Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


�eskoslovensk� snahy o �zemn� zisky

Tom� Krystl�k

Edvard Bene� p�i jedn�n� v Moskv� v prosinci 1943, vyzv�n samotn�m Stalinem, aby na map� ozna�il ��sti N�mecka, kter� n�rokuje pro pov�le�nou �SR, v podstat� odolal, tvrdil, �e se spokoj� s �SR v p�edv�le�n�ch hranic�ch, jen by cht�l �pon�kud pos�lit� kladskou oblast. Stalin mu Kladsko okam�it� p�id�lil [T�borsk�]. Svou ��zemn� zdr�enlivost� pak exilov� vl�d� vysv�tloval nutnost� vy�kat, jak se po v�lce vyvine situace s vys�dlen�m n�meck�ho obyvatelstva.

Do poloviny roku 1941 po��tal Bene� s pov�le�n�m odchodem jen N�mc� zkompromitovan�ch nacismem (n�kolika set tis�c lid�), s postoupen�m n�kolika �ist� n�meck�ch pohrani�n�ch okres� N�mecku, ��m� by se po�et N�mc� v pov�le�n� republice sn�il asi na 1,4 milionu, s p�esunem N�mc� z vnitrozem� do n�meck�ch okres� v pohrani�� a s vytvo�en�m zast�e�uj�c�ch t�� n�meck�ch �up, kter� by obdr�ely autonomii. Proti jeho p�edstav�m se dom�c� odboj vehementn� vzep�el a se zd�vodn�n�m: �v�me d�vno, �e N�mci jsou v�ichni stejn� ��dal krev a deportaci v�ech N�mc�. V odpov�di Politick�ho �st�ed� (P�) Bene�ovi (radiogram ze 3. 12. 1940) se prav� o v��e uveden�m Bene�ov� pl�nu zcela explicitn�: �...takov� pl�n by znemo�nil V� n�vrat�. Bene� v z��� 1941 akceptuje program �VOD - p�edv�le�n� hranice st�tu ve spojen� s vyhn�n�m v�ech N�mc� [Brandes].

Jen�e Bene� se sv�ho pl�nu na odstoupen� ur�it�ch pohrani�n�ch oblast� N�mecku �pln� nevzdal - v roce 1944 k tomu p�istoupila p�edstava �zemn�ch kompenzac� za v budoucnu odstoupen� oblasti. V �noru 1945 p�edkl�d� Bene� britsk�mu ministerstvu zahrani�� mapu �SR s n�vrhem na pov�le�nou �pravu hranic. U� tehdy z tzv. historick�ch hranic toho p��li� nezbylo: Bene� sice st�le po��tal s odstoupen�m Chebska, Fr�dlandska, Rumburska, Broumovska, oblasti mezi Javorn�kem a Osoblahou N�mecku, zato ostatn� hrani�n� linie �s. st�tu m�la b�t posunuta za horsk� vrcholky na �zem� N�mecka, k �SR se m�lo p�ipojit ji�n� Kladsko a rozs�hl� oblasti Horn�ho Slezska, p�edev��m Hlub�icko. Bene� p�itom zd�raz�oval, �e pom��ov�na obyvatelstvem je navrhovan� v�m�na �zem� pro �SR nev�hodn� - 358 versus 181 tis�c obyvatel. Zaj�mav� v�ak je, �e tak u�inil vysloven� proti stanovisku exilov� vl�dy v Lond�n�, kter� memorandem z listopadu 1944 britsk� vl�d� jednozna�n� zam�tla jakoukoliv pov�le�nou zm�nu �s. hranic ve prosp�ch N�mecka.

Po v�lce si u� n�rokovalo �eskoslovensko n�meck� �zem� minim�ln� s 2,2 miliony obyvatel a o odstoupen� n�kter�ch pohrani�n�ch okres� se u� nemluvilo. V��ilo se, �e nastal p��zniv� okam�ik pro roz���en� �zem� st�tu, �e �eskoslovensko je objektem zvl�tn� blahov�le velmoc� (��m� se opakuje stejn� �esk� pitomost z doby t�sn� po 1. sv�tov� v�lce). Katalog �zemn�ch po�adavk� obsahoval Kladsko, Lu�ici, tzv. historick� Slezsko, �spravedlivou� hranici na �umav�, oblasti p�i �ece S�le (Saale), zahrnoval i posunut� �eskoslovensk� hranici k Dunaji a to od �ezna p�es Deggendorf, Pasov, Linec a� k V�dni. Vyskytl se i po�adavek na rozd�len� cel�ho Rakouska mezi �SR a N�mecko. �e�t� kabr��ci na jedn� stran� vyh�n�li n�mecky mluv�c� a na stran� druh� by si srovnateln� jejich po�et, ne-li vy���, klidn� p�ibrali. Jejich uva�ov�n� zcela postr�d� logiku.

Bene� v �ervnu 1945, kdy se o t�chto vskutku grandi�zn�ch pl�nech, p�edkl�dan�ch v�t�inou prost�ednictv�m jednotliv�ch ministerstev, dov�d�l, vl�du tomu velmi naklon�nou varoval, aby �v hore�ce v�t�zstv� takov� pl�ny neodsouhlasila, proto�e se ob�val, �e by v�t�� �zemn� zisky zkomplikovaly vnit�n� situaci st�tu a zat�ily do budoucna vztahy s N�meckem, pop�. Rakouskem. Osobn� st�le je�t� nevylu�oval vzd�t se n�kter�ch okres� ve prosp�ch N�mecka.

Vl�da uva�ovala, �e v��e uveden� �zemn� po�adavky p�edlo�� lond�nsk� konferenci ministr� zahrani�n�ch v�c� v z��� 1945, ale z�ejm� pro nejednotnou odezvu spojenc� od toho upustila. Zat�mco americk� vyslanec Steinhardt �s. po�adavky akceptoval, britsk� vyslanec Nichols je ozna�il za p�ehnan� a postavil se k nim zcela z�porn�. Sov�tsk� vyslanec Zorin, kter� byl Nicholsovu odm�tnut� p��tomen, jen kousav� poznamenal, �e b�hem v�lky se �eskoslovensk� vl�da z�ejm� ob�vala, �e by p�i�la s teritori�ln�mi po�adavky p��li� brzo, zat�mco nyn� se naopak boj�, aby nep�i�la pozd�.

Na podzim roku 1945 dostaly �s. pl�ny na teritori�ln� zisky pon�kud m�rn�j�� podobu. Vysn�n� �esk� hranice prob�hala nyn� po linii Bohum�n, Racib�rz, Ko�le, ji�n� od m�st Nysa a Z�bkowice Sl�skie, severn� od m�st Walbrzych a Jelenia G�ra, zarovn�vala Fr�dlandsk� a �luknovsk� v�b�ek ve prosp�ch �SR. V Sasku m�la b�t �s. hranice p�edsunuta p�ibli�n� na linii K�nigstein - Annaberg - Bad Brambach. Na �kor Bavorska m�la hranice prob�hat zhruba od �erchova po Cham a pak p�es ji�n� �bo�� �umavy a� k rakousk� hranici. Na n�rokovan�ch �zem�ch �ilo p�ed v�lkou podle �s. �daj� 943 tis�ce obyvatel. N�mci se z t�chto oblast� m�li odsunout do N�mecka. Po�adavky byly podep�eny d�vody strategick�mi, hospod��sk�mi, dopravn�mi, historick�mi a dokonce i etnick�mi (!). Formou memoranda p�edala vl�da tyto po�adavky v dubnu 1946 konferenci Rady ministr� zahrani�n�ch v�c� v Pa��i. Ta nem�la �zemn� ot�zky na sv�m programu, tak�e se jimi nezab�vala.

Zvl�tn� �lohu v �s. �vah�ch hr�la Lu�ice, jej� obyvatelstvo se v�t�inou nestav�lo k mo�n�mu p�ipojen� k �SR odm�tav�. Pro vznesen� po�adavku na Lu�ici ale chyb�l od po��tku z�kladn� p�edpoklad - souhlas SSSR. Ten se choval v lu�ickosrbsk�ch z�le�itostech vysloven� zdr�enliv�, by� se k ostatn�m �s. n�rok�m stav�l - alespo� verb�ln� - vst��cn�. U� koncem �ervna 1945 p�e�li Sov�ti nap��klad naprost�m ml�en�m �s. n�vrh, aby v Lu�ici byla um�st�na �eskoslovensk� vojska.

N�m�stek ministra zahrani�� Clementis p�edlo�il v �ervenci 1945 sov�tsk�mu vyslanci Zorinovi n�sleduj�c� n�vrh. Lu�i�t� Srbov� se vzdaj� Doln� Lu�ice a spokoj� se s p�ipojen�m pouze Horn� Lu�ice k �SR. Za minim�ln� variantu pova�uje �eskoslovensk� st�t p�i�len�n� �zem� alespo� po linii Seidenberg - Wei�enberg - Kamenz - Radeberg - Pirna. Mezi ob�ma Lu�icemi by se uskute�nila v�m�na obyvatelstva. SSSR se k n�vrhu nevyj�d�il.

Dal�� zm�na v �s. postoji nastala v pr�b�hu p��prav na konferenci n�m�stk� ministr� zahrani�n�ch v�c� v Lond�n� v lednu 1947. V memorandu �s. vl�dy u� ale nefigurovaly n�roky na �zem� v�chodn� od Lu�ick� Nisy, nebo� Moskva signalizovala, �e to bude interpretovat jako snahu o zpochybn�n� hranice na Od�e a Nise a t�m i sv� politiky. Vl�da pak prohl�sila, �e bude �ve sv�m vnit�n�m pom�ru k Polsku pln� trvat na sv�ch po�adavc�ch�, �e se o nich v budoucnu dohodne p��mo s polskou vl�dou. Podstatn� redukov�ny byly i dal�� �zemn� po�adavky, proto�e z�padn� spojenci dali ji� na konci roku 1946 z�eteln� najevo, �e nedaj� souhlas k dal��m dalekos�hl�m teritori�ln�m zm�n�m, zejm�na ne k takov�m, kter� by byly spojeny s dal��mi p�esuny obyvatelstva.

Lond�nsk� konferenci tedy �SR p�edlo�ila po�adavky na p�i�len�n� oblast� na �kor N�mecka o celkov� rozloze 811 km2, ve kter�ch p�ed v�lkou �ilo 24 700 obyvatel. Z celkem 38 zm�n se nejv�t�� t�kala �seku mezi Chebem a rakouskou hranic�, kde m�la b�t hranice posunuta o n�kolik kilometr� na jih, tak�e nap��klad Velk� Javor by p�ipadl �SR. Ofici�ln�m zd�vodn�n�m bylo zarovn�n� n�meck�ch v�b�k� do �s. �zem�, lep�� ostraha hranic a �nal�hav� dopravn� a hospod��sk� d�vody. Obyvatelstvu se m�lo nab�dnout vyst�hov�n� do N�mecka nebo �s. st�tn� p��slu�nost s garanc� �v�ech lidsk�ch pr�v�. Clementis to vysv�tlil �zem�chtiv�mu a nacionalismem zcela zachv�cen�mu �esk�mu obyvatelstvu t�m, �e nelze po��tat s odsunem obyvatelstva z n�rokovan�ch �zem�, tak�e vl�da vedena �tvrdou realitou� se rozhodla redukovat sv� �zemn� po�adavky na �nezbytn� minimum�.

�ance i t�chto redukovan�ch �zemn�ch po�adavk� na �sp�ch na p��padn� m�rov� konferenci je nejasn�, proto�e je na konferenci v Lond�n� v�slovn� podpo�ila jen Jugosl�vie. Z�padoevropsk� st�ty k tomu ml�ely, by� Francie neofici�ln� d�vala najevo sv� sympatie k �s. po�adavk�m. Ml�el k tomu i SSSR, z�ejm� z obavy, �e by se s nastolen�m �prav v�chodn�ch hranic N�mecka ve prosp�ch �SR mohl octnout na stole i probl�m hranice na Od�e a Nise, o co� v�bec nest�l.

V l�t� 1947 projevilo Polsko ochotu jednat o �s. po�adavc�ch, ale jen na z�klad� recipro�n� v�m�ny �zem�, co� �s. po�adavky zejm�na na Kladsko, Ratibo�sko a Hlub�icko podstatn� omezovalo - �eskoslovensko nem�lo vlastn� co nab�dnout v�m�nou a Pol�ci ��dali T��nsko, co� bylo pro �SR nep�ijateln�. Sov�tskou podporu pro sv� po�adavky �eskoslovensko nez�skalo - Stalin se ji� v l�t� 1945 vymluvil, �e oblasti, na n� �SR vzn�� n�rok, byly ji� sl�beny Polsku a �e m� proto sv�zan� ruce. Ot�zka hranic byla proto ob�ma stranami odlo�ena a v 50. letech se dos�hlo dohody v podstat� na z�klad� statu quo.


Literatura:
Brandes, Detlef: �e�i pod n�meck�m protektor�tem. Okupa�n� politika, kolaborace a odboj 1939-1945, Prostor, Praha 1999
Ku�era, Jaroslav: ��ralok nebude nikdy tak siln��. �s. zahrani�n� politika v��i N�mecku 1945-1948, Argo, Praha 2005
T�borsk�, Eduard: Bene� mezi Z�padem a V�chodem, Praha 1993



Tom� Krystl�k
publicista
 
  P��stupy: 31740 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA