Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Ekonomická krize, efektivita státní správy a strukturální fondy EU

Pavel Drobil

05.02.2009, iDNES.cz

V době ekonomické krize (v její virtuální i skutečné fázi) je veřejný sektor, při odpovědné fiskální politice vlády, stabilizačním prvkem, který však ztrácí v čase svou sílu, protože i on je přímo závislý na výkonnosti celé ekonomiky. Snížení ekonomické výkonnosti národních ekonomik sebou přináší pokles daňové výtěžnosti a potažmo příjmové stránky veřejných rozpočtů a současně zvýšený tlak na výdaje na opatření k řešení dopadů krize, na aktivní politiku zaměstnanosti a podpůrné sociální programy.

Má-li kdy stát hospodařit s deficitním rozpočtem, tak je to bezpochyby období cyklického poklesu ekonomiky. Je však jedinou možnou a správnou cestou větší zadlužení, větší deficit státního rozpočtu? Je to jistě rychlé řešení, což se v době krize cení obzvláště. Současně s tím by však měla začít intenzivní práce na zvýšení efektivity samotného veřejného sektoru s cílem omezit náklady na poskytování veřejných služeb. O tom, že ve veřejném sektoru existuje řada oblastí, témat a procesů, které by bylo možné optimalizovat, konsolidovat či zcela eliminovat aniž by se snížila kvalita poskytovaných veřejných služeb, není pochyb. Takto získané úspory snižují celkový deficit veřejných financí či umožňují dodatečnou podporu ekonomiky například investicemi do socio-ekonomicky efektivních infrastrukturních projektů (např. dobře připravené projekty v dopravní infrastruktuře, či podpora veřejné dopravy zjednodušující pracovní mobilitu).

Správné a rychlé rozhodování o tom, kam zaměřit podporu z veřejných zdrojů je v době cyklického poklesu ekonomiky obzvlášť důležité. Významnou část disponibilních prostředků představují v tomto období v České republice strukturální fondy Evropské unie a fondy na podporu zemědělství a venkova. Na léta 2007 až 2013 má ČR vyjednánu celkovou podporu převyšující 29 mld EUR, což při oslabujícím kurzu české koruny představuje částku přes 110 mld Kč ročně. Navíc se v letech 2007 a 2008 tyto prostředky do ekonomiky ještě reálně nedostaly, jelikož první rok probíhalo vyjednávání s Evropskou komisí o jednotlivých operačních programech a v loňském roce byly projekty pro podporu z EU fondů vybírány. Proplaceno příjemcům bylo ze strukturálních fondů zatím méně než 3 mld. Kč. Nabízí se tak možnost maximálně zrychlit proces čerpání tak, aby se za splnění všech nezbytných podmínek do ekonomiky dostaly stamiliardy evropské podpory. A právě posílení a zefektivnění těchto administrativních článků veřejné správy tak, aby netvořily úzké místo pro tok financí do hospodářství a veřejné infrastruktury by mělo být jedním z cílů optimalizace procesů ve veřejné správě. Jsem přesvědčen, že i s tímto záměrem premiér Topolánek rekonstruoval svou vládu na počátku letošního roku.

V rámci strukturálních fondů EU má ČR schváleno přes 3,7 mld. EUR z Evropského sociálního fondu. Těchto 100 mld. Kč tak může a mělo by být využito na investice do lidského kapitálu, podporu aktivní politiky zaměstnanosti a financování podpůrných sociálních systémů či projektů. Právě investice do lidí, investice podporujících rozvoj jejich talentu a kompetencí je, dle mého názoru, jedinou dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodou naší ekonomiky. O těchto prostředcích však platí dvojnásob, že je důležité je bezezbytku využít. Je primárním úkolem centrální administrativy toto zajistit, neboť možnost reparátu fakticky neexistuje.

S nastoupivší skutečnou (nikoliv virtuální) fází ekonomické krize v ČR získává otázka efektivity veřejné správy a čerpání evropských fondů nový a mnohem významnější rozměr a měla by se stát jedním z nástrojů řešení dopadů poklesu české ekonomiky.



Pavel Drobil
Mgr. Pavel Drobil, člen VR a předseda OS Karviná
 
  Přístupy: 16510 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA