Co vyplynulo z plynové krize v EU
Oldřich Vlasák
30.01.2009, Evropské noviny
Události minulých dní nás dostatečně varovaly před hrozbou energetické krize. Jak všichni víme, spor mezi Ruskem a Ukrajinou znemožnil dodávky plynu do mnoha zemí zejména střední a východní Evropy a způsobil těmto státům nenahraditelné ekonomickém škody. Největší problém má stále Bulharsko a Slovensko. Právě na tomto příkladu se také v plném rozsahu ukázala potřeba společné energetické politiky v rámci Evropské unie.
Energetická bezpečnost je naprosto nezbytnou a prioritní záležitostí pro naše předsednictví v Radě Evropské unie. Zde se zaměřujeme na tři dimenze této problematiky: za prvé na dokončení druhého strategického energetického přehledu, jehož součástí je analýza střednědobé poptávky a nabídky energie v EU. Za druhé, na přijetí směrnice o udržování minimálních zásob ropy a ropných produktů, kde podporujeme navýšení povinných minimálních zásob z 90 na 120 dní. Za třetí pak, na revizi transevropských energetických sítí (TENs-E), kde je součástí balíku legislativy k energetické bezpečnosti také Zelená kniha o evropských energetických sítích.
Evropský parlament je v tomto procesu hráčem, který se podílí na schvalování legislativy, jeho schopnosti urovnávat aktuální spory jsou však omezené. Evropský parlament by však měl opakovaně upozorňovat na to, že energetická krize se může opakovat a že se problém bude spíše zhoršovat. Evropská unie totiž v současnosti dováží 50 % energie, přičemž tento podíl by mohl dosáhnout v roce 2030 až 70 %.
Ohrožení dodávek energie přitom souvisí s nedostatečnými investicemi, podle odhadů bude zapotřebí investovat do obnovy elektráren do roku 2030 přibližně 900 miliard eur. V této souvislosti je nezbytné také posílení infrastruktury na území naší republiky. Je nutné usilovat o diverzifikaci energetického mixu včetně rehabilitace jádra.
Oldřich VlasákIng. Oldřich Vlasák
Poslanec Evropského parlamentu za ODS
