Jan Schwippel: Senátní volby: zřejmě úspěch ODS, dost možná výrazný

Senátní volby: zřejmě úspěch ODS, dost možná výrazný

Jan Schwippel

Petr Holub se na stránkách aktuálně.cz dne 6. října 2006 odvážně pustil do věštění budoucnosti. Konkrétně té, týkající se výsledku senátních voleb. Předpověděl, že ODS získá třináct mandátů, sociální demokracie sedm a lidovci šest. Stejně pravděpodobný, a možná ještě pravděpodobnější, je ale následující výsledek: ODS získá sedmnáct mandátů, lidovci sedm a ČSSD dva. Tak alespoň napovídá jedno srovnání.

Odhad budoucnosti podle minulosti

„Předpovídat budoucnost, toť většinou zábava. Světlo lucerny, kterou třímáme v rukou, osvětluje jen pár dalších kroků; zbytek již tone ve tmě.“ (F. Peroutka). Je to určitě pravda – předpovídat budoucnost je záležitost stejně obtížná, jako i zábavná. Platí to stejnou měrou i o výsledku nadcházejících senátních voleb.
Petr Holub zvolil metodu, která stoprocentně vychází z minulosti (ne nadarmo se říká, že historik je věštec obrácený do minulosti) – předpokládá, že lidé budou v daném obvodě volit stejně jako ve sněmovních volbách, až na pár výjimek, jakými jsou silní dosavadní senátoři nebo známí starostové.
Problém je v tom, že lidé takto nevolí –senátní volby patří mezi tzv. second order elections –z hlediska volební účasti volby druhého řádu. Těmi, kdo se těchto voleb nezúčastní, jsou většinou příznivci ČSSD, kteří nemají Senát právě v oblibě. Výsledky jsou pak od těch sněmovních nutně podstatně odlišné.
Pro senátní volby se nabízí jiné srovnání, které sice také vychází z minulosti, ale má určitě větší opodstatnění: totiž srovnání rozdílu ve výsledku senátních voleb 2004 a 1998 (třetina senátních obvodů prvního okruhu, tj. volební obvody č. 1, 4, 7 atd.) a z toho úsudek na rozdíly ve výsledku voleb mezi lety 2006 a 2000 (druhý okruh, senátní obvody č. 2, 5, 8 atd.).
Proč takovéto srovnání? Tyto dvojice voleb mají totiž společné rysy: tak např. v časově předcházejících volbách (1998, resp. 2000) výrazně dominovala tehdejší Čtyřkoalice. V roce 2004 již neexistovala a totéž platí i pro volby letošní. Je zde navíc i další významná podobnost, a tou je nárůst v celkovém počtu kandidátů – mezi roky 1998 a 2004 vzrostl ze 140 na 197, mezi roky 2000 a 2006 ze 165 na 204.
V letošních volbách jde o skutečný fenomén - mezi kandidáty jsou letos i nová uskupení jako např. Politika 21, Nezávislí demokraté (předseda V. Železný), Strana zelených tentokrát kandiduje v devatenácti obvodech atd. - celkem se o hlasy voličů uchází pětatřicet stran, hnutí a koalic.
V roce 2004 šel úspěch ODS do značné míry právě na vrub již neexistující Čtyřkoalice (ostatně nejen ve volbách senátních, ale i v současně probíhajících volbách krajských), jak ukazuje následující tabulka:

ODS tedy získala osm (vyváženě čtyři v Čechách a čtyři na Moravě) ze třinácti obvodů, v nichž v roce 1998 uspěla Čtyřkoalice. Čistě matematicky svůj zisk mezi roky 1998 a 2004 rozšířila o devět mandátů z devíti na osmnáct. Kdyby se něco takového – ve srovnání s rokem 2000 – povedlo i letos, získala by ODS sedmnáct mandátů.
Pro přesnost uveďme, že ODS v senátních volbách 2004 neudržela všechny své obvody, které získala v roce 1998 – ztratila Karlovy Vary (kde vyhrál Jan Horník kandidující za SD-SN), Ostravu-město (v.o. č. 70) získala nezávislá Liana Janáčková (rok 2004 byl vůbec velkým průlomem nezávislých a mimoparlamentních uskupení). Jeden obvod (Brno-město) získala na úkor ODS v osobě Rostislava Slavotínka dokonce i KDU-ČSL.
ODS zároveň odebrala dva obvody ČSSD (Kutnou Horu a Olomouc) a dva také KSČM (Ústí nad Labem a Bruntál), ale její hlavní zisk dodatečných mandátů šel právě na úkor Čtyřkoalice - poměrem 8:1 ve prospěch ODS.
Ostatně v levicových obvodech letos ODS lovit nemůže - není z čeho brát – v roce 2000 získaly dvě levicové strany dohromady pouze jediný mandát pro ČSSD v Domažlicích. Zato je širší zásoba k rozebrání křesel tehdejší Čtyřkoalice, která v roce 2000 – na vrcholu své dočasné slávy – získala dohromady sedmnáct mandátů.

Virtuální volby na iDNES

Nechceme-li se spoléhat výhradně na paralely z minulosti, jsou zřejmě jediným možným aktualizovaným zdrojem informací internetové ankety. Médiem, které se dlouhodobě a systematicky věnuje virtuálním volbám, je internetové vydání Mladé Fronty na serveru iDNES.
Výsledky ankety je ovšem třeba vnímat s velkou dávkou obezřetnosti. Příčinou je především velmi proměnlivá účast příznivců ČSSD a zejména KSČM, takže výsledek ankety systematicky nadhodnocuje výsledky pravicových stran a naopak nedoceňuje KSČM (a v menší míře i ČSSD). Tak například v anketě před senátními volbami v roce 2004 byli dva postupující do druhého kola voleb určeni správně pouze v pěti případech (obvodech) ze sedmadvaceti, přičemž vždy šlo o obvod, kde do druhého kola postoupili dva zástupci pravicových stran.
Přesto lze informace z ankety do jisté míry použít, a to pokud využijeme zákona velkých čísel. Pokud všechny hlasy v anketě sečteme, zjistíme, že zisk jednotlivých stran v prvním kole senátních voleb se překvapivě blíží zisku reálnému. Tak např. ankety z roku 2004 předpověděly ODS v prvním kole senátních voleb celkem 37% hlasů (získala 33%), KDU-ČSL 16% (získala 13,5% a tři mandáty), pro ČSSD byl odhad mírně podhodnocen (10% v anketě a 12,5% v realitě). Pouze pro KSČM byly anketa (5%) a realita (17,7%) zcela odlišné.
Tímto způsobem lze také využít ankety letošní (použit stav z 9. října 2006, 21:55 h). V ní ODS získala 28,5% hlasů. Je to sice méně než v roce 2004, ale v zásadě percentuální zisk potvrzuje úvodní úvahu: totiž že vzestup ODS mezi roky 2000 a 2006 (z 23,6 na 28,5%) dosáhne téměř stejné míry jako její vzestup mezi roky 1998 a 2004 (z 27,7 na 33,3%). Rok 2006 tak sice pro ODS nejspíš bude o něco slabší než veleúspěšný rok 2004, ale stejně tak byl rok 2000 horší než rok 1998. To nepochybně souvisí s povahou příslušné třetiny obvodů.
Pro pořádek uveďme, ža anketa přiřkla KDU-ČSL do prvního kola senátních voleb 18% hlasů (o něco více než v roce 2004) a ČSSD 11,4%. Největší problém je s KSČM, v jejímž případě si zřejmě sekretariáty povšimly ankety a zareagovaly, a tak letos získala 10% hlasů, což by podle klíče z roku 2004 znamenalo neuvěřitelných 36% hlasů. Nezbývá než doufat, že jde jen o zisk virtuální.

Odhad výsledků v jednotlivých obvodech

Při odhadu výsledků v jednotlivých obvodech jsme odkázáni do značné míry na spekulace, neboť výše uvedené zákonitosti platí v součtu pro všechny obvody, mají charakter průměru a nelze z nich tedy přímo činit závěry pro individuální obvody. Navíc se vztahují pouze na čtyři parlamentní strany a nebudou nám tedy nic platné tam, kde se do druhého kola prosadí jiný subjekt, případně vyhraje někdo již v prvním kole (v roce 2004 tato situace nastala v 10 obvodech, tj. více než jedné třetině). Jediným vodítkem jsou pak historické výsledky v obvodě.
Situace v jednotlivých obvodech je zhruba následující:

Tyto úvahy nevylučují výsledek ODS sedmnáct mandátů – odhad autora je dále KDU-ČSL čtyři mandáty – ČSSD dva mandáty – KSČM dva mandáty – po jednom mandátu dvě další uskupení a jeden nezávislý kandidát.
Jak již řečeno, výše uvedené úvahy pro individuální obvody nejsou solidní prognózou, pro niž zkrátka scházejí předpoklady; predikce o (výrazném) úspěchu ODS ovšem pokusem o takovou solidní prognózu je. Alespoň tak solidní, jakou poskytl Petr Holub na stránkách serveru aktuálně.cz.
I on však připouští možnost “Luxova obratu”, který by vedl k podstatně nižšímu než jím předpokládanému úspěchu velkých stran. Moje prognóza v podstatě vypovídá o úspěchu ODS a nezdaru ČSSD – pokud nenastane “Paroubkův obrat” a nebude všechno úplně jinak. I poslední publikované preference ale naznačují, že by to bylo přece jen velkým překvapením.