Nerovnost u místopředsedkyně ÚS

Jan Suchánek

Tak paní místopředsedkyně je soudkyní zpravodajkou ve věci ochrany práv pana poslance Melčáka. Protože paní místopředsedkyně má velmi osobité názory na ochranu lidských práv, napadá mne otázka, co v tom asi bude?

Již je tomu dávno, co podle advokáta akcionářů YSE IPF pana Rychetského nemělo smysl bránit se u soudu proti okradení těchto akcionářů, když stát prošlapával cestu pozdějším tunelářům a okrádal v privatizaci naivní DIKy, protože ona se ve své tehdejší funkci dohodla s privatizačními ministry na tom, že okradení DIKové se u soudů práva proti státu nedomůžou a Nejvyšší soud tomu poskytne zajištění.

Dokonce znám případ, jak jedné oběti konkurzní mafie odmítla ústavní stížnost na nezákonné trestní stíhání pro nezaplacení věřitelem daně z příjmu inkasa pohledávky na úhradu dluhu od dlužníka. Prý musí český občan v předsoudní fázi trestního řízení omezení svých práv strpět. To ale v Ústavě není. Ještě lepší bylo, že když soudy nerespektovaly základní práva žalovaného, dostalo se mu spravedlivého soudního procesu, protože se svých práv dovolával a soudy se jimi musely zabývat. To stačí, ty práva už respektovat dle paní místopředsedkyně soudy nemusí.

Komu tedy obhajoba lidských práv poslance Melčáka prospěje, když on již stejně po zbytek života bude chodit kanály? Prospěje těm, kdo si tu nepřejí svobodnou politickou soutěž. A zase jediný, jestli se nemýlím, na to nevyslyšen upozornil president Klaus. Svobodná soutěž je vedle vlastnických práv to, co si nejvíc zaslouží ochrany od Ústavního soudu. Jak to ale mají vědět školení marxisté?

To co se děje, pokud nejde jen o pokus o záchranu zelených, je ve prospěch oligopolu parlamentních stran, které jsou financovány ze státního rozpočtu a korupčními prémiemi za státní zakázky. Ústavní soud prostě v pokerové partii zvýšil sázky tak, že kapitálově slabé neparlamentní strany musí složit karty, protože nemohou vyšší vklad do financování delší či nové kampaně unést. Nepřímo na tom vydělala ODS, které hlavně ty malé jsou oposicí. Je zajímavé, že, když ještě ODS byla pravicová aspoň svým předsedou, Ústavní soud jen částečný vznik vazby mezi voličem a poslancem zakázal, aby tak potvrdil Ústavou definovanou korupční vládu stranických vedení, zcela odtrženou od vůle lidu.

A zase vzniká chaos, který je v zájmu těch různých mafií, které nastolení vlády práva nechtějí. Loutky, které mafie v politice vodí, hned přistoupily na chaos v pojmech, kdy se například akceptuje, že vlastně ústavní zákon není ústavním zákonem ale jen zákonem. Ústavním bude až po neústavním schválení Ústavním soudem. Kdyby to byla jen solidarita nekvalifikovaných, kterou plynule navazujeme na dobu vlády dělnické třídy, solidarita těch, kteří do toho chtějí mluvit a platí za to daň v tom, že akceptují a tolerují stejně nekvalifikované, není jasné, zda by to bylo lepší než ta vláda mafií. Mafie se stará o to, aby ti okrádání byly schopni vydělat znovu ještě něco k ukradení. To ti nekvalifikovaní ne!

A jestliže na jednu stranu ve prospěch té většiny marxistických a třídních soudců byla nastolena kontinuita práva po bolševicích, tak z té kontinuity ústavních změn vyplývá „sametově a revolučně“ potvrzené právo Parlamentu měnit Ústavu bez ohledu na Ústavní soud. Diskuse právníků, která se o tom vede, je mimo jakoukoliv pochybnost ovlivněna i tím, že značná část právníků je korupčně zainteresována na prohloubení nedemokratické vlády jurokracie, která jim přináší fantastické zisky. Důkazem nechť je, že argumentace se nehledá jen v Ústavě ale v selektivním výběru zahraničních událostí a vrcholným argumentem je, že „my mimořádné volby považujeme za tak významný veřejný zájem, že jsme je museli pozastavit“, rozumněj zrušit.