O filozofick�ch pov�r�ch aneb Le� nen� alternativou pravdy
Josef Mlejnek
V�znamn� polsk� logik a filozof J�zef Maria Boche�ski se narodil 30.8.1902 v polsk� v�sce Czusz�w v Opolsk�m vojvodstv�, zem�el 8. �nora 1995 ve �v�carsk�m Freiburgu. Dominik�n, p�vodn� tomistick� filozof (v �edes�t�ch letech se s tomizmem roze�el a vytvo�il vlastn� verzi analytick� filozofie), pro�il dlouh�, dalo by se ��ci dobrodru�n� �ivot. Jako gymnazista ze v roce 1920 z��astnil polsko-bol�evick� v�lky, jako kaplan polsk� arm�dy byl i u v�znamn� bitvy o Monte Cassino v roce 1944. Filozofii studoval ve Lvov� je�t� v dob�ch, kdy tamn� univerzita byla pojmem v evropsk�m my�len�, pot� v ��m� a posl�ze ve Freiburgu. P�edn�el na �ad� evropsk�ch a sv�tov�ch univerzit, ve zm�n�n�m Freiburgu byl dvakr�t d�kanem a jednou rektorem. Jako sedmdes�tilet� z�skal diplom pilota a stihl uskute�nit p�es dva tis�ce let�. Na za��tku devades�t�ch let mu byl ud�len �estn� doktor�t na Var�avsk� univerzit� (celkem jej takto poctilo �est univerzit) - je obdivuhodn�, �e si Boche�ski pro n�j tehdy p�ijel vlastn�m automobilem po nonstop j�zd� z Freiburgu. Z Boche�sk�ho obs�hl�ho filozofick�ho d�la (v�ce ne� t�i des�tky titul�) uve�me alespo� skv�lou systematickou pr�ci Soudob� evropsk� filozofie napsanou kr�tce po druh� sv�tov� v�lce a vydanou z�rove� v angli�tin�, ve francouz�tin� a v n�m�in�. �esky vy�la u� d��ve vydan� drobn� kn�ka Cesty filozofick�ho my�len� (p�vodn� p�edn�ky pro n�meck� rozhlas). Kniha rozhovor� s Janem Parysem Mezi logikou a v�rou (2001) je v �esk�m vyd�n� poznamenan� �patn�m p�ekladem.
Stru�n� slovn�k filozofick�ch pov�r vy�el v roce 1987 - �esky u� o rok pozd�ji, ov�em pouze v samizdatov� edici Komunikace. V n�sleduj�c�ch letech vych�zel u� kni�n�, a to hned v n�kolika vyd�n�ch. V t�chto dnech se objevilo v nakladatelstv� Rozmluvy u� celkov� vyd�n� p�t�. Toto sv��, �nesystematick� d�lo p�edstavuje sv�ho druhu katalog pov�r, ne-li blud� - kter� st�le h�bou sv�tem. P�esto�e se autor k nim vyjad�uje negativn�, obsahuje Slovn�k tak� pozitivn� v�klad, a dokonce v takov�m rozsahu, �e m��e - ve filozofov� intenci - plnit �lohu mal�ho �vodu do filozofie. Tv��� v tv�� sofistick�mu relativismu je koneckonc� velmi d�le�it� v�d�t i to, �e le� nen� alternativou pravdy, ale jej� nep�ijatelnou protivou. (jfm)
Pro �ten��e Virtually jsem jako uk�zku vybral tato dv� hesla:
ELITA
Skute�nou elitu tvo�� v dan� spole�nosti skupina nejv�zna�n�j��ch osob, pokud jde o charakter, v�d�n�, rozum, tv�r�� schopnosti atd. V tomto smyslu znamen� elita protiklad lidu. Nejz�va�n�j�� pov�rou o elit� je v sou�asn� dob� p�esv�d�en�, �e elita je zbyte�n�, nebo dokonce pro spole�nost �kodliv�, a �e je proto nutn� ka�dou elitu zlikvidovat a nedopustit, aby se v�bec n�kde objevila. Ve Spojen�ch st�tech nen� nap��klad v cel� �ad� �kol dovoleno d�vat ��k�m p�i zkou�k�ch �patn� zn�mky, aby se t�m nadan�j��m d�tem �neud�lovala privilegia�. Zast�nci t�to teorie tak� mnoho namluvili o tom, �e elita vyko�is�uje lid atd. Ka�d�mu by m�lo b�t jasn�, �e jde o pov�ru. Podlehneme-li t�to pov��e, m� to pro spole�nost stra�liv� n�sledky. V�dy� blahobyt, pokrok a mnohdy i samotn� �ivot spole�nosti z�vis� na tom, poda�ilo-li se skute�n� vytvo�it dobrou elitu. Spole�nost bez elity je odsouzena ke zkostnat�losti a k brzk� smrti.
