Prolet��i informa�n� revoluce
Jan Such�nek
Tenhle volebn� syst�m generuje skute�n� vzorn� representanty t� t�etiny, kter� je dle jednoho vyhl�en�ho psychiatra �i psychologa �pln� blb�. Oni se toti� ti pr�m�rn� s t�mito blbci spoj� a u� maj� v�t�inu. V t� v�t�in� jsou ti blbci taky v�t�inou a tak n�m vol� politiky k obrazu sv�mu. Politiky, kte�� pro blbost za nic nem��ou. Proto se m��e st�t, �e v hlavn�m m�st� t�m politik�m n�kdo dok�e nakukat, �e jim vymysl� na tramvaje skipas a kdy� mu daj� miliardu, tak si s t�m skipasem p�jde zaplatit i n�v�t�vu m�stsk�ch z�chodk�. Smlouva je pr� tak blb�, �e �know how� pr� nebude pat�it m�stu ale t�m vykuk�m, kte�� to pak prodaj Raku��k�m a �v�car�m, proto�e t�m ur�it� vad�, �e skipasem nejde platit pivo v chat� pod ledovcem.
Jinak t�m, co budou cht�t br�nit sv� obl�ben� politiky a co si mysl�, �e u n�s nejde o skipas nebo korupci ale o platebn� kartu, tak chci p�ipomenout, �e u� i zde u� bylo v�echno d�vno vymy�leno. Kdy� jsem se svoj� prvn� kartou poprv� platil v Americe, tak po mn� nikdy necht�li ��dn� PIN. Kartou sta�ilo jen m�vat nad �te�kou. P�edstavte si, �e by takhle ve �pindlu zav�d�li skipasy, tak to m� pro ly�ov�n� hor�� d�sledky ne� kdyby oteplov�n� nebyla jen zelen� chim�ra. A kdyby ne�lo o provize, tak si licenci na ten skipas mohli koupit od spr�vce z�meck�ho parku v na�� vesnici, kde u� dlouh� l�ta taky funguje.
Kdy� jsem byl ml�d a u�ili n�s Marxe, tak se pamatuji, �e n�m ��kali jak vyko�is�ovan� prolet��i rozb�jeli v Anglii stroje, aby si zachovali pr�ci. Dokonce je�t� p�ed �rou Lady Thatcher, kter� takov� man�ry zatrhla, dok�zaly odbory v doc�ch prosadit, �e d�ln�ci chodili ve mzd� za je�t�rkou, kter� pracovala za n�. Dnes podobnou prolet��skou kontrarevoluci d�l� cel� justice. A strojem k rozbit� j� jsou i datov� schr�nky. Ty m�ly b�t jedn�m z n�stroj� jak odstranit nefunk�nost justice.
Veksl�ci se spravedlnost� ��dnou elektronizaci justice necht�j�. P�i�li by o pr�tahy, kter� d�vaj� dost �asu justi�n�m mafi�m jejich operace domluvit, na ob�tech vynutit v�paln� �i jen jim d�t �as nal�zt zprost�edkovatele �platku. Soudci a prokur�to�i se mus� n�jak zajistit, kdy� soci�ln� st�t jim zaji��uje stejn� d�chody jako t�m, co takov� platy jako soudci neberou. U� jen ta dokonal� sabot� nahr�v�n� soudn�ch jedn�n� ze z�kona, kdy soudci nemohou p�ipustit, �e by elektronick� p�epis z�znamu dokumentoval, jak je psan� pr�vo vzd�leno tomu, co v soudn�ch s�n�ch aplikuj�.
Oni ani ti politici, co vymysleli, �e za datov� schr�nky dostanou provize, to ned�lali jinak ne� s t�m pra�sk�m skipasem. Oni jen mo�n� vylep�ovali ekonomiku �esk� po�ty a odsabotovali jim to ti plze�t� pr�vn�ci na spravedlnosti. Co maj� d�lat datov� schr�nky tam, kde soudce diktuje zapisovatelce a st�le je�t� nem� monitor, na kter�m by se mohl pod�vat, co zapisovatelka vlastn� zapisuje. Nem� dokonce ani monitor, na kter�m by se mohl pod�vat, jak ten z�kon zn�l v dob�, kdy byl pro projedn�vanou v�c relevantn�, a u� v�bec aby se mohl pod�vat na z�kon o dan�ch �i ��etnictv�, kdy� je jen specialista na trestn� z�kon a trestn� ��d. Nebo dokonce, aby se kdokoliv z nich mohl pod�vat na Evropsk� �mluvy na korupci, kter� jim zakazuj� soudit tak, jak soud�.
