Považoval bych se za hlupáka, kdybych dnes nereagoval na článek (?) J.P.Kříže Jsem upřímně zděšen a odpověď Jany Dědečkové Byla bych zděšena, ale vím....

Byl jsem patrně jedním z prvních, kdo Janu Dědečkovou na citovaný TV pořad upozornil a v den státního svátku k založení Republiky jsem toto hloupé, estrádní pošklebování (tak jsem si ho sám pro sebe "kriticko-esteticky" klasifikoval) uvedené na ČT1 vnímal jako nevkusné. Z úzkoprsosti a vlastnecké přecitlivělosti přitom snad (předpokládám) podezírán být nemohu.

Jsem samozřejmě dalek vnucovat své hodnocení komukoli jinému - paní Janě Dědečkové i panu J.P.Křížovi.

Dovolím si však ocitovat odstavec, který se skrývá pod expresívním výkřikem

Jsem upřímně zděšen!

"...Ten clovícek, inteligentní, premýšlivý, mistrovsky domýšlející v rámci žánru, kterému se od dob starovekého Recka ríká satira, co nebylo vysloveno, promluvil z duše lidem, kteří vcházeli do devadesátých let s nadejemi na dobré usporádání vecí verejných, ale cítí se být stále víc podvedeni, okradeni, podvádeni a okrádáni...".

Prohlašuji, že se hlásím k okradeným - očorkoval mě pozitivně diskriminovaný spoluobčan ve Vodičkově ulici o peněženku. Nevím, jestli bych ho dokázal zdařile imitovat; při troše dobré vůle snad ano.

Pak mě ještě okradli gangstři, kteří se vloupali do 14 dní nového auta a odtáhli ho na laně. Byli chyceni přičinlivou policií, zdařile vyšetřování cca pětilektu a dnes jsou již rok slavně souzeni. Určitě bych je dokázal také imitovat, včetně polidejních vyšetřovatelů a průběhu soudu.

O třech lidech, žijících v tomto státě však mohu s určitostí říci, že mne nepodvedli ani neokradli! Tou svatou trojicí je Václav Havel, Miloš Zeman a Václav Klaus. A když už mám jít do detailu: za jednu koponovou knížku jsem dostal 8.000 Kč a za druhou 14.000 Kč - suma sumárum za obě 22.000 Kč, což je při 2.000 Kč investici docela slušné.

Spíše než satiru a reminiscence antické literatury mně upocené pitvoření toho mladého hocha připomnělo žert na průmyslovce, určený neoblíbenému profesorovi - pomazali jsme mu z rubové strany před hodinou tabuli olomouckými syrečky. Sebe-satirický efekt vystoupení pana profesora při výkladu "kavitace" byl nepochybný - úměrně našim 16ti létům jsme se výborně bavili. Jen trochu pochybuji, jestli by tenhle typ šprýmařiny měl být programem ČT1 v den státního svátku.

Přesto jsem i já byl chvilkami tak trochu zděšen a trochu mne mrazilo, když se pan J.F.Kříž snížil k tradičnímu "kádrováctví": "...Stežovatelé paní Jana Dedecková, Dušica Zimová i Jaroslav Kozler jsou dostatecne známí prilnavostí ke konkrétním politickým uskupením...Jste jenom velmi smešní, ale nebezpecní, pane Kozlere, dámy Zimová a Dedecková. Nechtějte stále, aby se svět veřejnoprávní instituce musel točit jen kolem ciferníku hodinek na Vaší levé ruce...".

Nejsem si tak docela jist, že se tím TV pořad "České hlasování" nějak vylepšil. A že by se "svět veřejnoprávní instituce musel točit jen kolem hodinek na Vaší levé ruce" - rozuměj: na ruce Jany Dědečkové, to je míněno zřejmě jako ironie. Jana Dědečková si musela na vlastní náklady pořídit vlastní server, aby v podmínkách mediálního monopolu "jediného správného názoru" (pružně přizpůsobovaného aktuální situaci) mohla veřejně uplatňovat své názory. Což pokládám za čin rozhodně intelektuálně neskonale významnější, než komerčně natočenou, konjunkturální satiru (?) v rodinném podniku.

Žel, Jana Dědečková ve své odpovědi přijala kádrovací rétoriku J.F.Kříže: "...Touto ztrátou pameti však netrpím já a proto musím panu Krížovi pripomenout, že i on je dostatecne známý svou prilnavostí k urcitým politickým seskupením..." atd.

K estetické hodnotě pořadu bylo řečeno z obou stran velmi málo. Ba ani to, že skutečná satira musí nahlížet téma z nekonformních úhlů a vsazovat ho do překvapivých kontextů (zesměšňování není estetická kategorie) - parodovat Klause a Zemana, to už dnes dělají jen předškolňáci. Prvňáčci, ti už dobře vědí, že satira musí být "cool" - řízná, překvapivá, ne už dobrou pětiletku zastydlá, naftalínem načichlá veteš.

S úctou všem diskutérům

Jiří Svoboda

Jiří Svoboda
Filmový režisér (Sametoví vrazi, Udělení milosti se zamítá, Jen o rodinných záležitostech, Skalpel, prosím, aj.), bývalý člen a předseda KSČM (do r. 1992).
Od roku 2006 působí na Universitě Jana Amose Komenského jako spolu garant oboru mediální komunikace
Osobní stránky