ma ta historie, ale �e by onen Luk��v �daj "z Abi�ovy kn�sk� t��dy" mohl b�t tak rozhoduj�c�, to si nemysleli ani velc� exegeti po dlouh� stalet�.
Ve star�m Izraeli byli kn�� rozd�leni do 24 t��d a st��dali se podle nem�nn�ho po��dku p�i chr�mov�ch ob�tech dvakr�t do roka. V�d�li jsme, �e Zachari�ova kn�sk� t��da, toti� Abi�ova, byla osm�. Ale nikdo nev�d�l, na kdy p�ipadal jej� turnus. A� profesorovi �eermajahu Talmonovi se poda�ilo za pomoci jin�ch odborn�k� a zvl�t� rozborem svitk� kumr�nsk� knihovny up�esnit chronologick� po�ad�, v n�m� se st��dalo 24 kn�sk�ch t��d p�i ob�tech v Jeruzal�msk�m chr�mu. Byla tady pravd�podobn� tradice v�chodn�ch k�es�an�, kter� klade ozn�men� Zachari�ovi, �e se mu narod� syn, mezi 23. a 25. z���. Av�ak tato pravd�podobnost se p�ibl�ila jistot�, proto�e dal�� badatel� podn�ceni objevem profesora Talmona rekonstruovali "p��delnick� stroj" on� tradice a dosp�li k z�v�ru, �e ta tradice poch�z� p��mo z prvotn� �idovsko-k�es�ansk� obce v Jeruzal�m�. Velmi starobyl� a tak� n�ramn� hou�evnat� tradice V�chodn�ch c�rkvi, jak to bylo ostatn� potvrzeno u� mnoha jin�ch p��padech.
A tedy, co se zd�lo jako n�jak� zbo�n� m�tus, nab�v� n�hle ��asn�, nov� pravd�podobnosti: �et�z ud�losti, kter� se t�hne v rozsahu 15 m�s�c�. V z��� and�l P�n�, Gabriel, ozn�mil Zachari�ovi narozen� syna. Evangelista Luk� up�es�uje: "Kdy� skon�ily dny jeho slu�by, vr�til se dom�. Po t�ch dnech jeho �ena Al�b�ta po�ala" (Lk 1,21). V b�eznu po �esti m�s�c�ch zv�stov�n� Marii a jej� fiat. Po t�ech m�s�c�ch narozen� Jana; katolick� c�rkev je slav� 24. �ervna. Po �esti m�s�c�ch narozen� Je��e. A touto posledn� ud�lost� dosp�v�me do 25. prosince. Ten den tedy nebyl stanoven �irou n�hodou.
A tedy na ferragosto se v�noce nedaj� p�esunout. Vittorio Messori se za sv�j un�hlen� n�vrh ve�ejn� omlouval. Je�t� bude dlouho trvat, ne� p�iznaj� svoje omyly horliv� "bo�itel� m�t�" a zast�nci tzv. v�deck�ho v�kladu bible z okruhu Religionsgeschichte, kte�� odkazovali v�noce do ��e legend a m�t�. V�dc�m jako je profesor �emarjahu Talmon sta�il Luk��v �daj, �e Zachari� byl z Abi�ovy kn�sk� t��dy a kumr�nsk� papyry, aby potvrdil tradici prvotn� jeruzal�msk� obce i datum Je��ova narozen� � 25. prosince.
A co je Kumr�n? V n�kter�ch jeskyn�ch Kumr�nu nedaleko Mrtv�ho mo�e jeden past�� v roce 1947 na�el celou �adu papyr�, �iteln�ch rukopisn�ch svitk�. Do roku 1956 se objevovaly a prod�valy dal��. Jde o 750 text� v hebrej�tin�, aramej�tin� (tak mluvil s�m Je��) a �e�tin�. Jdou od 3. stolet� p�ed Kristem a� do 1. stolet� po Kristu. Biblista P. Gallagher S.J. na jednom papyru ur�il text z Markova evangelia, kter� potvrzuje, �e Markovo evangelium bylo naps�no p�ed zni�en�m es�n�, �idovsk� sekty, kter� m�la v Kumr�nu sv� s�dlo, to je do let kr�tce po Je��ov� smrti v letech 40.- 50. po Kristu. Jedna ��st papyr� byla a� do roku 1991 uchov�v�na v Izraeli. Zve�ejn�n� v�ech text� 38 svazk� materi�lu z Kumr�nu bylo dokon�eno v Oxfordu teprve minul� rok.
Navzdory v�emu k�es�ansk� dobrodru�stv� pokra�uje�
p�evzato z www.pastorace.cz