�esk� zahrani�n� politika � proamerick� a proevropsk�
Roman Joch
�esk� zahrani�n� politika m� b�t pro�esk�. M� sledovat hlavn� n�rodn� z�jem �esk� republiky, kter�m je zachov�n� toho re�imu, na�eho liber�ln�-demokratick�ho ��du, osobn�ch a politick�ch svobod na�ich ob�an� na cel�m �zem� �R, ba i v Evrop�.
Proz�rav� �esk� zahrani�n� politika by tud� m�la st�t na dvou pil���ch: na pil��i atlantick�m a na pil��i evropsk�m. Oba pil��e jsou ��douc� a z�m�rn� volba pouze jednoho pil��e by pro �eskou republiku byla vrcholn� nerozumn�, neproz�rav� a tud� i neodpov�dn�. Pokud jde o pil�� atlantick�, jednozna�n� je v na�em z�jmu, aby vojensk�, politick� a ekonomick� p��tomnost USA v Evrop� byla zachov�na, aby USA byly i nad�le evropskou mocnost�. Pro�? Proto�e, za prv�, USA jsou liber�ln� mocnost�, je� nen� nep��telsk� hodnot�m na�eho �stavn�ho ��du; ba pr�v� naopak, je jim velice p��telsky naklon�na, a to a� tak p��telsky, �e je ochotna je smluvn�m spojenectv�m na na�em �zem� v p��pad� nutnosti i br�nit. Za druh�, USA jsou sice evropskou mocnost�, ale nikoli evropskou zem�. Amerika se nerozkl�d� na �zem� Evropy a ani nem� ��dn� historick� n�roky na evropskou p�du, proto se ��dn� evropsk� zem� nemus� b�t expanze ze strany USA. Za t�et�, p��tomnost USA v Evrop� br�n� vzestupu jin� evropsk� mocnosti, kter� by se stala hrozbou sv�m soused�m. A kone�n� za �tvrt�, p��tomnost USA v Evrop�, neboli USA jako evropsk� mocnost, chr�n� ostatn� evropsk� zem� p�ed potenci�ln� hrozbou ze strany jin�ch neevropsk�ch mocnost�.
D�le�itost evropsk�ho pil��e
Bylo by v�ak po�etil�, kdybychom bezpe�nost stav�li pouze na jednom pil��i (nem��eme m�t absolutn� jistotu, �e se USA n�kdy nevydaj� izolacionistickou cestou, p�edev��m ve vztahu k Evrop�). Proto je nutn� i pil�� druh�, a t�m je samoz�ejm� Evropsk� unie, �i l�pe �e�eno, evropsk� integrace. Na�e �lenstv� v EU zvy�uje n� re�ln� vliv na d�n� na evropsk�m kontinentu a rovn� i n� vliv v��i ostatn�m zem�m v Evrop�. EU je mechanismem, pomoc� kter�ho ka�d� �lensk� zem� m� ur�itou kontrolu nad ka�dou dal�� �lenskou zem�; co� je pro st�edn� velkou zemi jako �R situace v�hodn�.
Oba pil��e � atlantick� a evropsk� � se vz�jemn� nevylu�uj�; pr�v� naopak, jsou vz�jemn� kompatibiln�. P�edev��m Brusel nen� n�co vn�j��ho od n�s, n�br� jsme to my; respektive, i my jsme Brusel. EU bude takov�, jak ji my a dal�� �lensk� zem� budeme utv��et. A Washington, to je n� hlavn� strategick� partner a spojenec. Neslou�� dob�e n�rodn�m z�jm�m �R � respektive evidentn� je po�kozuj� � ti, kdo tvrd�, �e spojenectv� s USA je inkompatibiln� s na�im �lenstv�m a anga�m� v EU. Pr�v� naopak, jako by bylo po�etil� stav�t na�i bezpe�nost jen na jedin�m pil��i atlantick�m, nem�n� po�etil� by bylo stav�t na�i bezpe�nost jen na jedin�m pil��i evropsk�m. Nebo� stejn� jako je mo�n� � by� zat�m nikoli p��li� pravd�podobn� � n�vrat americk�ho isolacionismu, je mo�n� � i kdy� op�t zat�m nikoli p��li� pravd�podobn� � i krach evropsk�ho integra�n�ho procesu.
Zastavit divergenci mezi Evropou a USA
Je-li ale ona dvoupil��ovitost takovou nutnost�, pak evidentn� jedn�m z na�ich prim�rn�ch c�l� v EU mus� b�t snaha br�nit divergenci mezi Evropou jako celkem a USA. Takticky je u�ite�n�, aby pozice nov�ch �len� EU ze st�edn� a v�chodn� Evropy st�la na p�lcest� mezi pozic� star�ch �len� EU a pozic� USA; aby ob� ty pozice krajn� spojovala a p�eklenovala.
Jak� praktick� kroky m�me podnikat, abychom potenci�ln� � a potenci�ln� se zv�t�uj�c� � propast mezi ��st� EU a USA p�eklenovali? P�edev��m, m�li bychom v r�mci EU korigovat �astokr�t jednostrann� pohledy n�kter�ch zem� na n�kter� ot�zky, kter� se v z�padn� Evrop� objevuj�, nap�. p�ehnan� kritick� pohled n�kter�ch z�padoevropsk�ch st�tn�k� na st�t Izrael a nekritick� pohled na st�ty arabsk�, v�etn� palestinsk� entity. Izrael je liber�ln� demokracie � na rozd�l od arabsk�ch re�im� � a jako takov� se m� t�it na�i presumpci d�v�ry. Ze stejn�ho d�vodu bychom nem�li automaticky p�ij�mat ��nsk� n�zor na vztah pevninsk� ��ny a Tchaj-wanu. N�kter� z�padoevropsk� �lensk� zem� EU p�ed dv�ma roky navrhovaly, aby embargo na dovoz zbran� do �LR, uvalen� v roce 1989, bylo zru�eno. To by v�ak byl krok destabilizuj�c� rovnov�hu ve v�chodn� Asii a potenci�ln� ohro�uj�c� liber�ln� demokracii na Tchaj�-wa�nu.
Posledn�m p��kladem vhodn� �esk� korekce jednostrann�ch postoj� n�kter�ch z�padoevropsk�ch zem�, jen� uvedu, je n� postoj v��i Kub� a Castrovu komunistick�mu re�imu. Zat�mco vl�dy n�kter�ch �lensk�ch zem� EU byly a jsou ochotny s Castrov�m re�imem kolaborovat proti skute�n�m z�jm�m a lidsk�m pr�v�m obyvatel Kuby, �esk� zahrani�n� politika velmi spr�vn� a adekv�tn� zd�raz�uje ona lidsk� pr�va a stav� tak dobr� z�klady p��t� spolupr�ce se svobodnou a demokratickou Kubou.
P��klady vztah� v��i Izraeli, Tchaj�-wa�nu a Kub� jsou jen t�emi uk�zkami z mnoh�ch mo�n�ch, v nich� �esk� zahrani�n� politika m��e hr�t pozitivn� roli p�i p�eklenov�n� propast� mezi pozic� americkou a pozic� n�kter�ch z�padoevropsk�ch �lensk�ch zem� EU. Slou�� t�m jak vlastn�m n�rodn�m z�jm�m spr�vn� ch�pan�m, jejich dlouhodob�mu strategick�mu zaji�t�n�, tak i v�ci spravedlnosti ve sv�t�, jako� i vyv�en�j�� vn�j�� politiky EU.
V roz���en� verzi publikov�no v m�s��n�ku Mezin�rodn� politika 2/2007.
Roman Joch