Soudci vytáhli proti svému ministrovi

Bohumil Pečinka

MF Dnes 7.9.2007

Připomínalo to výstřel z bájné Aurory. Takový ráz měla úterní tisková konference šéfů soudů v čele se zřejmě nejvlivnější postavou české justice - předsedou pražského městského soudu Janem S váčkem. Objektem jejich kritiky se stalo současné vedení ministerstva spravedlnosti. Dá se říct, že když takto výrazné postavy tuzemské justice vypovědí loajalitu ministerstvu, které je spravuje, nic už nemůže být jako předtím. Co z toho vyplývá?

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podle všeho podcenil resortní rozpočet na rok 2007, takže v justici chybějí peníze nejen na investice, ale dokonce i na běžný provoz. Od 1. ledna má navíc začít projekt elektronizace justice, na nějž -podle tvrzení šéfů soudů - rovněž nejsou v rozpočtu náležité finance.

Obecně lze říct, že dnešní justice se podobá komunistické armádě, kde bylo obrovské množství vyšších důstojníků, ale málo praporčíků.

Úlohu generálů v tomto případě plní soudci, jejichž počet patří k nejvyšším na světě. Drasticky málo je na druhé straně asistentů a vyšších soudních úředníků. Výsledkem je, že kvalifikovaní soudci s průměrným platem pětasedmdesát tisíc korun často vykonávají běžné administrativní práce a kola justice se otáčejí nesmírně pomalu. V Česku také stále ještě skokově vzrůstá počet civilních žalob, protože lidé nejsou systémem tlačeni k mimosoudnímu vyrovnávání.

Velkou část nákladů na jejich spory proto musí nést stát, což vede k extrémně drahému provozu. Nebyla také náhoda, že v čele proti ministerské rebelie stáli šéfové pražských soudů. Hlavní město představuje bouřlivě se rozvíjející sociální organismus, takže pražské soudy dnes řeší třicet procent veškeré republikové agendy.

Ministr Pospíšil vstoupil před rokem do této arény se skvělým renomé. Talent a pracovitost mu nevyčítal nikdo ani tehdy, ani dnes. Když se koncem roku 2006 uvažovalo, že by se nemusel ocitnout ve druhé vládě Mirka Topolánka, sepsali předsedové krajských soudů na jeho podporu dokonce prohlášení. Titíž lidé dnes proti němu vystupují. Co se stalo?

U jedena třicetiletého ministra došlo ke zvláštní poruše v komunikaci s muži a ženami ve vedení českých soudů, kteří jsou o generaci starší. Ti to nejdříve považovali za náhodu, ale později dospěli k závěru, že u ministra jde o zvláštní osobnostní deformaci. Když se k tomu přidaly problémy s financováním provozu justice, vypověděli mu poslušnost.

Rok v ministerské funkci totiž ukázal, že Jiří Pospíšil není žádný velký manažer. Jeho hlavní zbraní, kterou demonstroval ještě v opozičních lavicích, bylo psaní zákonů a jejich prosazování v poslaneckých výborech. Tento moment však tvoří jen zlomek práce ministra spravedlnosti.

Jaké bude mít soudní rebelie pokračování?

Není sporu o tom, že jedním z důvodů prohlášení vlivných soudců bylo, že příští týden má vláda projednávat detaily státního rozpočtu na rok 2008. Úterní tiskovka proto byla záchrannou brzdou, za niž chtěla část představitelů justice zatáhnout, aby navodila novou situaci. Jedním z důvodů nově zrozené odvahy soudců byl fakt, že poté, co Ústavní soud zrušil část zákona o soudech a soudcích, jsou hlavní mluvčí této vzpoury neodvolatelní. I v tom se odrazila nenormálnost dnešní situace.

Současně jsme byli svědky nově demonstrovaného sebevědomí justičního světa, který se otevřeně přihlásil k tomu, že si místo ministerstva chce resort spravovat sám. O všech těchto věcech by v následujících měsících měla proběhnout odborná i veřejná debata. Přesun několika desítek milionů korun sem a tam v tom nic nevyřeší.

Bohumil Pečinka