Vedle pochopiteln� lidsk� z�visti je hlavn� p���inou vzniku t�to pov�ry jin�, v jist�m smyslu opa�n� pov�ra, podle n� jsou za elitu pova�ov�ni v z�sad� v�ichni, kdo se od ostatn�ch odli�uj� v�lu�n� sv�m p�vodem z bohat�ho a vlivn�ho rodinn�ho prost�ed�, a kdo tedy p��slu�ej� k aristokracii, plutokracii nebo k byrokratick� �nomenklatu�e�. Av�ak podobn� kasty nemaj� se skute�nou elitou nic spole�n�ho - ty maj� rovn� tendenci uzav�rat se v sob� samotn�ch. Jejich existenci i to, �e cht�j� b�t pova�ov�ny za n�co vy���ho, poci�uj� n�kte�� lid� jako nespravedlnost, a z toho nakonec vznik� odpor k jak�koli elit�, a to i k elit� autentick�.
V souvislosti s elitou se objevuje je�t� t�et� pov�ra, je� v podstat� souvis� s ob�ma p�ede�l�mi, a tou je n�zor, �e p��slu�n�ci elity nemaj� b�t odm��ov�ni l�pe ne� ostatn�. Prav� opak je pravdou. Spole�nost, kter� chce m�t skute�n� dobrou elitu, mus� lidi pob�zet, aby k n� cht�li p��slu�et: mimo jin� i t�m, �e budou m�t nad�ji na lep�� v�d�lky. Nic se nevypl�c� v�c ne� pr�v� tato politika.
LID
Pojem lid m� dva v�znamy. V prvn� ozna�uje obyvatele dan� zem�, ve druh�m pak ty, kdo se ve spole�nosti ni��m neodli�uj�, jin�mi slovy protiklad elity. Jedna dnes roz���en� pov�ra tvrd�, �e lid je obzvl moudr�, ctnostn� a kulturn�, �e jeho p�edstavitel� jsou moud�ej�� ne� vzd�lanci, v�ce u�lechtil� ne� p��slu�n�ci elity, �e maj� v�ce kultury ne� b�sn�ci a um�lci. Je pravda, �e se skute�n� st�v�, �e �lov�k z lidu je opravdu moudr�, �lechetn� a kulturn�. V�t�inou tomu tak je, p�edev��m jde-li o mor�lku. Ale zpravidla tomu je naopak: lid jako protiklad elity tvo�� lid� nep��li� u�lechtil�, neinteligentn� nebo prostodu��. Z tohoto hlediska je v�ra v nad�azenost lidu elit� dost nepochopiteln� hloupost. Hl�s�-li se k t�to pov��e mnoho lid�, je tomu tak nejen proto, �e maj� oby�ejn� fale�n� p�edstavy o elit�, ale p�edev��m proto, �e lidu je mnohem v�c ne� elity a �e se vypl�c� mu pochlebovat, zvl je-li n�kdo politik. Co� nic nem�n� na skute�nosti, �e jde o �kodlivou pov�ru.
J�zef Maria Boche�ski: Stru�n� slovn�k filozofick�ch pov�r. Z pol�tiny p�elo�il Josef Mlejnek. Praha, Leda-Rozmluvy 2009. 216 s. P�t� vyd�n�.
Josef Mlejnek