Jasné odpovědi stále chybějí
Petr Gandalovič
16.01.2006, Právo
"Peníze do medicíny patří a dvojnásob i přímé platby našich pacientů." (David Rath, Březen 2001).
"ČLK rozeslala lékařům v časopise plakát žádající občany o sponzorské dary - jedinou legální formu dobrovolné spoluúčasti pacientů. Jde jednak o snahu upozornit na dlouhodobě neřešené problémy ve financování zdravotnictví, (...) i o pokus zavést plošnou spoluúčast do systému českého zdravotnictví a změnit zažitou myšlenku, že zdravotnictví je bezplatnou službou." (zpráva o činnosti komory z února 2000).
Tato a další stanoviska MUDr. Ratha v době, kdy byl prezidentem ČLK, si veřejnost ještě dobře pamatuje. Já jsem je ve svém článku nesprávně dal do souvislosti s problematikou neziskových nemocnic, za což se panu ministrovi omlouvám. To nic nemění na tom, že se pan ministr ve své odpovědi vůbec nevyjádřil k hlavnímu argumentu mého článku - tam, kde funguje systém veřejného pojištění (a já netvrdím, že u nás funguje bezchybně), není rozhodující právní forma zdravotnických zařízení ani dokonce jejich vlastnictví. Většinu prostoru pan Rath naopak spotřeboval na to, aby shazoval a urážel toho, kdo má opačný názor.
Takže: pojišťovnám je kontrola svěřena paragrafem 42 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. To, do jaké míry ji efektivně vykonávají a do jaké míry ovlivňují dostupnost péče (či naopak dovolují vznik nadbytku kapacit), je otázka jiná, ale o té jsem ve svém článku nehovořil. Rovněž mne ministr nemusí školit, jak vypadají paušální platby nemocnicím, v dozorčí radě jedné z nich jsem členem a úhrady od pojišťoven jsou předmětem každého jednání. Má věta, že péči o pacienta hradí příslušná pojišťovna, není v rozporu s tím, jak takové úhrady v praxi vypadají, a už vůbec doufám neznamená, že žiji na hony od něčeho vzdálen.
Škoda, že se tedy čtenáři nedočkali vysvětlení pana ministra k nejdůležitějšímu problému, kterým je nucený převod velké části nemocnic na neziskové společnosti podle právě projednávaného zákona. Pokusím se tedy otázky zformulovat ještě jednou.
Co je principiálně špatného na formě akciové společnosti, pokud rozhodování zůstane v rukou krajů a jimi zvolených členů orgánů, kteří za toto rozhodování navíc ponesou přímou osobní i majetkovou odpovědnost? Například v Rakousku je tato forma poměrně běžná. Náznaky o tunelování, které zcela bez důkazů předkládáte, jsou přímým a hrubým obviněním řádně zvolených krajských zastupitelů.
Co je tak spásného na nové právní formě, která je předmětem návrhu zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, sněmovní tisk 810? Je zcela zjevné, že nejde ani tak o neziskovost, protože případný zisk je možné i u akciových společností rozhodnutím vlastníka, tedy kraje, celý reinvestovat. Nejde spíše o vytvoření systému preferovaných nemocnic, tedy upřednostnění jednoho druhu vlastnictví při přístupu kveřejnému zdravotnímu pojištění?
Co se stane s těmi nemocnicemi, které do tohoto systému nevstoupí? Ukončí s nimi pojišťovna, která je nyní pod přímým řízením ministerstva, smlouvu stejně jako s kolínskou, benešovskou, kladenskou a mladoboleslavskou nemocnicí? Jaký to bude mít dopad na pacienty?
Myslím, že tyto otázky nejsou zmatené, jak mne pan ministr napomenul, ale vcelku logické. Jako s lékařem bych si doktorem Rathem určitě polemizovat netroufl, vstoupil však do politiky, a tak se musí připravit na to, že o veřejných věcech s ním budou lidé diskutovat. Je lepší jim věcně a srozumitelně odpovědět a nesnažit se z nich dělat hlupáky.