Tady v tomhle kr�lovstv� oligopolu zkorumpovan�ch p�edstavitel� t�ch podpr�m�rn�ch, kter� jen plynule nahradil bol�evickou N�rodn� frontu, se toti� soudu elektronicky zaslan� dokumenty tisknou a v�ou do pap�rov�ch slo�ek, aby ty mohly tr�vit dlouh� m�s�ce cestov�n�m mezi soudn�mi instancemi m�sto toho, aby je mohly soudy sd�let na s�ti stejn� jako sd�l� datab�zi o t�ch, kter� justi�n� mafie ozna�ila jako sv� objekty zam��len� justi�n� likvidace. V neprosp�ch takto ozna�en� ob�ti justi�n� (konkurzn�) mafie se dok�� i �stavn� soudci vzd�t sv�ch p�edchoz�ch v�echny domn�le zavazuj�c�ch n�lez�.
Nikdo ne�e��, jak se elektronicky doru�en� d�kazy posuzuj� ve vztahu k pr�kazn� hodnot� origin�lu. Tohle je spojeno s mor�lkou a existenc� pr�vn�ho st�tu v�bec. S bol�evickou mor�lkou a p�etrv�vaj�c� moc� vyznava�� t��dn�ho pr�va to je naopak u n�s jen dal�� cesta k absolutn�mu bezpr�v�. V pr�vn�ch st�tech je to v�e ji� d�vno vy�e�eno. V 95�m jsem byl v mrakodrapu investi�n� spole�nosti, kter� spravuje majetek v�t�� ne� tohohle st�tu. V p��zem� m�li n�kolik pr�b�n�ch skener�, kter�mi proch�zela ve�ker� korespondence p�ed vstupem do skartova��. Zbytek jen na monitoru po��ta�e. V�etn� �ek�. To a tud� ani elektronizace justice v zemi, kde jsou zkorumpovan� soudci i t�ch nejvy���ch instanc� a nedohled�te mezi nimi a politiky ve�ejn� prokazatelnou v�jimku, ale mo�n� nen�.
Elektronizace justice ve verzi, kdy by se dokonce v soudn�ch s�n�ch objevili dataprojektory �i velk� displeje, je zcela nemo�n�. Jen si p�edstavte, �e by se soudn� ��zen� d�ky elektronizaci zrychlila, pak by to st�t st�lo neuv��iteln� pen�ze na od�kod�ov�n�. St�le je tu riziko, �e v�c se dostane do rukou nezkorumpovan�ho soudce. Publikoval jsem p��klad ob�ti konkurzn� mafie, kter� dal po 14ti letech zapravdu Nejvy��� soud. To u� bylo pr�vo t� ob�ti na od�kodn�n� d�vno proml�en�. Proto justi�n� mafie nem��e dovolit urychlen� soudn�ch ��zen�. Ob�ti by nemusely b�t tak zdevastovan� a mohly by se br�nit. Teprve �hrady �kod, kter� jurokracie ve prosp�ch organizovan�ho zlo�inu nap�ch�, by st�t rozhoupaly, aby se za�al br�nit.
Dodnes jsme �asto sv�dky, kdy se i nad �stavn� pr�va presidenta stav� subjektivn� pr�va soudc� a kdy i �etn�m st�ovatel�m k Nejvy���mu a �stavn�mu soudu jsou jejich pr�va odm�t�na s odkazem na pr�vo soudce uplatnit vlastn� origin�ln� logiku, kterou by �kol�kovi nikdo netrp�l, co� znamen� postaven� jurokracie nad z�kon. V takov� zemi demonstrativn� odm�taj�c� principy pr�vn�ho st�tu si jurokracie zajist� sv� postaven�, sv� p��jmy i kdy� kvalifikace zna�n� ��sti z nich vylu�uje uplatn�n� elektronizaci justice. V nejlep��m p��pad� bude m�t pologramotn� soudce n�kolik asistent�. Jako za Thatcher je �e�en�m pouze to, vz�t jurokracii jej� pr�vo na neodvolatelnost soudce. Snad by bylo lep�� jim jako b�val�m p��slu�n�k�m SNB a STB d�t lukrativn� d�chody, stejn� do t� party ti marxist� pat��.
Jen pozn�mka nakonec. V�imli jste si, jak ta Sn�movna Parlamentu a to Ministerstvo financ� jsou levicov�?
Jan Such�nek