Zrozen� pomluvy z ducha Respektu (Postavy o�ivly Kunderov�m sm�chem)
Ale� Knapp
Po uveden� hry Milana Kundery Pt�kovina v pra�sk�m �inohern�m klubu se na �esk� sc�n� rozpoutal nikoli rabelaisovsk� karneval, n�br� rusk� cirkus.
�P��pad Respekt� �ili fra�ka, pojedn�vaj�c� o �dajn�m ud�n�, m� sv� historick� pozad�, i kdy� to komedianti v n� ��inkuj�c� nesly�� r�di. A snad aby n�hodou n�koho nenapadlo zab�vat se jevem zaslou�iv��m si nietzscheovsk� titulek �zrozen� pomluvy z ducha Respektu�, dosp�l kolektivn� mozek tuzemsk�ch m�di� po �ty�ech t�dnech pl�tv�n� pap�rem, autorsk�mi honor��i i redaktorsk�mi a moder�torsk�mi platy dle v�eho k z�v�ru, �e by ve vlastn�m z�jmu m�l tuto af�ru st�elhbit� ukon�it. Nestalo se. Advok�tsk� tane�n� vlo�ka Tom�e Sokola a vnitr�ck� piruety Pavla ���ka sice nakously pokra�ov�n�, �ekat od n�ho lze ale jenom nastavovanou ka�i prostou ve�ker� komiky.
Podvodn�ci v t�sni
T�den�k Respekt si odjak�iva �ponoval triko coby investigativn� list, jen� slou�� z�jm�m ve�ejnosti, informuje o nep��jemn�ch pravd�ch, je ochoten �elit soudn�m �alob�m a jeho ��fredaktor se jako geroj nech� pro pravdu t�eba i zfackovat. Hospod��sk� noviny �sty redaktora Petra Fischera p�esto klu�ou v p�tek 7.11. Respektu na pomoc a pros�, abychom nebyli paranoiky a za obvin�n�m vznesen�m proti Milanu Kunderovi nehledali organizovan� spiknut�. Jako by se ve Fischerov� textu skr�valo �adon�n� o milost pro Respekt na zp�sob proces� d�tek v b�l�m s kv�tinami v ruce, vyslan�ch z obl�han�ho Naumburku k �i�kovi s prosbou, aby m�sto u�et�il. Lidov� noviny byly t�� den krut� a vzhledem k jeho nesmyslu pro humor vydaly na pospas mezin�rodn� ostud� autora Bohumila Dole�ala. Za vy�v�v�n� sprost�ch slov bez vtipu, nam��en�ch proti petici, ji� jeden�ct sv�tov�ch spisovatel� sepsalo na podporu Milana Kundery, si Dole�al od t�to chv�le u� nezaslou�� b�t jako dosud zv�n na velvyslaneck� mecheche, n�br� koleduje si o nasazen� sv�rac� kazajky, odvoz v ko�atince na policejn� str�nici a eskortu �upem do bl�zince.
Nezapomenuteln� ��slo p�edvedl po Dole�alovi v Lidovk�ch tak� redaktor Hor�k a v pokusu o fejeton prok�zal, �e z�stane liter�rn�m antitalentem na v��n� �asy. Text, kter� m�l pojedn�vat o Respektu a Kunderovi, v n�m� ale Hor�k mele cosi o frankfurtsk� pol�vce s d�dickou dan�, bych jako u�itel �e�tiny na z�kladn� �kole hodnotil zn�mkou �ty�i minus. A to jen s p�ihl�dnut�m k ��kov� p�li. S jin�m, tentokr�t �v�deck�m� pokusem u�init za pomluvami z Respektu te�ku p�i�el t�� den 8.11. v Kav�rn� MFDnes Petr Fantys. Ten jakoby polemizuje s Alexandrem Tomsk�m, kter� se u� kdysi v �loze ��fredaktora exilov� revue Rozmluvy netajil v odsudc�ch Milana Kundery svou ortodoxn� n�bo�enskou posedlost�. P�ekladatel a pedagog Fantys ale z �p��padu Respekt� vyvodil jen podu�itelsky p�emoud�el� z�v�r hodn� rud�ho Pr�va: vzhledem k mo�n�m p�ehmat�m by podle n�ho zlo�iny komunismu nem�ly b�t st�h�ny v�bec.
