Podjatost versus profesionalita!
Jan Such�nek
Existuj� instituce, kter� jsou povol�ny k tomu, aby n�m poskytovaly sjednocuj�c� v�klad pr�va. Mezi n� pat�� v prv� �ad� Evropsk� soud pro lidsk� pr�va a �stavn� soud. Z m� zku�enosti vypl�v�, �e nap��klad n� Nejvy��� spr�vn� soud se v�kladem dle t�chto instituc� ��d�. Tedy aspo� v ot�zce vylou�enosti soudc� z ��zen�, kdy je mo�no je ozna�it za podjat�. Ta sjednocuj�c� teze zn�, �e �vylou�en� soudce z projedn�v�n� a rozhodov�n� v�ci m� b�t zalo�eno nikoli na skute�n� prok�zan� podjatosti, ale je d�no ji� tehdy, jestli�e lze m�t o jeho nepodjatosti pochybnost�.
Prost� ob�an by se mohl domn�vat, �e o nepodjatosti soudce vznikne pochybnost, kdy� po��d�te p�edsedu soudu, kde v�mi domn�van� zkorumpovan� a t�m podjat� soudce soud�, aby s t�m soudcem zah�jil k�rn� ��zen�, proto�e ten soudce prokazateln� �in� skutky, kter� napl�uj� skutkovou podstatu minim�ln� ��astenstv� na mnoha trestn�ch �inech, p��padn� se soudci, kte�� v�s okr�daj�, demonstrativn� solidarizuje, ignoruje pr�vn� ��d tohoto st�tu, stran� demonstrativn� protistran�, po�kozuje jednu stranu ��zen� sv�voln�m poru�en�m procesn�ch p�edpis�, pomlouv� v�s a dokonce v�s k�iv� obvi�uje, co� je trestn� �in. Z t�chto v�ech d�vod� nem��ete m�t d�v�ru v to, �e by v�m ten soudce zaru�il spravedliv� soudn� proces, na kter� m�te �stavn� pr�vo.
A te� si p�edstavte, �e n�kter� soudce to dokonce p�estalo bavit, kdy� oni od organizovan�ho zlo�inu ��dn� p��jem v na�em p��pad� nedostali, aby se do toho osobn� namo�ili, a rad�i se p�iznali, �e podjat� jsou. Dokonce se v souvislostech toho jednoho dlouholet�ho �toku justi�n� (konkurzn�) mafie vylou�ili a odvolac� soudy to potvrdili v�ichni soudci, co d�laj� u toho konkurzn�ho soudu spr�vn� a trestn� v�ci. Jen�e te� do toho zas�hla neviditeln� ruka solidarity h�j�c� pr�va jurokracie nad jak�mkoliv pr�vem psan�m �i v pr�vn�ch st�tech tradovan�m jako z�klad severoatlantick� (k�es�ansko-�idovsk�) civilizace.
Vrchn� odvolac� soud konstatoval, �e �n�mitka podjatosti, op�en� o dan� v�hrady, je vzn�ena z nep��pustn�ho d�vodu�, to znamen�, �e nic z konstatovan�ho nem��e b�t d�vodem k pochybnosti o nepodjatosti. Tedy mohlo by z�ejm� b�t, kdyby se n�co takov�ho ud�lo mimo soudn� budovu. Tam by to nez�konnost byla, ale uvnit� soudn� budovy je to nez�visl� v�klad pr�va i kdy� je v rozporu se slibem soudce, �e se bude ��dit psan�m pr�vem. To, �e je soudce k�ivop��se�n�k, nen� na �kodu v�konu jeho funkce. Absolutn� pop�en� z�vazk� tohoto st�tu umo�nit ob�tem korupce uplatnit d�kazy korupce.
Odvolac� soud �el je�t� d�l. Konstatoval, �e �vych�z� z teze, �e v�kon funkce soudce klade d�raz na vysok� stupe� profesionality soudce, jej�m� obsahem je t� po�adavek na jeho nestrannost. Soudce mus� b�t schopen zachov�vat svoji nestrannost i za situace, kdy ��astn�k svou nespokojenost s pr�b�hem ��zen� d�v� najevo hrub�mi, resp. ur�liv�mi v�razy.� Tak si odvolac� soud vylo�il odkazy ��astn�ka na rozpory mezi psan�m pr�vem a pr�vem kter� soudce aplikuje. Zp�sobil� d�vod k vysloven� podjatosti soudce by pr� �obecn� nezakl�dala ani situace, kdy by nap�. ��astn�k dokonce pod�val proti soudc�m �aloby.�
A� legra�n� je, �e dle odvolac�ho soudu �lze konstatovat, �e nikterak nevyplynulo, �e by byli soudci v��i �alovan�mu v natolik negativn�m �i dokonce v nep��telsk�m vztahu, �e by nebyli s to dost�t sv�m povinnostem nestrann� v�c projednat a rozhodnout o n�.� Tak�e ��ste�n� negativn� a nep��telsk� vztah je st�le vztahem profesion�ln�m a o nestrannosti soudce nevzbuzuj�c�m jakoukoliv pochybnost. T�m se odvolac� soud vypo��dal i s t�m, �e n�kolik soudc� se prohl�silo samo za podjat�.
Odvolac� soud tak odtr�en od jak�koliv nutnosti respektovat logiku vlastn� zap��hl povoz p�ed kon�. T�m, �e je doty�n� soudcem, je prok�z�na jeho profesionalita. Ve skute�nosti je ta absurdnost je�t� dalekos�hlej��. Jeden z t�ch profesion�l� se dokonce s�m po letech vylou�il jako podjat� ve sporech, kter� vedli konkurzn� v��itel� s jeho spr�vcem konkurzn� podstaty kv�li tomu, �e spr�vce jednal podle nez�konn�ch pokyn� tohohle soudce. On toti� soudce konkurz realizoval podle pokyn� b�l�ho kon� organizovan�ho zlo�inu, jemu� pr�vn� pomoc p�i ukraden� v�ce ne� miliardy korun poskytoval s�m syn toho soudce jako praxi p�ed zah�jen�m vlastn� soudcovsk� kari�ry. Tuhle zlo�innost neunesl tehdy ani odvolac� soud a toho zkorumpovan�ho soudce na��dil odvolat i z veden� toho konkurzu. Dnes je to v o��ch jurokracie profesion�l, kter� m��e nepodjat� soudit spory, kter� s�m sv�m nez�konn�m jedn�n�m vyvolal a usv�d�it sama sebe z mnoha nez�konnost�, ��astenstv� na defraudac� konkurzn� podstaty atd.
Aby to nebylo tak jednoduch�, prost� ob�an by se mohl n�hodou pod�vat na Internetu do z�kona o soudech a soudc�ch a p�e��st si tam, �e soudci jsou k�rn� odpov�dni za k�rn� provin�n�, kter�mi je i zavin�n� chov�n� nebo jedn�n�, j�m� soudce ohro�uje d�v�ru v nez�visl�, nestrann�, odborn� a spravedliv� rozhodov�n� soud�. Prost� ob�an by se mohl domn�vat, kdy� je to z�kon tohoto st�tu, �e by on mohl b�t t�m, u koho by nem�l soudce ohrozit d�v�ru v nez�visl�, nestrann�, odborn� a spravedliv� rozhodov�n� soud�, a to co u n�j vyvolalo pochybnosti o nepodjatosti soudce je z�rove� jeho k�rn�m provin�n�m. A zase se budovatel� ob�ansk� spole�nosti zm�lili. Z t�ch p�edsed� soud� a ministr�, co jsou opr�vn�ni podat n�vrh na k�rn� ��zen� si, �e by �lo o d�v�ru ob�ana, nemysl� ani jeden a jedin� t�m argumentuj� a korupci obhajuj�. Jedn�n� soudce v rozporu s jeho slibem ��dit se z�kony nem��e ohrozit d�v�ru ob�ana, proto�e o ni prokazateln� justici nejde! Podobn� z�v�ry ned�vno publikoval i pan Jemel�k na z�klad� zku�enost� spolku �alamoun s trestn�mi procesy. K�rn� ��zen� je jen takov� mal� hrozbi�ka na soudce, kdyby neposlouchali tu mocnou skrytou s�lu, kter� justici vl�dne.
Ve skute�nosti v souvislosti s tou podjatost� jde u� jen o to, aby nebyla usv�d�ena justi�n� (konkurzn�) mafie z jej� zlo�innosti, proto�e p�i z�konit�m p�esunu v�c� na jin� soud, by se mohlo st�t, �e o v�ci rozhodne nezkorumpovan� soudce nebo soudce na�tvan�, �e jemu nezaplatili, a rozhodne podle psan�ho pr�va. Proto odvolac� soud pop�el v�echny z�sady spravedliv�ho soudu, aby si to mohla justi�n� (konkurzn�) mafie vy��dit ve sv� krajsk� jurisdikci sama. Sta�� jen, aby se co nejd�le nesoudilo a do�lo k proml�en� v�ech trestn�ch �in�, kter� byly organizovan�m zlo�inem v dan� souvislosti nap�ch�ny. Sou�asn� se proml�� v�echny n�roky na �hradu �kody. To je i ten st�tn� z�jem, spole�n� s organizovan�m zlo�inem.
D� se na tom presentovat i dal�� souvislost pror�st�n� zlo�inu s na�� justic�. Vytv��� se �asov� prostor pro ileg�ln� transfer informac� a proviz�. Dokonce dostali prostor i profesion�ln� vyd�ra�i, kte�� vyu��vaj� minoritn�ch akciov�ch pod�l� k vyd�r�n�, kdy� cht�j� hned pod�ly z fabulovan�ch budouc�ch zisk� ovl�daj�c�ho akcion��e. Ti p�i�li na to, �e mohou podjatost soudc� z justi�n� (konkurzn�) mafie vyu��t k �toku na po�kozen�ho konkurzn�ho v��itele, pokud najdou bydli�t� jednoho ze z�stupc� vyd�ran� firmy v jurisdikci zkorumpovan�ho konkurzn�ho soudu. A hned je na sv�t� dal�� proces, v kter�m �alobce tvrd� 1+1=3, s ��m� v jurisdikci �alovan�ho ji� p�ed lety neusp�l, aby se do toho jeden z nejzkorumpovan�j��ch soudc� u toho soudu konkurzn�ho radostn� pustil.
Ten p��klad s vylou�en�m a jedn�m sen�tem odvolac�ho soudu z p��padu odvolan�m zkorumpovan�m soudcem, kter� je dnes jin�m sen�tem odvolac�ho soudu povol�n profesion�ln� soudit vlastn� nez�konnosti, je p�ipomenut�m toho, �e nikomu advok�ti nepom��ou. Jakmile naraz�te na zkorumpovan�ho soudce, mus� advok�t dle pro n�j z�vazn�ch etick�ch pravidel advokacie tuhle zkorumpovanost tolerovat. Mus� ji tolerovat i z toho d�vodu, �e je pravd�podobn�, �e by se mohl k tomu soudci dostat s dal��m klientem a neusp�t, proto�e soudce by se mstil advok�tovi za to, �e na jeho zkorumpovanost upozornil. Advok�t mus� vyj�t z faktu, �e zkorumpovan� soudci z�st�vaj� a klienti se m�n�. To znamen�, �e advok�ti mus� preferovat dobr� vztah se zkorumpovan�mi soudci a klienti by m�li hledat advok�ty, kte�� tu korupci um� zprost�edkovat. T�m jsou automaticky ob�ti konkurzn� mafie vylou�eny z pr�va na �spravedlnost�, proto�e ji u� nemaj� za co koupit.
Jan Such�nek