Pape�:marxismu �ekni ne
Josef Mlejnek
Koncem z��� nav�t�v� �eskou republiku pape� Benedikt XVI. Co je to za mu�e, kter� stoj� v �ele ��mskokatolick� c�rkve? A pro� je objektem �tok� sv�tov� levice?
Josef Mlejnek
Kdy� byl Joseph Ratzinger p�ed v�ce �ty�mi lety zvolen v tajn� volb� kolegiem kardin�l� �sluhou Bo��ch slu�ebn�k��, prohl�sil, zjevn� dojat, �e chce b�t prost�m d�ln�kem na vinici P�n�. Po nad�en�m Habemus papam! (M�me pape�e!) n�sledovala zm� protich�dn�ch �vah, byla-li tato volba ��astn�.
Krist�v n�m�stek
Vzhledem k pokro�il�mu v�ku nov�ho Kristova n�m�stka se mnoz� rovn� ptali: Bude to pape� pouze na p�echodnou dobu, b�hem kter� bude nutn� se ot�epat z p�edlouh�ho pontifik�tu Jana Pavla II.? (Podobn� se uva�ovalo i o Janu XXIII., jen� ov�em nakonec svolal 2. vatik�nsk� koncil, kter� m�l epoch�ln� v�znam.) Benedikt XVI. sice nov� koncil nesvolal, ale jeho pontifik�t si rozhodn� nem��e st�ovat na nudu.
P�ipome�me si, jak� zb�sil� reakce vyvolala v isl�msk�m sv�t� jeho �ezensk� p�edn�ka z 12. z��� 2006 o vztahu rozumu a v�ry, kde polemizoval s po�adavkem odhel�nizovat k�es�anstv�, �vykostit� v�ru z �eck�ho rozumov�ho vkladu. Citoval dialog byzantsk�ho c�sa�e Michaela Paleologa ze �trn�ct�ho stolet�, v n�m� polemizuje s muslimsk�m vzd�lancem sv� doby a tvrd�, �e v�ru nelze ���it n�sil�m, jak to �in� isl�m,nebo� nelze jednat z d�vodu, kter� �proti�e�� Bo�� rozumov� p�irozenosti�. Pouh� tato zprost�edkovan� zm�nka vyvolala v muslimsk�m sv�t� vlnu n�silnost�, p�i nich� bylo zabito n�kolik k�es�an�.
A kolik neporozum�n� prov�zelo za��tkem roku jeho vst��cn� krok v��i pokra�ovatel�m schizmatu zapo�at�ho arcibiskupem Marcelem Lefebvrem (1905-1991), zakladatelem Kn�sk�ho bratrstba sv. Pia X. �Lefebvrist� radik�ln� odm�taj� 2. vatik�nsk� koncil jako d�lo pekeln�ch sil, kter� podle nich, kupodivu, p�emohly �sk�lu c�rkve�. Obraz c�rkve jako sk�ly je zcela legitimn�, nem�n� d�le�it� je v�ak obraz c�rkve jako rostouc�ho mohutn�ho stromu, na jeho� po��tku bylo nepatrn� semeno. V osmdes�t�ch letech arcibiskup Lefebvre vysv�til bez souhlasu pape�e �ty�i nov� biskupy, za co� byl Janem Pavlem II. exkomunikov�n. Hlava katolick� c�rkve m� v popisu pr�ce p��i o jej� jednotu - do t�to p��e pat�� t� past��ovo hled�n� ztracen�ch ovc�. Benedikt XVI. zru�il exkomunikaci sv�ho p�edch�dce vztahuj�c� se i na vysv�cen� biskupy. Jako prvn� krok na cest� p��padn�ho sm��en� - nic v�c, nic m��. A proto�e se v subtilit�ch kanonick�ho pr�va m�lokdo vyzn� (a ze v�ech nejm�n� novin��i), mohli jsme se dozv�d�t, �e pape� �rehabilitoval� lefebvristick�ho biskupa Williamsona, kter� n�kolik t�dn� nav�c p�edt�m ve �v�dsk� televizi pop�el ofici�ln� uv�d�n� rozsah vyhlazov�n� �id�, �oa, i s jeho n�zory. Co� je nesmysl: kdyby biskup Williamson zabil vlastn�ho otce sekyrou, nic by to na platnosti nebo neplatnosti jeho sv�cen� nem�nilo. A byl znovu ohe� na st�e�e, zrovna p�ed pape�ovou cestou na St�edn� V�chod. V�e se civilizovan� obe�lo bez mrtv�ch - ale kdo si ze v�ech svat� pohor�en�ch p�e�etl pape��v dopis katolick�m biskup�m, v n�m� vysv�tluje sv� kroky?
Tandem
Joseph Ratzinger pochopiteln� neusedl v dubnu roku 2005 na Petr�v stolec z �ist�ho nebe. N�kdej��ho mnichovsk�ho arcibiskupa postavil v roce 1981 Jan Pavel II. do �ela kongregace pro nauku v�ry a spolupr�ce t�chto dvou mu��, kter� sice spojoval prost� p�vod, ale odli�ovala jejich my�lenkov� formace, byla pro �v�eobecn� spole�enstv� skute�n�m po�ehn�n�m. Karol Wojty�a byl filozof, kter� do poloviny sedmdes�t�ch let vedl katedru etiky na katolick� univerzit� v Lublinu a kter� se sna�il ohohatit obnovenou filozofii sv. Tom�e Akvinsk�ho o p��nos fenomenologie. Mezi teologick�mi u�iteli Josefa Ratzingera vid�me myslitele jako Hans Urs von Balthasar nebo Romano Guardini, inspirovan� a formovan� sp�e augustinovskou tradic�. Zhruba v psychologick�ch kategori�ch vyj�d�eno, byl Wojty�a v�c extrovert, zat�mco Ratzinger v�ce introvert. Oba se komplement�rn� dopl�ovali.
