Novela o kolektivním vyjednávání je protiústavní

Alena Páralová

Profit, 29.03.2005

Ústavní soud dal v červnu 2003 za pravdu už jedné ústavní stížností ODS v této věci. V čem spočívala?

Ustanovení v zákonu o kolektivním vyjednávání umožňovalo, aby ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo nařízením, že kolektivní smlouva je závazná i pro zaměstnavatele, kteří nejsou členy organizace zaměstnavatelů, jež ji uzavřela. Tento mechanismus jsme napadli. Je totiž podstatný rozdíl mezi kolektivní smlouvou vyššího stupně, neboli takzvanou vyšší kolektivní smlouvou, a kolektivní smlouvou.

V čem je rozdíl?

Kolektivní smlouva se uzavírá mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací po jejich vzájemné dohodě na základě jednání, kterému se říká kolektivní vyjednávání. Obě strany znají ekonomické možnosti firmy, a tím i meze, které nelze překročit, aniž by byla ohrožena její existence a s ní i práce a sociální jistoty zaměstnanců. V kolektivní smlouvě může být upravena na základě dohody například délka dovolené nad rámec zákonné dovolené či výše mezd. U vyšší kolektivní smlouvy se tehdy úpravy nad rámec zákona s dotčenou firmou nesjednávaly, ale nařizovaly vládní vyhláškou.

Na dopady vyšších kolektivních smluv si stěžovali hlavně malí a střední podnikatelé. Nač konkrétně?

Říkali asi toto: Pracujete-li ve firmě, která má více než pětadvacet zaměstnanců, naleznete jednoho dne v poště dopis z ministerstva práce a sociálních věcí o tom, že kdesi v Praze se dohodl předseda odborového svazu s předsedou vám neznámé zaměstnavatelské organizace, kteří spolu uzavřeli kolektivní smlouvu vyššího stupně. Tato dohoda však má být závazná i pro vaši firmu. Ministerstvo vás požádá o stanovisko. Na nesouhlas však již nereaguje. Brzy nato se ve Sbírce zákonů objeví jméno vaší firmy. Vyhláškou je vám přikázáno neřídit se v některých ustanoveních zákonem, ale příslušnou odvětvovou smlouvou vyššího stupně.

Zmíněný paragraf neplatí již od loňského března. Vláda však nedávno předložila novelu, kterou schválila sněmovna a míří do Senátu. Jak v jejím rámci vyřešila rozhodnutí Ústavního soudu?

Bohužel opět neústavně. Ústavní soud vyslovil tři základní podmínky - reprezentativnosti, výjimečnosti a možnosti soudního přezkumu. Ani jedna z nich není návrhem, který byl ve sněmovně hlasy levice a Táni Fišerové schválen, splněna.

Chystáte tedy novou stížnost?

Pokud novela projde celým schvalovacím procesem, tak ano.

Ing. Alena Páralová, stínová ministryně práce a sociálních věcí, poslankyně PČR

29. března 2005

Alena Páralová
Poslankyně PSP ČR (ODS), stínová ministryně práce a sociálních záležitostí