Chorvatsk� ko�eny a emotivn� geometrie
Josef Mlejnek
Rozhovor s mal��em Milivojem Hus�kem
Josef Mlejnek
Milivoj Hus�k se narodil 25. srpna 1950 v Turnov�. V sou�asnosti �ije se svou �enou Helenou a dcerou Magdal�nou v Lelekovic�ch u Brna. Vystudoval �kolu um�leck�ch �emesel v Brn�, v letech 1970 a 1971 nav�t�voval Akademii v�tvarn�ch um�n� v Praze. V posledn� dob� se ve sv�ch prac�ch soust�e�uje na paradoxn� a mezn� mo�nosti zobrazov�n� sv�tla - v jeho odrazu nebo nep��tomnosti. Vedle kreseb a malby a krom� restaur�torsk�ch prac� vytvo�il n�kolik sakr�ln�ch interi�r� (interi�r kaple Ducha svat�ho na brn�nsk�m biskupstv�, n�st�nn� malby v kapli Masarykova onkologick�ho �stavu v Brn� a dal��). Jako sc�nograf spolupracuje s brn�nsk�m Divadlem u stolu.
***
U� tv� jm�no a p��jemn� p�isp�v� k ur�it� z�hadnosti kolem tv� osoby, a p�izn�m se, �e ani j� nev�m, m�-li chorvatsk� p�edky, nebo byl tv�j otec �ech, kter� pob�val v Chorvatsku. Jak� maj� chorvatsk� konotace pro tebe v�znam?
Na�e rodina m� takov� typick� rakousko-uhersk� v�cen�rodn� ko�eny. Moje maminka byla rozen� Slovinka, k�estn�m jm�nem Slavica, za svobodna�. Otec se sice narodil tady, v �ech�ch, ale jeho rodi�e se odst�hovali do Jugosl�vie, kdy� byl je�t� mal�, a on Jugosl�vii pova�oval za svou vlast.
Z jak�ho d�vodu se vr�til do �eskoslovenska?
To bylo d�no t�m, �e na�i bydleli v Zagrebu , pobl� Zagrebu, a m�li jsme tam d�m, kter� byl za v�lky zcela zni�en p�i bombardov�n�. Otec tehdy jako mlad� �ivitel rodiny, dva moji star�� brat�i, Zlatko a Bernard, byli u� na sv�t�, se doslechl, �e v �ech�ch, kter� nebyly v�lkou v�razn� po�kozen�, volaj� nazp�t sv� rod�ky. Tak�e m�j otec vlastn� je reemigrant. Nikdy v�ak nep�estal Chorvatsko, tedy b�valou Jugosl�vii pova�ovat za svou vlast, tak� je tam vedle sv�ch rodi�� poh�ben. Po v�lce, v roce 1947, p�i�el do �eskoslovenska, z�skal zde pr�ci u italsk� poji��ovac� spole�nosti Riunione adriatica, pozd�ji pracoval v �esk� poji��ovn�. Bydleli jsme nap�ed v pohrani��, v D���n�. Potom v Mnichov� Hradi�ti, v Turnov�, kde jsem se narodil. Otce potom v roce 1951 nebo o rok pozd�ji p�elo�ili na ji�n� Moravu.
Do Brna jste se tedy dostali otcov�m slu�ebn�m postupem?
Hlavn� roli tu sehr�la otcova nemoc. Od ml�d� m�l pot�e se srdcem a pl�cemi a prost�ed� v severn�ch �ech�ch mu proto ned�lalo dob�e. Do Brna ho p�elo�ili ze zdravotn�ch d�vod�.
Jak se s p�est�hov�n�m do �eskoslovenska vyrovnala tvoje maminka?
Moje maminka byla hodn� uzav�en� bytost, tak�e jsme o tomhle vlastn� nemluvili, ale d� se ��ci, �e se nejsp� �sp�n� aklimatizovala. Nau�ila se dob�e �esky, zat�mco otci d�lala �e�tina cel� �ivot probl�my. Psal jsem mu pozd�ji ��edn� dopisy, r�zn� ��dosti, dokonce jsem mu opravoval uzav�en� pojistn� smlouvy. V Brn� jsme se v m�m d�tstv� st�kali s malou skupinou bu� reemigrant� nebo lid� p��mo z Jugosl�vie, kte�� tam za v�lky p�i�li o majetek. Mal� chorvatsk� komunita se pravideln� sch�zela. Z d�tstv� si pamatuji v�lety do zahradn�ch restaurac�, vzpom�nalo se, mluvilo chorvatsky. S t�m souvisela tak� gastronomie, �esk� kuchyn� u n�s moc nevl�dla, vy�ili jsme vesm�s balk�nsk� j�dla.
Chorvatsky ses nau�il p�irozenou cestou uvnit� rodiny?
Jako d�t� jsem zvl�dal chorvat�tinu natolik dokonale, �e ve chv�li, kdy jsem m�l j�t do prvn� t��dy, jsme rozum�l tomu, co mi ��kaj�, ale odpov�dal jsem chorvatsky. Otce nav�c pustili v roce 1956 skoro po deseti letech do Jugosl�vie a on mne tam vzal s sebou. P�edt�m mu ov�em nedovolili jako nebezpe�n�mu jugosl�vsk�mu �ivlu vycestovat ani na poh�eb vlastn� matky. Po n�vratu mi pak d�lalo p�l roku pot�e za��t mluvit �esky.
Za m�ho d�tstv� jsme pak jezdili do Jugosl�vie pravideln� jednou za dva roky. Pozd�ji jsem v sob� objevil jakousi dvojdomost - jakmile jsem p�ijel na jih, tak jsem se okam�it� stal jedn�m z t�ch lid�, nebo� jsem m�l v sob� siln� dispozice k ji�n�mu zp�sobu �ivota i uva�ov�n�.
Funguje to u tebe i dnes?
To nev�m, proto�e jsem v Chorvatsku u� patn�ct let nebyl�
Sleduje� chorvatskou literaturu, kulturu?
Po cel� l�ta jsem tamn� literaturu i um�n� sledoval pravideln�, ale v sou�asnosti se sem toho dostane tak m�lo, �e to nestoj� za �e�. D��ve toho bylo v�c, jak v�stav, tak literatury. M�l jsem docela �iv� dotyk tak� s tou Jednu dobu jsem chodil s jednou d�vkou z Chorvatska, kter� tady studovala filmovou v�du. Zp��stupnila mi hodn� v�c�, kter� jsem neznal. Z v�tvarn�ho um�n�, poezie, filmu. Dokonce jsme se m�li br�t, ale pak z toho se�lo.
To bylo kdy?
V roce 1969 jsem odjel do Jugosl�vie s t�m, �e tam u� z�stanu. Mezit�m se ov�em n� vztah rozpadl, a j� se vr�til dom�. Dokonce jsme se vlastn�mi silami pokou�el, ani� bych samoz�ejm� znal dob�e gramatiku, o p�ekl�d�n� poezie a dokonce i pr�zy do chorvat�tiny. P�elo�il jsem dokonce cel� rom�n K�men a bolest od Karla Schulze. To byl dost ��len� podnik, kdyby to n�kdo �etl, asi by z toho rostl.
P�ekl�dal jsi ov�em tak� do �e�tiny?
To byly v�cem�n� pouh� pokusy.
P�edt�m jsi v Brn� sta�il absolvovat �kolu um�leck�ch �emesel�
Kdy� jsem se vr�til z Jugosl�vie, vyu�il jsem mo�nosti, �e na �kole um�leck�ch �emesel, ��u�ce�, byl otev�en tzv. p�t�, experiment�ln� ro�n�k pro, jak se pravilo, zvl�t� nadan� ��ky, kter� po roce op�t zav�eli, proto�e tam nikdo pochopiteln� nechodil. Potom jsem se dostal do Prahy na AVU, kde jsem pobyl jen dva roky.
Bylo to proto, �e za�ala normalizace?
To je slo�it�j��. V t� dob� se rozpadlo man�elstv� m�ch rodi��. C�til jsem povinnost b�t v�ce s otcem, kter� byl v t� dob� u� t�ce nemocn�. Nejprve jsem studium na rok p�eru�il, ale potom jsem se u� na �kolu nevr�til.
Mohla ti akademie, v t� podob�, v jak� tehdy fungovala, je�t� n�co d�t?
To byl tak� jeden z d�vod�, pr�v� po tom roce p�eru�en� jsem do�el k z�v�ru, �e to nem� cenu. Situace na akademii byla v t� dob� takov�, �e byla opanov�na r�zn�mi n�rodn�mi um�lci, z�stat tam, bylo sp�e ot�zkou trp�livosti z�stat tam t�ch p�t �est let. Potkal jsem se tam ov�em se zaj�mav�mi lidmi - studium tehdy kon�il Michal Rittstein. V na�em ro�n�ku byl velice nadan� Stanislav Jugl, kter� n�kdy v osmdes�t�ch letech sp�chal sebevra�du. Nebo Ji�� Lindovsk�, kter� tam dnes u��. Byli jsme p��teli, bydleli jsme spolu. Po n�vratu do Brna jsem n�jak� �as d�lal design�ra ve V�voji n�bytku.
Nechci se vypt�vat, jak jsi za��nal s malov�n�m a podobn�. Ale chci se zeptat, kdy v tob� uzr�l ten �lov�k, kter� se rozhodl b�t t�m a t�m, v tv�m p��pad� mal��em�
V podstat� v�dycky, o ni�em jin�m jsem nep�em��lel. Jednu dobu mne hodn� zaujal film, p�em��lel jsem jednu dobu i o geologii. To v�echno by dok�zala spojit v jedno jen n�jak� mimo��dn� osobnost. Nelze d�lat n�kolik v�c� najednou a nic z toho neo�idit. Ale skute�n� hled�n� u m� za�alo a� po n�vratu z Akademie.
Vzpom�n�m si, �e tv� rozhodnut� b�t na svobodn� noze tv�j tat�nek velice t�ce nesl. �ehral tak� na to, �e nejsi zn�m�, �e se tv� v�ci moc neprod�vaj�. Nebylo to z nepochopen�, ale ch�pal jsme to jako projev velk� starosti a obavy�
Otec mi nikdy nic nena�izoval, nezakazoval, neusm�r�oval mne. Co� bylo ohromn�, vzhledem k tomu, �e byl hodn� nemocn� - byl u� od roku 1962 jako pom�rn� je�t� mlad� �lov�k v p�ed�asn�m d�chod�. Mohu-li to tak ��ci, m�l jsem k n�mu hlub�� vztah ne� k matce, kter� z�stala a� do konce hodn� uzav�en�. S otcem jsem m�l v�born� vztah a� do jeho smrti, t�eba�e jsem ho �asto zklamal a nenaplnil jsem jeho o�ek�v�n�.
Kdy� jsme se spolu prost�ednictv�m Karla K�epelky poznali, vid�l jsem u tebe hieroglyfick� abstraktn� obrazy a tak� n�m�s��n� krajiny z tv� patrn� nejran�j�� tvorby. Mezi t�mito dv�ma polohami se odv�jely dal�� peripetie tv�ho v�tvarn�ho rukopisu. Z�hy na to jsi vstoupil do katastrofick�ho obdob� - pr�zdnotou let�c� kusy sv�ta s trose�n�ky a podobn�. Odkud tyto impulsy p�ich�zely? Kde se braly, mohu-li to tak ��ci?
Na to �lov�k patrn� nep�ijde za cel� sv�j �ivot. Musej� b�t asi zak�dov�ny n�kde uvnit�, ale co u� dneska v�m, d�l�m cel� �ivot to, �e n�jak�m zp�sobem spojuji gestickou uvoln�nost, expres�vn� projev, s a� �zkostliv� realistick�m proveden�m. V sou�asnosti u� vlastn� ne, ale tyto tendence ve mn� neust�le jsou. S t�m souvis� spojov�n� gestick� malby s geometri�. Emotivn� geometrie, d�-li se to tak nazvat. Oba proudy spolu spojen� nebo se rozch�zej�c�, jeden m��e nab�vat p�evahu nad druh�m. Nepova�uji za nic zvl�tn�ho pracovat v n�kolika r�zn�ch form�ch najednou a po n�kolika letech radik�ln� zm�nit zam��en�. To se mi stalo pr�v� s neobarokn�m figuralismem, kter� jsem r�zn� u�al.
K�es�ansk� inspirace tv�ho d�la je jasn�, a nem�m zrovna na mysli olt��n� obrazy nebo chr�mov� interi�ry. Jak by ses nicm�n� br�nil ozna�ov�n� tv� tvorby za k�es�ansk� um�n�?
Um�n� mohlo b�t k�es�ansk� v dob� integrity sv�ta, v Byzanci nebo v gotice. Proto�e cel� stavba sv�ta byla touto integritou zahalena. Dneska bych se sp�e p�ikl�n�l k pojmu, kter� razil Josef Florian, �e jde o um�n�, kter� d�laj� k�es�an�, proto�e um�n� je dnes pochopiteln� pojem, kter� p�esahuje cokoli jin�ho. Je to univerz�ln� jazyk a p�edev��m svoboda.
Tv�j vztah k baroku se formoval nejprve prost�ednictv�m literatury, p�esn�ji poezie?
Ale tak� to patrn� jde i p�es ony dv� linie z�kladn� linie expres�vn�ho projevu a toho zobrazuj�c�ho. P�edev��m je to v�ak v zalo�en� mysli, kter� m� bl�zko k vid�n� sv�ta v paradoxech, a tedy i k barokn�mu vid�n�.
S t�m vid�n�m v paradoxech souvis� i tv�j dvojzna�n� vztah k figuraci. Pop�r�n� obrazu, kter� chce prolomit vn�j��, viditelnou str�nku v�c�
A z�rove� vyzn�v� nemo�nost.
Ta p�iznan� nemo�nost mi p�ipom�n� n�kter� a� mystick� texty Samuela Becketta. Mysl�m tvou pr�ci s materi�ly, kter� jsou co nejm�n� disponov�ny n�co sd�lovat. Jak to souvis� s objekty, kter� jsi vystavoval v kl�te�e Zelen� Hora?
�lo tam tak� o ten paradoxn� p��stup, �e temnota m��e sv�tit, temnota m��e z��it, ale v cyklu vystaven�m na Zelen� Ho�e �lo nav�c o pokus o dialog s tou stavbou. V tom smyslu, v jak�m Santini odmaterializoval hmotu stavby, jsem se pokusil odmaterializovat malbu jako takovou �pln� na jej� co nejv�t�� negativn� �rove�, to znamen� na �rove� �pln� tmy nebo �erni, kter� je z�visl� pouze na odra�en�m sv�tle. Nen� tam ��dn� mal��sk� materi�l v tom smyslu, �e by n�co iluzivn� vytv��el. Je to sv�tlo, ve kter�m na chv�li prokmitne kresba, kter� potom zmiz�. Jde o mal��sk� pokus vyj�d�it metaforu n�jak�ho v�roku svat�ho Jana od K��e.
To souvis� pt�v� se Samuelem Beckettem, kter�, t�eba�e byl sp�e agnostik, m� sv�m dot�k�n�m se rozhran� mezi byt�m a nebyt�m velice bl�zko k tomu, co je typick� pro jednu ��st k�es�ansk� mystiky.
Po str�nce form�ln� jde o obsahov� a v�znamov� spojen� toho, co Zelen� Hora je, nebo i reflexi historie ���rsk�ho kl�tera, kter� se jmenuje Studna Panny Marie. On�ch deset obraz� bylo pojato jako studny, do kter�ch je mo�n� nahl�et, kter� n�co zrcadl�. Je to pokus o pr�nik symboliky, kter� tam je: bezpochyby kabalistick�, mari�nsk� a svatoj�nsk� - mysl�m svat�ho Jana Nepomuck�ho.
Nen� v tom ��dn� iluzionismus?
Je to pokus o dialog na b�lou stavbu - v �ern�ch obrazech.
Nikdo z um�lc� nen� p�i ve�ker� v�lu�nosti zcela osam�l�. C�t� p��buznost, sp��zn�nost s n�k�m?
M�m v sou�asnosti r�d oblast �chud�ho um�n�, arte povere, kter� pou��v� nemal��sk� materi�ly, monochromy a podobn�. Ze sou�asn�ho um�n� se m� l�b� n�kter� m�n� n�padn� zjevy, jako nap��klad Jan Merta. Zamy�len�, nechci ��kat meditativn�, malba.
V Lelekovic�ch 11. dubna 2005
Pozn�mka: pro nadch�zej�c� dlouh� zimn� ve�ery si dovol�m �ten���m Virtually ob�as p�edlo�it i n�kter� sv� star�� kritiky a recenze, v nich� upozor�uji na autory a d�la, jejich� v�znam p�esahuje efem�rn� hluk jedn� �i dvou sez�n. Te� o V�noc�ch �in�m v�jimku - ani kritika, ani recenze, ale rozhovor s mal��em. Hezk� sv�tky v�em, srde�n� Josef M.
Josef Mlejnek