Alena Páralová: Štěch hledá třídní nepřátele

Štěch hledá třídní nepřátele.

Alena Páralová

Právo, 2. 2. 2005 (původní nezkrácené znění)

Předseda naší největší odborové centrály Milan Štěch v článku "Modrá šance - smutný úděl" (Právo 19.1.) neplýtvá argumenty. Zato pro silná slova jako "nehorázná drzost" či "ztráta elementární soudnosti" nechodí daleko. Kultivovanější a věcnou diskusi bez zbytečných urážek, kterou bych si od vrcholného představitele jednoho ze sociálních partnerů představovala, asi nemohu vzhledem k tomu, že je současně členem ČSSD, očekávat. Sociální demokraté si s úrovní politické kultury vrásky nedělají. Zajímalo by mne, zda je pan Štěch upřímný a Modrá šance ho opravdu tolik rozčílila, nebo zda jen hraje divadlo. Možná jenom potřebuje označit nepřítele, aby měl proti komu bojovat a byl za to znovu zvolen do funkce.

Autor článku předkládá jediný argument. Tvrdí, že zaměstnanci jsou v zemích EU chráněni buď minimální mzdou nebo rozšířenými odvětvovými smlouvami. Proč tedy tolik bojuje za to, aby právě v České republice platily obě tyto regulace současně?

Dále se pan předseda pohoršuje nad tím, že jsem byla hlavní předkladatelkou ústavní stížnosti, kterou poslanci ODS podali v roce 2002. Aby nedošlo k mýlce, stížnost se netýkala běžných kolektivních smluv uzavíraných mezi konkrétním zaměstnavatelem a odbory, které ve firmě působí. Týkala se neústavnosti diktátu rozšiřování vyšších kolektivních smluv sjednaných velkými firmami a zaměstnavatelskými svazy s odbory na tisíce malých a středních firem bez ohledu na jejich stanovisko a na jejich podmínky podnikání. Malé a střední firmy to považovaly za diskriminaci. Pan senátor Štěch zamlčel, že nám dal Ústavní soud zapravdu. Tím se potvrdilo, že Vladimír Špidla podepisoval rozšiřování vyšších kolektivních smluv na tisíce malých a středních firem proti jejich vůli v podstatě v rozporu s Ústavou České republiky.

Pan předseda dále tvrdí, že se chci podbízet některým zaměstnavatelům. Proti tomu se musím důrazně ohradit. ODS je strana občanská, zastupuje tedy všechny občany a chce pro všechny občany bez rozdílu více svobody a méně regulace.

Dokud budou ústavní činitelé z nejsilnější vládní strany vidět zločince a třídní nepřátele v lidech, kteří na sebe vzali riziko a spoustu povinností, pustili se do podnikání a vytvářejí nová pracovní místa, a dokud jim budou házet klacky regulací a sankcí pod nohy, nehneme se s nezaměstnaností z místa.

Návrhy v Modré šanci, které pan Štěch nazývá nehoráznou drzostí, vycházejí z přesvědčení, že jednou z největších životních jistot je pro člověka skutečnost, že má práci, kde je užitečný a nepostradatelný. Vytvoření nového pracovního místa a jeho udržení na rozbouřeném trhu práce není jednoduché. Je výsledkem společného úsilí posádky tvořené zaměstnavatelem a zaměstnanci na poli marketingové intuice, obchodní chytrosti, manažerské dovednosti a ochotě přijmout rizika. Zaměstnanci a zaměstnavatelé jsou na jedné lodi a každá regulace snižuje konkurenceschopnost našich firem. Každé omezení, které brání svobodné dohodě totiž něco stojí a nakonec se většinou obrátí proti zaměstnancům.

Alena Páralová, stínová ministryně práce a sociálních věcí ODS

6. února 2005