Nahota hlupc�
Tvorba Milana Kundery o�ivila tuzemskou (nejen) liter�rn� sc�nu n�kolikr�t u� p�ed uveden�m Pt�koviny a poka�d� vysvl�kla hlup�ky do naha. Propustit ze zam�stn�n� a vychechtat zaslou�� redakto�i v�ech nej�ten�j��ch �esky psan�ch den�k�, kdy� v rozporu s �urnalistickou etikou ututlali, �e na lo�sk�m vyhl�en� St�tn� ceny za literaturu byl �ten text premi�ra Topol�nka, p��zniv� naklon�n�ho laure�tovi Milanu Kunderovi. Mra�na sm�chu se nad podvodn�ky st�hla i v podob� �esk�ho vyd�v�n� esej�, v nich� se Kundera zasazuje za autorsk� pr�va a editorsk� z�sahy prov�d�n� bez svolen� autor� naz�v� cenzurou. P�esn� takovouto cenzuru, vedle bezpo�tu jin�ch �vylep�ov�n�, sp�chala MFDnes i v recenzi jedn� z kn�ek Kunderov�ch esej� (p�vodn� zn�n� textu viz Ale� Knapp: Milan Kundera: Kastruj�c� st�n svat�ho Garty,).
Ve h�e Jakub a jeho p�n vyz�v� jedna z postav k �vymi�kov�n� p�episova�� �ili cenzor� a doslovn� cit�t pou�il n�e podepsan� autor t�to stati hned dvakr�t: jednak v �asopise Host (2/2008) p�i upozorn�n� na tot�ln� znehodnocen� p�eklad Havlovy hry Zahradn� slavnost do n�m�iny v r�mci projektu �esk� kni�nice, do kter�ho si Kundera (jist� v�d�l pro�) nep��l b�t za�azen. A podruh� v n�vrhu na p�ekladatelskou anticenu Sk�ipec (viz Tvar, �. 11/2008; Ale� Knapp: �achry liter�rn�ch porotc�). Vedle panick� hr�zy z veterin�rn�ho z�kroku, prov�zen�ho ��belsk�m sm�chem, pak jen jako cirkusov� �a�ek vyhl�� pisatel protikunderovsk�ch tir�d na ministersk�m internetov�m Port�lu �esk� literatury, publikovan�ch p�edloni po vyd�n� rom�nu Nesnesiteln� lehkost byt�. Soud� dle slohu j�m t�ko m��e b�t kdo jin� ne� liter�rn� kritik Vladim�r Novotn�, vykukuj�c� tu jednou zpoza pseudonymu Rautenkranz, jindy zase P�nkava.
Rusk� cirkus
�P��pad Respekt� tr�� z kontextu dvou z�sadn�ch ud�lost�: uveden� hry Pt�kovina a v�ro�� srpnov� invaze roku 1968. Z �inohern�ho klubu zazn�l sm�ch, jen� dok�e vyt�hnout na sv�tlo i podvodn�ky skr�vaj�c� se v temn�ch kobk�ch redakc�. Pt�kovina je kusem o v�udyp��tomn�m �piclov�n�, kter� m� nad�asovou existenci a vyskytuje se v tuzemsku dodnes. Pt�kovina skv�le nasv�tila pahodnotu knihy F�zl, v n� se lampas�ck� synek Petr Plac�k za p�isp�n� spolehliv� vybran� poroty ud�liv�� mu cenu Magnesia Litera pokou�� onu tematiku komunisticky bagatelizovat.
Pam�tn�ci v�d�, �e jedno z nejzn�m�j��ch lidov�ch hesel proti srpnov� invazi zn�lo �Rusk� cirkus op�t v Praze! Nedr�dit! Nekrmit!� K v�ro�� srpna roku osma�edes�t�ho letos promluvila v tuzemsk�ch m�di�ch hromada diskut�r�, ��dn� z nich se ale ner��il zm�nit o Kunderov� stati z prvn� poloviny 80. let nazvan� Trag�die st�edn� Evropy (viz Ale� Knapp: Medi�ln� ostuda 2008). Kundera v n� polo�il i dnes aktu�ln� ot�zku: Je komunismus negac� rusk� historie, nebo jej�m napln�n�m? Kundera br�n� st�edoevropskou kulturu, jej� smysl pro humor, schopnost vysm�t se velikosti a sl�v�, jak to �in� Ha�k�v �vejk �i rom�n Mu� bez vlastnost� od Raku�ana Roberta Musila. Pova�uje za sm�n�, kdy� mu ob�as p�isuzuj� �slovanskou du�i�, obsahuj�c� kult obskurn� hloubky, hlu�n� a pr�zdn� sentimentality. Odvol�v� se na varovn� v�rok Havl��ka-Borovsk�ho: Rusov� etiketuj� r�di v�e rusk� jako slovansk�, tak�e pozd�ji m��e b�t etiketov�no v�e slovansk� jako rusk�.
Po n�kdej��m zve�ejn�n� Kunderova eseje se rozpar�dil v exilov�m tisku hotov� rusk� cirkus. Z�jemci o �p��pad Respekt� jist� nepohrdnou informac�, �e ��fredaktor revue Sv�dectv� Pavel Tigrid si nedal n�mahu Kunder�v text otisknout, odk�zal na jeho �esk� zn�n� v �asopise 150 000 slov, zato pro zkresluj�c� odsudky Milana Kundery rezervoval m�sta sdostatek. V prvn�m posametorevolu�n�m Sv�dectv�, vych�zej�c�m tentokr�t u� leg�ln� v �eskoslovensku a ur�en�m k masov� �etb�, vystoupil na �vod mezi autory polemik s dlouhou antikunderovskou obhajobu Ruska Milan �ime�ka. Upout�, �e Martin M. �ime�ka, nebo�t�ka to �ime�ky syn, je pr�v� onou figurou, kter� dnes vysed�v� v ��fredaktorsk�m k�esle inkriminovan�ho Respektu. Do p��slu�n�ho udava�sk�ho ��sla z 13.10. stvo�il �ime�ka elabor�t s titulkem, ukraden�m ze stati Lubom�ra Mart�nka Majitel kl���, publikovan� kdysi v �asopise St�edn� Evropa. Reisenauerova ilustrace d�msk�ho p�irozen� v nitru rud� hv�zdy se ohromn� podob� t�m nejslab��m d�l�m rusk�ho �soc-artu�, prezentovan�m jako kritika komunismu a prozrazuje, �e cirkusov� maringotky s �p��padem Respekt� p�ijely z V�chodu.
�van�rna nejen rozhlasov�
Prvn� voj�k v poli ur�en� k ob�tov�n� vylezl na zostuzuj�c� pran�� hned 13.10. odpoledne. Radio�urn�l ve�ejnopr�vn�ho �esk�ho rozhlasu nevzal v �vahu v�eobecn� zn�mou radiovou nepou�itelnost ��fa kulturn� rubriky �asopisu T�den, p�edt�m v�rn�ho redaktora Respektu Ji��ho Pe��se, a vzdor jeho logopedick�m, vyjad�ovac�m pot��m v �e�tin� jej oslovuje. Pe��s, vynervov�n snahou splnit �kol, cosi �i�l� a kokt� o d�v�rohodnosti Respektu i autor�, zat�mco vyjeven� moder�tor si plete Frankfurt s Franci� a podsunul Kunderovi v�rok o atent�tu na autora, pr� vypo��tan� na zah�jen� �kni�n�ho veletrhu ve Francii�. Pe��s, prokazuj�c� tu sv�m chlebod�rc�m medv�d� slu�bu, poslucha��m vyzvonil, �e ono �odhalen� je v�sledkem n�kolikat�denn� spolupr�ce (!) �stavu pro studim totalitn�ch re�im� s Respektem, a Pe��sova sd�lnost by se ani trochu nem�la l�bit princip�lovi �stavu Pavlu ���kovi. Zmaten vlastn�m blekot�n�m Pe��s ve sv� estr�d� z�v�rem navrhuje, aby pravost esenb�ck�ho dokumentu p�ece jen byla d�na k �p�ezkoum�n� chemik�m�.
V reji komick�ch ne�esk�ch �tvar� v p�semn�m z�znamu radiov�ho rozhovoru s Pavlem Kosat�kem je om�l�n obrat �do�lo k zat�en� Dvo���ka� (m�sto spr�vn�ho �Dvo���ek byl zat�en�). �e�tin��e j�m� hr�za, �e se tu do�k� i v�ty typu �Babi�ka si sedla na �idli tak prudce, a� zapraskala�, kdy nev�me, zda prask� �idle, �i babi�ka. Vybavuje se n�m proslul� �e� Milou�e Jake�e, koluj�c� kdysi na kazet�ch, a ve srovn�n� s jindy inteligentn�j��mi Kosat�kov�mi projevy vznik� dojem, �e mu to jak�si p�episova� provedl naschv�l. Adam Drda, m�sto aby se zab�val p��padem sv�ho d�da a tv�rce N�m� barik�dy, debu��ruj�c�ho si s komunistick�mi p�sm�ky na st�tn� �traty v dob��sk�m z�mku, ve vys�l�n� R�dia �esko p�ikazuje, �e nem�me co mluvit o Adamu Hradilkovi, je-li Hradilek nep��tomen. Mluvit o nep��tomn�m Milanu Kunderovi je naopak v souladu s Drdovou drzost�. Kdo �ekal zast�n� pro Kunderu od spisovatelsk�ho kolegy Ji��ho Gru�i, do�kal se v rozhlase rozpa�it� diplomatick�ch pazvuk� �������, nikoli z�sadn�ho zpochybn�n� Respektu, kter� pat�il u� za��tkem 90. let ke Gru�ov� obl�ben� lektu�e. Spisovatel Jaroslav Rudi� si u� zjara p�ih��l na Kunderovi pol�v�i�ku a svou kapelu U-Bahn, v n� vyd�v� neartikulovan� diluvi�ln� sk�eky, ozna�uje za inspirovanou Milanem Kunderou. Dnes pak s p�edst�ran� jelim�nkovitou shov�vavost� vykl�d�, �e i po tom, co se o Kunderovi dozv�d�l, bude jeho knihy r�d ��st. ��f agentury DILIA JUDr. Ji�� Srstka, hraj�c� si na Kunderova p��tele a inici�tora uveden� Pt�koviny, p�edal poslucha��m informaci vycucanou z prstu: Kundera se pr� hodl� s Respektem soudit. Nikdo krom� Srstky tuto zpr�vu nepotvrdil a pr�v� v �alob� proti Respektu by se ztr�cel cel� vtip v�ci. Sm�ch Pt�koviny toti� vysvl�k� z tal�r� do naha i nekompetentn� soudce a nav�c upozornil, �e ani st�tn�ho z�stupce u n�s evidentn� trestn� �in pomluvy nijak neinteresuje.
