Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Step�n Zavrel

�aloudek Petr

Tento text se v porovn�n� s p�ede�l�mi texty l�� v tom, �e mi nejde jen o vyzvednut� vz�cn� a velk� osobnosti, ale taky o v�tku �esk� spole�nosti zahled�n� a� p�ili� sama do sobe a ignoruj�c� ty postavy sv�ch krajan�, kte�� se stali velk�mi v zahrani��, v zem�ch, kter� si z politick�ch d�vod� vybrali za svou novou vlast...



V Lidov�ch novin�ch z 31. ��jna 2009 jsem se v rubrice �Relax� do�etl o jedn� sou�asn� �esk� um�lkyni zkou�ej�c� sv� kum�t��sk� dovednosti v USA, kam p�ijela na pozv�n� jedn� americk� organizace. Na pozn�mku redaktorky, �e odej�t do ciz� zem� za oce�n v d�sledku pozv�n� je p�ece jen velk� privilegium, odpov�d� um�lkyn�: �Bojuju sama, nem�m ��dnou pomocnou ruku. Firma, kter� mne sem pozvala, mi vyhov�la jako zam�stnavatel, ale u� za mn� neud�lala t�eba newyorsk� �idi��k. Za�ila jsem si pern� chv�le. To, �e jsem si v�echno musela za��dit sama, m� ale stra�n� pos��ilo.�

U p��le�itosti v�ro�� srpnov� okupace z roku 1968, ale i u p��le�itosti 20. v�ro�� �Sametov� revoluce� jsem ji� mnohokr�t �etl v �esk�m tisku o tom, kolik potencion�ln�ch um�lc�, v�dc� a jin�ch v�znamn�ch osobnost� nav�dy ochudilo �esko-Slovensk� st�t t�m, �e emigrovali, proto�e jim bu� nebylo dovoleno vykon�vat svou pr�ci, anebo se oni sami nemohli sm��it s omezen�mi, kter� jim diktoval komunistick� re�im.

Letos tomu bylo 10 let, co v italsk�m Rugolu, nedaleko Vittoria Veneta, zem�el �esk� mal�� �t�p�n Zav�el. Znal jsem ho osobn�, mnohem l�pe a d�le ho v�ak znala m� man�elka, �asto interviewov�na italsk�mi �urnalisty na t�ma jeho �ivota. Kdy� dnes v It�lii vyslov�te toto jm�no v okruhu lid�, �i prost�ed�, kter� v� n�co o um�n�, ka�d� s povd�kem a uzn�n�m p�ik�vne, �e to byl velik� um�lec. V Rugolu je po n�m pojmenov�no jedno mal� n�m�st�. Jeho d�m, pln� n�dhern�ch fresek a oblouk�, kter� si tam ve voln�ch chv�l�ch pro sebe v pr�b�hu sv�ho �ivota vytvo�il, slou�� dnes jako muzeum. Mnoh� fas�dy dom�, hlavn� budova obecn�ho ��adu v Sarmede, jako i domy sousedn�ch vesnic, ale i ve�ejn� p��stupn� prostory mnoha restaurac� zevnit� jsou zdobeny jeho malbami, kter� dnes chr�n� pam�tkov� ��ad. V�echny tyto malby jsou v�ak jen jakoby vedlej��m produktem. Jeho hlavn� �innost� byly ilustrace d�tsk�ch knih: poh�dky. Tyto knihy vy�ly nejen v ital�tin� a v�ech z�padoevropsk�ch jazyc�ch, ale celkov� v 67 jazyc�ch exotick�ch, mal�ch a vzd�len�ch zem�! (Toto ��slo mi sd�lil b�val� ��f Nakladetelstv� Bohempress z Z�richu pan Otakar Bo�ejovsk� von Rawenoff.) Autorem text� mnoha z t�chto knih byl �sp�n� �v�carsk� spisovatel Max Bolliger. Jeho jm�no je dnes ji� pojmem pro v�echny ty, kte�� se zaj�maj� o d�tskou literaturu. �t�p�n Zav�el v�ak nejen�e ilustroval, p�ed 27 lety inicioval prvn� mezin�rodn� v�stavu obraz� pro d�ti a ml�de� v Sarmede. Letos, u p��le�itosti jej�ho otev�en� dne 17. ��jna jsme se t�to vernis�e z��astnili. I kdy� s�m nejsem ��dn� um�lec, slavnostn� atmosf�ra otev�en�, velk� mezin�rodn� ��ast autor� obraz�, promluvy n�kolika �e�n�k� � sponzor�, ale i starost� okoln�ch m�st, dokonce i politik� italsk� vl�dy, stejn� jako p��tomnost ��f� n�kolika nakladatelstv�, mne nenechala na pochyb�ch, �e se jedn� o mimo��dnou ud�lost. Velice trefn� to ve sv� �e�i vystihl �pan�lsk� ilustr�tor Emilio Urberuaga, pod jeho� patron�tem se leto�n� v�stava konala: �Mus�me b�t vd��ni �t�p�novi za to, �e s tou my�lenkou p�i�el. V�dy, kdy� sem p�ijedu, se mi �iv� vybav� v�echna setk�n� s nim, vid�m ho zde po��d, na ka�d�m rohu va�eho m�ste�ka, jakoby od n�s ani neode�el, ale jen se n�kde skr�v� a zase se z ni�eho nic objev�...�

Kdo byl tento �t�p�n Zav�el? Jak to, �e nyn�j�� �esk� spole�nost doposud nic o n�m nev�? V It�lii pr�v� o n�m vych�z� druh� obs�hl� biografie od aurorky prvn�ho doktorsk�ho �ivotopisu, pan� Dr. Mariny Tonzig. Setkali jsme se s n� na v�stav� a sd�lila n�m, �e ��st jej�ho textu v�jde v listopadov�m vyd�n� kulturn�ho �asopisu SOUVISLOSTI v Praze...

�t�p�n Zav�el vystudoval FAMU v Praze, obor kreslen� film , pod veden�m Ji��ho Trnky. Narodil se v roce 1932. Kdy� mu bylo 26 let, c�til touhu v�novat se sv�m mal��sk�m viz�m v zemi, kter� by se dala dnes pova�ovat za kol�bku um�n� � v It�lii. Jedin� mo�n� �e�en� v t� dob� hlubok�ho stalinistick�ho komunismu byla emigrace. Po dobrodru�n�m a riskantn�m, �ivotu nebezpe�n�m �t�ku p�es Alb�nii se dostal do It�lie. Studoval v ��m�, za��tky byly nesm�rn� tvrd�: doslova �ivo�il a hladov�l, nem�l kde bydlet. Na ubytov�n� si musel vyd�l�vat sv�mi obr�zky, bydlel na okraji m�sta. Proto�e nem�l �asto ani na j�dlo, chodil v poledne do jednoho �ensk�ho kl�tera, kde vyd�valy sestry v poledne skromn� j�dlo bezdomovc�m. Jak se �t�p�n pozd�ji s humorem sv��il, j�dlo bylo tak skromn�, �e ne� p�i�el p�ky dom� na konec m�sta, proto�e nem�l na autobus, v�echny kalorie, kter� j�dlem do sebe dostal, byly pry�... Kdy� se pozd�ji jeho obrazy za�aly p�ece jen prod�vat a on u�et�il prvn� pen�ze, rozhodl se z ��ma odej�t. Na rady zn�m�ch se dov�d�l o podhorsk� oblasti Vittoria Veneta a o chud� vesni�ce Rugolo, ve kter� jsou pr� na prodej levn� star� usedlosti. Vydal se tam, kraj si zamiloval a koupil jeden star�, rozpadl� d�m i s mal�m pozemkem na malebn�m m�st�, bujnou vegetac� za��naj�c�ho horsk�ho mas�vu, odkud je n�dhern� pohled do ben�tsk� rovinat� krajiny. Ji�n� ��st tohto horsk�ho mas�vu m� p��jemn� tepl� podneb� umo��uj�c� r�st ovoce a zeleniny, typick� pro st�edozemn� oblast. Za vrcholem tohoto mas�vu za��n� ji� �pln� jin�, mnohem chladn�j�� podneb�, ly�a�sk� oblast kolem Cortiny d 'Ampezzo, ji�n� Tyrolsko se sn�hob�l�mi vrcholky Alp. Kdy� �t�p�n do Rugola p�i�el, byla to vesnice sedl�k� a jednoduch�ch lid�. Jejich hlavn� �innost� byl chov dobytka, v�roba s�r� a vina�stv�. Tehdy bylo Rugolo �koncem sv�ta�, �zapad�kovem�, kde d�vaj� li�ky dobrou noc. �t�p�n p�i�el do t�to oblasti jako �pln� jin�, ciz� �prvek�. Lid� si o n�m zcela jist� pov�dali a kroutili hlavou, co tam ten �lov�k chce. Dnes je tato oblast vyhled�v�n� turisty nejen pro jej� trvalou geograficko-kulin��skou sv�r�znost, hlavn� v�ak kv�li tomu, co tam �t�p�n po sob� zanechal... Jeho obrazy se l�bily po��d v�c a v�c, za��naly p�ich�zet prvn� objedn�vky, nab�dky, v�stavy, cesty do zahrani��, prvn� publikce, prvn� n�v�t�vn�c�-obdivovatel�-z�jemci nejen o jeho obrazy, ale i o kontakty s n�m. �t�p�n byl je�t� mlad�, m�l velk� smysl pro humor, nadpr�m�rnou ineligenci, byl skv�l�m kump�nem, nav�c ovl�daj�c�m 10 ciz�ch jazyk�. Mezi m�stn�m obyvatelstvem se mu nikdo nevyrovnal, stal se rychle centrem pozornosti. O jeho d�la a kontakt s nim za�ali brzy projevovat z�jem osobnosti tehdej��ho mal��sk�ho um�n�. Kdy� v roce 1968, tedy v dob� po rusk� okupaci, za�aly ut�kat tis�ce lid� na Z�pad a mnoz� z nich �t�p�na n�kde n�hodou potkali, byl to ji� slavn� um�lec. �e�stv� nikdy neskr�val, setk�v�n� s emigranty se stalo jednou z jeho priorit. Kolik lid� jen inspiroval, motivoval, nadchl, t�m co jako emigrant s�m za�il a ud�lal! Do ciziny p�i�el s�m, bez pen�z, p��tel, kontakt�, bez ni�eho. Za��nal od tot�lni nuly, jen s t�m potenci�lem, kter� m�l v sob� a 10 let po sv� emigraci byl z n�ho boh�m, slavn� um�lec, p�edev��m v�ak �ech s nesm�rn� �t�dr�m, otev�en�m a moudr�m srdcem. Jeho d�m se brzy stal otev�en�m domem, m�stem setk�n� stovek, ba tis�c� lid�. To mal�, klidn�, do t� doby nezn�m� Rugolo se najednou stalo k�i�ovatkou, ale i c�lem pro lidi hledaj�c� uzn�n�, pochopen� a �ivotn� sm�r. Nezapomenuteln� pro v�echny, kdo jeho domem pro�li, byly nekone�n� dlouh� ve�ery. Lid� p�ich�zeli, cel� dny a noci se diskutovalo, slavilo, zp�valo. �t�p�n, jeliko� to byl �lov�k s vn�mav�m citem a jemnou du��, brzy vyc�til, �e pro jednoduch� vesni�any z Rugola, zvykl� na tvrdou manu�ln� pr�ci, m��e b�t tento, na tehdej�� dobu nezvykle siln� turistick� ruch, p��li� velk�m soustem. K jeho domu se muselo proj�d�t p�es soukrom� pozemky soused�. Mo�n� to byl d�vod, pro� se ji� tehdy za�al v�novat malov�n� fresek na fas�dy dom�, ale i uvnit� m�stnich restaurac�, aby se lidem odvd��il. Italov� maj� velik� smysl pro um�n� a dnes jsou na tato d�la py�n�.

�t�p�n byl nejen skv�l�m mal��em, m�l taky skv�lou pam�, byl velice vzd�lan� a dok�zal diskutovat na jak�koliv t�ma. Tak na n�ho vzpom�naj� dodnes v�ichni ti, kte�� ho znali osobn� a pro�ili s nim dlouh� ve�ery diskuz� a filozofov�n�. Ode�el kv�li mal��stv� do zem�, kterou obdivoval a ve kter� cht�l ��t. Do sv� smrti v�ak z�stal v�rn� star� vlasti tak, jako m�lokdo! I kdy� by pro n�ho nebyl probl�m vz�t si italsk� ob�anstv�, nikdy to neud�lal, aby nep�i�el o ob�anstv� �esk�. Byl �echem t�lem i du��, �echem �ij�c�m v It�lii, i kdy� byl ofici�ln�, jako emigrant, pro �eskoslovensk� ��ady odeps�n, ignorov�n a zbaven platn�ho �eskoslovensk�ho pasu. V�echny cesty po sv�t� absolvoval jako emigrant na italsk� azylov� pas.

It�lii si vybral za svou novou vlast. Italov� mu to dnes odpl�c� sv�m obdivem a l�skou. Sta�� se z��astnit vernis�e v Sarmede, p��t� p��le�itost k tomu bude zase v ��jnu roku 2010. Kdy� se �t�p�n kdekoliv a kdykoli potkal s �esk�m emigrantem, byl okam�it� pro n�j p��telem. S kolika takov�mi �echy dnes roztrou�en�mi po cel�m sv�t� jsem se ji� jen j� setkal! Jak nesm�rn� dojemn� a kr�sn� je pro mne v�dy sly�et jejich vd��n� pov�d�n� a vzpom�n�n� na �t�p�na. Byl to �lov�k s velk�m srdcem, velk�m duchem, velk�m talentem. �Nerozum�m jen jednomu� - ��k�m p�i otev�r�n� leto�n� v�stavy jednomu b�val�mu �editeli nakladatelstv� - �pro� se o n�m dodnes nep�e a nemluv� v �ech�ch?� Jeho odpov�� mne zdrcuje, p�esto j� te� nap�i: �Proto�e �e�i si doposud o sob� mysl�, �e jsou pupkem sv�ta a �e skute�n� a dob�� �e�t� um�lci jsou jen ti, kte�� z�stali a p�sobili doma. Kdyby Milo� Forman nebyl dostal Oscara a nepos�lal pen�ze na r�zn� �esk� nadace, tak by se st�� o n�ho a jeho d�lo v �ech�ch zaj�mali. Krom� toho, v�ichni ti, kte�� podobn� jako �t�p�n emigrovali, uk�zali navenek svou barvu, sv�j nesouhlas ��t v kolaborantsk�m, ducha ub�jej�c�m re�imu, a to dodnes �e�i, maj�c� m�slo na hlav�, t�ce nesou. �e�i maj� v sob� nep�edstavitelnou z�vist, kter� jim br�n� d�vat se na sv�t otev�en�m a �p�imn�m pohledem...�

Jak jsem ji� vzpomn�l, d�m �t�p�na Zav�ela je dnes jedn�m velk�m muzem. Jsou v n�m n�dhern� obrazy a fresky. N�kolik z nich v�noval i �ech�m bl�zk�m - slovansk�m sv�tc�m. Tyto obrazy sv�d�� nejen o jeho hlubok�m vztahu ke sv� vlasti, ale i o jeho v��e. V mal� kapli, kterou si za sv�m domem postavil, namaloval na zdi patrony Evropy � svat�ho Benedikta a svat� Cyrila a Metod�je. Jsou to unik�tn�, dodnes v �esku nepublikovan� fresky. Kdysi jsem si je vyfotil. Nab�dl jsem je r�zn�m vydavatelstv�m, dokonce i jedn� �eskoslovensk� �ensk� �eholn� kongreaci nesouc� ve sv�m pojmenov�n� jm�na sv. Cyrila a Metod�je. Tou�il jsem po tom, aby tyto fresky vy�ly alespo� jako pohlednice. Narazil jsem v�ak jen na nez�jem: �My nev�me, kdo je �t�p�n Zav�el� - zn�la v�dy odpov��.

Narazil jsem na ignoranci, kr�tkozrakost... znovu to zn�m�, �e ��dn� prorok nen� uct�v�n ve sv� vlasti...



�aloudek Petr
ThLic. Peter �aloudek sa narodil v roku 1958 v �iline, od roku 1983 �ije vo Viedni. Za totality p�sobil v slovenskom katol�ckom podzem�, spoluorganizoval pa�ovanie n�bo�enskej a duchovnej literat�ry a premietanie vtedy zak�zan�ch filmov a diapredn�ok s n�bo�enskou t�matikou. Po n�tenom odchode do emigr�cie vy�tudoval v R�me teol�giu a nieko�ko rokov p�sobil vo Viedni ako k�az. Nesk�r sa o�enil a od roku 1991 pracuje ako r�diologick� laborant na jednej z viedensk�ch klin�k.
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 40834 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA