Proti svobodn� spole�nosti, za pomoci l�� a p�ekrucov�n�
Lubo� Z�lom
My�lenka p�irozen�ch pr�v jednotlivce, tr�n� svobodn� spole�nosti a �ist�ho laissez-faire kapitalismu nen� zrovna t�matem, o n�m� by se dnes psaly des�tky a stovky �l�nk�. Nen� zapot�eb� bibliografick� anal�zy, abychom pod�l publikovan�ch �l�nk� na t�ma klasick�ho liberalismu a svobody v ti�t�n�ch i elektronick�ch m�di�ch byli nuceni ozna�it za tak�ka miziv�. A to i p�esto, �e tv��� v tv�� prob�haj�c� hospod��sk� krizi a enormn�mu n�r�stu moci viditeln� ruky st�tu po�et lid�, kte�� si uv�domuj�, �e se sou�asn�m etatistick�m syst�mem je n�co v nepo��dku, nen� zcela zanedbateln�. Bohu�el, kdy� u� se poda�� narazit na text v�nuj�c� se svobod� jednotlivce, mnohdy jde pokus odsoudit tyto my�lenky jako zp�te�nick�, nefunk�n� a nemor�ln�. Naprost� neinformovanost a neznalost, myln� p�edstavy, sm�n� p�ekrucov�n� je �asto to, co maj� takov� pokusy spole�n�.
Jako nap��klad �l�nek, kter� se minul� t�den objevil na blogu jungwirth.blog.respekt.cz, jeho� autorem je Tom� Jungwirth, "student pra�sk� pr�vnick� fakulty se z�jmem o politiku a mezin�rodn� d�n�, �len strany Zelen�ch, [...] a sb�ratel z�itk�." , �ten� �l�nku s n�zvem "Libertarianismus - to prav� opium lidstva" je skute�n� siln�m z�itkem.
Autor v �vodu vyjad�uje politov�n�, a� zd�en�, �e se v na�� spole�nosti, zejm�na mezi mlad�mi lidmi, nebezpe�n� roz���ila zhoubn�, zvr�cen� utopick� droga, naz�van� libertari�nstv� �i neoliberalismus.
P�edn� je pot�eba uv�domit si, �e libertari�nstv� je velmi slo�it� pojem. Ideologie libertari�nstv� vych�z� v mnoh�m z klasick�ho liberalismu, ekonomicky se op�r� zejm�na o rakouskou �kolu. Co se t��e pohledu na spole�nost a existenci st�tu, p�edstavuje pom�rn� �irok� mix, do n�ho� lze po��tat jak minarchisty, kte�� h�j� minim�ln� st�t omezuj�c� se jen na ochranu pr�v jednotlivce, tak i anarchisty, kte�� st�t odm�taj� zcela a jakoukoliv existenci st�tu pokl�daj� za ohro�en� svobody. D�le v politicko-kulturn�m prost�ed� Spojen�ch st�t�, odkud libertari�nsk� hnut� vze�lo, se mezi libertari�ny �asto po��taj� i mnoz� konzervativci a konstitucionalist�.
Podobn� je ideologie libertari�nstv� v podstat� nejednotn� v tom, jak odvozuje sv� politick� stanoviska a teorii pr�v. Mnoz� libertari�ni odm�taj� jak�koliv objektivn� pohled na mor�lku a vid� pojmy dobro a zlo jako subjektivn�. Princip, na jeho� z�klad� formuluj� politick� stanoviska, je, stru�n� �e�eno, omezen na pouh� odm�t�n� n�sil�. Po�adavek na z�kaz iniciace s�ly v�ak neodvozuj� z etiky, ale nakl�daj� s n�m jako s n���m, co je automaticky d�no. Ve�ker� pr�va definuj� jako pr�va majetkov� - �ili pr�vo na �ivot je zde pr�vem na vlastnictv� sebe sam�ho, pr�vo na jak�koliv jedn�n� je pr�vem na nakl�d�n� s pr�voplatn� z�skan�m majetkem.
Na druhou stranu jsou do mno�iny libertari�n� za�le�ov�ni i zast�nci objektivn� mor�lky, kte�� ve�ker� n�zory na fungov�n� spole�nosti odvozuj� z objektivn�ch etick�ch princip�, tedy na z�klad� toho, �e je mo�n� ur�it, co je dobrem a co je zlem. Objektivn� mor�lka je zalo�ena na rozpozn�n� nezm�niteln� reality, jej� sou��st� je i �lov�k. Mor�ln� stanoviska se tedy odvozuj� na z�klad� racion�ln� rozpoznan�ch pot�eb�ch lidsk� bytosti, jejich� napln�n� j� umo��uje ��t �ivotem v souladu s jej� identitou voln�ho a rozumem vybaven�ho tvora. Pr�va jsou aplikac� etick�ch princip� ve spole�nosti, p�i�em� prim�rn� je pr�vo na �ivot, a pr�va na svobodu a majetek slou�� k jeho zaji�t�n�. Tento pohled, (zast�v�m jej i j�) je vlastn� stoupenc�m filozofie Objektivismu, kter� je d�lem americk� spisovatelky a filozofky Ayn Randov� (1905-1982).
Objektivismus v z�sad� nesouhlas� s libertarianismem jako politick�m hnut�m, tedy tak, jak je prezentov�n v Americe a hlasit� se od n�j distancuj�. Odm�t� n�zor, �e spole�nost je mo�n� zm�nit politickou cestou, a m�sto toho up�ednost�uje kulturn� a filozofick� p�soben�. Svou roli hraj� t� osobn� rozpory vyprovokovan� mimo jin� i t�m, �e mnoz� ameri�t� libertari�ni p�eb�rali spole�ensko-politick� n�zory z pera Ayn Randov�, ani� by ��dn� citovali (nap�. Rothbard), a z�rove� p�itom odsuzovali objektivistickou etiku, z n� spole�ensko-politick� stanoviska vych�zej�.
Jsem toho n�zoru, �e pro pot�eby obecn� diskuze na t�ma svobody jednotlivce a kapitalismu zde v evropsk�m prost�ed� je mo�n� rozpory mezi r�zn�mi formami libertari�nstv�, kter� jsou snad v americk�m prost�ed� patrn� a �iv�, p�ehl�dnout - vzhledem k tomu, �e v Evrop� neexistuje ��dn� skute�n� v�znamn� libertari�nsk� strana, a svoboda zde nem� (snad a� na Anglii) tak hlubokou tradici, jako v USA.
Nic z toho si v�ak autor �l�nku na blogu Respektu neuv�domuje a odsuzuje libertarianismus jako celek. O�ividn� nikoliv proto, �e by se mu nap��klad my�lenka "stateless society" zd�la b�t myln�, ale proto, �e je mu veskrze odporn� my�lenka svobody jednotlivce a trhu. Jeho �l�nek se op�r� o flagrantn� neznalost problematiky a jako hlavn� zbra� zde slou�� nestydat� p�ekrucov�n� fakt�, kter� m� odsoudit p�irozen� pr�va jednotlivce jako takov�.
Pan Jungwirth se domn�v�, �e svoboda podle libertarianismu znamen� jedn�n� na z�klad� libov�le, , "kter� nebere v potaz svobodu druh�ho"., Za hlavn� motivaci lidsk�ho jedn�n� pova�uje h�donistick�, "sledov�n� vlastn�ho po�itku", kter� jde "proti p�irozen�mu z�konu, a proto se uk�zalo jako ne�ivotaschopn�".,
Toto je bu� v�plod �ir� fantazie, nebo bohapust� le�. ��dn� zast�nci svobody jednotlivce nesoud�, �e svoboda znamen� jednat libovoln�, t�eba i ve smyslu poru�ov�n� svobody n�koho jin�ho. Svoboda je v�dy principem, a rozd�l je n�sledn� v tom, jak jednotliv� proudy svobodu odvozuj� a jak ji h�j�. Ani subjektivisti�t� libertari�ni nevid� jedn�n�, kde by �lov�k poru�oval svobodu n�koho jin�ho, jako p��pustn�.