Zlatou medaili v parazitov�n� na Kunderovi zaslou�� vedouc� katedry �esk� literatury na Karlov� univerzit� Petr A.B�lek. V rozhovoru s Ji��m Pe��sem pro �asopis T�den je o p�et��san� kauze �e� jen minim�ln�. Zato ude�� do o�� fotografie B�lka, pod n� �teme slogan p��mo reklamn�, �e �docent doktor B�lek m� r�d Rolling Stones, Jamese Bonda a fand� Spart�, nen� tedy ��dn� suchar�. To v�ak nep�ekvap� nikoho, kdo zn� vrchol jeho pedagogick�ch zji�t�n�, �e literaturu lze nejl�pe p�ibl�it ml�de�i komiksem. Josef Mlejnek v �asopise 51Pro nepochybuje, �e Kundera pat�� mezi h��n�ky. S vyt�e�t�n�m zrakem ortodoxn�ho popa a s bimbaj�c�m se vyku�ovadlem v ruce by mu proto r�d p�inesl v��n� spasen�. To ov�em Kundera nepot�ebuje.
Co s tebou, Respekte?
V�clav Havel jako um�lec-divadeln�k jasnoz�iv� vid�, �e obvin�n� vznesen� proti Kunderovi si nem��e kl�st n�rok na pravdivost u� z toho d�vodu, �e cel� v�c byla �patn�, ba hloup� zinscenov�na. V podobn�m duchu hovo�� francouzsk� filozof Bernard-Henri L�vy, kter� se u� p�ed zve�ejn�n�m petice jeden�cti sv�tov�ch spisovatel� ve�ejn� vyslovil pro solidaritu s Milanem Kunderou. Zaujme, �e v prohl�en�, o kter�m informoval �pan�lsk� list El Pa�s a tuzemsk� m�dia o n�m naopak ml�ela jako hrob, figuruje vedle L�vyho a Fernanda Arrabala i Michel Houellebecq - autor, jeho� knihy u n�s byly podrobeny d�kladn� p�ekladatelsk� cenzu�e.
��fredaktor �ime�ka nerozum� literatu�e a ne�etl knihu Loup�n� cibule (vydanou u n�s pod �patn� p�elo�en�m titulem P�i loup�n� cibule), kdy� je ochoten b�t citov�n v n�meck�m listu Die Welt s t�m, �e nyn�j�� p��pad se podob� ml�en� laure�ta Nobelovy ceny G�ntera Grasse o jeho �dajn� slu�b� v SS. Grass toti� v knize o ni�em takov�m konkr�tn� nemluv� a jestli�e se podobn� jako �ime�ka vyj�d�il k v�ci v Respektu je�t� p�ed �esk�m vyd�n�m Loup�n� cibule redaktor Viktor �lajchrt, znamen� to, �e �lajchrt neum� n�mecky. O �rovni znalosti jazyk� ostatn� sv�d�� i b�dn� p�eklad rom�nu Fas�da n�mecky p��c� autorky Libu�e Mon�kov�, kter� sp�chala jin� figura notoricky spojen� s Respektem, Zbyn�k Petr��ek.
D�v�ryhodnost. Neklame-li m� pam�, Jaroslav Form�nek, ned�vn� navr�tilec z pa��sk� emigrace �upky dupky klusaj�c� redaktorovat pr�v� do Respektu, vys�lal v 90. letech z �esk� redakce BBC do �teru pomlouva�nou informaci, �e francouzsky psan� rom�n Milana Kundery L�identit� hodnotila tamn� kritika jako velmi �patn�. Opak byl pravdou. Upout�, �e dle tir�e pracuje pro Respekt tak� Viktor Jani�, kter� poru�en� autorsk�ch pr�v, tedy ned�vn� pir�tsk� p�evod Identity do �e�tiny, hodnotil jako �buditelsk� �in�. A �e z�rove� jde na ruku i dal�� podvodn� akci a v pozn�mce v t�den�ku A2 se zast�v� zcela katastrof�ln�ho p�ekladu knihy Michela Houellebecqa Element�rn� ��stice, navr�en�ho na leto�n� anticenu Sk�ipec.
Co s Respektem, kdy� nerespektuje princip st�etu z�jm� a tiskne text jak�hosi Petra Dytrta, kter� je prezentov�n jako recenze, z�rove� v�ak byl v naprosto stejn�m zn�n� ur�en jako doslov, aby za vydatn� pomoci p�ekladatelsk� cenzorky Jovanky �otolov� znehodnotil sv�m zavil�m nad�va�stv�m jin� Houellebecq�v rom�n, Mo�nost ostrova? Co s Respektem, kdy� tu p�ed n�mi stoj� o�iven sm�chem Pt�koviny cel� ten spolek, v�etn� J�chyma Topola? Topola jako spisovatele, jeho� knihy jsme mohli letos naj�t na pa��sk�m kni�n�m veletrhu na �esk�m st�nku v ru�tin�, kter� se ale vzdor sv�mu deklarovan�mu rusofilstv� boj� medv�d�? Kam se vytratila investigativnost, kdy� na Slovensku, kde m�l pro Respekt zkoumat situaci tamn�ch hu����, se Topolovi sev�ela zadnice strachy a autor �report�e� hloupou�ce p�izn�v�, �e u�inil v�e, aby ��dn�ho tatransk�ho m�u nepotkal? �e i komick� p��b�h o Topolu a medv�dovi m�l z�stat s respektem k Respektu ututl�n, o tom sv�d�� �porn� snaha ��fredaktora ministersk�ho Port�lu �esk� literatury Radima Kop��e vy�krtnout Topolovo jm�no z titulku m� �medv�d� glosy v rubrice Mimochodem. Jsme sice nab�d�ni nehledat v nyn�j��m �p��padu Respekt� organizovan� spiknut�. S k�m tu dr�� Kop�� basu je ale jasn�, kdy� mi ve dnech, kdy je p�ipravov�na udava�sk� �af�ra Respekt�, jako pravideln�mu extern�mu autorovi Port�lu na p�semn� opakovan� n�vrh recenzovat text Pt�koviny odpov�d�l zaryt�m ml�en�m. Pt�kovina o�ivila cirkusov� figury, z ��fa ministersk�ch str�nek je naopak mrtv� brouk.
Emile, je to nemil�
Kdy� docent v�deck�ho komunismu ve v�slu�b� a �achista (navenek bezv�znamn� figura v pozad� jm�nem Vlastimil Bou�ek) p�esv�d�uje n�e podepsan�ho autora t�to stati, �e by po �ime�kov� n�stupu na ��fredaktorsk� post m�l op�t spolupracovat s Respektem, je t�eba v�t�it �ertovinu. Do Respektu jsem napsal n�kolik text�. Ji�� Pe��s, sympatizuj�c� s pravoslav�m, byl p��mo nadr�en� na rozbor pravoslavn� orientovan� prosrbsk� mise rakousk�ho spisovatele Petera Handkeho. Svinstvo, jeho� dosah si v pln� m��e uv�domuji a� v t�chto dnech, od n�ho� se distancuji a za sebe se Milanu Kunderovi omlouv�m, vyrobil Respekt 21.7.2000. Tehdy mi do textu o �pan�lsk�m vyd�n� rom�nu La ignorancia redakce Respektu bez m�ho v�dom� a souhlasu z�ke�n� vepsala l�iv� podtitulek obsahuj�c� slova, �e Kundera �op�t �to�� na �echy�. Spolupr�ci s partou p�episova�� hodn�ch �vymi�kov�n� jsem ve vlastn�m z�jmu ukon�il ve chv�li, kdy mi editor Tom� P�kn� hodlal v p��sp�vku o k��i p�ekroutit Kunderovy �vahy z Nesnesiteln� lehkosti byt� a na ot�zku, zda snad m� n�co osobn� proti Milanu Kunderovi, zrudl a nadmul tv��e jako krocan.
Zapomenutou, dosud navenek zcela okrajovou, d�ky Pt�kovin� a �p��padu Respekt� v�ak st�ejn� o�ivlou figurou je bytost podepisuj�c� se jm�nem Emil Szirmai. P�i jedn� z n�v�t�v Prahy v 90. letech m� v nest�e�en� chv�li dohnal tento p��zrak, spojen� s m�m p�soben�m v letech 1981-1985 v instituci zvan� �stav pro v�zkum kultury a s n�slednou emigrac�. Szirmai se mi pochlubil, �e spolupracuje s Respektem. Nelhal. P�e�t�me si t�eba jeho text Ment�ln� retardovan� syst�m (Respekt, 25/1999), v n�m� spolu s Jind�ichem ��dlem rozeb�raj� tematiku zvl�tn�ch �kol, ob�ma z�ejm� velmi bl�zkou.
Szirmai, o kter�m se prosl�chalo, �e je Ma�ar, nereagoval za dob sv�ho p�soben� ve jmenovan�m �stavu na mou ma�ar�tinu zd�d�nou po babi�ce a budil dojem, �e i �e�tinu ovl�d� mizern�. Do prezen�n� knihy zaznamen�val sv� brzk� odpoledn� odchody na m�stsk� v�bor KS� za �soudruhem Kapkem�. �achista Szirmai se tak� r�d nimral v textech sv�ch koleg� a jednoho dne nezv�n vytanul v m� kancel��i s �kamar�dskou� radou, abych �brzdil� sv� �nemarxistick� sklony, kter� jsou �v rozporu s vedouc� �lohou d�lnick� t��dy�. T�ko pochybovat, �e pr�v� on byl hlavn�m ideologick�m na�ept�va�em don�ej�c�m zpr�vy �editeli �stavu Ladislavu Gawlikovi, kter� dnes na rozd�l od jin�ch p�isp�vatel� disponuje enormn�m prostorem pro sv� �roubovan� texty ve v�tvarn�m �asopise Ateli�r, ��zen�m ��fredaktorkou Blankou Pol�kovou. T�ko pochybovat, �e pr�v� Szirmai tenkr�t inicioval celo�stavn� sch�zi za p�edsednictv� n�m�stka Martina Cejpa. C�lem onoho sezen� bylo, jak to n�m�stek ne�ikovn� formuloval, �odnau�it soudruha Knappa myslet�. Ve skute�nosti v�ak zazn�la v�hr��ka ztr�tou zam�stn�n� a n�sledn�mi sankcemi spojen�mi s komunistick�m z�konem o p��ivnictv�, kter� m� p�im�la k politick� emigraci.
Leccos by o v�ci mohli vypr�v�t m� tehdej�� kolegov� z �stavu, dr.Franti�ek Malina a ing. Jan �olta. Rozpom�n�m si na jak�si setk�n� v 90. letech, kdy jsem redaktory Respektu (sed�l mezi nimi nejsp� i ��fredaktor Vladim�r Mlyn��, ale nen� mou povinnost� si to pamatovat) upozornil, s k�m maj� ve sv�m spolupracovn�kovi Emilu Szirmaiovi tu �est. Na repliku jednoho z nich - ��le Emil, to v�te, to je takov� zvl�tn� �lov�k� - odpov�d�m inspirov�n aktu�ln�m �p��padem Respekt� slovy: �Emile, je to pro t� nemil�.�
Nech� se �stav pro studium totalitn�ch re�im� zab�v� nam�sto ���en� pomluv a ml�cen� pr�zdn� sl�my t�mto zapomenut�m, z�sluhou Respektu v�ak ve�ejn� o�ivl�m p��padem. Nev�-li, co si s n�m po��t, nech� hled� inspiraci v rom�nu Penzista od Friedricha D�rrenmatta: v n�m vyu�uje neschopn� zlo�ince jejich �emeslu profesion�ln� policista. Neschopn� policist� nech� jdou naopak do u�en� k poctiv�m profesion�ln�m zlo�inc�m.
Ale� Knapp
publicista, liter�rn� kritik