48 - hodinový pracovní týden bez výjimek?
Milan Cabrnoch
26.01.2009, zpravy.ods.cz
Evropský parlament hlasoval v druhém čtení o návrhu směrnice o pracovní době. Bohužel byla přijata zpráva poslance Alejandra Cercase (Evropští socialisté), která vyjadřuje nesouhlas se společným postojem Rady z června 2008, zejména pokud jde o výjimky (tzv. "opt-out") a pracovní pohotovost, která se týká především pracovníků ve zdravotnictví. Cercas a tedy i Evropský parlament žádají, aby počet pracovních hodin nepřekračoval 48 hodin týdně, nezávisle na tom, kolik hodin zaměstnanec skutečně pracuje a jakou dobu stráví v pracovní pohotovosti. Aby byla zajištěna flexibilita, pracovní doba by měla být podle Evropského parlamentu vypočítávána jako průměr za 12 měsíců. Všechny výjimky z tohoto pravidla (tzv. opt-outy) by měly být do tří let zcela zrušeny.
Rada a Komise začlenily do návrhu směrnice pojmy aktivní a neaktivní pracovní pohotovost. Aktivní pracovní pohotovost je přitom považována za dobu, kdy je zaměstnanec povinen zdržovat se na pracovišti a být k dispozici zaměstnavateli. Neaktivní pracovní pohotovost je doba, kdy je zaměstnavatel v pohotovosti na pracovišti, ale zaměstnavatel si nevyžádá jeho služeb.
Rada ve svém společném postoji uvádí, že neaktivní pracovní pohotovost by neměla být započítávána jako pracovní doba, pokud nestanoví jinak vnitrostátní právní předpisy nebo kolektivní smlouva vycházející z vnitrostátních předpisů.
Evropský parlament nicméně potvrdil svou žádost z prvního čtení, aby doba pracovní pohotovosti (aktivní i neaktivní), byla započítávána jako řádná pracovní doba.
Parlament současně uznával, že existuje rozdíl mezi "aktivní" a "neaktivní" pracovní pohotovostí, a souhlasí proto s tím, aby byla "neaktivní" pracovní pohotovost započítávána specifickým způsobem.
Zrušení výjimek, tzv. opt-outů
Podle společného postoje Rady by mohly jednotlivé členské státy povolit zaměstnancům pracujícím na jejich území, aby pracovali více než 48 hodin týdně, ovšem za určitých přesně stanovených podmínek: pracovní doba by nesměla přesáhnout 60 hodin týdně (výpočet prováděn za 3 měsíční období) nebo maximálně 65 hodin týdně, pokud pracovní dobu neupravuje kolektivní smlouva a neaktivní část pracovní pohotovosti se započítává do pracovní doby.
V roce 1993 byla Spojenému Království povolena ze 48 - hodinového pracovního týdne výjimka (opt-out). V současné době této výjimky využívá již 15 členských států.
Zrušení opt-outů je nešťastným řešením, které pouze zvýši rigiditu pracovního práva v Evropské unii a vyloučí možnosti dvoustranných dohod mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. (Více ke společnému postoji Rady)
Souvislosti a vývoj návrhu směrnice
V roce 1993 byla přijata první směrnice o pracovní době, která dávala zaměstnancům právo na 11 hodinovou dobu odpočinku, pravidelné přestávky, maximální 8 hodinovou pracovní dobu v nočních hodinách a maximální týdenní pracovní dobu ve výši 48 hodin. Kromě toho stanovila také minimální roční dovolenou v délce trvání 4 týdnů. Tyto minimální podmínky zavazovaly členské státy k tomu, aby zabránily zaměstnavatelům vytvářet tlak na zaměstnance.
Již v roce 1993 si Velká Británie vyjednala z provádění směrnice výjimku, tzv. "opt-out", podle níž není za určitých podmínek nutné uplatňovat článek stanovující maximální 48 hodinový pracovní týden. Nyní projednávaná novela směrnice zachovává všechny práva zaměstnanců. Smyslem novely je větší pružnost pracovně právních vztahů, která je potřeba v souvislosti se změnami ve společnosti, s rozvojem nových možností a způsobů práce. Větší pružnost pracovně právních vztahů je prospěšná pro zaměstnance i zaměstnavatele, umožňuje vyšší zaměstnanost a dává šanci více lidem, mimo jiné i rodičům či zdravotně postiženým, nalézt na trhu práce uplatnění.
Vzhledem k tomu, že ani v druhém čtení nedošlo ke shodě mezi Radou a Parlamentem vznikl Dohodovací výbor. Na jeho práci se budu podílet. Pokud se ani Dohodovacímu výboru nepodaří dojít k souladu mezi Radou a Parlamentem, novela bude zamítnuta a bude platit stávající znění směrnice o pracovní době.
Milan CabrnochMUDr. Milan Cabrnoch
poslanec EP
člen Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a náhradník ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu
rezortní mluvčí klubu pro oblasti: ochrana spotřebitelů, zaměstnanost a sociální věci
Osobní stránky
