K nov�mu roku 2008
Ivo Strej�ek
09.01.2008, Jihlavsk� listy
N�kdy p�ed V�nocemi si �esk� televize nechala zpracovat pr�zkum ve�ejn�ho m�n�n� ve kter�m vy�lo najevo, �e se v�ce ne� 70% obyvatel �esk� republiky ob�v� nadch�zej�c�ho roku 2008.
Na tom, mysl�m, nen� nic divn�ho ani p�ekvapuj�c�ho. Vl�da v Poslaneck� sn�movn� prosadila obs�hl� bal�k reforem a poslanci schv�lili �sporn� rozpo�et na n�sleduj�c� rok. Od valn� v�t�iny m�di� jsme v�ichni sly�eli pouze to, �e n�s �ek� zdra�en� v�eho mo�n�ho.
Je to �pln� stejn�, jako kdy� se chyst�me na slo�it�j�� l�ka�sk� z�krok. Lid� z na�eho okol� stra��, p�eh�n�j� a tvrd�, �e to moc bol�. Je p�irozen�, �e budoucnost vid�me chmurn�.
M�me ale tolik d�vod� vzhl�et k budoucnosti s takovou ned�v�rou? Je skute�n� mo�n�, abychom v�t�inov� p�ijali my�lenku, �e c�lem vl�dy t�to zem� je o�ebra�it sv� ob�any? Jak se to tak stane, �e se lidem nedost�v� odvahy a v�ry ve vlastn� s�ly a sv� schopnosti?
V roce 1666 vyho�el Lond�n. T�m�� cel� m�sto lehlo popelem. Zmizel jeho shakespearovsk� duch a metropole p�i�la o mimo��dn� pam�tihodnosti vybudovan� po stalet� Tudorovci a Stuartovci. Spole�n�m �sil�m se m�sto velmi brzy postavilo na nohy a Brit�nie se rychle st�vala sv�tovou ekonomickou a politickou velmoc�.
P�esto si o deset let pozd�ji skv�l� anglick� ekonom, p��rodov�dec a l�ka� William Petty pov�imnul, ".nekone�n�ho p��valu n��k�, chmurn�ch obav z budoucnosti a trudnomysln�ho vzpom�n�n� na minul� �asy.".
Je zaj�mav�, jak odv�n� tehdy popsal n�ladu v zemi a je pozoruhodn�, �e to nen� o �esk� republice na konci roku 2007 n�br� o Anglii p�ed 350 lety:
"Ale nehled� na v�e toto," p�e William Petty, "rostou budovy Lond�na do velkoleposti a n�dhery;.ti, kdo� jsou s to poskytnout dobrou z�ruku, mohou z�skat pen�ze za z�konem stanoven� �rok; stavebn� materi�ly (a to v�etn� dubov�ho d�eva) na p�ebudov�n� Lond�na jsou jen o m�lo dra��� a n�kter� jsou i levn�j��; .nen� v�c �ebr�k� ani popraven�ch za kr�de�e; po�et ko��r� a n�dhera ekvip�� p�ed�� d��v�j�� doby; ve�ejn� divadla jsou skv�l�; kr�l m� v�t�� n�mo�nictvo ne� v dob� p�ed na�imi pohromami; .v�t�ina p�dy je zvelebena a ceny potravin jsou natolik rozumn�, �e lid� odm�taj� j�st irsk� hov�z�, a� by bylo levn�j��; zkr�tka nemus� str�dat ��dn� �lov�k, kter� se bude jen trochu sna�it. To, �e jsou n�kte�� chud�� ne� jin�, bylo v�dy a v�dy bude, a �e mnoz� lid� jsou od p��rody ha�t��iv� a z�vistiv�, je zlo star� jako s�m sv�t."
Zkr�tka, Pettyho post�eh je n�m dobr�m d�kazem, �e lid� maj� zvl�tn� schopnost v ka�d�m okam�iku - a to i tehdy, kdy se jim da�� docela dob�e - sami sebe litovat a podce�ovat se, lamentovat a se skeps� vzhl�et k budoucnosti.
K ni�emu podobn�mu p�ece dnes nen� ��dn� rozumn� d�vod. Pro� nenahl�et na budoucnost optimisticky?
V sou�asn� �esk� republice m� pr�ci ka�d�, kdo pr�ci chce m�t. Pr�m�rn� mzda se pohybuje kolem 21 000 K�. M�ra nezam�stnanosti se v�razn� sni�uje. Pr�ce je v�c ne� �ikovn�ch rukou. Na slu�n� �ivobyt� si m��e vyd�lat ka�d�.