Je mo�n�, �e subjektivist� skute�n� vid� jako c�l lidsk�ho jedn�n� uspokojov�n� vlastn�ho po�itku. Objektivist� naopak tvrd�, �e �lov�k m� jednat na z�klad� sv�ch racion�ln� rozpoznan�ch hodnot, kter� vedou k napln�n� osobn�ch pot�eb a po�itk�. Jejich napln�n� zde nen� n�jak�m p�el�tav�m a kr�tkozrak�m h�donismem, ale je pevn� zakotveno v dlouhodob�m hodnotov�m �eb���ku. Svobodu m� �lov�k m�t pr�v� proto, aby mohl sv� racion�ln� rozpoznan� hodnoty sledovat a pou��vat je k z�sk�n� nebo uchov�n� hodnot vy���ch, kter� postupn�, hierarchicky, vedou ke sledov�n� prim�rn� hodnoty - lidsk�ho �ivota. Pominout tento pohled je od autora oby�ejn�m argumenta�n�m faulem.
Bohu�el, autor se nezmi�uje, co m�n� on�m, "p�irozen�m z�konem"., Vzhledem k tomu, �e jde o �lena strany Zelen�ch, je mo�n� jen neur�it� usuzovat, �e snad m� na mysli jak�si mystick� z�kon Matky Zem�, kter� je sledov�n�m lidsk�ch hodnot systematicky p�ekra�ov�n...
Pan Jungwirth se zmi�uje o problematice mor�lky v ideologii libertarianismu. , "Podle libertari�n� nep��slu�� st�tu, aby rozhodoval o tom, co je dobr� a co je �patn�, m�l by toto rozhodov�n� nechat na jedinci. Ten by pak uva�oval na principu dobr�=kladn� u�itek, �patn�=z�porn� u�itek. To by mohlo fungovat jen v absolutn� mor�ln� spole�nosti, kde by z�sadn� hodnotou u�itku byla nap��klad pomoc druh�mu �i p��e o v�em spole�n� �ivotn� prost�ed�. Takov� spole�nost je p�irozen� utopick�, naopak se mi zd�, �e takov� praxe by vedla k definitivn� "materializaci" spole�nosti." ,
Samoz�ejm� m� autor pravdu, �e ��dn� zast�nce svobody jednotlivce nep�ipou�t�, �e by o tom, co je dobr� a co je �patn�, sm�l rozhodovat st�t. Znovu zde v�ak p�ekrucuje. P�edn� pokl�d� za mor�ln� takovou spole�nost, kde by lid� nemysleli pouze na sv� pot�eby, ale hodnotou by pro n� bylo ob�tov�n� se pro bli�n� nebo pro z�chranu de�tn�ch prales�. N�sledn� z toho samoz�ejm� plyne, �e jestli�e dnes lid� tak "mor�ln�" nejsou, mus� tuto mor�lku vynucovat st�t (o n�m� se patrn� autor domn�v�, �e bude narozd�l od jednotlivc� mor�ln� podle jeho gusta). Na to mohou adekv�tn� reagovat pouze zast�nci objektivn� mor�lky. Prvn�m krokem mus� b�t definice toho, co je skute�n� mor�ln�, a co ne. Standardem mor�lky je lidsk� �ivot. To, co prosp�v� lidsk�mu �ivotu, v souladu s jeho identitou, je mor�ln�, zat�mco to, co mu �kod�, je nemor�ln�. Ob�tov�n� jak�koliv sv� hodnoty, jej� v�m�na za hodnotu men�� nebo ��dnou, je tedy nemor�ln�, proto�e jako princip, aplikovan� na cel� �eb���ek hodnot, vede v kone�n�m d�sledku k ob�tov�n� vlastn�ho �ivota. Jak mnohokr�t vysv�tlila Ayn Randov�, mor�lka sebeob�tov�n�, altruismus, je v principu mor�lkou smrti. Mor�ln� je naopak sledov�n� vlastn�ch hodnot, na z�klad� jejich racion�ln�ho rozpozn�n�, proto�e v kone�n�m d�sledku vede k zachov�n� vlastn�ho �ivota. Jako princip se takov�to racion�ln� egoistick� mor�lka nijak neslu�uje, jak si snad n�kte�� mysl�, s bezskrupul�zn�m omezov�n� a zneu��v�n� ostatn�ch lid�.
��dn� zast�nce svobody jednotlivce netvrd�, �e snad lid� nemaj� pomoci tomu, kdo je v nouzi a pomoc si zaslou��. Takov�to solid�rn� pomoc v�ak nijak nezvy�uje mor�ln� kredit. Je nepodstatnou, v�jime�nou velkorysost� - kter� jsou lid� ve zna�n� m��e schopni, jestli�e �ij� ve spole�nosti, kter� ve v�znamn� m��e ct� individualitu lidsk� bytosti. St�tem vynucovan� solidarita, ��zen� spole�nosti, a v�eobecn� po�lap�v�n� svobody naopak schopnost vz�jemn� solidarity ni��.
Kone�n� materializace spole�nosti, p�ed kterou autor varuje, je pak zn�m�m stra��kem, vyu��van�m hlavn� environmentalisty. Tvrd�, �e jestli�e budou m�t lid� plnou svobodu, budou se orientovat jen na hmotn� statky, bezprost�edn� uspokojov�n� "n�zk�ch" pot�eb, a p�estanou se zaj�mat o "vy���" hodnoty. Soud�, �e je zapot�eb� moudr�ho st�tu, kter� bude lidi k t�mto "vy���m" hodnot�m motivovat. Autor si neuv�domuje, �e to, co mu umo��uje zaj�mat se o ochranu p��rody, nebo o v�echny mo�n� jin� hodnoty, kter� pova�uje za u�lechtil�, je pr�v� materi�ln� zabezpe�enost, kter� je t�m vy���, ��m je vy��� svoboda. Jestli�e chce absolutn� nemateri�ln� spole�nost, m�l by se pod�vat do skanzenu, jen� nese jm�no Severn� Korea, kde panuje naprosto katastrof�ln� n�zk� �rove� materi�ln�ho zabezpe�en�. Domn�v� se snad, �e tamn� lid� maj� v�bec �as a s�lu zab�vat se n�jak�mi "vy���m" duchovn�mi nebo intelektu�ln�mi hodnotami? J� si to nemysl�m.
Naopak - je z�ejm�, �e ��m vy��� svoboda a tedy i materi�ln� zam��en� spole�nosti, t�m lep�� jsou podm�nky pro sledov�n� nemateri�ln�ch hodnot. Je naprosto pov��en� a sm�n� p�edstava, �e jestli�e zabr�n�me lidem sledovat "n�zk�" materi�ln� hodnoty podle jejich uv�en�, stanou se z nich milovn�ci poezie a kr�sn� literatury...
Samoz�ejm�, autor se, jak je zvykem, pozastavuje i nad v�eobecn� p�ekrucovan�m a parodovan�m v�rokem, �e "trh vy�e�� v�e"., "A� n�bo�ensky zalo�en� p�edstava o tom, �e trh spas� jedince, a �e ��dn�ch intervenc� nen� t�eba, m� pov�liv� trhliny. Nejen, �e nelze o�ek�vat, �e trh bude poskytovat flexibiln� ochranu p��rodn�ch zdroj� a �ivotn�ho prost�ed�, nejen, �e by na n�m s nejv�t�� pravd�podobnost� vzniklo n�kolik v�emocn�ch monopol� s vyd�ra�sk�m potenci�lem. P�edev��m je evidentn�, �e bez st�tn�ch z�sah�, bychom zde st�le m�li obchod s otroky, s b�l�m masem �i buj�c� obchod s lidsk�mi org�ny. Sami bychom byli nejsp� ob�t� t�to diktatury trhu, kter� jde proti v�emu, co d�l� �lov�ka �lov�kem." ,
Pov�liv� trhliny, o nich� pan Jungwirth p�e, existuj� jen v jeho hlav�. Je to naopak trh, co umo��uje ��eln� vyu��v�n� p��rodn�ch zdroj� a zamezuje pl�tv�n�. Pr�v� majitel� jsou t�mi, kdo m� o efektivn� a smyslupln� vyu��v�n� sv�ho majetku ten nejlep�� mo�n� z�jem. Naopak st�tn� ��edn�k, kter�mu etatist�, jak�m je i autor, p�isuzuj� jak�si nadp�irozen� schopnosti, nejen�e nen� schopn� poznat pot�eby, jak� na trhu p�evl�daj�, ale nav�c nem� ��dnou motivaci chovat se p�i vyu��v�n� zdroj� efektivn�. Pl�tv�n� a produkce nesmysl� jsou hlavn�mi aspekty st�tn�ch regulac�.
Stejn� tak p�edstava, �e svobodn� voln� trh by umo�nil vzniknout monopol�m, je pouh�m m�tem, kter� pramen� z naprost� neznalosti. Monopol je v�dy v�sledkem st�tn�ch intervenc�, kdy je ur�it� vyvolen� firm� d�na exkluzivn�, vl�dou posv�cen�, v�jimka. V�echny monopoly, kter� kdy v modern�ch d�jin�ch vznikly, byly a jsou v�sledkem st�tu. V �ist�m kapitalismu naopak skute�n� monopol nem� �anci vzniknout. ��dn� firma v takov�m syst�mu nem��e za pomoci z�kona vytla�it sv� konkurenty z trhu. Ano, m��e skupovat okoln� firmy, ale nikdy nezabr�n� tomu, aby nevznikly dal��.
Ekonom Murray Rothbard se ve sv� knize Z�sady ekonomie zmi�uje o zn�m�m m�tu, kter� panuje o �dajn�ch monopolistick�ch tendenc�ch J.D.Rockefellera a jeho spole�nosti Standard Oil. Traduje se, �e se Standard Oil sna�ila oslabit konkurenty intenzivn�m sni�ov�n�m cen, n�sledn� tyto firmy skupovala za zlomek jejich d��vej�� ceny, a pot� ceny op�t zv��ila nad p�vodn� �rove�. T�to praxi pak musel zamezit a� teprve moudr� st�t. Ve skute�nosti, a o tom se kritici voln�ho trhu nezmi�uj�, tato taktika nefungovala, proto�e Standard Oil nab�zela p�i koupi tak zaj�mav� ceny, �e prod�vaj�c� posl�ze zalo�ili novou nafta�skou spole�nost, s c�lem op�t ji v budoucnu Rockefellerov� Standard Oil prodat. Rockefeller s�m nakonec od t�to taktiky musel ustoupit. To je jen p��klad toho, jak podm�nky svobodn�ho trhu ve skute�nosti konkuren�n� prost�ed� chr�n� a monopoln�m snah�m zamezuj�.
P�edstava, �e svoboda a voln� trh umo��uje obchodov�n� s otroky a b�l�m masem, je zcela fale�n�. Podobn� jako ��dn� zast�nce svobody jednotlivce, a� u� se �ad� k jak�mukoliv proudu, neobhajuje mo�nost sv�voln�ho jedn�n� poru�uj�c� svobodu ostatn�ch, neexistuje ��dn� teoretik individu�ln�ch pr�v, kter� by h�jil mo�nost otroctv� nebo nucen� prostituce. Jestli�e autor n�koho takov�ho zn�, m�l by b�t f�r a ��dn� jej citovat. (Student pr�v, pokud nen� z Plzn�, by m�l ur�itou cita�n� mor�lku p�ece jen ct�t, a rozhodn� nepodsouvat sv�m oponent�m vymy�len� argumenty.)
,
"Domn�v�m se, �e je proto nezbytn�, aby existoval st�t s dostate�nou autoritou, kter� vytv��� pr�vn� a institucion�ln� r�mec vych�zej�c� z p�irozen�ho pr�va, a kter� je schopen dohl�et na dodr�ov�n� z�kladn�ch regulativ�." , Tato v�ta naprosto ilustruje my�lenkov� zmatek, v n�m� se autor nach�z�. Zmi�uje jak�si p�irozen� pr�vo, ani� by vylo�il, co si pod n�m p�edstavuje. Zast�nci svobody jednotlivce samoz�ejm� p�irozen� pr�va znaj�, a vlastn� cel� argumentace je o t�chto pr�vech. Jsou to pr�va, kter� jsou �lov�ku vlastn�, jsou neodmysliteln� spjata s lidskou bytost�. Je to pr�vo na �ivot, svobodu a majetek. Ov�em pan Neuwirth, jako oponent zast�nc� svobody jednotlivce, p�ece tato pr�va neuzn�v�. Co tedy t�mi "p�irozen�mi pr�vy" mysl�?
Je skute�n� pravda, �e existence st�tu je nezbytn� a zast�nci "stateless society" se pletou. St�t m� b�t garantem pr�v jednotlivce, a jeho polem p�sobnosti m� b�t pouze policie, arm�da a soudnictv�, v�etn� formulace p��slu�n�ch legislativ. To je, stru�n� �e�eno, jedin� institucion�ln� r�mec, kter� je ve vztahu k p�irozen�m pr�v�m mo�n�. Cokoliv dal��ho, jak�koliv dal�� institucion�ln� struktury, kter� zn�me dnes z reality soci�ln�ho st�tu, jsou v��i p�irozen�m pr�v�m v rozporu.
Rozhodn� nen� pravda, �e by se, jak se domn�v� autor, "st�t blahobytu osv�d�il." Netrouf�m si odhadnout, zda jde o v�domou le� nebo jen d�tskou naivitu. Neosv�d�il se, n�br� postupn� zahn�v� a jeho soukol� st�le v�c rezav�. Pouze nesm�rn� bohatstv�, kter� bylo vyprodukov�no b�hem obdob� laissez-faire kapitalismu, je d�vodem, �e soci�ln� st�t m� i dnes, po mnoha desetilet�ch, st�le z �eho br�t a na co navazovat. Ok��dlen� v�ta, �e "zdroje jsou a pen�ze budou", je jen iluz� - soci�ln� st�t na sebe bude nabalovat v�c a v�c regulac�, st�le mocn�j�� intervence trhu, a v kone�n�m bod� n�s ne�ek� nic jin�ho, ne� v�eobecn� stagnace, nev�konnost, mizern� produktivita, �padek kvality �ivota, a k tomu v�emu je�t� st�le patrn�j�� nesvoboda a mor�ln� marasmus. Politika soci�ln�ho st�tu, kter� se podle autora tak osv�d�ila, jednoho dne nebude m�t kde br�t - zdroje a pen�ze proste jednoho dne dojdou. To je jeden z hlavn�ch d�vod�, pro� , "nyn� v�echno bourat", a pokusit se znovu nav�zat na tradici laissez-faire kapitalismu, tentokr�t s ��dn�m filozofick�m a etick�m ospravedln�n�m.
Je pravdou, �e jestli�e by se obhajoba svobody jednotlivce vydala cestou anarchistick�ho libertarianismu, a kdyby jej�m hlavn�m ideologick�m v�chodiskem byl pouze mor�ln� subjektivismus, ne�lo by o tu nejlep�� cestu. Autora v�ak toto v�bec nezaj�m�, v�bec nebere z�etel na r�zn� my�lenkov� proudy. Vybral si pojem libertari�nstv� (ani� by se jej pokou�el podrobn�ji studovat), aby vystoupil proti individu�ln� svobod� jako takov� a ozna�il ji za zp�te�nick� a zhoubn� opium lidstva a mezi ��dky tak vyj�d�il stanovisko, �e pouze v siln� ruce moudr�ho st�tu (nejl�pe asi pod veden�m Zelen�ch) spo��v� ta prav� cesta k v�eobecn�mu blahu. Douf�m jen, �e tento m�j �l�nek nen� jen vyj�d�en�m �slov� "j�t s kan�nem na kom�ra", a �e neznamen� v�novat textu jednoho zelen�ho studenta pr�v v�t�� pozornost, ne� si zaslou��. Nikdy snad nen� na �kodu pouk�zat na argumenta�n� impotenci, kterou oponenti svobodn� spole�nosti trp�.
Lubo� Z�lom