Polštář trochu vypustíme
Petr Gandalovič
Ekonom, 15.12.2005
Problém sociálně vyloučených neleží jen v chudobě, ale zejména v chybějící motivaci těchto vrstev k ekonomické aktivitě, tvrdí primátor Ústí nad Labem a volební lídr ODS v Ústeckém kraji Petr Gandalovič.
Co říkáte tomu, že na Ústecku proti vám sociální demokraty povede přímo premiér Paroubek?
Jeho kandidatura je zcela účelová. Ústecký kraj je v sociálně složité situaci a vadí mi, že premiér jí chce využít, aby zde ČSSD vyhrála volby. Navíc si myslím, že politika, kterou představuje, potřebné změny nepřinese. Je to koloběh lidí na sociálních dávkách se všemi negativními jevy, které tady můžete pozorovat.
Jak vnímáte severočeská ghetta, kde se žije na dávkách?
Silná slova jako "ghetto" nepoužívám, termín je spjatý s holocaustem. Jednalo by se o místo, odkud se nemůžete svobodně dostat. Jsem ale stoprocentně přesvědčen, že ze sociálně vyloučených komunit cesta ven existuje. Pokud člověk z Matiční ulice prokáže při placení nájemného platební kázeň, příslušný městský obvod má pro něj alternativu v podobě přestěhování. Nejde sice o nadstandardní byty na dobrých adresách, ale je to lepší život než v Matiční.
Lidsky to na vás působí jak?
Je to pro mne nesmírně obtížné. V enklávách, kde žijí sociálně vyloučení lidé, hlavně Romové, vidíte hygienicky naprosto nepřijatelné podmínky. A nejhorší je, když v těchto hrozných podmínkách vidíte děti. Právě proto klademe důraz na to, abychom dětem nabídli atraktivní trávení volného času. To je vytrhne z prostředí, ukážeme jim normální poměry. Musím ovšem jasně říct, že mnoho věcí záleží na odpovědnosti lidí, kteří v enklávách žijí. Máme tady školky, které si mohou dovolit i rodiny žijící výhradně ze sociálních dávek. Maminky ale často děti do školky neposílají, protože se jim nechce vstávat. Bez spolupůsobení rodin nemůžeme ovlivnit ani volný čas mládeže.
Jakou roli takové rodiny hrají?
Problém neleží jen v chudobě, ale zejména v chybějící motivaci těchto vrstev k ekonomické aktivitě. V mezinárodním srovnání naši chudí nežijí tak zle. Trápí mě ale, že dochází k celkovému rozkladu hodnot, kdy jsou celé generace závislé na sociálních dávkách. Některé děti jsou vychovávány v ovzduší, že vstávat do práce a odpovědně se starat o rodinu není normální. Devastující je, že děti vidí, jak jejich rodiče tráví celé dny u televize a celou dobu se doma hovoří jen o tom, kdy budou příští dávky.
Jaké jsou možnosti primátora v těchto chudých komunitách?
Město nebo kraj nemůže předělat sociální a daňové zákony nebo podmínky pro podnikání. Zákony stále nahrávají těm, kdo nechtějí pracovat - pro ně je stále přijatelné pobírat dávky. Na druhé straně bezpočet zákonů komplikuje drobné a střední podnikání, které by mohlo dát těmto lidem příležitost.
Jestliže už tedy nemohu změnit situaci těchto lidí ekonomicky, musím pro ně alespoň zajistit stejná pravidla, jaká platí na celém území města. Odmítám názory, ať si to lidé v enklávách vyřídí mezi sebou nebo ať v nich vládnou jejich "přirozené autority". Nějaké panství mafiánských bossů nemůžeme připustit. Právě u nich, u různých lichvářů nebo pronajimatelů absurdně předražených bytů, dnes ostatně končí nemalá část dávek. Peníze se nedostanou k bosým dětem i proto, že je spolknou hrací automaty.
Sociálně vyloučeným ale můžeme k jejich současnému životu nabídnout řadu alternativ. Hodně se dělá v oblasti základního vzdělání. Například poměrně nízká jsou naše čísla ohledně záškoláctví; ve spolupráci s městskou policií a školou se nám daří tyto děti "odchytit" a do školy vždycky dostat. Co se týče již zmíněného volného času mládeže, ve městě podporujeme různá občanská sdružení a taky tady působí Komunitní nadace, která už má asi 40 milionů korun základního jmění a každým rokem vyhlašuje dárcovské projekty. Právě takové nadace pokládám za moderní způsob financování neziskového sektoru.
Hrozí v Ústí ze strany sociálně vyloučené romské komunity podobná revolta, jaké jsme byli nedávno svědky ve Francii?
Především je třeba podrobně analyzovat události, které se staly přede dvěma lety " na Slovensku. Bouře vyvolal pocit zoufalství v romských komunitách, kde je však situace daleko horší než u nás. Bylo to ale také vyprovokováno těmi Romy, kteří z celého systému sociálních dávek profitovali - například lichváři.
Ve Francii je to odlišné. V našich vyloučených enklávách žijí tisíce lidí, tam statisíce. Francouzský systém je hlavně ještě sociálnější a ještě pokrytečtější než ten náš. Dokázal vyprodukovat generace lidí totálně závislých na dávkách. U nás to zatím tak daleko nemohlo postoupit.
Neobávám se, že by obyvatelé našich vyloučených komunit povstali a začali zapalovat auta nebo hromadně terorizovat okolí. Spíš se obávám šíření nakažlivých chorob v děsivých hygienických podmínkách, masového užívání drog a gamblerství.
Před volbami se ODS snaží získat sociální image. Chce tím rozšířit svou volební základnu?
Akcent na podnikání jsme neopustili. Musíme ale přesvědčit voliče, že těmi nejsociálnějšími opatřeními jsou jednoduchý daňový systém a jednoduché podmínky pro živnostenské podnikání. Sociální problémy nechceme řešit tím, že budeme lidem permanentně vyplácet dávky, ale vytvářením pracovních míst. A k tomu, aby si nezaměstnaní pracovní místa hledali a především přijímali, je musíme motivovat. Šanci chceme dát každému. I nezaměstnanému. Chceme oslovit ty, kdo by chtěli, ale narážejí na nějaké překážky.
Sociální balíček, který nabízí ODS, tvoří v první řadě rovná daň, rovný důchod a státem zaručený systém příjmů. Jak by se projevil v životě chudých lidí?
Každý si může spočítat, kolik by dostal, máme pro voliče připravené kalkulátory. Naše opatření by se ale měla především projevit v motivaci. Nezaměstnanému se vyplatí přijmout hůře placenou práci a třeba za ní dojíždět, protože bude vědět, že o dávky nepřijde a získá něco navíc.
Když se vrátíme k sociálně vyloučeným, ani z návrhů ODS nevyplývá, že by se ocitli pod dnešním životním minimem. Naše zaručená dávka je sice vyšší, ale je danitelná, takže to koresponduje.
Řekněme si však na rovinu: určitému druhu lidí, kteří si jako primární životní styl zvolili právě život na dávkách, nový systém přinese snížení standardu. Pro ně se sociální polštář trošku vypustí, zrovna tak jako na Slovensku. Tyto peníze by naopak měli navíc dostat ti, kteří se snaží.
Sociálně vyloučení jsou především Romové. Bude nějaký Rom na ústecké kandidátce ODS?
Bohužel takového kandidáta nemáme. Zdůrazňujeme princip občanské angažovanosti a zásluhy v různých oborech, nikoli etnický původ. Na druhé straně, jak v členské základně ODS v Ústí nad Labem, tak ve zdejším neziskovém sektoru je řada výborných romských předáků. Mimochodem, právě s tímto sektorem jako ODS nebo radnice velmi dobře komunikujeme.
Proč je mediální obraz Ústeckého kraje tak pochmurný?
Tento kraj je na čele negativních statistik nebo na dně pozitivních statistik. Je tady nejhorší nezaměstnanost a nejvíc lidí žije na dávkách. Naopak zaostáváme v počtu vysokoškoláků nebo z hlediska domácností připojených na internet. Toto dědictví z minulosti se nepodařilo za patnáct let překonat. V ostatních oblastech, které se nám povedlo změnit, jako je například životní prostředí, negativní mediální obraz přetrvává z jisté setrvačnosti.
Teď se však Ústecký kraj rozvíjí velmi dynamicky, díky své poloze, a taky proto, že investujeme do zanedbané infrastruktury. ODS zde vede rozumnou rozpočtovou politiku a drží na uzdě provozní výdaje. Zdůrazňujeme ale pokročilé technologie a naši prioritu tvoří investice do školství. Hodně by zlepšila účast studentů ve formě školného. ODS má ve svém programu studijní spoření jako určitou obdobu stavebního spoření. Z krajské úrovně to ovšem nelze prosadit.
Například ale můžeme velmi účinně pomoci ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Pro budoucí studentské městečko jsme vyčlenili území bývalé Masarykovy nemocnice. Budovy jsme škole poskytli zdarma a finančně podporujeme přípravné studie. Celková investice do kampusu si řádově vyžádá 2,5 miliardy korun.
Rádi bychom, kdyby ji zajistil státní rozpočet. Variantně přitom jednáme s Ministerstvem školství o projektu na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Pro zavádění pokročilých technologií je významný Ústav techniky a řízení výroby UJEP. Je nesmírně důležité, abychom mohli investorům nabídnout i takovéto zázemí. Proto podporujeme, aby se ústav přeměnil na samostatnou fakultu s devíti stovkami studentů. Pro potřeby investorů je neméně zajímavý i studijní obsah Fakulty užitého umění a designu.
Přicházejí na Ústecko high tech firmy?
Nemohu hovořit o špičkových technologiích, které představují třeba firmy v brněnském silikonovém údolí. Málo se však ví, že Spolchemie se zabývá výrobou velmi kvalitních epoxidových pryskyřic, které jsou úspěšné i obchodně. Používají se pro automobilky, letectví nebo průmysl sportovního zboží. Pokračuje se tak v tradici, ale už to není chemička páralovského typu, ale velmi moderní technologie.
Během mého období se podařilo získat tři firmy, které ve svém oboru představují docela špičku. Do ústecké průmyslové zóny se přesunul výrobce výtahů Kone. Je u nás i producent nerezových trubek Matthey z koncernu Arcelor a belgická společnost Materialise, která vyrábí prototypy a modely různých výrobků.
Jaké máte zkušenosti s investičními pobídkami?
Dokud jsou u nás třicetiprocentní daně, nesmyslně vysoké odvody a byrokratické bludiště, potom díky za ně, pobídky lákají zahraniční investory. Nízké daně a nízké sociální odvody by ale měly mít všechny firmy a stát by měl obstarávat kvalitní servis.
A co se stane, když ODS volby nevyhraje?
Byl by to pěkný průšvih pro celou Českou republiku. Obávám se, že komunisté by výměnou za podporu vlády ČSSD chtěli prosadit věci, jako je milionářská dávka nebo vystoupení z vojenské části NATO. To by ze země vyhnalo mnoho schopných lidí i řadu zahraničních investorů, kteří by šli na Slovensko nebo třeba do Polska.
Co se týče vnitřních záležitostí ODS, nesouhlasím s hlasy, které varují, že by to byla tragédie a že by se ODS nějak dezintegrovala nebo dokonce rozpadla. V opozici jsme osm let a máme silné postavení v krajích i v městech či obcích. Vedení by potom samozřejmě dalo své funkce k dispozici. O nové reprezentaci by musela vzniknout férová diskuse.
Šli by nahoru lidé z regionů, hejtmani, primátoři?
Když se podíváte na složení naší výkonné rady, což je nejvyšší orgán mezi kongresy, tak regionální osobnosti už v ní jsou. Z Ústecka v ní je hejtman Šulc, primátor Kubera nebo ředitel Severočeského sdružení obcí Pavel Tošovský. Tady se rozhoduje o zásadních krocích ve volební kampani.
|
