Papírový Klaus
Petr Štěpánek
Síla Václava Klause vždy bývala v tom, že měl za sebou silnou standardní politickou stranu. Občanskou demokratickou stranu. Platilo to i v době, kdy už nebyl aktivním straníkem, nýbrž hlavou státu. Právě ODS – a nikdo jiný – jej podvakrát na Hrad protlačila.
Jenže dnes už je všechno jinak. Co zbylo z Klausova mocenského zázemí, poté co se s ODS rozžehnal? Odpověď je poměrně jednoduchá: NIC. Při vší úctě k jeho nejbližším spolupracovníkům z Hradu, při vší úctě k iredentistům okolo Vlastimila Tlustého, při vší úctě k hrstce svobodných demokratů okolo Petra Macha i při vší úctě k dalším antilisabonským solitérům – NIC.
Síla Václava Klause už stojí a padá pouze s jeho prezidentskou funkcí. Tu však získal jen a pouze díky ODS. Ano, Klaus je skvělý taktik a dovede využít všech výhod, které mu skýtá ústavní role hlavy státu. Ale to je všechno. Ta síla je papírová. Co bude, až zmizí papír? Co jsou procenta prezidentské popularity bez prezidentské funkce? Co je stratég bez vojska?
Václav Klaus dělá všechno pro to, aby i ti věrní, které ještě v členské základně ODS má – a sám se k nim stále ještě počítám –, si jej přestali vážit. Proč? Protože ten, který se vždy dovolával fair play, sám nehraje fér. Okázale si kopnout do ODS kvůli tragickému rozpočtu a zlehka přitom vynechat skutečného pachatele Paroubka s jeho KSČSSD, to chce opravdu koňskou dávku potměšilosti.
Blíží se okamžik, kdy se v naší zemi bude opravdu lámat chléb. Pohled na to, jak otec české pravice Klaus, zakletý ve své ješitnosti, umetá Paroubkovi a jeho socbolševickým hordám cestu do Strakovy akademie, je vážně zoufalý. To se neodpouští.
Opravdovým triumfem poťouchlosti ovšem bude, že to Klausovi neodpustí ani Paroubek. Nic neshoří tak snadno jako papír.
