Zdravotní péče prostě něco stojí

Tomáš Julínek

08.01.2008, MF DNES

Nově zavedené poplatky jsou zcela standardní cestou, jak snížit plýtvání ve zdravotnictví, kterou se vydala většina států Evropy.

Znovu proto připomínám, že u nás máme zhruba dvojnásobný počet návštěv u lékaře, než je průměr EU, a že každý rok vyhazujeme předepsané a pojišťovnou zaplacené léky v hodnotě několika miliard korun doslova do popelnice. Je přece škoda takto mrhat vzácnými penězi omezeného balíku veřejného zdravotního pojištění.

Jde o začátek reformy Poplatky jsou nastaveny sociálně velice citlivě, konkrétní částky jsou symbolické a vysílají signál občanům, že zdravotní péče nás všechny něco stojí. Mají ohromný psychologický význam a umožní plynulý přechod k vlastní reformě zdravotnictví. Tu představuje sedm základních nových zákonů, které letos předložím vládě a parlamentu. Na konci všech změn bude spokojený občan, kterému zdravotnictví nabízí kvalitnější služby "šité na míru" a respekt k jeho potřebám a přáním. Při tom všem udržíme vysokou míru solidarity zdravých s nemocnými i pro příští léta.

Chronicky nemocní zaplatí méně Navíc jsou poplatky provázeny ochrannými opatřeními, zejména pak osvobozením lidí v hmotné nouzi od všech poplatků, a dále pak zavedením ročního finančního limitu ve výši pět tisíc korun. Ten ochrání zejména chronicky nemocné pacienty, kteří už dnes ročně doplácejí několik tisíc korun na léky. Pojišťovny jim budou peníze nad tento limit vracet, a mnozí tak oproti roku 2007 dokonce ušetří.

Díky poplatkům také poprvé získáme přehled o reálné finanční zátěži pacientů a můžeme s odstupem nastavený systém korigovat ve prospěch nemocných. Rozhodně tak pro ně uděláme více než ti politici, kteří uměle konstruují neexistující srdceryvné případy o zanedbané péči kvůli třicetikoruně a populisticky brání nutným změnám v českém zdravotnictví.

Tomáš Julínek
ministr zdravotnictví