Lidové noviny, 29. 05. 2003

V článku s emotivním názvem Proti aroganci moci (LN 22. 5.) se Jan Štern zabývá mým projevem z Poslanecké sněmovny, který zazněl před projednáváním novely zákona o ČT a o koncesionářských poplatcích. Ve svém projevu jsem si "dovolila" kritizovat novelu zákona předloženou ministerstvem kultury a pan Štern mé vystoupení označil za učebnicový příklad politické arogance. Pan Štern má zřejmě problémy s pochopením základních principů demokracie. Snad se nebude zlobit, když mu je připomenu. Poslanci ODS jsou v opozici a nemají mnoho možností ovlivnit chod této země. Nezbývá jim než předložené vládní návrhy - v případě, že je považují za špatné - kritizovat a veřejnost informovat o jejich dopadech. Autor článku jistě pochopí, že to je hlavní smysl opoziční práce. Arogancí moci bych nazvala spíše chování vládní koalice v případech, kdy nectí pravidlo poměrného zastoupení politických stran v orgánech, které volí. Pokud by toto pravidlo koalice ctila, jistě by nová Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vypadala jinak. Panu Šternovi se nelíbí mé výhrady vůči způsobu přípravy zákona a obviňuje mne z toho, že jsem se na přípravě zákona nepodílela. Trvám na tom, že předkládat zákony má vláda, a nechápu, proč by práci ministerstev měli suplovat opoziční poslanci! Jistě se ministerstvo může radit s profesními organizacemi, mělo by však především brát v potaz zájmy občanů. V případě zákona o ČT musí ministerstvo jednoznačně nadřazovat zájmy občanů nad zájmy profesních svazů, jako je Filmový a televizní svaz (FITES), které se podílejí na hospodaření ČT. Koncesionářů je přece mnohem více než členů profesních a mediálních organizací.

Vystupuji proti politizaci Rady ČT

Proč například k jednání nad novelou zákona nebyli přizváni zástupci sdružení koncesionářů? Když zájmy občanů nechce či neumí hájit ministerstvo, musí se o to snažit aspoň opoziční poslanci. A to i za cenu nevybíravých osobních útoků ať už ze strany zaměstnanců ČT, či dalších osob napojených na její rozpočet. Nechápu, jak je možné, že pan Štern, který léta pracoval v ČT, nemá zažité "veřejnoprávní způsoby" - objektivitu, nadstranickost a schopnost měřit všem stejným metrem. Kdyby tomu tak bylo, našli bychom totiž pod stejným názvem jeho článku jiný obsah. Stálo by tam, že vládní koalice ovládla velkou mediální radu, že se při volbách do mediálních rad preferuje spřízněnost s vládou, a nikoliv odbornost, že představitelé koalice činí politický nátlak na nezávislou televizi atd. Tyto věci jsou zcela mimo šíři záběru pana Šterna. Moje kritika FITES zřejmě padla na úrodnou půdu, protože potrefená husa vždycky zakejhá. Představitel této organizace musí ke svému "kejhání" vzít zavděk zcela legitimním a otevřeným vystoupením opozičního poslance, navíc na půdě Poslanecké sněmovny. Doufám jen, že se v zájmu "normalizace" nebude zakazovat opozičním poslancům vystupovat na veřejnosti. Než něco takového začne vládní koalice prosazovat, snad občané ve volbách dají najevo, že nechtějí návrat ke starým pořádkům. *

Lidové noviny, , 29. 05. 2003, Kateřina Dostálová; poslankyně ODS

Kateřina Dostálová
Poslankyně za ODS a členka petičního výboru a výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a tělovýchovu, předsedkyně podvýboru pro kulturu.
Osobní stránky