Zdravotně postižení v Evropě

Milan Cabrnoch

V roce 2003 přijala Evropská komise Akční plán pro zdravotně postižené. Cílem tohoto plánu je integrace zdravotně postižených do společnosti.

28.11.2005 vydala Komise sdělení, které stanovuje priority druhé fáze Disability Action Plan (DAP). Takové sdělení, které zároveň shrnuje předchozí období, vydává Komise každé dva roky. Ke sdělení Komise přijal dnes Evropský parlament své stanovisko.

Přibližně 16% obyvatel EU ve věku mezi 16 a 64 lety se považuje za osoby s dlouhodobými zdravotními potížemi nebo zdravotním postižením, přičemž ve věkové kategorii 55-64 let je to 30% (údaje byly získány pomocí dotazníků).

Zaměstnána není ani polovina osob se zdravotním postižením. Příčinu vidí Komise ve státních podporách, obavě zaměstnavatelů z provádění nákladných úprav pracoviště a také v nižší vzdělanosti postižených. Vzhledem k demografické situaci považuje Komise za nezbytné zařadit zdravotně postižené do pracovního procesu, což bylo prioritou již 1. fáze DAP. Podpora vytváření pracovních míst pro postižené je zahrnuta např. v Evropském sociálním fondu, v 6. rámcovém programu pro výzkum a rozvoj (priorita technologie informační společnosti, ITS) a v několika směrnicích EU. První fáze DAP byla úspěšná v oblasti zaměstnanosti, informačních technologií a elektronického vzdělávání.

Celkové cíle DAP jsou následující: 1) úplné provedení směrnice o rovnosti v zaměstnání (2000/78), 2) zohlednění hledisek zdravotního postižení v příslušných politikách EU, 3) zlepšení přístupnosti pro všechny. DAP je rozložen do let 2004-2010.

Druhá fáze DAP bude zaměřena na aktivní začleňování osob se zdravotním postižením a na budování občanské koncepce zdravotního postižení, což shrnují následující body:

Podpora aktivity
Prosazování dostupnosti kvalitních podpůrných a pečovatelských služeb
Dostupnost zboží a služeb (hlavně zpřístupnění dopravních systémů zdravotně postiženým)
Zvýšení analytických schopností EU (statistické zachycení vývoje a jeho analýza)
tj. především vytvoření takového prostředí, které umožní zdravotně postiženým větší nezávislost. Další podpora bude věnována procesu deinstitucionalizace života zdravotně postižených žijících v ústavech. Také bude podporováno opětovné začlenění osob, které se staly zdravotně postiženými během svého produktivního života.

Evropský parlament ve své zprávě vítá a podporuje zprávu Komise a obecně žádá důslednější přístup k začleňování postižených do společnosti. Souhlasí s odklonem od lékařského modelu zdravotního postižení směrem k modelu sociálnímu. Apeluje na důslednější dodržování směrnice 2000/78 o rovnosti v zaměstnání, rozšíření směrnice 2001/85 o právech postižených při používání autobusů o leteckou dopravu, zpřístupnění budov a webových stránek postiženým.

Parlament ve své zprávě žádá také vytvoření jednotné definice zdravotního postižení a nové směrnice pro zdravotně postižené, zaměřené na přístup zdravotně postižených ke zboží a službám. Přesto, že se ztotožňuji s větší částí stanoviska Evropského parlamentu, nemohu přijmout návrh další směrnice. Základní dokumenty Evropské unie jasně hovoří o stejných právech všech občanů, a to i v přístupu ke zboží a službám. Pokud chápeme zdravotně postižené občany jako rovnoprávné, není možná navrhovat pro ně jiná pravidla, něž jaká mají ostatní občané. Rovnost nelze vytvořit různými pravidly pro určité skupiny. Obecná úprava práv a povinností občanů musí být tak jasná, aby zajistila stejná práva i pro zdravotně postižené spoluobčany.

Z tohoto důvodu jsem zprávu Evropského parlamentu ke sdělení Evropské komise k Akčnímu plánu pro zdravotně postižené při hlasování nepodpořil.

Milan Cabrnoch
MUDr. Milan Cabrnoch
poslanec EP
člen Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a náhradník ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu
rezortní mluvčí klubu pro oblasti: ochrana spotřebitelů, zaměstnanost a sociální věci
Osobní stránky