Židovský herec Kirsch v jámě lvové

Josef Mlejnek

Městské divadlo Brno uvedlo v prosinci ve své nemuzikálové řadě hru i u nás známého rakouského dramatika Felixe Miterrera z roku 1996 V jámě lvové. Děj se odehrává v době kolem nástupu nacistů k moci a prvních let jejich třídního, resp. rasového panství. Východiskem realisticky vystavěného divadla v divadle je příběh herce Leo Rausse, který se skutečně coby tyrolský horal objevil v roce 1936 u Maxe Reinhardta v Salzburgu a posléze i ve Vídni. Ovšem v samotné hře se židovský herec Kirsch vrací coby horský samorost Benedikt Höllrigl přímo do Berlína, a tam se jako biblický Daniel skutečně ocitá v „jámě lvové“.

Základ scény tvoří dlouhá divadelní šikma - nejspíš proto, že všichni protagonisté se pohybují na šikmé ploše doby vymknuté z kloubů. Při premiéře Shakespearova Kupce benátského je po známém úryvku z třetího jednání představitel Shylocka Kirsch (Erik Pardus) vypískán a představení se nedohraje. Mladému náckovi Strasskému (Viktor Skála) a jeho nohsledům, kteří vypískání zorganizovali a kteří mají v souboru prakticky rozhodující slovo, se zdá být Kirschův Shylock málo „židácký“ a prosadí, aby tuto roli obsadil rasově nezávadový Polacek (Tomáš Sagher), který se samozřejmě může přetrhnout. Kirsch je nakonec vyštván z divadla, ale záhy se vrací…

Je-li hra napsána podle skutečné události, není tím ještě zaručeno, že se sama stane událostí divadelní. Autoři jako Franz Werfel, k němuž má Mitterer svou poetikou blízko, na rozdíl od svých „gójských“ kolegů věděli, že bolestivé skutečnosti související právě s židovským utrpením nelze vyslovovat na plná ústa. Režii Stanislava Moši se naštěstí podařilo příliš sentimentální pasáže upravit na snesitelnou míru. Alena Antalová v roli Kirschovy ženy Heleny Schweigerové dokázala nejen rozehrát celou škálu exaltovaných a sebestředných poloh chování divadelní divy, ale zůstala stejně přesvědčivá i ve chvílích, kdy opadly všechny masky i „role“. Lukáš Kantor jejího přítele Goebbelse nekarikuje, jen své postavě sugestivně vtiskl infantilní, nedospělou loutkovitost. Obecenstvo se během ministrova řečnění při slovech „soudružky a soudruzi“ zjevně baví, jeho slova jen příznačně připomínají poúnorovou i normalizační rétoriku našich bolševických papalášů. Žádný div: nacismus a komunismus jsou přece dvouvaječná dvojčata.

Problémem zůstává hlavní postava - především v jejím tyrolském jinobytí. Možná by nebylo od věci „dopřeložit“ bodrý horský dialekt do některého z českých či moravských nářečí, neboť Kirschova resp. Höllriglova mluva postrádá bezprostřední komický účinek právě v situacích, kdy se mstitel zaklíná nacistickou pravověrností a postupně z divadla vyhazuje své nedávné pronásledovatele. Je také škoda, že se herec kvalit Jana Mazáka v představení pouze mihne ve vedlejší roli skutečného Benedikta Höllrigla při důkazním řízení…

Josef MLEJNEK



Městské divadlo Brno - Felix Mitterer: V jámě lvové. Překlad Václav Cejpek. Režie: Stanislav Moša. Scéna: Daniel Dvořák. Hudba Zdeněk Merta. Hrají: Erik Pardus, Alena Antalová, Karel Janský, Viktor Skála, Lukáš Kantor, Zdeněk Junák, Lenka Janíková a další.

Josef Mlejnek