Na o�kliv� dl�d�n�ch cest�ch
Pavel P�ral
MF Dnes 26. ��jna 2009
Odbor��e a levicovou ��st politick�ho spektra nadzved�v� chov�n� podnikatel�, kter�m se poda�ilo sehnat zak�zky a za��naj� se pomalu sunout z krize. M�sto aby nabrali ned�vno propu�t�n� zam�stnance, naj�maj� si agenturn� zam�stnance, �asto zahrani�n�ho p�vodu. A je k vzteku, �e letit� zam�stnanci jsou nyn� na dla�b� a st�t je plat�. By� ne extr�mn� velkoryse, ale p�ece jen jejich podpory stoj� dost pen�z. Nap��klad ve st�tn�m rozpo�tu se po��t� p��t� rok na podpory v nezam�stnanosti se 14,3 miliardy, co� je v�ce ne� dvojn�sobek oproti let�m 2002 a 2003, kdy vrcholila nezam�stnanost. P�edkrizov� v�daje �inily dokonce jen p�t miliard korun ro�n�. A nejde jen o tyto podpory, ale i o v�padky v syst�mu soci�ln�ho a zdravotn�ho poji�t�n�.
Je tedy t�eba si do�l�pnout na kapitalistick� padouchy a omezit zam�stn�v�n� cizinc�? Jist� se tudy budou brzy ub�rat nejr�zn�j�� �vahy politik�. Ve skute�nosti je situace jednodu���. Ti zl� kapitalist� si pamatuj�, �e propustit ka�d�ho jednoho �lov�ka, kdy� p�i�la krize, ho st�lo p�t m�s��n�ch plat�. A nab�rat lidi na standardn� pracovn� �vazek na p�l �i t�i �tvrt� roku, co� je tak horizont, v n�m� je v�t�ina firem schopna odhadnout zak�zkovou n�pl�, je ekonomickou sebevra�dou. Je tak lep�� najmout agenturu s levn�j��mi lidmi, jich� se lze zbavit ze dne na den. Takhle se plat� da� za n�, ale nejen n� z�kon�k pr�ce.
Na za��tku krize tohle z�konod�rstv� fungovalo jako brzda na cest� dol�, proto�e odrazovalo firmy od rychl�ho propou�t�n�, kter� je administrativn� n�ro�n� a drah�.
Nyn� p�sob� jako brzda na cest� z krize, proto�e nikdo nechce znovu vstupovat do rizika, �e n�klady na propu�t�n� zam�stnanc� bude v dohledn� dob� platit znovu. A tak se na�e pracovn� z�konod�rstv� na cest� dl�d�n� soci�ln� citlivost� a solidaritou dopracovalo k soci�ln� necitliv�m dopad�m na zam�stnanost a nulovou solidaritu t�ch, co pr�ci maj�, s t�mi, co by ji cht�li.
Zelen� barva dolaru Po podobn� cest� dl�d�n� dobr�mi �mysly jdou na�i bojovn�ci s klimatem. Ned�vn� fiasko biopaliv prvn� generace, tedy nafty z �epky a lihov� n�hra�ky benzinu, m�la napravit biopaliva druh� generace. Jejich v�hodou m�lo b�t to, �e na svou v�robu nespot�ebov�vaj� potravin��skou surovinu, ale r�zn� d�eviny a traviny, a nav�c p�i jejich v�rob� je dosahov�no v�t�� energetick� ��innosti, tak�e nedoch�z� k tomu, �e sice ne�oud� auto, ale o to v�ce �oud� fabriky na v�robu biopaliv, tak�e nakonec je to hor�� ne� jezdit na opravdovou naftu a benzin. Nav�c p�stov�n� norm�ln�ch zem�d�lsk�ch plodin na v�robu paliv evidentn� zp�sobovalo v rozvojov�ch zem�ch dramatick� r�st cen potravin a hlad, co� v�roba ze sl�my a d�evn� hmoty m�la odstranit.
Le� posledn� ��slo presti�n�ho v�deck�ho �asopisu Science p�ineslo studii, jej� v�sledky jsou zdrcuj�c�. Minim�ln� do roku 2030 bude v�roba biopaliv v�razn� p�isp�vat ke klimatick�m zm�n�m, proto�e bude produkovat krom� oxid� uhl�ku i zna�n� mno�stv� oxid� dus�ku, kter� jsou pro klima je�t� hor��, a nav�c bude rychle pokra�ovat odles�ov�n� rozs�hl�ch �zem�.
Na�i p��tel� zelen�ho �dol� se s gustem oh�n�j� takzvan�mi externalitami, tedy oblastmi lidsk� �innosti, kter� nen� schopna zvl�dat neviditeln� ruka trhu a kde je t�eba zas�hnout hlavou pomazanou a rukou viditelnou. Jak vidno, jej� p�soben� m� pak tak� �adu externalit, kdy hlava pomazan� vypad� sp� jako namazan� a ty prst�ky jsou tak trochu �chabrus� �ili chrom�.
Ale ��dn� strach, oni to ti hami�n� kapitalist� zcela tr�n� zvl�dnou. Nebo si snad je�t� n�kdo mysl�, �e p�es pon�kolik�t� v�decky dolo�enou �kodlivost biopaliv n�kdo zru�� jejich povinn� p�im�ch�v�n� do n�dr�e ka�d�ho evropsk�ho automobilu? Jak by k tomu p�i�li neboz� investo�i, kte�� zainvestovali miliardy do zelen�ch technologi�, zcela bezrizikov�, na ��et da�ov�ch poplatn�k�?
Pavel P�ral
z�stupce ��fredaktora Eura