Kdo si nadrobil Kol��ky
Pavel P�ral
MF Dnes 2. listopadu 2009
��ty
Di�� Pavla P�rala
Zden�k Bakala �aluje socialistick�ho poslance Lubom�ra Zaor�lka o t�i sta tis�c korun kv�li tomu, �e ho poslanec nazval gaunerem. To je posledn� aktualita z letit�ho sporu o v�ce ne� �ty�icet tis�c n�jemn�ch byt� pat��c� OKD, kter� by si cht�li n�jemn�ci koupit za zv�hodn�nou cenu, zat�mco sou�asn� majitel d�ln� firmy s nimi m� zjevn� jin� z�m�ry. Ne, �e by autor cht�l n�jak h�jit postupy Zde�ka Bakaly, nicm�n� rodeo kolem ostravsk�ch byt� trochu p�ipom�n� p��slove�n� n�vrat gangu na m�sto �inu.
Po kuponov� privatizaci byl nejv�t��m akcion��em OKD st�t a spolu s obcemi kontroloval i nadpolovi�n� v�t�inu akci�. To platilo zhruba do roku 1997, kdy za�ala divok� privatizace hornictv� v �ech�ch.
Jej� ob�t� byly pr�v� OKD a rovn� Mosteck� uheln� spole�nost. Tehdy Fond n�rodn�ho majetku zjistil, �e kdosi skoupil na trhu velk� bal�ky akci� a dal�� odkupuje od obc�. Existovalo d�vodn� podez�en�, �e to v�e se d�je za pen�ze vyveden� �i povyp�j�ovan� z privatizovan�ch dol�. Tehdej�� ��f FNM Roman �e�ka podal trestn� ozn�men� a pokusil se tento proces zastavit. Jen�e narazil nejd��ve na odbory a potom na soci�ln� demokracii, kter� ho ve Sn�movn� smetla z funkce. Vl�da nem�la moc �anci, proto�e vl�dla na men�inov�m principu na z�klad� dohody mezi V�clavem Klausem a Milo�em Zemanem. A tak byla �sp�n� dovr�ena takzvan� kol��kov� privatizace �eskomoravsk�ho hornictv�. Ostravsk� doly ovl�dl Viktor Kol��ek a mosteck� jeho jmenovec Anton�n.
Pozoruhodn� je, �e v dob� divok� privatizace sed�l v dozor�� rad� �eskomoravsk�ch dol� pat��c�ch Viktoru Kol��kovi ��f odborov�ho svazu horn�k� Cyril Zapletal. Kol��kovi tak s ovl�dnut�m dol�, v�etn� hav��sk�ch byt�, pom�hal ten sam� Zapletal, kter� je nyn� stranick�m a poslaneck�m p��telem Lubom�ra Zaor�lka, bojovn�ka za pr�va hornick�ch n�jemn�k�.
Jen�e st�tu i pak z�stalo zhruba 46 procent akci� OKD, co� trochu blokovalo soukrom� vlastn�ky v nakl�d�n� s majetkem. A t�ch se zbavila soci�ln�demokratick� vl�da Stanislava Grosse v roce 2004.
Toho Grosse, kter� po sv�m p�du vybral za sv�ho n�stupce ve stran� i vl�d� Ji��ho Paroubka. Gross�v kabinet cht�l tenhle bal�k akci� prodat Kol��kovi za jeden a p�l miliardy korun. Teprve po hrozb�ch �alobami ostatn�ch z�jemc� o akcie byla cena nav��ena na �ty�i miliardy, by� u� v t� dob� bylo jasn�, �e jen cena hav��sk�ch byt� �in� minim�ln� deset a� dvan�ct miliard korun. A pak Kol��ek prodal v�e Bakalovi za mnoho a mnoho miliard a nyn� �ty�icet tis�c hav��sk�ch dom�cnost� nev�, co bude s jejich byty. V�ichni by v�ak m�li alespo� v�d�t, kdo m��e za jejich trable, jejich� po��tek je v divok� privatizaci na konci devades�t�ch let. By� se to vin�k�m p�ed volbami moc nehod�.
J�zda na bezmocn�ch A shodou okolnost� se stejn�m lidem nehod� vzpomenout si, kdo m��e za to, �e nyn� chyb�j� pen�ze pro za��zen� pe�uj�c� o posti�en� a nemohouc� osoby. Kdy� nyn� �SSD �to�� na vl�du a ministra financ� Eduarda Janotu kv�li tomu, �e v rozpo�tu nemysleli na ty nejpot�ebn�j��, u� nep�ipom�naj�, �e na za��tku tohoto probl�mu je d�lo Zde�ka �kromacha, kter� jako ministr pr�ce a soci�ln�ch v�c� prosadil d�vky pro nemohouc� na n�kup pot�ebn� p��e, a� u� od pe�ovatelsk�ch slu�eb a �stav�, nebo od vlastn� rodiny. M�lo to st�t osm miliard korun a p��sp�vek �stav�m m�l b�t pokr�cen, proto�e m�ly pen�ze vybrat od klient� a tak� jejich po�et m�l klesnout. Bezvadn� n�pad, kter� by ud�lal radost ka�d�mu liber�lovi. Na co dotovat �stavy, kdy� si ka�d� posti�en� m��e vybrat, co je pro n�j lep��.
Jen�e p��tel� z Lidov�ho domu kdesi ud�lali chybi�ku. Tato d�vka nyn� p�ijde na dvacet miliard a �stav� neubylo, a chyb�j� jim tud� mraky pen�z. Neexistuje prakticky ��dn� kontrola, jak jsou d�vky vyu��v�ny, tak�e jde pravd�podobn� o jednu z nejv�ce zneu��van�ch soci�ln�ch pomoc� v �esku. A �SSD bije na poplach a zachra�uje pen�ze pro �stavy, kde se staraj� o ty, kdo si fakt nemohou pomoci sami. ��dn� oko nez�stane such�.
Pavel P�ral
z�stupce ��fredaktora Eura