Peníze až na prvním místě

Jana Dědečková

Kdo tahá za Melčákovy nitky nám už v několika konspiračních teoriích nabídnul Adam Bartoš z iDnes. Jeho výčet však nebyl zdaleka vyčerpávající. Zatímco se „politologicky“ docela vyřádil na představě, kde za Melčákovou stížností vidí předehru k rodící se vládě ODS a ČSSD, strach ODS z voleb, nebo nechuť letního premiéra Fischera opustit Strakovou akademií, vůbec nevzal v úvahu teorii nejpravděpodobnější. Tu o jejíž pravdivosti se přesvědčíme při dnešním hlasování poslanců. Zapomněl, že o peníze jde vždy až v první řadě. Přes všechny ty ušlechtilé řeči o státnosti, zásadách, veřejném zájmu, obavách o občany. Nadprůměrný plat, doprava zdarma, příspěvky na bydlení a benzín, asistenty, kanceláře, to je afrodisiakum, které vybudí všechny jejich endorfiny. Nezanedbatelné jsou i nehmotné požitky, které spočívají ve společenském postavení, vlivu.

Říkáte si, že už jednou ruku pro své rozpuštění zvedli a proč by to tedy dnes nemohli zopakovat? Protože situace se za ty tři měsíce hodně změnila. Podle průzkumu se některé strany do poslanecké sněmovny už nedostanou, stejně jako do poslanecké sněmovny neusedne polovina stávajících poslanců ČSSD a ODS, jejichž jména na kandidátkách pro předčasné volby nenajdete. Když pro své rozpuštění zvedali pracičku v červnu, činili tak v naději, že si někdo na poslední chvíli všimne jejich poslušnosti a státotvornosti. Dnes mají jistotu. Na kandidátkách prostě nejsou a mnozí z nich už dokonce na vlastní kůži okusili, jak těžce se hledá tak výhodný job. Podruhé už ruku nezvednou a sledujte jejich projevy. Budou plné obav o občany, plné státotvorné zodpovědnosti až budou zdůvodňovat své proti. Jejich najednou objevená úcta k právu bude přetékat z řečnického pultíku. Bude to nevěrohodné a jistě si toho budou vědomí, ale devět měsíců je devět měsíců.

Všechno se opravdu naplánovat nedá. Dá se však předvídat, udělat první krok a potom už vhodně korigovat dění. Melčák není žádný génius. Byl pouze spouštěcím mechanismem. Uvést tento mechanismus do chodu a zhruba /nikoli detailně/ předvídat vývoj událostí mohli pouze nadmíru zkušení matadoři naší politické scény. Takoví, kteří bez iluzí vnímají přirozené lidské vlastnosti a umí je i mistrně využít ve svůj prospěch. Se znalostí psychologie a s vědomím, že poslanecké rozhodování je postaveno na pragmatismu a osobních motivacích, se už dá docela dobře kalkulovat. Pokud k tomu přičteme dokonalou znalost práce našich médií, není tak těžké správně odhadnout jejich předpokládané reakce.


Spekulaci, že Melčákův spouštěcí mechanismus mohl být uveden do chodu právě ve spolupráci Václava Klause a Miloše Zemana, Adam Bartoš nevyslovil. Se Zemanovou touhou obětovat se a zachraňovat národ spekuloval. U něho neváhal použít hypotézu, že chce zpět do politiky. Ale Václav Klaus? To by Bartoše, jistě ani ve snu nenapadlo, stejně jako nikoho z novinářů. Proč by to dělal? Jaký zájem by měl?

Předpokládat směr mediálních výstupů nebylo zas až tolik obtížné. Byl by označen za paranoika, kdo by viděl osnovatele v prezidentovi, který je pověstný svým bojem s US, první vůči stížností ostře reagoval, bojuje se soudcokracii, chopil se role prostředníka a tolik se snaží, aby občané měli vládu s voleným mandátem. Předpoklad, že se na něho všichni novináři vrhnou jako sršni a budou ho vinit z neúcty k právu a kritizovat, byl lehce předvídatelný. A také se tak děje. Řvou jedním směrem, jako už tolikrát. Vůbec je nenapadne, že po volbách do EU, kdy debakl utržily malé prezidentovy straničky v čele s Machem a Železným, jakož i Zemanovi přátele, by právě ti dva předčasnými volbami přišli o zbytky vlivu, který jim v současné poslanecké sněmovně zprostředkovávají jejich sirotci, kteří tam už po volbách nebudou.

Nejsi v Parlamentu, jsi mrtvý, byla vždy slova Václava Klause i Miloše Zemana. Jsem přesvědčena, že do řádných voleb v červnu tam vydrží nejen jejich sirotci, ale i zelení a lidovci. Jedni v naději, že za devět měsíců se podaří zvednout preference, ti druzí, že dle hesla čím hůře - tím lépe, natolik rozbijí své strany zevnitř, aby před červnovými volbami mohli nastoupit noví spasitele. Zeman spasitel už svůj návrat /když bude nejhůře/ avizoval. Václav Klaus je prezidentem a zcela jistě neplánuje sestoupit do podhradí. Bezpochyby však už má spasitele ODS vyhlídnutého. Takového, který mu ukradenou ODS opět přiblíží.

Ano, vypadá to, že konečně zase bude klid na práci.

Jana Dědečková
Bývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů