Úplný idiot pro dvě třetiny

Jan Suchánek

Před týdnem mne zde dvě třetiny komentátorů označily za idiota a jeden z nich dokonce za zločince. Asi se nemýlí, když se připojili k mým příbuzným, bývalým manželkám a zaměstnancům, kteří o tom také nepochybují. Nechci se zde nijak obhajovat a poukazovat například na to, že jsou tací, kteří si myslí, že tomu minulému tématu rozumím až příliš a dokonce mne žalují za to, že akcionářům, kteří si nemyslí, že jsem idiot, vydělávám víc než se těm, co mne považují za zločince, líbí. Chci poukázat jen na to, jak je snadné toho odsudku využít proti těm odsuzujícím a jak se v tom diametrálně liší politika od tržního podnikání a jak to může využívat mafie.

Pamatuji si, jak můj sponzor byl před víc než 15ti lety nervózní, že se netajím s naším privatizačním „know how“. Ujišťoval jsem jej, že to je tváří v tvář postkomunistické ekonomické ignoraci u našich konkurentů lhostejné a pro naše budoucí akcionáře znakem naší věrohodnosti. Byli jsme nejefektivnější ze všech a z nebankovních nebo nevykupujících největší. Dodnes to „know how“, které se týká tržní tvorby cen na omezeném trhu, je absolutně ve prospěch státních regulací ignorováno. Tenkrát jsme byli minimálně dvakrát úspěšnější než milicionáři ze Státní plánovací komise, kteří nalezli ke svým soukmenovcům do bank. Dnes se jejich souvěrečtí socialisté chystají ještě více regulovat EU.

Ten sponzor byl spolu s dalšími třemi, kteří mi důvěřovali, po mém andělu strážném a otci nejvýznamnějšími oporami mého bytí a existenčních jistot mých dětí i když byli statisticky téměř nezachytitelnou menšinou. Abychom si uvědomili veřejnou nediskutovatelnost takových témat, tak všichni byli komunisti. Okresní tajemník mne chránil před odvetou za mladické revolty proti režimu, náčelník policejní akademie mi dal nejlepší rady do života a zachránil mne, když jsem byl v předvečer 68ýho po strahovských bouřích označen za jejich iniciátora. Zbývající dva mi svěřili svůj majetek a nejen intelektuálně mi pomohli zvládnout jeho správu. To vše je díky stavu veřejné diskuse obecně nesdělitelná zkušenost.

Toho fenoménu demonstrovaného v komentářích se dá využívat. Máte valnou hromadu akciové společnosti, kde musíte respektovat vlastnická práva těch, kteří se zde sešli. Přesto chcete nechat schválit něco, co je proti zájmům aspoň části z nich nebo potřebujete utajit podstatné souvislosti. Předhodíte nebo jen akceptujete nějaké idiotské téma, třeba to, že jeden z přítomných vás označí za idiota. Máte hned téma, které odvede pozornost, všechny unaví natolik, že vám pak bez diskuse schválí vše, co jim bylo předloženo. Ve skutečnosti je to jedno, protože v tržní ekonomice a tam, kde je trh dost velký, stejně rozhoduje jen, jak kasa cinká. A pokud je to na základě programu vymyšleného excelentním mozkem nebo díky štěstí, které přeje hlupákovi, je naprosto lhostejné. Je zcela lhostejné, co si o tom co myslí kdokoliv jiný, než kupující.

Jak jinak je to v politice! Ta už je jen o manipulacích myslí. Tady na Virtually se vede vážná debata, co by, kdyby se na Klause již dřív hledělo stejně kriticky jako na Paroubka. Jde o to, aby nikdo nevznesl otázku, zda by nebylo zapotřebí stejně kriticky hledět i na Topolánka. Vrcholem bylo, když včera premiér v demisi konstatoval, že je naším štěstím, že korupce v případě Mostecké uhelné se nás již netýká, že extenzivně výdajový rozpočet se nemůže seškrtávat a že dnes ODS oslovuje jiný typ voliče s cílem předsedy zachovat lidovcům a zeleným účast v Parlamentu. Mně ještě víc vadí, jak se s elánem ogara z horního konce angažuje v odpovědnosti za přechodnou vládu bez ohledu na to, jak se na to mohou dívat věřitelé tohoto státu a budoucí voliči ODS.

Za pozornost by stálo i jak Topolánek zradu národních zájmů prostřednictvím LS obhajuje démonizací ruské hrozby, což je minimálně ekonomicky velmi neodpovědné. Proto zde pozornosti uniklo, že o naší obraně v NATO dnes budou s právem veta rozhodovat i Albánci. To bych rád viděl, jak nás Francouzi a Němci prostřednictvím EU brání před Rusy. Ani náhodou. To jen, že snad někomu slíbili bruselské sociální zabezpečení.

A stále jde jen o to, aby i Topolánek odpoutal pozornost od podstatného a korupce jako v případě Mostecké uhelné tady dál procházely. Proto tady není vůbec možné, aby se zde diskutovalo o většinovém volebním systému, individuální odpovědnosti politiků. Dokonce jde i o to, aby si nikdo nikdy nevšímal takových věcí jako, když justice v případě chomutovských exekucí vynese šest rozsudků a to tři pro a tři proti. Vše prý řádně v souladu s právem soudce jednat dle svého svědomí. Absolutní neprávo, absolutní konec právního státu, absolutní solidarita nekompetentních a na státu existenčně závislých. A to je v zájmu organizovaného zločinu. Já mám z toho významnou zkušenost s konkurzní mafií.

Protože zde existuje stále jen přece nezkorumpovaná a racionální menšina, jeden senát odvolacího soudu přinutil konkurzního soudce, aby po více než devíti letech bylo umožněno většinovým konkurzním věřitelům hlasovat na schůzi konkurzních věřitelů. Konkurzní soudce čelíc hrozbě kárného řízení, které věřitelé prosazují správní žalobou proti ministru spravedlnosti, se rozhodl dále neriskovat. Většinoví věřitelé správce z funkce i zástupce státu z výboru věřitelů legitimním způsobem odvolali. Předtím ale deset let ve prospěch konkurzní mafie fungoval odsudek zlých kapitalistů z Prahy, kdy i dělníci dali prokurátorům alibi, proti kapitalistům podpořili zloděje, aby přišli nakonec o práci zcela a o mzdy asi za tři měsíce. Miliardové škody odpovídající stamiliónovým ziskům mafie, z kterých byly rozdány mnohamiliónové úplatky, zůstaly. A uplacení musí sebezáchovně nadosmrti mlčet.

Prokurátor, správce daně, správa nemocenského pojištění a samozřejmě nástroj konkurzní mafie, správce konkurzní podstaty při té příležitosti argumentovali vedle trvání na mnoha nezákonnostech (stejně jako většinoví komentátoři) tím, že na zástupce většinových akcionářů nemůže být brán zřetel, protože byl sice osvobozen z mnoha trestních obžalob ale soud konstatoval, že není prokázáno, že skutek se nestal. Takhle si ti úředníci, socialističtí antikapitalisté a jeden mafián uchovali vlastní hříchy ospravedlňující přesvědčení, že podnikatel a nezákonnost jsou neochvějně spojeni. To přesto, že soud takhle jen osvobozujícím rozsudkem konstatoval, že obchod není trestným činem. Ten odsudek jim v duších tak dominoval, že nepostřehli, že navíc tahle jejich bolševická argumentace je vzhledem k zákonným ustanovením ve prospěch většinových akcionářů naprosto irelevantní.

Mafie dokáže naší neschopnosti vést racionální a odpovědnou diskusi využívat. Jak se má v tom klimatu bránit konkurzní soudce tím, že s ním prokurátoři a správce daně jako autoritativní státní instituce vědomě manipulovali k tomu, aby dal zdání legálnosti rozsáhlým zločinům. V mé hypotéze, že rozhodujícím nástrojem jednání konkurzní mafie jsou prokuratury, má význam to, že způsob veřejných debat vylučuje, že by prokurátoři byli vůbec někdy vystaveni nějaké kontrole. Jen tak je možné, že prokurátor obhajuje, že správce konkurzní podstaty podvodně prezentuje fiktivní pohledávky ve stovkách miliónů korun, další pohledávky adresuje neexistujícím subjektům, aby ochránil zloděje, který pro prokurátory vyráběl podvrhy důkazů, když za toho správce dokonce z vůle soudu ve Štrasburku budeme všichni platit stovky miliónů. Je vyloučena i kontrola finančních úřadů, které mafii umožňují za asistence prokurátorů ze jejích zisků neplatit daně a nezákonně zkreslovat účetnictví.

Mafie dokáže naší neschopnost vést racionální a odpovědnou diskusi správně interpretovat. Policajti, kteří asi od konkurzní mafie nic přímo nedostávají a prokurátoři se s nimi nedělí, posílají za oběťmi mafie své výběrčí, kteří inkasují za neagresivitu a demonstrovanou neschopnost vyšetřovatelů. Ten náš byl tak zavedený, že ředitel jedné celostátní policejní služby, který se chlubil, jak s takovými grázly zatočí, stáhl po konfrontaci ocas. Ten výběrčí se nám nakonec velmi vyplatil a taky říkal, že mafie si z těch mých textů nic nedělá, protože to stejně nikdo nečte, aby jim to mohlo uškodit. A díky paní Dědečkové to nakonec ta, pro oběti konkurzní mafie významná menšina čte.