Pro� Finsko?
Pavel Kohout
N�rodn� ekonomick� rada vl�dy publikovala sv�j z�v�re�n� sborn�k doporu�en� k hospod��sk� politice �esk� republiky. Jako modelovou ekonomiku, od kter� se lze inspirovat, vybral NERV Finsko.
Pro� pr�v� Finsko? N�kte�� koment�to�i byli touto volbou z�ejm� zasko�eni. Jan Mach��ek z Hospod��sk�ch novin dokonce napsal na adresu v�t�iny z deseti �len� NERVu �p�edpokl�d�me, �e n�zor t�� v�letn�k� disentovali jako levicovou �chylku a opu�t�n� liber�ln�ch recepis�.� T�mi t�emi v�letn�ky jsou m�n�ni Michal Mejst��k, Miroslav Z�me�n�k a Tom� Sedl��ek, kte�� podnikli cestu do Finska, aby tamn� ekonomick� model prohl�dli p��mo na m�st�.
Tolik novin��sk� hypot�za. Skute�nost� (kterou mimochodem bylo velmi snadn� ov��it) je, �e n�vrh p�ijmout Finsko jako model p�ijal cel� NERV bez v�hrad. V�znam soci�ln�ho st�tu pro Finsko je toti� a� t�eti�ad�. V prvn� �ad� je tato seversk� zem� pozoruhodn� velmi n�zkou m�rou korupce. Ta vypl�v� nejen ze �eb���ku Transparency International. Finsko m� nap��klad propracovan� syst�m zad�v�n� ve�ejn�ch zak�zek.
NERV nap��klad krom� �ady jin�ch zji�t�n� uv�d�:
Ve Finsku je d�ky ni���m limit�m z�konem upraveno mnohem v�t�� procento ve�ejn�ch zak�zek, 50 procent objemu ve�ejn�ch zak�zek v �R jsou zak�zky mal�ho rozsahu, co� samoz�ejm� vytv��� obrovsk� prostor pro neefektivitu a korup�n� jedn�n�. V�t�ina ve�ejn�ch zak�zek na obecn� �rovni je tak zad�v�na �z ruky�.
Zpr�va NERVu se v�nuje konkr�tn�m rozd�l�m v legislativ� a syst�mu zad�v�n�, d�ky nim� jsou st�tn� zak�zky ve Finsku zad�v�ny f�rov�, zat�mco v �R jsou manipulov�ny. To nem� nic spole�n�ho s levicovost� nebo pravicovost�. Ideologick� br�le, nezbytn� m�dn� dopln�k �esk�ch politik�, politolog� a koment�tor�, jsou odlo�eny stranou. S n�zkou m�rou korupce souvis� i v�born� prost�ed� pro podnik�n� z hlediska vst��cnosti ��ad� a jejich f�rovosti.
Nen� to ��dn� nov� objev. Koncem ��jna 2005 jsem napsal v Hospod��sk�ch novin�ch:
Tak� letos, podobn� jako v p�edchoz�ch letech, se v �ele �eb���ku nejm�n� zkorumpovan�ch ekonomik podle Transparency International um�stily skandin�vsk� zem�. Milovn�ci �siln�ho� st�tu ihned vyrukovali s vysv�tlen�m: vysok� dan� a siln� regulace jsou nutn�mi podm�nkami �sp�n�ho boje proti korupci. Jedin� siln� st�t je schopen dov�st tento boj do v�t�zn�ho konce.
V ned�ln� televizn� Sedmi�ce se k podobn� my�lence p�ihl�sil i premi�r Gross, kdy� pouk�zal na �dajnou vysokou m�ru �raz�tek a regulac� ve Finsku. Inu, zalo�en� firmy ve Finsku vy�aduje t�i ��edn� procedury, pr�m�rn� doba vy�izov�n� je celkem 14 dn� a n�klady p�edstavuj� jen 1,2 % pr�m�rn�ho ro�n�ho p��jmu. Zalo�en� firmy v Kolumbii vy�aduje 14 ��edn�ch �kon�, kter� si vy��daj� 43 dn� a stoj� p�es 27 procent pr�m�rn�ho ro�n�ho p��jmu. �esk� republika vy�aduje podle statistik Sv�tov� banky 10 ��edn�ch �kon�, kter� pr�m�rn� zaberou 40 dn�. N�klady na zalo�en� firmy se odhaduj� na zhruba 11 % ro�n�ch p��jm�. Siln� st�t? Nikoli. Ob�zn� st�t.
B�val� premi�r Gross to ov�em v�d�l l�pe. Na korupci je pr�v� on expertem na slovo vzat�m.
Druhou v�znamnou vlastnost� Finska je rozpo�tov� zodpov�dnost. Finsko je jednou z m�la evropsk�ch zem�, kter� maj� pod kontrolou deficit ve�ejn�ch financ�. Ani Finsko nen� bez dluh� � ale historie ned�vn�ch dvaceti let uk�zala, �e Finov� jsou schopni v dobr�ch �asech spl�cet dluhy, kter� nad�lali v dob�ch hospod��sk�ch reces�. Michal Mejst��k poukazuje na fakt, �e v��e ro�n�ho schodku je ve Finsku zcela nez�visl� na politick�m cyklu. Plat� to zejm�na v kontrastu k Ma�arsku, kter� NERV vybral jako odstra�uj�c� p��klad.
Ma�ar�t� politici maj� ve zvyku p�ed volbami nasadit strategii soci�ln�ch �platk� za ��elem p�il�kat voli�e. Ma�arsk� politick� sc�n� se poda�ilo odbourat rozd�l mezi pravic� a levic�, proto�e populistick� postoj k ve�ejn�m financ�m tam projevuj� v�echny strany. (Jak je na tom �R? Z Mejst��kovy anal�zy vypl�v�, �e �e�i jsou n�kde mezi. Nicm�n� nebezpe�� ma�arsk�ho sc�n��e je ur�it� vy��� ne� pravd�podobnost, �e �e�t� politici se pou�� u finsk�ch koleg�.)
Soci�ln� st�t je ve Finsku (a v cel� Skandin�vii) umo�n�n existenc� n�zk� korupce. V zem�ch, kde je korupce vysok�, nen� dostatek pen�z na soci�ln� ��ely, proto�e pen�ze jdou na p�edra�en� zak�zky a �platky. D�ky n�zk� korupci si tak� Finov� mohou dovolit moudr� hospoda�en� se st�tn�m rozpo�tem. V �esk�m prost�ed� m��e ��dov� j�t o des�tky miliard korun ro�n�. Kdyby Gross cht�l a mohl mluvit, ve�ejnost by se divila. A nejde zdaleka jen o Grosse.
Pro zaj�mavost, zde si m��ete p�e��st, do jak� zpotvo�en� politicky korektn� podoby tento �l�nek p�etvo�ily Hospod��sk� noviny. Ach jo. Tady u� se nesm� ani otev�en� konstatovat, �e Gross je odborn�k na korupci.
Pavel Kohout
ekonomick� analytik