Volby box

Pavel Foltán

Volby se blíží, kampaně začínají, píároví kuchtíci pod vedením „Mistrů Kampaňusů“ zakládají na předvolební guláše. A s prvními vlaštovkami (či kontrolními chrousty?) zejména z některých nově se rozjíždějících akcí se zdá, že to tu v příštím kvartále asi žádná velká nuda nebude. Laici se diví, odborníci žasnou. Jak praví staré dobré inženýrské úsloví. A tak se tuzemský volič zřejmě může těšit, že občas bude valit oči a občas se zase třeba i pobaví. A někdy se zdá, že by to občas mohla být i pěkná mela. Že by něco jako volební box?

Tak třeba poté, co horko těžko, ale přece jenom nakonec prosazený baby box ukázal svůj smysl a coby mediální téma zvedl i hladinu veřejného zájmu, ale i zájmu dalších nemocnic o zřízení dalších baby boxů, ozvalo se k tomu z ministerstva zdravotnictví ono staré známé zaklinadlo obecné, že „nemáme legislativu“, aby se ale hned na to z téhož ministerstva ozvalo, že se to bude řešit… Inu, zdá se, že i na ministerstvech už se ví, že volby se blíží.

Zelení zase (a že zrovna teď!) přišli s nápadem, aby volební právo měli i šestnáctiletí. Ale proč jen pasivní? Proč ne i aktivní?! Aspoň bude s tím tuzemským politickým bambinotem větší sranda! Napadlo asi nejen mne hned na to, co tato zelená píár bublinka byla vypuštěna. Tak schválně – jak dlouho bude trvat, než splaskne? Ale připomněla mi jednu takovou dost podobnou inovaci z šedesátých let, a to z jedné satirické povídky humoristy Viktora Poljakova z Východní satirické provenience: „Mladí budou zvýhodněni. Při nástupu do prvního zaměstnání jim bude vyplacen plat na celý život dopředu. Pochopitelně odhadem. Ale v hotovosti!...“ Takže v podstatě nihil novum sub sole. Všechno už tu bylo. Přinejmenším jednou. A v dobách, kdy naše generace byla na prahu teenagerovského věku (a měla nějaké ty jejich volby tamtěch angažovaných a uvědomělých strejců těžce na háku) se estrádním číslům toho druhu říkávalo „děsnej úlet“. Tehdejší teenager znal song Kamenožrout zelený. Ten dnešní mainstreemový asi poslouchá spíš Greenday a politika a ekologie ho nezajímá asi tak úplně stejně. Ovšem, jsou asi výjimky potvrzující pravidlo. Ale kolik jich asi tak bude?

Inu, čas běží. A v důsledku toho i s nadhledem určité zkušenosti by si tehdejší teenageři na téma toho zlepšováčku dnes mohli říct, že jestli ti Zelení budou brát takhle úplně všechno… Ale třeba tu volební perestrojku ještě vylepší: Například ten náctiletý, co by se na učňáku, průmce nebo na gymplu učil na jedničky, ten by měl pět volebních hlasů, dvojkař čtyři, trojkař tři („naše síla je v průměru“), čtyřkař jeden a pětkař… No jo, ten by tím pádem vlastně nemohl volit a to by nebylo demokratické. Tak tu pětku v klasifikační stupnici zrušíme, že...

Á propos, podobnou legrácku už tuhle zkusili bratři lidovci, že rodič by měl tolik hlasů, kolik má dětí. Dost dobrý model. Něco jako delegace kompetence. Ale o tom, která partaj hlasy těch dětí dostane by pochopitelně rozhodoval zákonný zástupce. Jenom nevím, jak to měli dotažené třeba pro takové nemanželské děti (o nichž ten druhý manžel neví a někdy možná ani ten první – to by přece také mohla být diskriminace, že?!). A nebo co třeba takový nasciturus? No tak to vidíte – zase jsme skončili u toho baby boxu. Nebo spíš voter boxu?

Volby se zkrátka blíží. A celý ten příští kvartál to o ničem jiném nebude. A jak by se možná svých rodičů mohl zeptat nejeden teenager: A bude to vůbec o něčem…?!

Pavel Foltán
JUDr. Pavel Foltán, člen RRTV, která byla odvolána v roce 2003, hudebník, dramaturg, producent, publicista,
autor je mediální poradce a přednáší na universitě