Bída euronaivismu

Tomáš Břicháček

Europoslanec Jo Leinen se v loňském roce dostal do povědomí české veřejnosti svými urážkami na adresu prezidenta Václava Klause kvůli jeho kritice euroústavy. Tento nadšený federalista a zuřivý propagátor euroústavy, který je znám svými bizarními nápady typu vytvoření celosvětového parlamentu či svým členstvím v tzv. Jednotce rychlého nasazení bojující proti lžím o euroústavě, se nyní znovu "vyznamenal".

Někteří europoslanci na jaře letošního roku přijali prohlášení, ve kterém vyzývali Komisi k přípravě zprávy o ceně toho, že euroústava nevstoupí v platnost v očekávaném termínu. Vzhledem k tomu, že Komise přípravu takového textu dosud zvažuje, rozhodl se Leinen připravit tento dokument sám. V úterý 19. září představil text "The cost of No-Constitution".

Na úvod svého spisku konstatuje, že množství příkladů z poslední doby jasně ukazuje cenu, kterou EU a "občané Unie" platí za to, že není možné aplikovat euroústavu, ale jen zakládající smlouvy v podobě úprav z Nice. Toto tvrzení je zavádějící už z toho důvodu, že euroústava měla vstoupit v platnost až 1. listopadu 2006, navíc některá její ustanovení by se aplikovala až za tři či více let. Má tak jít zřejmě o hypotetické srovnání skutečnosti se situací, kdy by ústava platila v plném rozsahu už nyní.

Kdo by čekal, že po úvodním smělém konstatování bude následovat výčet takových příkladů z poslední doby s pádnou argumentací, bude zklamán. Najdeme zde pouze obecná konstatování bez jakéhokoli pokusu o podložení fakty. Celý sedmistránkový spisek je tak namísto analýzy reálných dopadů nepřijetí euroústavy spíše povrchní propagační brožurkou, která mohla být vydána už před dvěma lety.

Např. v bodě 2 věnovaném mezinárodnímu terorismu se dočteme toto: "Vzrůstající nebezpečí mezinárodního terorismu pro Evropu bylo nedávno znovu viditelné na plánech odpálit bomby v letadlech odlétajících z letiště Londýn Heathrow a v příměstských vlacích v Německu. Úspěšná prevence teroristických útoků může být garantována jen v evropském rámci. Kdyby ústava byla v platnosti, rozhodnutí v oblasti vnitra a justice by mohla být přijímána snáze a účinněji, protože jednomyslné hlasování by nadále bylo výjimkou, ne pravidlem."

K nedávné vojenské kampani Izraele v Libanonu Leinen říká tolik, že "několik týdnů poté, co krize začala, se evropští ministři zahraničí konečně sešli v Bruselu, aby vyvinuli evropskou iniciativu". Kdyby existoval post ministra zahraničních věcí EU, předvídaný ústavou, odpověd Unie by prý přišla dříve. Pokud by byla ústava v platnosti, EU by podle Leinena také byla schopna lépe reagovat na ilegální imigraci, požáry ve Středomoří stejně jako na problémy nejistoty s dodávkami energie z Ruska a Blízkého východu.

Zdá se, že podle Leinena by i slunce svítilo jasněji, tráva byla zelenější a dotované krávy bučely libozvučněji, kdybychom měli euroústavu, natož kdybychom konečně žili v jeho vysněných Spojených státech evropských. Jakýchkoli hlubších zamyšlení, která by šla nad dogma "více integrace - dobře, méně integrace - špatně", se u něj a jemu podobných euronaivistů nedočkáme.

Vydání spisku trefně komentoval britský europoslanec Nigel Farage. "Pan Leinen nám sliboval zásadní dokument. To, co z toho vzešlo, je plácání. Jedinou cenou, která je zřejmá z francouzského a nizozemského "ne", kterou nám jasně ukazuje, je jeho vlastní zhrzená pýcha."

Leinenův text je ke stažení na jeho osobních stránkách. http://www.joleinen.de