Zakuklení náckové u nás nemají šanci
Ivan Langer
06.03.2009, Právo
Život přináší výhry i prohry, úspěchy i neúspěchy.
Důležité je, že chce-li člověk vyhrát, musí bojovat. Nechceme-li, aby se naše země stala rejdištěm zakuklených nácků, musíme se jim postavit. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je průlomové. Ani ne tak obsahem jako tím, že bylo vůbec vyneseno.
Bylo to poprvé, kdy někdo prokázal vůli a našel odvahu dát soudu návrh na zrušení politické strany. Je třeba si uvědomit, že samotný fakt, navrhnout v zemi, která si ještě dobře pamatuje totalitní politický systém, zákaz politické strany, je nesmírně ožehavý krok.
Je to teprve 20 let, co si užíváme svobody a demokracie postavené právě na svobodné soutěži politických stran A posuzování toho, jaká politická strana se má soutěže účastnit a která ne, někým jiným, než jsou voliči, je vždy nesmírně citlivé a složité. Přesto náš ústavní systém tuto možnost dává.
Právě proto, že byla vláda přesvědčena o důvodnosti takového kroku, podala návrh na zrušení Dělnické strany Nejvyššímu správnímu soudu. Ten ve svém historicky prvním rozhodnutí svého druhu návrhu nevyhověl.
Přesto návrh měl a má smysl. Nejvyšší správní soud poprvé jasně vymezil kritéria, podle kterých bude každý příští takový návrh posuzovat. Určil pravidla, která dosud nebyla definována. A to bylo velmi potřebné. Jistěže si kladu otázku, co jsem mohl já a mí kolegové udělat jinak a lépe.
Vstupovali jsme ale na dosud nikým nepopsanou půdu. Teď už víme, co je třeba udělat příště jinak, navíc a lépe. Je-li vůle bojovat, pak ztracená bitva neznamená prohranou válku. Jsem si jist, že v této zemi je mnoho těch, kteří tuto vůli mají. Věřím proto, že náckové, ať už jsou schovaní pod jakýmkoli nátěrem, nemají u nás šanci!
