Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Sametov� po��r� sv� rodi�e

John Bok

��ad pro studium totalitn�ch re�im� (�STR) vydal k dvac�t�mu v�ro�� zalo�en� Ob�ansk�ho f�ra (OF), kter� se uskute�nilo 19.listopadu 1989 v pra�sk�m �inohern�m klubu, publikaci, je� fotografiemi, opisem zvukov�ho z�znamu a filmov�m dokumentem zp��stup�uje ve�ejnosti autentick�m zp�sobem atmosf�ru toho ve�era. Tento bohulib� skutek se zvrhnul ve hru na �pravdu� o jednom z lid�, kte�� v��i zlo�inn�mu komunistick�mu re�imu stav�li d�vno p�ed jeho koncem, svoj� state�nost�, prac� a ob�tavost�, cestu ke svobod�, kterou dnes m�me. Aby si �STR p�ih��lo svoj� pol�v�i�ku ( j�m v publikaci pou�it� materi�ly nijak s totalitn�m re�imem v�cn� a v�n� nesouvis�), p�idal nepodstatn� a se samotn�m pr�b�hem onoho v�zna�n�ho po�inu rod�c�ho se ob�ansk�ho spole�enstv� nesouvisej�c� dokument-hl�en� est�b�ck�ho pohunka �adka est�b�ck�mu hlavounovi Lorencovi. V n�m se chlubil pohunek ��fovi, �e m� uvnit� OF sv�ho �lov�ka, kter� mu m�l �dajn� poskytnout d�v�rn� informace z pr�b�hu zalo�en� OF. Jak vypl�v� z onoho �zpravodajsk�ho� paskvilu, m�l obdr�et d�kaz o n��em, co, d�ky prohl�en� deklaruj�c�mu vznik OF, v�d�l nejm�n� osma�ty�icet hodin cel� sv�t.

Co vedlo est�b�ka �adka k tomu, aby sv�mu nejvy���mu est�b�ck�mu bosovi napsal toto pitom� hl�eni, v n�m� se chlubil, �e m� v �ad�ch OF sv�ho pr�ska�e, se m��eme pouze dohadovat. Snad mu nikdo ze ��fu je�t� ne�ekl, �e brzo skon��, �e u� nebude moci nad�le zastra�ovat, vyd�rat a beztrestn� ml�tit jedince re�imem ozna�en� za nep��tele. �e kon�� doba, kdy prost�ednictv�m strachu m��e l�mat lidsk� charaktery a nutit jinak slu�n� lidi k podlosti, kterou udava�stv� bezesporu je. Snad si myslel, �e ho nav�c pov���. Tak stejn� se m��eme pouze dohadovat, co p�im�lo �editele �STR ���ka a jeho lidi, �e tento v�lev f�zlovsk� horlivosti, v�cn� nedolo�en� p��slu�nou zpr�vou o uskute�n�n�m styku est�b�ka s jeho zdrojem, vt�lili do jinak skv�le zpracovan�ho dokumentu o vzniku OF.

Je ve�ejn� zn�mou skute�nost�, �e nejeden z komunist� z osma�edes�t�ho, sdru�en�ch koncem totality kolem kompartajn�ku Koldera, �ilh�na a Dub�eka v �disidentsk� Obrod�, (mnoz� z nich se anga�ovali i v krut�ch pades�t�ch letech), byli po zalo�en� Obrody konfidenty StB a ud�vali se navz�jem. N�kte�� z nich byli p��tomni onoho osudov�ho dne v �inohern�m klubu p�i zrodu OF. Je pak s ohledem na horlivost est�b�ka �adka nepravd�podobn�, �e by od nich jejich ��d�c� org�ny tj. operativn� pracovn�ci zlo�ineck� StB nepo�adovali informace o tom, co se d�lo 19.11.1989 v �inohern�m klubu. Z p��slu�n�ho objektov�ho svazku a z osobn�ch svazk� jednotliv�ch obro��k� �erpal Ji�� Ruml v roce 1990 podklady pro sv�j v Lidov�ch novin�ch publikovan� �l�nek, o konfidentech v �ad�ch Obrody. �e by ho polistopadov� str�ci arch�vu ministerstva vnitra p�ehl�dli nebo skartovali, je dosti nepravd�podobn�. Pro� se asi o nich dot�en� oslavn� publikace o zrodu OF nezmi�uje? Snad ne proto, �e nepat�ili mezi p��tele V�clava Havla a �e maj� st�le ment�ln� bl�zko k mnoh�m protagonist�m sametov� revoluce z �ad studentstva, kte�� do 17.11.1989 byli funkcion��i fakultn�ch v�bor� SSM a dnes zauj�maj� ve st�tn� spr�v�, v medi�ch i v politice v�zna�n� postaven�. N�jak se na jejich p�edlistopadovou minulost, d�ky siln� ���e, zapom�n�.