Proti dikt�tor�m
Levi��ck� teologie osvobozen�, kter� se rozv�jela v c�rkvi v latinskoamerick�ch zem�ch, byla eklektick�m slepencem k�es�ansk� nad�je s marxistickou filozofi� d�jin, historick�m materialismem. Nep�edstavovala poprv� hrozbu pro tuto nad�ji, �e se utop� v nitrosv�tsk� utopii, kter� nakonec zmutuje v mocensk� cynismus leninsk�ho typu - konce tohoto pokusu lze v sou�asnosti n�zorn� vid�t v postav� venezuelsk�ho polodikt�tora Huga Ch�veze.
Joseph Ratzinger dok�zal nazvat prav�m jm�nem tuto �ideologickou manipulaci s n�bo�enstv�m�, kter� cht�la z k�es�ansk�ho my�len� u�init n�stroj dobyt� moci a kter� by, a� by dozr�l �as, odhodila k�es�ansk� �prvky� jako zbyte�nou p��t�. Pr�v� toto je mo�n� jeden z d�vod� hysterick�ho z�t� evropsk� i mimoevropsk� levice v��i sou�asn�mu pape�i.
L�ska v pravd�
V t�chto dnech vych�z� �esky p�eklad nejnov�j�� pape�ovy encykliky nazvan� Caritas in veritate (L�ska v pravd�) z leto�n�ho roku. Text vyjad�uje p��stup katolick� c�rkve k dne�n�mu globalizovan�mu sv�tu, reflektuje nejen postaven� �lov�ka v n�m, ale uva�uje o smyslu sm��ov�n� cel� �lidsk� rodiny� a poukazuje rovn� na ko�eny sou�asn� hospod��sk� krize. L�ska v pravd� je ov�em n�co jin�ho ne� �l�ska� a �pravda� - dv� odd�len� subjektivn� pro��v�n�, kter� se mohou setkat, nehled� k tomu, �e u n�s �asto zn� toto spojen� z jedn�ch �st jako sentiment�ln� ot�epanost a z jin�ch jako nad�vka.
L�ska m� univerz�ln� rozm�r, nebo� �d�v� pravou n�pl� osobn�mu vztahu k Bohu a k bli�n�mu; je principem nejenom mikro-vztah�: p��telsk�ch, rodinn�ch a vztah� uvnit� mal�ch skupin, ale tak� makro-vztah�: soci�ln�ch, ekonomick�ch a politick�ch.� A tr�n� ekonomika m� sv�j �ir�� soci�ln� a politick� kontext: �Trh ponechan� pouh�mu principu ekvivalence hodnot sm��ovan�ho zbo�� nedok�e vyprodukovat takovou soci�ln� soudr�nost, kterou m� s�m zapot�eb�, aby fungoval dob�e,� �teme d�le v posledn�m ofici�ln�m vatik�nsk�m dokumentu.
M� smysl hovo�it k sou�asn�mu sv�tu o pravd�? Vy�aduje to velkou d�vku trp�livosti, velkodu�nosti a z�rove� neohro�enosti, nebo� �dne�n� soci�ln� a kulturn� kontext� podle pape�ov�ch slov �pravdu relativizuje a nez��dka o ni p�est�v� pe�ovat a zp��uje se j�.�
Chu� �ivota
Ned�vno zesnul� polsk� filozof Leszek Ko�akowski, Ratzinger�v vrstevn�k, ��k� v jednom z posledn�ch sv�ch text� toto: �Bu� je sv�t smyslupln� a ��d� jej B�h, je poru�en� �lov�kem a uzdraven� Vykupitelem - nebo je sv�t absurdn�, nesm��uje nikam a vy�s�uje v pr�zdnot�, je sm�nou h���kou neosobn�ho fatum, kter� neud�l� tresty ani odm�ny a neohl�� se na dobro ani na zlo.� Abychom si mohli na toto dilema uspokojiv� odpov�d�t, mus�me mu b�t bez iluz� a sebeklam� vystaveni. Francouzsk� myslitel Ernest Hello napsal n�kdy v p�li 19. stolet�: Zapom�naj� na sv�tlo, a p�itom z n�j �ij�.
Co sv�t ��d� a �ek� od dvaaosmdes�tilet�ho mu�e, v celkov�m po�ad� u� 265. Kristova z�stupce na zemi, kter� koncem z��� nav�t�v� na�i republiku? Co ��d�me a �ek�me my? �e�eno bez nejmen�� stopy patosu: nad�ji. Ani ona v�ak nevis� ve vzduchopr�zdnu, ale je ukotvena v pravd�. Dvacet let po p�du totalitn�ho re�imu je v mnoh�ch z n�s usazeno roz�arov�n�, zaho�klost nebo oby�ejn� do�ranost z toho, jak se n�m to v�echno n�jak rozkut�lelo. Mo�n� jsme sv� douf�n� nenastavili dostate�n� vysoko? Nad�je je n�m ka�dop�dn� zapot�eb� jako soli. Nelze ji ov�em p�edepsat. Je to ot�zka chuti �ivota - a chuti k �ivotu. A t�to chuti se nepom�rn� v�ce da�� v perspektiv� sv�ta, kter� m� smysl a c�l. Jak� si ostatn� kl�st c�le v bezc�ln�m sv�t�?
(Nekr�cen� verze �l�nku, kter� vy�el v Reflexu 37/2009)
Josef Mlejnek
|