Se �rotovn�m na hospod��skou krizi?
Ivo Strej�ek
21.02.2009, Jihlavsk� listy
Co d�lat s hlubok�m hospod��sk�m poklesem, kter� postihnul �R, je opr�vn�n� nejsiln�j��m t�matem posledn�ch t�dn�. Nen� to jen "�esk�" probl�m. Mnoh� ekonomiky (N�mecko, Ma�arsko, Loty�sko, Irsko, Portugalsko, �pan�lsko a �ecko) jsou na tom v�razn� h��e ne� my.
Na�e politick� opozice v zemi je, bohu�el, radost� ze zhor�uj�c�ho se stavu ekonomiky �t�st�m bez sebe. Ve smutn�ch vod�ch lov� ka�dou posti�enou du�i. A� sv�t (a v n�m i my) projdeme temn�mi sout�skami krize, zjist�me, �e n�m krize jist� mnoh� vzala, ale dala n�m v�jime�nou p��le�itost poznat na�e politick� v�dce.
M��e �esk� vl�da za tuto krizi?
�esk� republika je otev�enou ekonomikou. Do N�mecka vyv��me 30% �esk�ho exportu. V�e, co se stane v N�mecku, n�s ovliv�uje. Hospod��sk� krize v okoln�m sv�t� se nutn� musela p�el�t k n�m. S t�m nemohla �esk� vl�da d�lat v�bec nic.
P�edch�zej�c� �esk� vl�dy v �ele se socialistick�mi premi�ry v��ily na politiku investi�n�ch pob�dek. Do �ech byly zv�ny velk� firmy, byly jim nab�zeny vl�dn� garance, lacin� pozemky, da�ov� pr�zdniny.
Na z�klad� t�chto pob�dek vznikly v zemi velk� montovny automobil� Peugeot, Citroen, Toyota (v Kol�n�), Hyundai (No�ovice). Zcela p�irozen� kolem t�chto mamut�ch montoven vznikly des�tky mal�ch a st�edn�ch firem, kter� je z�sobuj�. Pokud se automobilov� pr�mysl dostal do krize, z�konit� musela dopadnout i na stovky drobn�ch �esk�ch podnikatel�.
Investi�n� pob�dky zcela pok�ivily strukturu podnikatelsk�ho prost�ed�, kter� by se vyv�jelo jinak Bylo by m�n� z�visl� na automobilov�m pr�myslu, bylo by rozmanit�j��.. Ano, za to mohly �esk� vl�dy.
Pom��e �rotovn�?
Vytloukat kl�n kl�nem nen� v �ivot� to nejlep��. Za takto spornou politiku pova�uji tzv. �rotovn�. Pro� m� b�t za pen�ze da�ov�ch poplatn�k� poskytnuta pomoc pouze jednomu (i kdy� v�znamn�mu) segmentu podnik�n�? Pro� stejnou logikou nem� b�t poskytnuta pomoc skl�rn�m, porcel�nk�m, textilk�m? Ty v krizi nejsou? Tam se nepropou�t�?
Soci�ln� demokrat� dokonce v�� n�rok na �rotovn� na obsah emis� CO2. To zn�, zejm�na ekolog�m, velmi lib�. Ale jak� automobily spl�uj� dan� podm�nky? Mal� a st�edn�. Kdo je vyr�b�? Italov�, Francouzi, Japonci a Korejci. Pen�ze �esk�ch da�ov�ch poplatn�k� odpluj� do jin�ch ��st� sv�ta.
A co �kodovky, zept�te se? Je snad centr�la v �ech�ch, odpov�d�m! Auto si nekupujeme ka�d� den. I proto lze pova�ovat �rotovn� za sporn� projekt. N�kup vozu je jednor�zovou investic� na �adu let dop�edu. A v dob�ch chud�ch jeho n�kup m��eme odlo�it zcela.
Co tedy d�lat?
Vl�da spr�vn� nejde cestou proj�d�n� na�� budoucnosti. Dluhy, kter� by vznikly nesmysln�m nal�v�n�m do hospod��sk�ho syst�mu, stejn� jednou n�kdo zaplat� (�e se tak d�je v N�mecku, ve Francii �i v USA je�t� neznamen�, �e je to dob�e).
Vl�da navrhuje opat�en�, kter� by m�la motivovat zam�stnavatele k tomu, aby nepropou�t�li. M�t pr�ci je v�dy lep�� ne� ji nem�t. Toho lze dos�hnout pouze sn�en�m ceny pr�ce. Spr�vn�m sm�rem jde Petr Ne�as s n�vrhem do�asn� slevy na odvodech soci�ln�ho poji�t�n� placen�ho zam�stnavateli a odblokov�n�m provozn�ch �v�r�.
Letit�m probl�mem �esk�ho hospod��stv� je tak� mal� mobilita pracovn� s�ly. Krizi chce vl�da vyu��t k v�razn�mu vylep�en� stavu dopravn� infrastruktury. Stimuluje investice a investuje do budoucnosti. To je spr�vn�.
Pro��v�me t�k� �asy a je�t� to n�jak� �as potrv�. Ale jist� p�ijdou i veselej�� dny! Nezadlu�me na�e d�ti.
Ivo Strej�ekPaedDr. Ivo Strej�ek
�len VR a poslanec EP
�len Hospod��sk�ho a m�nov�ho v�boru a n�hradn�k ve V�boru pro mezin�rodn� obchod
rezortn� mluv�� klubu pro oblasti: ekonomika a m�nov� z�le�itosti, mezin�rodn� obchod, finan�n� slu�by a bankovnictv