V z��� 1986 komunistick� prokur�tor Josef Monsport, coby poslu�n� slouha re�imu a StB uvalil vazbu na Karla Srpa, Josku Skaln�ka, Vladim�ra Kou�ila, �estm�ra Hu��ta, Tom�e K�iv�nka, Milo�e Drdu, Vlastimila Drdu a Eduarda Kr�m��e. A� Monsport v�d�l, �e �lenov� Jazz sekce nejsou kriminalizov�n� za to, za co byli obvin�ni (v�etn� otce a syna Drdov�ch, pronajimatel� domu, kde Jazzov� sekce s�dlila), ale pro svoj� �innost v Jazz sekci, tedy v organizaci s ofici�ln�m statutem, za�aloval nevinn� lidi a ��dal pro n� p��sn� tresty. Za to by si m�l okusit odsouzen� a n�kolikalet� trest mezi skute�n�mi zlo�inci. V jeho p��pad� by se v�ak nejednalo o bezpr�v� a nespravedlnost.

�Kdybys sportoval jako j� a sral na kulturu, tak bych t� nezav�el�. Takov�mi slovy zd�vod�oval sv� rozhodnut� poslat Josku Skaln�ka do vy�et�ovac� vazby ve v�znici Ruzyn� pohunek komunistick� zlo�inc� a prokur�tor v jedn� osob�, JUDr. Monsport. Dnes, v duchu doby je komunistick� zlo�inec renomovan�m advok�tem a �lov�k, kter� proti re�imu brojil, podl�m zr�dcem a konfidentem. Nutno dodat, �e ten prvn� poslal toho druh�ho do vy�et�ovac� vazby, za to, �e byl t�m, k�m je, a� v�d�l o jeho �patn�m zdravotn�m stavu a ob�ansk� bez�honnosti, ob�aloval jej a ��dal pro n�j trest odn�t� svobody na t�i roky. Komunistick� zlo�inec je advok�tem, s �lenstv�m v Advok�tn� komo�e (jej�m� je �lenem i vzdor etick�mu kodexu) a ctihodn�m ob�anem. Jedna z jeho ob�t� je dnes ozna�ov�na za pr�ska�e, bezcharaktern�ho a podl�ho jedince, kter� m�l dle est�b�ck�ch materi�lu ud�vat a zrazovat sv� p��tele.

V trestn� v�ci proti Jazz sekc�, vy�et�uj�c� vyd�n� Hrabalova �Jak jsem obsluhoval anglick�ho kr�le� byl vy�et�ovatelem esenb�k Vacho. Vy�et�oval jak Hrabala, tak i Skaln�ka, kter� vyd�n� knihy zajistil, v�etn� tisk�rny. Cel� samizdatov� n�klad se dostal do rukou �ten���, p�esto�e se est�b�ci sna�ili jej�mu vytisknut� a distribuci zabr�nit. Zdali se o tom est�b�ci dozv�d�li od skute�n�ho udava�e �i jinak (odposlechem, dekonspirac� etc.) je nepodstatn�. Jedin� na �em z�le�� je fakt, �e d�ky Skaln�kovi byly realizov�ny des�tky samizdatov�ch publikac�, �e se uskute�nily v�stavy, koncerty, akce a happeningy, kter� se est�b�k�m nepoda�ilo zak�zat a zma�it, co� je on�m d�kazem, �e Joska Skaln�k nebyl a nemohl b�t konfidentem komunistick�ho gestapa. Skaln�k byl odposlouch�v�n, jak za pomoci �t�nice v byt� i v atelieru, tak i odposlechem jeho telefonu, byla mu kontrolov�na po�ta, byl sledov�n a fotografov�n, opakovan� vysl�ch�n a to d�vno p�ed vznikem Charty 77 (viz.: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jazzov%C3%A1_sekce#Vznik_Jazzov.C3.A9_sekce).

Ale o tom dle pana �editele �STR ���ka nen� v arch�vech ani zm�nka. P�itom je zcela dolo�iteln�, �e opak je pravdou. Nebo� p�esto�e �dajn� neexistuje na Josku Skaln�ka svazek jako na nep��telskou osobu, je z dokument�, kter� maj� dokazovat, �e byl tajn�m spolupracovn�kem StB �ili agentem, zcela z�ejm�, �e byl odposlouch�v�n, sledov�n a byla mu kontrolov�na po�ta. Nav�c samotn� �zpr�vy� est�b�ka �adka jsou pln� nepravd, nebo� popisuj� situace, kter� se nemohly st�t � nap�. p��pady, kdy Skaln�k, na rozd�l od tvrzen� zlo�ince �adka, byl prokazateln� v t� dob� n�kde jinde, nebo kdy osoba, kter� m�la nav�t�vit Skaln�k�v atelier v n�m nikdy nebyla, tak stejn�, kdy� se Skaln�k, na rozd�l od tvrzen� est�b�ka, nez��astnil kulturn� akce, po��dan� v Budape�ti Angli�any (tou osobou byl jeho p��tel Karel Srp). Tak�e jakou v�rohodnost maj� zvratky est�b�k�? To, �e ��st informac� uchovan�ch v arch�vech StB odpov�d� konkr�tn�m ud�lostem ani v nejmen��m nedokazuje, �e byly z�sk�ny od �dajn�ho zdroje Skaln�ka. �adek je toti� mohl obdr�et bu� z odposlech� anebo ze sd�len� skute�n�ch konfident�, tj. tajn�ch spolupracovn�k� StB, mezi nimi� byl nemal� po�et �esk�ch ob�an�-zam�stnanc� velvyslanectv� USA atd.

Zlo�inec dole, zlo�inc�m naho�e p�edkl�dal takov� zpr�vy, aby si vyslou�il pochvalu, odm�nu a pov��en� a to i p�esto, �e dokumenty vykazuji zna�n� rozpory a de facto ��dn� d�kazy o konfidentstv�, o tom, �e by Skaln�k ud�val sv� p��tele a spolupracovn�ky. I kdyby nakonec Skaln�k est�b�kovi n�jak� informace poskytnul, ka�d� , jen trochu soudn� pochop�, �e to nejsou sd�len�, kter� n�koho ohro�uji �i poskytuj� n�co z�sadn�ho, ne� banality, o kter�ch est�b�ci i tak d�vno v�d�.
P�ijde mi zvr�cen�, kdy� signat��i anticharty, jen aby nep�i�li o sv� m�ste�ka a kari�ry, si dnes dovol� odsuzovat ty, proti kter�m aktivn� p�isluhovali komunistick�m zlo�inc�m sv�mi podpisy.

Je p��zna�n� pro na�� spole�nost, �e po dvaceti letech od listopadu, kdy nebyli dodnes jmenovit� ozna�eni a potrestan� skute�n� zlo�inci totalitn�ho komunistick�ho re�imu, otv�raj� stoky est�b�ck�ch zvratk� pr�v� ti, kte�� v dob� totality, d�ky sv�mu konformismu ignorovali to, co se v t�to zemi skute�n� d�je, �e jsou pron�sledovan� a zav�ran� jejich spoluob�an�, kte�� se dopustili jedin�ho �zlo�inu� - lidsk� d�stojnosti a vzep�en� se n�siln�mu a zlo�inn�mu syst�mu.

Spodina se stala elitou, pr�m�r se op�t stal normou a z politick�ch zlo�inc� se stali d�v�ryhodn� ob�an�, jejich� le� m� b�t d�kazem o korektnosti normaliza�n� totality.


P.S.M� p��padn� gramatick� poklesky p�i�t�te pros�m na vrub m� dysortografii.



John Bok
 
  P��stupy: 21996 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA