Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Miroslava Kopicová: Akademie věd dostane víc než letos



Právo

Reakce řady našich vědců z Akademie věd na ekonomickou krizi a deficit státního rozpočtu ČR je jednoduchá – státe, dej nám více peněz a my sami rozhodneme, jak s nimi naložíme, máme na to právo a nikdo není v této věci kompetentnější než my.

Poslední takovouto reakcí, následující po vystoupení prezidenta V. Klause a mém na Sněmu Akademie věd dne 15. prosince, byl článek prof. V. Hořejšího v Právu 19. prosince Ministryně se zbytečně uráží, Rada vědě ubližuje. Vzhledem k tomu, že řada skutečností v něm uvedených je silně překroucená, ráda bych vysvětlila, o co skutečně ve vědě jde.

Akademie věd ČR (AV ČR) se totiž ani v této době nehodlá uskrovnit, ačkoli to neustále deklaruje. Od státu dostane i v letech 2010–2012 více prostředků než letos. To, že neustále dokazuje, jak je jí ubližováno, je dáno jednoduchým účetním trikem – uvádí pouze část svých příjmů, tzv. institucionální výdaje. Je to totéž, jako kdyby člověk na otázku „jaký máš plat?“ uvedl jen tarifní, základní mzdu.
U Akademie věd a dalších výzkumných organizací „mimotarifní“ účelové prostředky budou prudce narůstat, takže celkové příjmy Akademie věd z veřejných zdrojů vzrostou ze zhruba 7,6 mld. Kč v letošním roce odhadem na více než 11,0 mld. Kč v roce příštím.

V další části svého článku prof. Hořejší kritizuje Radu za to, že pro výzkum získala v rámci tří operačních programů Evropské komise celkem přes 80 mld. Kč na nové výzkumné ústavy a nákladná zařízení a volá po jejich zastavení.

Zde prof. Hořejšímu uniklo, což je obzvlášť zajímavé (protože je ředitelem ústavu, který se uchází o projekt za několik miliard korun), že návrhy projektů k 16. listopadu 2009 podávaly samotné výzkumné organizace. Rada i ministerstvo školství je opakovaně upozorňovaly, že přednost musí dostat rekonstrukce a využití dosavadních před výstavbou nových ústavů, že minimálně třetina prostředků na činnost musí být získána za zahraničí nebo ze soukromých zdrojů (čili jinde než ze státního rozpočtu).

Pokud jde o složení Rady pro výzkum, vývoj a inovace, tak AV ČR opakuje stále stejné argumenty – měli by v ní být zejména nebo pouze renomovaní vědci. Stačí se ale podívat na složení rad v Evropě a zjistíte, že jsou složeny ze zástupců státu, vysokých škol, státních výzkumných ústavů (kam v ČR patří i AV ČR), a uživatelů výsledků výzkumu, zejména z průmyslu. Model složení Rady prosazovaný AV ČR, podle kterého by o státních penězích na výzkum a vývoj rozhodovali vědci sami, je v demokratických zemích absurdní.

A na závěr pár slov k metodice hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, pomocí níž Rada navrhuje vládě rozdělení právě institucionálních výdajů mezi resorty (AV ČR si tyto prostředky mezi ústavy rozděluje sama). Celý problém je v tom, že po 17 letech se začaly tyto peníze rozdělovat nikoliv podle lépe či hůře napsaných plánů, ale podle skutečně dosažených výsledků. A ukázalo se, že vysoké školy, přestože dostávaly institucionálně méně peněz, mají více výsledků než AV ČR. Přesto ani Rada není s metodikou, na jejímž zpracování se podíleli i vědci, spokojena a připravuje její změnu.

Ve vědě, tak jako jinde, jde o peníze až na prvním místě. Spor Akademie věd nejen s Radou, ale i s vysokými školami, dalšími resorty, s průmyslem aj. nabyl značně nedůstojné, osobní roviny. AV ČR si bude muset uvědomit, že není jedinou vědeckou institucí pro celý základní výzkum a že může prosperovat pouze v případě, že se soustředí na to, co skutečně umí, a to v mezinárodním srovnání.


Autorka je 1. místopředsedkyně RVVI a ministryně školství

 
  Přístupy: 1100 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 




Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA