Nehody na přejezdech mají nadprůměrné následky
Petr Bendl
23.03.2009, Aktuálně.cz
Mohlo by se zdát, že 247 nehod, které měly v roce 2008 podobu srážky silničního vozidla s vlakem, je proti 160 tisícům všech dopravních nehod zanedbatelné číslo. Údaj o 47 úmrtích při nehodách na přejezdech z necelé tisícovky usmrcených při dopravních nehodách už ale rozhodně tak nezanedbatelně nevypadá.
Statisticky vzato, z údajů Drážní inspekce vyplývá, že na tisíc nehod na přejezdech připadá 174 úmrtí. Naproti tomu policejní statistiky uvádějí, že na tisíc srážek vozidla s pevnou překážkou připadá 11 mrtvých a na tisíc srážek dvou vozidel "pouze" 5.
Tato čísla nejsou žádným objevem Ameriky. O tom, že šance na smrtelné zranění v křehkém motorovém vozidle, které vjelo ve špatnou chvíli na koleje, je velmi vysoká, se jistě přesvědčil každý, kdo i jen zahlédl záběry ze Slovenska demonstrující, co je vlak schopen udělat s autobusem. Pro mne osobně je ovšem trochu překvapením, že nehoda auta s vlakem je z hlediska následků více než třikrát nebezpečnější, než nehoda vozidla a chodce – na tisíc takových připadalo vloni 50 mrtvých.
Aby nebylo nečekaných údajů málo, přidám ještě jeden – polovinu nehod i smrtelných zranění nezpůsobili řidiči na nechráněných přejezdech, jak by se dalo očekávat, ale na přejezdech opatřených světelným signalizačním zařízením bez závor. Těch je přitom z asi osmi a půl tisíce přejezdů necelá čtvrtina, něco přes dva tisíce! Odborníci tento paradoxní stav vysvětlují srovnáním blikajících světel u přejezdu se semaforem – v obou případech má řada lidí tendenci zariskovat, avšak zatímco projetí křižovatky na červenou se často obejde bez nehody, nerespektování výstrahy na přejezdu končí velmi často tragicky. Je tedy cestou k bezpečnosti na přejezdech jejich vybavení závorami? Laik by řekl, že samozřejmě ano, já dodávám, že ano, kdybychom ovšem na to měli dost peněz.
Nechráněných přejezdů je u nás přes čtyři a půl tisíce – a z nich nemalou částí za den projede dvacet třicet vlaků a pár set aut. Jsem si naprosto jistý, že na všech takových by instalace nákladného zabezpečení byla mrháním veřejnými prostředky. Ostatně ani na nejfrekventovanějších tratích nejsou závory všelékem – jezdí tu jeden vlak za druhým a proto by času, kdy jsou závory nahoře, nebylo mnoho. Na takových tratích je jediným a samozřejmě také velmi drahým řešením mimoúrovňové křížení mostem nebo podjezdem.
Jednu věc ale na nechráněných přejezdech udělat můžeme – zřetelně je označit čísly. Na první pohled to vypadá jako banální opatření, ale zkuste si představit, že jste svědkem nehody nebo vám na přejezdu selhalo vozidlo: zavoláte na záchranku nebo na policii, abyste nehodu nahlásili nebo zajistili zastavení vlaku, který se možná zrovna blíží. Pokud náhodou nejste místní, budete umět přesně popsat, na jakém přejezdu stojíte? Spíš ne, a právě v takové situaci vám vhodným způsobem očíslovaný přejezd může pomoci. Můžu navíc na tomto místě slíbit, že všechny přejezdy ve své správě očísluje SŽDC do konce letošního července.
A když už jsem se zmínil o nedávné slovenské tragédii, chci ještě dodat, že jsem po ní byl opakovaně tázán, zda jsem si jistý, že se něco takového nemůže stát i u nás. Popravdě jsem odpovídal, že jistý si tím samozřejmě být nemohu, protože řidičů projíždějících každodenně železničními přejezdy jsou jistě statisíce a čas od času se prostě stane, že některý z nich je unavený, dělá při jízdě kdovíco, nebo prostě jen – jako tomu možná bylo ve slovenském případě – na dohled od cíle nechá svou pozornost ukolébat pocitem, že už to má za sebou. A tak aspoň každému z vás přeji, aby se vám nic z toho na žádném přejezdu nikdy nestalo.