�esk� koruna l�me rekordy a st�v� se nejtvrd�� sv�tovou m�nou, kter� pom�h� tlumit t�eba rychle rostouc� ceny ropy. I proto je dov�en� zbo�� ze zahrani�� levn�j�� a dostupn�j��. �esk� ekonomika roste a posiluje. V�t�ina okoln�ch zem� n�m dobrou hospod��skou kondici z�vid� (p�edev��m st�ty na z�pad od n�s). ��dn� vl�da v t�to zemi ji� neur�uje ceny. Ty jsou vyj�d�en�m vztahu mezi nab�dkou a popt�vkou.
Pokud tedy l�te��me na ceny potravin, pak si dob�e uv�domme, �e Topol�nek ceny m�sla, masa, ml�ka a obil� neur�uje.
To, �e ceny t�chto potravin rostou, je d�lem d�no zv��enou popt�vkou v rychle se rozv�jej�c�ch zem�ch Asie a d�lem t�m, �e se myln� domn�v�me, �e by na�e automobily m�ly spot�ebov�vat pohonn� hmoty vyroben� v rafin�ri�ch z obil�.
Zvykli jsme si, bohu�el, volit sv� politiky podle toho, co mil�ho a p��jemn�ho n�m maluj�. Na�i podporu dostane ka�d�, kdo sl�b�, �e blahobyt a dobr� bydlo budou nekone�n�. P�estali jsme oce�ovat politickou odvahu a sm��ili se s pr�m�rnost�.
Tak je to i s l�ka�skou a soci�ln� p���. Pl��eme, �e budeme muset vydat za n�v�t�vu l�ka�e 30 K�, ale restaurace denn� bur�cej� do pozdn�ch no�n�ch hodin. Klepeme si na �elo, �e p��slu�n� ministr prosadil tvrd�� opat�en�, kter� lidem p�ipomenou, �e pracovat je norm�ln� a �e ��t ze soci�ln�ch d�vek je dlouhodob� nev�hodn�. Zapom�n�me, �e je zcela p�irozen� starat se o budoucnost svou i sv� rodiny a �e nen� d�vod k tomu, aby n�m na�e d�ti �ivil st�t, kdy� my jsme jejich rodi�i. Vytla�ujeme ze sv�ch �ivot� my�lenky na st���. Debatu o povinnostech d�t� ke sv�m rodi��m jsme nahradili sporn�mi �vahami o euthanasii.
Jsou to pravdy tak jednoduch� a prost�, �e na n� ledabyle zapom�n�me. To proto se boj�me sv� budoucnosti, proto�e jsme si p��li� zvykli na v�udyp��tomnou "ochran��skou" ruku st�tu. Z na�� z�vislosti, tak p��jemn� a tak usp�vaj�c�, plyne obava o to, co s n�mi bude. Jsme sobe�t� - mysl�me na pohodl� v tomto okam�iku, ale nemysl�me na budouc� pohodl� na�ich d�t� a vnuk�. Boj�me se t� trochy nezn�ma, kter� je p�ed n�mi, ale neboj�me se zadlu�ov�n� budouc�ch generac� s mylnou v�rou, �e to stejn� nikdo nebude muset platit.
Vzpome�me na l�ta minul�. Socialistick� st�t se staral o v�echno tak d�kladn�, �e nebyl toaletn� pap�r, zubn� pasta, dobr� knihy, svoboda cestov�n�, svobody v�ry a slova. Mnoz� si pamatujeme jist� i to, za jak neuv��iteln� okam�ik jsme pova�ovali konec st�tu, kter� n�s dirigoval a �picloval.
�e se to nem��e vr�tit? Ale kdepak, pokud neza�neme s odvahou ve vlastn� s�ly v��it sami sob�, tak tam zase budeme coby dup!
A tak v�m, v�en� �ten��i, p�eji v roce 2008 hodn� zdrav�, �t�st�, odvahy, sebev�dom� a v�ry v na�e state�n� srdce.
Ivo Strej�ekPaedDr. Ivo Strej�ek
�len VR a poslanec EP
�len Hospod��sk�ho a m�nov�ho v�boru a n�hradn�k ve V�boru pro mezin�rodn� obchod
rezortn� mluv�� klubu pro oblasti: ekonomika a m�nov� z�le�itosti, mezin�rodn� obchod, finan�n� slu�by a bankovnictv