Mediální „top“ euforie

Jana Dědečková

Strana TOP09 měla během víkendu ustavující sněm v pražském TOP Hotelu. Česká televize se činila a Jakub Železný přetékal euforickou výmluvností, pamětlivý faktu sociologických výzkumů, že po pěti letech lidé ztrácejí paměť, nebo že divák televize nemyslí a pasivně přijímá informace. Jeho „objektivním analytickým“ srovnáním finančních nákladů s kongresem ODS, který minulý týden probíhal v hotelu Clarion, tak mohl být unesen hned každý divák naší veřejnoprávní televize. Pochopitelně, kromě několika nepříjemných jedinců, kteří si pamatují, že v TOP Hotelu měla ODS kongres v roce 2004 a volba tohoto místa byla médií podrobená velké kritice a vyvolala spekulace o propojení byznysu s politikou. Že Železný vůbec nepočítá s diváky, kteří by u obrazovky mysleli, o tom svědčí jeho nadšený komentář o nákladech sněmu TOP09, které přišly bratru jen na 800 tisíc, kdežto ODS celá ta luxusní taškařice v hotelu Clarion stála několik milionů. Kdyby Železný nepodlehl svému nadšení z nové strany a odvedl profesionální práci, kterou od něho mimochodem platící koncesionáři očekávají, možná nemusel být za troubu a diváci by se navíc dověděli, že hotel Clarion je v současné době jediný hotel vyhovující ODS, nikoli luxusem, ale především kapacitou. Pokud by Železný určitým směrem nechtěl ovlivnit veřejný názor, rovněž by ho ani nenapadlo porovnávat finanční náklady ustavujícího sněmu strany, kde každý člen je zároveň delegátem sněmu (170 účastníků TOP09), s náklady kongresu strany s 30tisícovou členskou základnou (500 delegátů kongresu ODS + hosté).

„Vy máte také tu smůlu, že si hodně pamatujete“, chválila můj poslední článek se smíchem jedna delegátka Kongersu ODS. Ano, pamatuji si dost. Někdy bych byla raději, kdyby tomu tak nebylo. Paměť je totiž ta nejspolehlivější cesta vedoucí od idealismu přímo ke skepticismu. Skeptickým pohledem, na rozdíl od idealistického Železného, jsem se dívala i na ustavující sněm TOP09. Stejná mediální euforie totiž provázela vznik Unie svobody. Pamatuji i to, jak neslavně US skončila. Ne, že bych to TOP09 přála. Proti růžovým a rudým komunistům budeme na pravé straně potřebovat úspěšného politického partnera jako sůl. Pět nebo šest měsíců, které nám zbývají do voleb, je ale příliš dlouhá doba. Tak dlouhá, že když jsem v pořadu Politické spektrum viděla bývalého poslance ODS(dnes Svobodní) Payna, bývalého předsedu poslaneckého klubu ODS (dnes předsedu US) Černého a bývalou členku ČSSD Janu Volfovou, kterak dokonale zpívají na notu „arogance velkých stran“, jen silou moci jsem zahnala představu stejně brečícího Kalouska, či Drábka, kteří by tam mohli sedět už v květnu 2010, zatímco Paroubek bude pronášet své děkovné projevy k lidu. Nebot politických stran je u nás stále ještě o něco méně, než ambiciózních lidí toužících jim předsedat.

Jana Dědečková
Bývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů